Království lotosu - Skryté poselství

Autor: Elizabeth Bearová
Série: Království lotosu (1. díl)
Překlad: Jan Kozák
Nakladatel: Fragment
Rok vydání: 2019
Počet stran: 384

Můj názor:

Daleko za ledovými horami se rozkládají Lotosová království. 

Cesta k nim je však dlouhá a nebezpečná. 

Je nutno překonat nekonečné řeky a vysoké mrazivé hory, hluboká údolí i blátivé cesty, než se člověk dostane do zemí, ve kterých magie a rituály mají významné místo. Kde je všechno tak odlišné od jiných míst a kde právě začíná období dešťů. Tato království byla dříve sjednocená a mocná. Teď jsou roztříštěná na menší říše s vlastním panovníkem.

S karavanou lodí, které se na strastiplnou cestu vydaly, putují i dva pasažéři, kteří nejsou úplně běžní. Jedním z nich je Gage, mosazný robot, který ve svém těle ukrývá důležité poselství pro královnu jednoho z Lotosových království. Ten druhý, Smrťák, jde s ním, aby chránil jeho i poselství, které nese.

Co netuší ani jeden z nich je to, že v Lotosových královstvích se schyluje k boji o moc mezi dědici zemřelého Alchymistického císaře. 

Dva muži – vládci a dvě ženy – královny se o pozici svrchovaného vládce už brzo utkají.

…

Byla jsem natěšená, protože anotace je lákavá a slibuje něco fakt peckového. Možná i proto byl můj začátek s knihou celkem rozpačitý. 

První dvě kapitoly mi do hlavy moc nelezly, ale to se stává. Obzvlášť když před tím dočtete nějakou opravdu skvělou knihu. Tady to byl prostě nový svět, nový příběh a nutnost se do něj zanořit. Paní autorka zanořování vzala možná trochu rozvláčně, ale nakonec zaujala tak, jak asi chtěla. Fajn! Měla jsem chvíli i pochybnosti, jestli jsem tentokrát nešlápla vedle.

S určitou pomalostí děje je nutné se smířit po celou knihu. Paní autorka má zjevně popisy ráda a popisuje hodně. Jsou hezké, nebojím se říct přímo umělecké, to jo, ale na knihu pro mladší (dle webu od 13 let) je jich dost a navíc i úplně nesedli v akčních scénách, kde bych se raději soustředila na akci samotnou než na detaily z okolí a myšlenek postav. 

Jedno však musím uznat, svět má promyšlený do ohromujících detailů – jinak by takové popisy vůbec nemohly vzniknout. V sérii to tak dává naději na opravdu dobrou četbu, protože paní autorce nejspíš nedojde šťáva už u druhého dílu.

Pomalost děje a podrobná rozvláčnost popisů je však jedinou věcí, která by se dala považovat za něco podobného nedostatku. Kvůli tomu je potřeba číst knihu v momentě, kdy na akční fantasy není nálada a je spíš chuť ponořit se do světa, jeho detailů a s chutí si tu krásu užít. Číst pomalu a pozorně. A užívat je co.

Mě bavilo exotické prostředí lotosových království. 

Připomínalo hodně asijskou kulturu na pomezí Indie, Číny, Japonska… Jako by si paní autorka vybrala z těch kultur to nejzajímavější a použila to v podmanivé směsi. 

Jako vládce dvou z těchto zemí zvolila ženy, které jsou silné a vlády schopné, ale jejich pohlaví jim dost komplikuje situaci, nároku na trůn navzdory. Náboženské obřady a rituály jsou však v podání těchto žen doslova mystické. 

Proti nim stojí dva muži, vojevůdci a vládci, kteří by rádi spojili svoje území s územím oněch dam a prostřednictvím sňatku získali nadvládu, ideálně nad celým územím všech Lotosových království. A když to nepůjde po dobrém… Když jde o moc, není svatba až tak nutná, i pohřeb konkurenta je k úspěchu dobrý.

V příběhu se politika a náboženství zajímavě propojují, i když v prvním dílu se začínají teprve spřádat intriky a podstatu mocenských her jsem se postupně dovídala. O něco více ke slovu tedy přišlo náboženství, tradice a obřady Lotosových království. Obojí je navíc dost prorostlé s magií a ta zde má pochopitelně také svoje slovo. Do hry o moc se totiž zapojí cosi tajemného, pro co budou nejspíš lidské politické hry nepodstatné.

Postavy mi bylo umožněno poznávat skutečně do hloubky. Paní autorka mi dala k dispozici nejen postupně odhalované střípky minulosti, ale i nejniternější úvahy a pocity svých hrdinů. Žádný z nich sice není přímo vypravěčem, ale kapitoly se střídají a postupně jsem poznala všechny důležité, aby se pak sešli v Lotosových královstvích na závěrečnou akci, kterou se ale všechno důležité teprve rozbíhá. 

