Favoritky roku 2024

 

Konečně jsem se rozhodla zabojovat se svým přesvědčením, že „to nejde“ a vybrat si za každý měsíc v roce tu nej knihu, kterou jsem přečetla. Co na tom taky je? Ostatním to jde, tak prostě vyberu taky. A že bylo z čeho vybírat. Za rok 2024 jsem přečetla celkem 133 knih.

Nej mohla být v čemkoli. V příběhu, v hlavní myšlence, ve stylu psaní nebo v postavách. Nebo v… prostě v něčem. Nevybírala jsem kandidátku na Nobelovku, ale něco, co mně osobně opravdu něčím učarovalo.

Již první měsíc se ukázalo, že to opravdu nejde :D

Každá vítězka měla v závěsu aspoň jednu souputnici, která jí dýchala na paty. V některých měsících byla taková konkurence, že bylo opravdu těžké vybrat jen jednu a přišlo mi hodně nefér ty ostatní zavrhnout. Jestli se mi něco opravdu povedlo, tak dokázat, že rozhodování bolí :D

Bohužel jsem stále stejně nemožná a na všechny vítězky nemám napsaný názor. To lze brát i jako plus. Každý, kdo se nechá na čtení zlákat, si může udělat vlastní. Ty, o kterých článek mám, budou mít proklikávací název. Pokud někoho budou zajímat důvody, může si ho přečíst celý.

 

Takže tady jsou ty nejúspěšnější knihy spolu se svými největšími soupeřkami:

 

LEDEN

Čaropisci

Neskutečně mě zaujalo fungování magie. Autor navíc ve své předchozí „městové“ sérii dokázal, že psát umí a vybudovat skvělý svět taky. Překvapivě ale v sérii nepokračuju, protože konec je natolik uzavřený, že nepotřebuju víc.

Soupeři: Beladona

ÚNOR

Valentýnské prokletí

Naprosté překvapení měsíce. Nečekala jsem nic a dostala jsem něco, co mě uhranulo. Není to veledílo, ale je to srdcovka.

Soupeři: Sochaři masa, Noční partie

BŘEZEN

Ďáblovo znamení

Tady se prosadil zajímavý nápad a to, jak mě příběh svedl spolu s hlavním hrdinou pochybovat o tom, co je skutečné. Protože pokud byla pravda jinde, než si hrdina celou dobu myslel, objevil se příběh úplně jiný a v dost děsivých barvách.

Soupeři: Šach & mat, Nezdolná

DUBEN

Trnová královna

Absolutně mi sedla hlavní „hrdinka“ a její vztah s princem. Konec byl parádně vymyšlený. Taková nepohádková pohádka s hrdiny, kteří nejsou rozhodně jen dobří.

Soupeři: Ženy koně intriky, Klam Lady Ginevry

KVĚTEN

Královna mrtvol

Toto byl skutečně originální počin. To prostředí!

Soupeři: Slzotvůrce, Projekt Kronos, Obránce mimo hru

ČERVEN

Tajemství černé dámy

Nesmírně mi sedly postavy a bavilo mě sledovat jejich příběh. Vypadá to, že kombinace historicky laděné fantasy s detektivkou a romantickým příběhem je něco, co ocením téměř vždy. Článek je v přípravě, tedy spíš čeká na zveřejnění.

Soupeři: Woodhill, Zmije a křídla noci, Stříbrné hrdlo

ČERVENEC

Čtvrté křídlo

Je z těch knih, na kterých mě baví úplně všechno.

Soupeři: Tisící patro, Divocí a zlí: Čas mrtvých, Kolaborant

SRPEN

Město lží

Bavil mě svět, i když se do něj lezlo nejdřív trochu těžce kvůli novým výrazům. Celá kniha byla fantasy s detektivní zápletkou, kde se řešila politika, intriky, zrady a loajalita. Celé se to odehrávalo v obleženém městě a postavy byly skvělé.

Soupeři: Vzpomínky a vrazi

ZÁŘÍ

Dcera rudozimy

Po dlouhé době fantaska odlišná od průměru a s tak jinou hlavní hrdinkou, že jsem obojímu úplně propadla.

Soupeři: Roztříštěná láska, Ohař a liška

ŘÍJEN

Hlavně všechno přežít

Toto je jednoznačně kniha, která tématem a zpracováním prostě posadí na zadek. Dobré postavy zážitek jen umocňují. Celou dobu je to navíc napínavé jak hrom a přemýšlela jsem, co je sakra vlastně skutečnost.

Soupeři: Teorie lásky, Bylo nebylo jedno zlomené srdce, Nezkrotná magie, Neviditelný život Addie LaRue, Krev a zrada

LISTOPAD

Pro tebe

Krásně dojemný příběh o tom, že i velmi silný člověk jen těžko ustojí všechny rány osudu sám. Kniha neměla dobrý konec pro všechny své hlavní postavy, což v romantikách nebývá časté, protože často bývá tím třetím ex, kterému prostě nepřejete. Toto není ten případ – tedy ano, jsou tu tři, ale přejete všem. Po dočtení zůstane zvláštní směs radosti pro dva a lítosti pro jednoho.

Soupeři: Ostrov bohů

PROSINEC

Mosazné město

Příběh z Egypta, založený na tamní mytologii. Bylo fajn mít v akci džiny a různé další pouštní nadpřirozené bytosti. Postavy byly taky fajn a zápletka akorát správně napínavá s hodně lehkou romantickou linkou. Džinská politika si v intrikách s ničím nezadá s tou lidskou a zde to navíc komplikovaly sváry a křivdy trvající dlouhá tisíciletí. Zdá se, že nesmrtelnost má i nevýhody :D třeba fakt dlouhou paměť a pěkně uleželou chuť k odplatě.

Soupeři: Bojuj o své srdce, Já legenda, Byli jsme tady

Tak, to by bylo. Samo, že jsem četla ještě hodně dobrých knih, jenže přeci jen jsem si na začátku stanovila nějaká pravidla a kdybych je nedodržela, byl by článek tak pětkrát takový :)

Snad si v mém seznamu najdete i svého (budoucího) oblíbence. Já se zas na oplátku ráda podívám na vaše favority, tak mi dejte vědět, pokud nějaké máte. Inspirace není nikdy dost.

Léto na vlnách knižního snění

 

Květnová úroda nových knih v Gradě se mi skvěle trefila do mého aktuálního čtenářského ladění. Když mi přišla nabídka knih, ani jsem nevěděla, po které sáhnout dřív.

V létě bývám líný čtenář. Nechce se mi do ničeho moc komplikovaného, protože v tom vedru je komplikovaná už samostatná existence. Moje volba tedy většinou padá na osvědčené autory nebo lehčí a příjemná dílka, které se pohodlně čtou a utíkají pod rukama sama. Asi nebude překvapením, že se jedná většinou o nějaké romantické čtení

Ne všechno, co tu představím, jsou knihy, které mám ve spolupráci, ale všechny jsou takové, po kterých bych bez váhání sáhla a vzala si je s sebou kamkoli, kam pojedu odpočívat. I když jak se znám, budou přečtené dřív, než na nějakou dovolenou vůbec dojde...

 ...

Historická romance, která má úroveň, tak bych nazvala knihy ze série Rebelky z Oxfordu. V květnu přišel Cosmopolis už s druhým dílem z této série a já si ho nenechám ujít. První byl skvělý. Věřím, že druhý bude taky.

Jak svrhnout vévodu – můj pohled na knihu najdete zde.

Jak zkrotit svůdníka – letošní novinka k sehnání zde.

 

Moderně pojatou romantiku nabízí ve svých knihách autorka Emily Henry. První kniha od ní se mi líbila nejen tématem, ale i způsobem, jakým vykreslila postavy a jejich vztah. I další její kniha má léto přímo v názvu, takže vynechat prostě nejde :)

Letní sázka – jaká je kniha v mých očích si můžete přečíst tady.

Alex, léto a já – než budu mít článek hotový, najdete knihu tady.

 

Trochu méně odlehčené, leč pro mnohé z nás aktuální téma, nabízí kniha Jsi tam? Každopádně – možná nám už třicet bylo, ale léto nám to rozhodně nepokazí! Navíc jsem přesvědčená o tom, že autorka svou hrdinku nenechá trpět až moc a ve výsledku to bude zrovna tak příjemné čtení, jako ty ostatní knihy.

Jsi tam? – nechte se zlákat tady.

 

No a nakonec je tu kategorie scifi a fantasy. Tentokrát zalovím ve vodách pro mladší čtenáře. Na mém čtenářském háčku se mrskají rybky krásné nejen na pohled. Obě ladí do příjemných barev i lákavých příběhů.

Vítězství větší než smrt – k nahlédnutí zde.

Dračí dcera – najdete tady.

 

No a to je zatím všechno. Tedy ne že by mě nelákalo víc knih, znáte to. Až nebudu chtít žádnou, nebudu dejchat. Každopádně myslím, že ty, které jsem si vybrala, budou na léto fajn čtení.

Dějte vědět, jestli některá z mého výběru pojede na dovolenou i ve vašem kufru a užijte si léto. Řekla bych, že dovolenou si všichni víc než zasloužíme.

 

Knihy v tomto článku představené vydává Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis, Metafora) a já jim děkuji za spolupráci.

 

To NEJ z mého čtenářského roku 2021

 

aneb mé soukromé knižní ceny „Zlatý trojtečník“ a „Zlatá brambora“

 

Jo, jo. Je to tu zase. Také se připojuji k hromadě jiných čtenářů, kteří na začátku nového roku vybírají to nej, co přečetli loni.

Vzhledem k poněkud vyhrocené situaci v zaměstnání jsem většinu roku uspávala zdivočelou hlavu v příbězích spíš oddechových a nenáročných. To asi vysvětluje nedostatek dospělých fantasek, protože ty dost často spíš oddechové nebývají. Nebo rozhodně ne jednoduché a bez nároku na pozornost.

 Jo, letošní knižní rok byl především zaměřený na relax, odpočinek a knihy, které by většina literárních odborníků hodila s opovržlivým frknutím do frcu. Naštěstí podobní mistři oboru nečtou můj bloG :) Neznamená to ale, že bych nečetla žádné knihy se zajímavými tématy, které mi přinesly i více než jen zábavu.

Letos se mi stala zvláštní věc. Díky spolupráci s Nakladatelským domem Grada, jsem více než jindy zabrousila do žánrů, které úplně často nečtu a měla tak míň času na ty, které jindy hltám po hromadách. Na zadek tak kvůli tomu dostala opět dospělá fantasy, kterou tímto vyhlašuji Odstrkem roku. V kategorii fantasy pro velký bylo letos opravdu málo soutěžících.

Letos se také překvapivě rozbujela kategorie „knih s výhradami“. Nešťastnice z této kategorie najdete dole až po těch úspěšných.