Postavy si dokázaly bez problémů získat sympatie nebo alespoň porozumění. Sledovat osudy některých mě bavilo víc, ale žádná mi vyloženě nevadila a všechny měly něco, čím byly zajímavé a odlišné. 

Paní autorka také zatím neuvedla na scénu nikoho, kdo by byl jasně zápornou postavou, počítám tedy, že si tuto roli nejspíš schovává pro ono mocné „Něco“, jehož záměry jsou zatím zcela neznámé. Zatím představila soupeřící strany, které mají každá svou pravdu a svůj nárok. 

Dvojice hlavních postav – nebo asi nejhlavnějších – robot Gage a bojovník Smrťák mají navíc příjemné charisma a spoustu tajemství, která prostě musí zaujmout každého.

Celkové hodnocení je trochu složitější. 

Melu se na pomezí zaujetí a tak trochu i rozčarování, protože jsem čekala něco trochu jiného. Počítám však, že to co mi tu chybělo, dostanu v dalších dílech. Vše tomu nasvědčuje. Nemůžu říct, že by mě příběh nezaujal nebo byl špatně vyprávěný. Některé části byly skoro mrazivě dokonalé. 

Po dočtení nechala kniha příjemný pocit chuti na pokračování a mít při ruce další díl, hned se do něj pustím. Na začátku čtení jsem se ale trochu trápila, než jsem si zvykla na trochu jiný autorčin styl a přijala tu poetičnost a detailní popisnost, která v knize je. Na konci jsem však obojí dokázala patřičně ocenit a myslím, že při druhém čtení a dalších dílech už budou zážitky jen dobré.

Pokud toužíte po akční fantasy, tak vás první díl trilogie Lotosové království příliš nenadchne. Taky si nemyslím, že bude nadšená kategorie, pro kterou je kniha určena. Určitě ale zaujme milovníky fantasy, kteří si potrpí na zajímavý svět, propracované postavy a příběh, který se rozvíjí sice pomalu, ale slibně.

Musím taky říct, že mě nakladatelství Fragment docela mile překvapilo. Podobnou knihu bych čekala spíš u Hostu.

Za laskavé poskytnutí e-knihy ke zhodnocení moc děkuji Palmknihám. Pokud toužíte po neobvyklém příběhu, najdete knihu zde.

Anotace:

První svazek trilogie, která vás zavede do Lotosových království a nebezpečných horských průsmyků
Gage je mosazný stroj, který však přemýšlí jako člověk. Stvořil ho čaroděj z Messaline a on mu až do jeho smrti věrně sloužil. Teď se nechává najímat jako žoldák. Jeho nejnovější zakázka vypadá banálně – královně Lotosového království má doručit zprávu od nejmocnější kouzelnice z Messaline. Společnost na cestě mu bude dělat Mrtvý muž. Člověk, který dříve pracoval jako osobní strážce a nyní má chránit Gage i zprávu, kterou nese. Ani jeden z nich netuší, že jejich poslání je zavede přímo do ohniska velké války, kterou rozpoutali vládci jednotlivých částí kdysi jednotného a mocného císařství…

Daň peklu

Toť čarokrásný kouzel kraj. 
Leč jak praví temná báj, až naplní se sedm roků, hrábne peklo po úroku.
Já skřítky spatřil - věř či ne. Daň strašlivá mě nemine.
Tam Lin, postava ze skotských balad


Autor: Holly Blacková
Série: Moderní příběhy z čarovné říše (1. díl)
Překlad: Jana Jašová
Nakladatel: Knižní klub
Rok vydání: 2007
Počet stran: 240

Můj názor:

Tuhle hubenou jednohubku jsem si sehnala na bazáči v záchvatu nadšení po přečtení jiné knihy od Holly Black (Nejchladnějšídívka ve Městě chladu). Doufala jsem v něco podobného a dostala jsem něco… jiného. :) I když atmosféra příběhu hodně podobná byla.

…

Kniha, ačkoliv by měla být pro mladší generace, se mi zdála poměrně dost temná a ponurá. Na to, že v ní byli skřítci a pohádkové postavičky jako třeba elfové. Paní autorka si nebrala servítky a popisovaný svět a zážitky hlavní hrdinky byly dost drsné.

Kaye je vypravěčkou příběhu a má hodně netradiční život. Nezbývá jí nic jiného, než být tak trochu samorost. Její matka je příšerná ženská. Rajda, která zpívá v nemožných kapelách, co krachují jedna za druhou. Nahání mužské a jediné, co dokázala dceři předat je nechuť ke škole, chlastání a kouření. Podle informací její matky je Kaye napůl Japonka a s jejím otcem se matka seznámila při grupáči, takže ho vlastně ani nezná.  