 

Nejdřív začnu těmi knihami, které mě loni nadchly a potěšily, pobavily, oslovily tématem, inspirovaly myšlenkami, ukázaly něco zajímavého, přinesly nové náhledy a myšlenky… Nebo se prostě tak skvěle četly, že už nemusely mít nic dalšího, jen dobrý a čtivý příběh.

Knihy, o kterých jsem napsala můj názor, jsou označené a odkazem se dostanete přímo na článek.

 

České

Letošní úrodička domácích lahůdek byla skutečně nad očekávání. Pořád považuji za skvělé, že zrovna tyhle příběhy si můžu přečíst přesně tak, jak je autor napsal a nic mi nezmizí v překladu, byť sebelepším.

Planeta idiotů – můj názor ano

Příběh přináší zajímavý pohled na konec lidstva. Zábavný, místy brutální a na konci až neuvěřitelně něžný a smířlivý. Skvěle napsaná kniha.

Jeden rok – můj názor ano

Tato kniha patří k těm, které přinesly zábavu, skvělé postavy a u kterých jsem se i zasmála. Moc ráda doporučuji dál a doufám, že autorka zase něco napíše. Třeba pokračování. To by se mi líbilo.

Meta – článek nebude. Rozhodně ne po prvním čtení.

Ale i tak si ji přečtěte, nebudete zklamaní! Dost náročné téma, ale ve fantasy kabátku hodně zajímavě zpracované. Takovou knihu přečtete s otevřenou pusou a budete naštvaní, když se zavřou desky za poslední stránkou.

V kolektivu oblíbená – můj názor ano

Minulý režim má určité podivné „kouzlo“. Hlavně asi proto, že je konečně pryč. Knížka je sice tělem malinká, ale čte se jako něco obsahem velkého. Doporučuji moc ráda.

 

Fantasy

U fantasek jsem letos měla fakt obtížnou situaci. Musela jsem čekat skoro celý rok, než začaly pořádně vycházet a vůbec jsem si nebyla jistá, že přečtu a najdu kousek, který si zaslouží mramorový podstavec pro fajn výtvor.

V zajetí zimy – článek nebude.

Autorka už patří mezi moje oblíbené. Její příběhy jsou nesmírně čtivé a dobře napsané.

Půlměsíční město: Rod země a krve – můj názor v přípravě

Maasová překvapila. Místo hromady příliš popisného sexu dost zajímavá zápletka. Snad jí to vydrží. No a samozřejmě osvědčené typy postav :) a taky obvyklé nešvary, které u autorky zadávají mnohé příčiny k brblání. Já však brblat nebudu, jsem spokojená. Čtení jsem si užila.

 

Sci-fi a dystopie pro dospělé

Protože scífka patří obecně k náročnějším knihám (minimálně na pozornost) nebylo letos tolik soutěžících. Vůbec to však neznamená, že nevzešli kvalitní vítězové.

Spát v moři hvězd – můj názor ano

Jsem ráda, že autor nezklamal a po Eragonovi si můžu zařadit do knihovny další skvělou sérii od něj.

Moře rzi – můj názor ano

Od tohoto jsem čekala málo a dostala jsem hodně. Hlavně velmi zajímavé myšlenky a dobře zpracované postavy robotů a jejich životních příběhů.

Gateway – můj názor ano

Více psychologické než akční dílo. Jenže mně se to trefilo snad téměř do všeho, co mám u knih ráda a navíc mi do dalších dílů zůstává spousta neobjeveného.

Hvězdná pěchota – můj názor v přípravě

Příběh jsem poslouchala jako audioknihu a byl úplně jiný, než jsem čekala. Více než filmový boj s vesmírnými brouky se zde probíraly jiné věci – více etické, morální a podobné životní otázky. Zaujala mě hlavně úvaha autora nad právy a povinnostmi občana. Tuhle knihu by měl číst každý už jen kvůli jejím nesmírně zajímavým myšlenkám a přesně kvůli tomu by na ni i hodně lidí nejspíš plivlo.

 

YA fantasy, převyprávěnky a jiné YA

Na to, kolik z této kategorie jsem přelouskala, bylo až překvapivě málo titulů, z nichž jsem vybírala. Většina patřila k průměru a hodně knih šlo po přečtení do jiné knihovny (na prodej).

Zaslíbená – můj názor ano

Trochu jsem přemýšlela, jestli ji sem skutečně dát, ale kvůli postavě Hollis a příslibu do dalších dílů jsem se rozhodla, že za doporučení stojí. Není to sice superhvězda, ale něco v sobě má.

Milosrdná vrána – článek zatím spíš nebude

Kniha je řazena do kategorie pro mladé čtenáře, ale mně se to zdálo být už trochu s přesahem do knih pro dospělé. Vážně jsem si to užila a postavy a jejich milosrdné povolání mně učarovaly.

Stmívání –

Jo, i po těch letech :D Článek psát nebudu, stejně to všichni znáte :D

Illuminae – článek v přípravě

Netradiční zpracování, které ale zrovna v tomto případě skvěle fungovalo. Skoro jako staré romány v dopisech :) K tomu zajímavý a napínavý příběh. Co víc si přát?

 

Romantika

S láskou Lukov – můj názor ano

Knihy ze sportovního prostředí od této autorky mě vždycky baví. Doufám, že letos bude nová. Tohoto typu romantiky „od nepřátelství k lásce“ nemám nikdy dost.

Třpytivá hodina –

článek psát nebudu, ale ke knize se vrátím. Romantika je trochu jiná, vsadím se, že si pobrečíte. A to prostředí a doba – jedna báseň.

První pravidlo: nezamilovat se – článek ano.

Zase ti soupeři, kteří se do sebe zblázní. Tady navíc je jejich soupeření dost zábava.

 

Série

Přečtené celé v tomto roce, nebo aspoň tolik z nich, co je dostupné v češtině.

 

Kroniky černé čarodějky –

článek psát nebudu, ale knihy se čtou skvěle. Oba dostupné díly jsem přečetla za víkend. Třetí vyšel až na podzim, tak jsem si počkala. No a teď čekám na další :D to je holt prokletí sérií.

Bridgertonovi – články ano, postupně je budu na bloG dávat.

Co se Bridgertonů týká, nemůžu za sebe doporučit celou sérii, i když jsem ji přečetla spokojeně celou zatím dostupnou. Některé díly jsem si užila maximálně. Na jiných mi ve skutečnosti něco vadilo, ale ne až tak, abych knihy zatratila úplně. V článcích o konkrétních dílech se dozvíte víc.

 

 

Různé

Tady jsou knihy, které do jiných kategorií nezapadají a kvůli jedné zástupkyni úspěšných se mi ji nechce vyhlašovat, abych to tu nenatahovala ještě víc.

Krásné věci – můj názor ano

Propletení minulosti a přítomnosti, kdy věci nejsou takové, jaké se na první pohled zdají. Navíc dobře napsané a pěkná psychologie postav.

Za dveřmi tma – článek ano

Tohle je hlavně o postavách a o tom, kolik špatnosti se může v lidech ukrývat.

Poslední knihkupectví – článek ano

Kniha z válečného období pro ty, kdo nemusejí prostředí koncentračních táborů. Autorce se povedlo zachytit všechnu tu hrůzu z lidské zloby a války i naději získané ze vzájemné podpory a soucitu.

Vánoční prasátko –

článek asi zatím nebude, ale kniha je skvělá. U psaní Rowlingové se mi líbí jeho v podstatě dětské náměty s přesahem, který si užije i dospělý čtenář. Jo, brečela jsem u toho a nestydím se za to! :D A vzpomínám na své staré hračky. Slibuju, že nikdy nebudete muset odejít z Ostrova milovaných.

 

Samozřejmě jsem četla i víc dobrých a zajímavých knih. Chtěla bych jich doporučit ještě hodně, ale zase by se článek pak nedal vůbec číst, jak by byl dlouhý. Všechny jsou zachované pro budoucí pokolení v albu na FCB tady :D a u některých jsou i odkazy na články o nich.

 

A protože zde byli rozdáni Zlatí trojtečníci za knihy v pravdě lahodné, musím uvést také ty… no, řekněme bramborové. Brambory miluju, ale na čtení moc nejsou, takže Zlaté brambory v jednotlivých kategoriích získávají:

 

Nejistý verdikt, ale mírné varování před újmou

Sice jsem přečetla, ale znova už nikdy. Kdybych to dělala a nepovažovala to za naprosté barbarství, snad bych tím raděj podložila nohu u stolu, než to číst ještě jednou.

Série DIMILY – s touto sérií to mám tak střídavě oblačno a problém kupodivu nebyl Tyler (ale jo, taky byl), ale Eden. Eden je prostě káča, která se vyžívá v naprosto nesmyslných scénách až v takovém rozsahu, že mě to rozčilovalo. V první části ještě budiž. V druhé jsem ji upřímně nenáviděla a pokazila mi celý New York. Čte se to velmi dobře a samo, ale nijak velký zážitek to nebyl. Je to už druhá série tohoto typu, kterou mi pokazila nesnesitelná postava a příšerné pseudoproblémy. Do další už se pouštět nebudu.

Králové chyb

Tohle si zasloužilo speciální kategorii. Což rozhodně není úplně ideální situace.

Půlnoční slunce – můj názor ano.

Půlnoční slunce je zde zařazeno hlavně jako varování před újmou v podobě naprosto nepřípustné redakce a nedobrého překladu. Je to absolutní vítěz této kategorie. A je to obrovská škoda, protože příběh by mě jinak bavil. I vykreslení Edwardovy mírně psychoušské povahy.

Tegmine – článek nebude.

Nesnáším, když někdo neví, jaký je rozdíl mezi ji/jí. A to nejsou jediné chyby. Této knize se ale musí nechat, že je aspoň zajímavá a dobře se čte. Možná se k ní i vrátím, chybám navzdory.

 

Zklamaná očekávání

V této kategorii mám knihy, které mě prostě nedokázali přitáhnout na svou stranu. Články o nich většinou nejsou. Knihy taky hned putovaly k jiným majitelům. Bylo spousta dalších, které byly průměrné, ale tyto byly nadprůměrné tím, jak mě zklamaly.

Dědictví krve – můj názor ano

Takové téma! Takový svět! A hrdinka taková nepoučitelná nána…

Hříšní světci –

Opět podle anotace navnaděná a s velkým očekáváním, jsem nakonec bublala zklamáním. Článek nebude, nemám na něj sílu.

Kouzla rodu Thornů – článek v přípravě.

kniha nebyla vysloveně špatná, ale čekala jsem o moc víc. Tentokrát tomu chybělo něco ve stylu psaní autorky, co by ze skvělého příběhu udělalo nezapomenutelný.

 

Knihy, které vyhrály ve své kategorii Zlatou bramboru, mají u ostatních čtenářů povětšinou úspěch, takže doporučuji na moje skuhrání moc nedat. Pokud vás kniha láká, proč váhat se čtením? :)

 

Nedoporučuji

Ještě v červnu to vypadalo nadějně. Nedostal se mi do rukou žádný podivný blivajz. A – tramtararáááá – vydrželo to až do konce roku. Nečetla jsem nic, co bych označila za něco, čím bych jen ztrácela čas. To je podle mě parádní a doufám, že to vydrží i letos.

 

Tímto je udílení cen za rok 2021 u konce.

Jestli vás láká zvědět, co se mi líbilo v 2020, najdete má doporučení v článku tady. Někdy není špatné vrátit se ke starým hitovkám. Všechny další doporučení z předchozích let jsou na bloGu pod souhrnným štítkem „doporučenky“.

Jestli máte podobné články nebo videa, dejte vědět. Já osobně mám tahle doporučení ráda a většinou si v nich najdu inspiraci pro další čtení.

 

To NEJ z mého čtenářského roku 2020

Asi jako všichni v internetové knižní komunitě přicházím i já na začátku nového roku se svým seznamem favoritů. Každý rok má sčotka trochu jiný formát a pro letošek to vyšlo na jeden článek plný odkazů, aby to nebylo dlouhé jak století.

Jak tak koukám na svůj výčet knih, které mě loni nejvíc zaujaly, nebyl to vůbec špatný rok. Na většinu z nich jsem navíc nebyla líná napsat i názor na bloG, takže případný zvědavý čtenář se může podívat, co mě na tom kterém titulu zaujalo – stačí rozkliknout odkaz u každé knihy. A já můžu díky tomu udělat tento článek i přiměřeně dlouhý, když se nebudu ke každé z knih rozepisovat :), protože jak je o mně známo, stručná rozhodně být neumím.

Pochopitelně skvělých knih bylo víc a na všechny se v tomhle článku jaksi nedostalo. Proto pokud by někoho zajímalo, co všechno jsem přečetla a jak se mi to líbilo, může nakouknout do alba na FCB, kde jsou všechny k nalezení a i s odkazy na články o nich.

Našlo se i pár knih, které mi vyloženě nesedly. Tyhle nešťastnice najdete úplně na konci a je jich senzačně málo. Asi je to tím, že si vybírám spíš knihy, u nichž je větší pravděpodobnost, že mi sednou a do hlubin nelákavého čtení se spíš nenořím. Možná se tím ochuzuji o zajímavé kousky, ale zároveň se i vyhýbám případnému zklamání.

A teď už k vítězům:

NEJlepší knihy roku 2020

 

České

Mám fakt radost z toho, že dobrých domácích titulů přibývá a bylo tak těžké vybrat mezi nimi ty nejlepší kousky. Ale vyberu, že jo :) musím trochu načechrat ega našim domácím borcům. I když teda pochybuju, že si to někdo z nich bude číst.

Říše – článek tady.

Město v oblacích – článek tady.

Před bouří – článek tady.

Rytec kamejí – článek tady.

 

Fantasy

Fantasy je kategorie, v níž je u mě tradičně největší nával. V té pro mladé i pro… řekněme věkově pokročilejší. Vybrat tady nejlepší kousky kupodivu problém nebyl.

Útok obrů – článek tady.

Ve stínu hvozdu – článek tady.

Nespasitelní – článek tady.

 

Sci-fi a dystopie pro dospělé

Scífek přečtu dost, ale málo které mě okouzlí na tolik, aby se vešlo do výběru špiček. Loni byly takové knihy jen dvě.

Člověk nula – článek tady.

Jejich moře – článek v přípravě. Těžko ale říct, jestli nakonec bude, protože každý můj pokus vyjádřit se k této knize skončí ve stylu nadšeného a rozjásaného jééééj! A vůbec zní celý text poněkud hloupě. A kniha si rozhodně zaslouží víc.

 

YA fantasy, převyprávěnky a jiné YA

Moje druhá nejčtenější kategorie letos taky neměla tolik výrazně vyčnívajících reprezentantek. Ale že by se nenašlo nic k vyzdvihnutí, to se taky říct nedá.

Poušť v plamenech – článek tady.

Návod na vraždu pro hodné holky – článek tady.

Nevlastní sestra – článek tady.

Tiny Pretty Things: Krása, která bolí – článek není a v dohledné době nebude, tak přikládám aspoň odkaz na DK.

 

 

Romantika, historické

Romantiky přečtu celkem dost, je to ideální způsob, jak si u čtení odpočinout a nesoustředit se tak urputně na text, aby mi neuteklo něco důležitého. No, nazvala bych to spíš dobová romantika, protože ani jedna z letošních topek není ze současné doby. Zato jsou to ale knihy, které prostě stojí za přečtení.

Nebe ze zlata – článek tady.

Kroniky prachu – článek tady.

 

Série

Mám tu jen přečtené celé v tomto roce, nebo aspoň tolik z nich, co je dostupné v češtině. Proto se tu nenajdou některé knihy, které byly sice skvělé, ale přečetla jsem jen jeden díl.

trilogie Dobyvatelská sága – článek tady.

trilogie Smrtka – článek tady.

dilogie Šest vran – článek tady.

 

Různé

Tady je to, co se nevešlo jinam. Všechny tři vítězky jsou z kategorií, které moc nečtu. I když ta jedna by možná mohla patřit i do fantasy. Každopádně mě zaujaly natolik, že si zmínku ve chválícím článku zaslouží.

Chuligán – článek tady.

Mráz pod kůží – článek tady.

Kouř – článek tady. 

 

To je z nejoblíbenějších pro loňský rok všechno. A teď přijde na řadu opačný konec žebříčku.

 

Nedoporučuji, aneb co mi nesedlo

Loni naštěstí nedoporučenek není nijak moc – jen tři! Navíc se jedná o knihy, které mi prostě nesedly a jinde se setkaly s lichotivějším názorem nebo dokonce s masivním úspěchem. Do tohoto článku jsem se snažila vybrat především ty knihy, které mi stály za sepsání kompletního názoru – ať už proto, že jsem je dostala od autora za tímto účelem nebo mě tak namíchly, že to muselo ven. Podle mě si žádná kniha nezaslouží nálepku „nelíbí-nesedlo“, pokud nevysvětlím, proč se tak stalo.

 

After: Polibek – článek tady.

Tahle patří do kategorie knih s masivním úspěchem u určené věkové kategorie a také k těm, které mě namíchly tak, že to muselo ven :) O mě se tak nějak všeobecně ví, že když už romantiku, tak tu pro mladší, sex mi nevadí, ale nesmí to být přehnaná naivnost nebo naopak extrémní, až trochu absurdní náruživost. Hlavně když jsou sympatičtí a neblbí hrdinové a příběh, kterému se dá věřit a je dobře napsaný. Tohle nesplňuje ani jedno. Navíc vztah těch dvou je všechno jenom ne romantický. Taky na něm není nic, čeho by se měli oba držet. Jediné co tomu nemohu upřít je dobrá čtivost, které by ale stejně dobře posloužila polovina stránek. A příběhu taky. Film je pro mě jednoznačně lepší.

Příběh Christophera – článek tady.

Chrise jsem dostala od autora, takže článek byl povinností. Kniha měla dobré chvilky, ale pro mě bohužel většinu těch špatných. Navíc mi vadilo i zpracování a fyzická podoba textu. Prostě mi to nesedělo. Svoje fanoušky si ale kniha taky našla.

Věk supernovy – článek tady.

Pokud už bych chtěla číst pročínskou propagandu, najdu si jiný způsob – ne, kecám, nebudu číst žádnou pročínskou propagandu – jenže u této knihy jsem to jaksi netušila. Čekala jsem scífko-distopii. K tomu kniha ještě zanechala jakousi divnou pachuť a provedení jinak dobrého nápadu se mi nelíbilo. Vadily mi postavy, jejich chování i uvažování a celkové směřování příběhu. Ale nápad – uznávám, ten byl skvělý! Tahle kniha chce dost specifického čtenáře, kterým bohužel nejsem. Nemůžu říct, že by v textu nebyly světlé chvilky, ale k úspěchu to nestačilo.

 

Tím můj výčet končí a jsem už celá zvědavá a natěšená na další skvělé knihy v novém roce :) Doufám, že kategorie „nesedlo“ tentokrát nebude mít žádného účastníka.

Kdo četl některou z mých nejlepších nebo nejhorších knih loňska, dejte mi dolů svůj názor nebo pošlete odkaz na článek. Ráda se podívám, jak to, co se líbí či nelíbí mně, sedí ostatním.

  

Doporučuji 2019 - díl čtvrtý

...aneb být stále mlád :)

Čtvrtý článek doporučující série se zaměří na žánr, který čtu v poslední době asi nejvíc. Fantasy knihy pro mladší čtenáře a převyprávěnky známých příběhů a pohádek se mi v knihovně usazují v množství spíš větším.

Baví mě to číst, i když cílovka už tak trochu (víc) nejsem. Rozhodně si však nehodlám nic odepřít. A pokud vím, nejsem jediná stará sůva, která se v YA knihách topí. Tenhle žánr v sobě prostě něco má. V dospělé fantasy to většinou chybí. To samozřejmě není kritika – jen se prostě čte jinak.

Vzhledem k tomu, kolik jsem toho slupla, bych čekala, že výběr bude těžký. Jenže nebyl. Žánr bohužel trpí něčím, co bych nazvala masová výroba. Knih vychází neskutečné množství a většina je pro mě spíš průměr. I když se třeba dobře četly, do těch fakt skvělých jim něco málo chybělo.

Tyhle měly něco navíc, čím mě dokázaly oslovit:

Rituál – možná jste viděli film, který byl „podle“ knihy natočen. Byl však spíš volně inspirován a kniha je v dost věcech jiná. Příběh se každopádně hezky čte a drakodlak se mi zdál poměrně originální. Je to v podstatě pohádka, ale oceňuji absenci víl a upírů. Prostě svěží vítr. 

Článek o knize Rituál

Snílek Neznámý – autorku Laini Taylor není potřeba vůbec komentovat. Zajímavý příběh a krásně snivý styl jsou u ní samozřejmostí. 

Článek o knize Snílek Neznámý

Bez srdce – Alenku v říši divů není asi nutné představovat. Bez srdce se odehrává před tím a hlavní hrdinkou je Srdcová královna. Není tedy těžké uhodnout, že kniha neskončí dobře a přes to jsem při čtení celou dobu doufala. Maryssa Meyerová udělala s tímto příběhem majstrštyk. Podle mě nejlepší z jejích knih. 

Temné a osamělé prokletí – převyprávění Krásky a zvířete u mě jednoznačně vedou. Je to asi tím, že se píšou nejvíc – nebo u nás jen nejvíc vycházejí. Tohle konkrétní je dobré v tom, že nejde jen o příběh těch dvou, ale i o všechno okolo. V příběhu je důležité celé království a osudy obyčejných lidí. V nich se propletou osudy tří hlavních hrdinů. Všichni tři jsou navíc skvěle napsaní. Příběh prostě nemá chybu. 

Článek o knize Temné a osamělé prokletí

Podlý král – Holly Black je moje hvězda vílotin. Ona je prostě umí napsat tak, jak se mi líbí. Jsou zlé, kruté, bezohledné, ničeho se neštítící. I jejich svět je vykreslený naprosto skvěle. Tahle kniha dělí fanoušky na dva tábory – huj a fuj. Nejlepší je udělat si vlastní názor :) za mě rozhodně huj. 

Vsadím se, že zrovna v tomhle výběru se se mnou hodně lidí neshodne, ale pro mě tyto knihy prostě stály za to.

Články Doporučuji 2019 na bloGu:

díl první - domácí favorité

díl druhý - fantasy

díl třetí - scifi

Doporučuji 2019 - díl třetí

aneb nebojte se sci-fi

V pořadí už třetí článek ze série „Doporučuji 2019“ zaloví ve sci-fi škatulce.

Ačkoliv mám scifárny ráda, zase tolik jsem jich loni nepřečetla. Bylo to tím, že mě jich v nabídce moc nezaujalo, protože sci-fi je pro mě žánr, kde mi jen skvělá technika a vesmírné bitvy nestačí. Tím pádem spoustu knih minu, i když by se mi možná líbily. Blbý, no…

Ty, které mě přeci jen neminuly, byly fakt dobré (ale fakt!)

Ze svého výběru předkládám tyto opravdu do zlatova vypečené kousky:

Liščí gambit – tahle kniha mě od začátku okouzlila stejně, jako když jsem před dávnými časy poprvé otevřela Dunu. Postavy a svět jsem si zamilovala okamžitě, i když bylo obojí trochu těžší na pochopení a ze začátku vyžadovalo hodně pozornosti a pomalejší čtení. Každopádně se mi dostalo něčeho nového, originálního a neodolatelného a to za trochu přemýšlení stojí. Další díly už netrpělivě očekávám.

Článek o knize Liščí gambit

Na odvrácené straně – tohle je temné čtení. Stejně tak temné, jako obálka knihy. Ale není divu, protože děj se odehrává v trestanecké kolonii na Měsíci. Nechybí pěkná přehlídka ukázkových zmetků a vykuků, jeden (snad by se dalo říct) hrdina a vraždící android, na jehož scény budete s nadšením čekat. Styl psaní a celkové pojetí asi nesedne každému, ale když sedne, je to jízda.

Článek o knize Na odvrácené straně

Enderova hra – tenhle příběh patří už dávno mezi klasiku. Aspoň pro mě teda určitě. Asi není potřeba vysvětlovat o čem kniha je a proč je tak skvělá. Pokud někdo nečetl knihu, viděl aspoň film, který se docela povedl. I když samozřejmě nedosahuje kvalit knihy hlavně co se psychologie postav týká. Tuhle knihu s klidem doporučím i těm, kteří mezi fanoušky sci-fi spíš nepatří.

A nakonec otázka. Co myslíte, že mi uteklo? Máte nějakou scifárnu, která je pro vás nadstandard?



Články Doporučuji 2019 na bloGu:

díl první - domácí favorité

díl druhý - fantasy

Doporučuji 2019 - díl druhý

aneb temné a hluboké vody fantastiky...

Můj výběr knih, které jsem loni přečetla a chci je doporučit dál pokračuje druhým článkem a tentokrát zabrousím do hlubokých, temných a lákavých vod fantasy.

Kvalitní a čtivé fantasy s novými nápady se loni překvapivě urodilo. Žánr je prostě na vzestupu a není tak těžké pochopit, proč to tak je. Vybrat ty nejzajímavější kousky však nebyl až zase takový problém. Rozhodla jsem se, že skvělá čtivost mi prostě nestačí a potřebuju Něco! Nejen zajímavý nápad nebo magii, ale i hrdiny, které úplně často nepotkávám a způsob zpracování, který je opravdu nový. 

Odpadla mi tak spousta knih, které sice jsou dobré, ale nepřišla bych o nic tak zásadního, kdybych je nepřečetla nebo místo nich vybrala jinou.

U favoritek vybraných níže bych naopak o něco přišla a zrovna v těchto případech by to byla sakra škoda.

Šedí bastardi - o téhle krasavici z Hostu slyším překvapivě málo a to jsem myslela, že způsobí fakt nadšení. Možná se nechytla jen u blogerů a doufám, že u čtenářů úspěch má, protože Šakal a další poloorci si to zaslouží. Tuhle drsnou, temnou a propracovanou fantasku si fakt nenechte ujít. Je přesně tak akční, vtipná a přisprostlá, jak je potřeba, abyste si užili čtení úplně na maximum.

Článek o knize Šedí bastardi - v přípravě.

Králové Wyldu - další Hostovský kůň v závodu a zase hodně originální počin. Vtipné, svěží, akční a hrdinové jsou skvělí, byť možná trochu za zenitem. To ale neznamená, že se nedokážou ohánět zbraněmi a hláškami. Zamilujete se, za to vám ručím.

Článek o knize Králové Wyldu

Temnější tvář magie - nevím, jestli to není spíš pro mládež, ale podle mě je už na hranici. Kniha má zajímavý nápad a čtivé zpracování. Název zcela odpovídá - s magií hochu hrej si, ale nezadej si. Cena může být vysoká. Něco mi říká, že další díly budou ještě lepší.

Článek o knize Temnější tvář magie 

Vita Nostra - toto vůbec není klasická fantasy, jak by člověk čekal. Ani nevím, jestli je to do fantasy řazené, ale podle mě to tam patří. Je to hodně zvláštní a ne úplně lehké čtení, ale dokáže neskutečně fascinovat a opravdu nutí přemýšlet, co za tím vším, hergot, stojí. Mladší hrdinkou se nenechte odradit.

Článek o knize Vita Nostra

Je dost možné – skoro bych řekla jisté – že mi některá zajímavá utekla. Jestli máte tip na něco, co si prostě musím přečíst, sem s ním.

Články Doporučuji 2019 na bloGu:

díl první - domácí favorité

Doporučuji 2019 – díl první

aneb Čechy krásné, Čechy mé… a Morava taky.

Tak nějak hluboko v duši nemám ráda to, co se děje pokaždé na konci prosince a v lednu. Nemyslím teď oslavy Silvestra, petardy a ten bordel, co po tom všude je, i když to taky není nic, co by normální člověk dokázal jen tak ignorovat. 

Já mám na mysli typický dotaz většiny lidí/stránek/ knihkupců/nakladatelů/FCB skupin etc. Takové to „vyber nejlepší knihu roku“.

Jako vážně, copak to jde? 

Napříč všemi žánry a s přihlédnutím k počtu přečtených knih. Možná, když jich někdo přečte dvacet a žánrově podobných, tak něco vybrat jde. Ale z padesáti? Ze stovky? Z tolika různých stylů psaní a příběhů, kdy každý zaujme něčím jiným. Z tolika myšlenek, nápadů, světů a oblíbených postav. Vyberte jen jednu a ostatní pošlete do háje. Ha ha, nemožný, pitomý úkol.

Tak já na to půjdu od lesa. Dneska to bude náš český lesík a já z něj vylovím domácí autory, kteří mě letos zaujali a knihy, díky kterým se jim to povedlo. 

Nejsou to nováčci nebo i jsou a dostali mě prvotinou. 

Každopádně se jedná o knihy, které podle mě stojí za přečtení. 

Bude to možná i napříč žánry, protože českých autorů zase tolik nečtu a když, je to většinou fantasy.

Takže tady je domácí lavička, která to se mnou v roce 2019 sehrála na výbornou:

Zřídla – po úspěchu autorčiny prvotiny Krev pro rusalku jsem věděla, že si zřídla nenechám ujít. Kniha se odehrává opět v Brně, ale jinak je to úplně něco jiného. Mě to každopádně skvěle sedlo a nastavila jsem si laťku paní Sněgoňové ještě o kousek nahoru :). Jsem zvědavá na další knihu.

Článek o knize Zřídla

Píseň oceli – Hergot fix, tak tohle byla trefa do černého. Klasická fantasy ve stylu Zaklínače se mi dostala do rukou až skoro na konci roku, ale hlavně že vůbec. Je to přesně to pravé pro milovníky hrdinů, bardů, všech možných potvor (i lidských) a skvělého humoru. Styl psaní je lehoučký jako pavučinka – 600 stránek jsem slupla jako malinu.

Článek o knize Píseň oceli

Kde zní zpěv krkavců – Knihu moc doporučuji! Je to příběh, který má velké kouzlo a jsem si jistá, že žádného čtenáře nezklame. Měla jsem z ní stejný pocit, jako když jsem poprvé nakoukla do Bradavic. Tím nechci obě díla srovnávat, ale pokud vás baví podobné knihy jako Potter, zkuste i tohle. Vyprávění je zajímavě temné se skvělou atmosférou.

Článek o knize Kde zní zpěv krkavců

Čarodějky malostranské – po přečtení tohohle díla vůbec nepochybuju o tom, že jestli někde žijí čarodějky, je to Praha. Protože v tak dokonalé atmosféře, jakou v knize paní autorka vytvořila, se musí každá čarodějka cítit jako doma. Tak pěkně využít prostředí staré Prahy, její pověsti a domovní znamení… No klobouk dolů! Vsaďte se, že po přečtení knihy půjdete ta domovní znamení hledat při první návštěvě hlavního města. Taky jsem hledala :)

Článek o knize Čarodějky malostranské

Drak bere vše – Hanina Veselá je už taková moje stálice. Nevěřím, že by mě nějaký z jejích příběhů zklamal. V tomhle jsem se podívala do známého světa, ale i na místa, která jsem v něm ještě neznala. A hlavně jsem se setkala s mými oblíbenými postavami.

Článek o knize Drak bere vše.

Za pozornost ještě stojí Devět nocí Zuzany Strachotové a Inferium Romana Bureše.

Jak na to tak koukám, do výběru se probojoval jediný chlap. To ale neznamená, že by pánové nepsali dobré knihy. Svědčí to jen o tom, že čtu fakt málo našich autorů a podle toho, jak se mi domácí knihy líbí, je to škoda. 

Jestli máte nějaký tip, sem s ním. Osobně už mám na 2020 nějaká želízka v ohni, ale dobrým doporučením se nebráním.

Jo, ještě: Četli jste něco z toho, o čem tu píšu? Jestli jo, napište mi odkaz na váš článek nebo váš názor.