Dívka se s matkou stěhuje tam, kam ji zrovna zavane angažmá v nějaké podivné kapele. Do školy už se ani nehlásí, protože se stěhují každou chvilku. Většinou si musí najít nějakou práci, aby měly aspoň nějaké peníze. A když nemá peníze, krade jako straka. To mimochodem dělá i pro zábavu. Má také dost bujnou „fantasii“ a dějí se kolem ní hodně divné věci…

Když matce krachne další kapela a její aktuální chlap ji vyhodí z bytu, nemají obě kam jít a tak se vrátí do Jersey k babičce, která je sice nerada vidí, ale nechá je na čas u sebe. Kaye zde s matkou žila jako malá a k jejím nejlepším přátelům, krom Janet – spolužačky ze školy, patřili tři skřítci. Což jí pochopitelně nikdo nevěřil. Ale co když to nebyli jen imaginární kamarádi?

…

Zní to strašně, že? 

Vůbec ne jako kniha, která by byla příjemná na čtení, jenže se kupodivu četla velmi dobře. Navíc se mi moc líbilo, že fériové (fae) nebo jak to nazvat, prostě kouzelné bytosti a elfáci, zde nejsou vykreslení jako hodné dušičky s plochými charaktery. Spíš se jedná o sobecké a bezohledné parchanty s vrozeným odporem k lidem a chuti ke škodolibostem a naschválům všeho druhu. 

I když rozsah knihy nedovolil žádné hluboké zanořování do děje, historie postav, jejich charakterů nebo kamkoliv jinam, pochopila jsem všechno naprosto bez problémů. K tomu všemu se paní autorka nebojí nechat umřít prakticky jakoukoliv postavu. A že by se svoji hlavní hrdinku snažila vylíčit v růžových barvách, tak o tom už vůbec nemůže být řeč.

Jenže mně se ta její svérázná povaha líbila. Byla to hrdinka, jaké nejsou úplně běžné a protože se paní autorka s ničím moc nemazlí, její trochu hrubší přístup se do děje hodil. Pokud by byla za hlavní postavu zvolena nějaká křehká bytost v nadýchané sukýnce, nejspíš bych to paní autorce nesežrala. Taková by určitě nevydržela divokou vílí oslavu, nedokázala vzdorovat jejich kouzlům a intrikám a bojovat o vlastní život.

Kaye se zamotá do situace mezi elfím dvorem a svobodnými kouzelnými bytostmi a jen těžko se dá odhalit, kam bude chtít paní autorka svůj příběh směřovat. 

Výsledek mě trochu překvapil. 

A zpracování knihy docela hodně. 

Jednak svojí temnou atmosférou a také zajímavými postavami, které jsou kde co, jen ne černobílé a šablonovité. Vždycky se ukáže, že záleží nejvíce na zájmech té které postavy, i když se odhalují jen velmi postupně a pomalu. Přijmout je za své je však velice snadné, i když člověk ví, co jsou zač. Je úplně jedno, co víláci vyvádějí, protože mají takové charisma, že vás při čtení stejně  napadne, jaké by to asi bylo, kdyby vám někdo takový vlezl v noci oknem do ložnice. A možná, i přes ty jejich povahové kazy, by to stálo za to :).

Na tak málo stran je příběh velmi dobře propracovaný a nic mi v něm nechybělo. Líbila se mi dokonce víc než tolik jiných, které se vezou na současné vílí popularitě. 

Myslím, že vykreslení vílí povahy a fungování jejich světa je v knihách paní Blackové daleko přesvědčivější a působivější. Tak trochu z nich mrazí a jsou divně opravdovým způsobem kruté a nemilosrdné k postavám. 

Protože je kniha určená YA fanouškům, ukápne na stránky i trochu romantiky. Z nějaké přehnané cukernatosti ale není třeba mít obavy. Paní autorka k lásce přistupuje trochu jinak, jako ke všemu ostatnímu. Její postavy se ve své podstatě nezmění jen proto, že se zamilují a šablona YA to vyžaduje.

Škoda, že je kniha tak tenoučká a že jsem ji přečetla tak rychle. Byla to taková fascinující mlska na jeden večer. Určitě bych ocenila pár desítek stránek navíc nebo pokračování série. Toho se však nejspíš nedočkám. Naštěstí od paní autorky vycházejí i jiné knihy, takže si její vypravěčský talent můžu vychutnat v nich.

Doporučuji například knihu Krutý princ od stejné autorky. Víláci se prostě neomrzí :).

Anotace:

O šestnáctileté Kaye Fierchové, harcující se po světě s matkou-rockerkou, se povídá, že je divná. Nechodí do školy, vede zvláštní řeči a ustavičně si vymýšlí báchorky, které jí nevěří ani její nejlepší kamarádka Janet. Když se však Kaye povede oživit kolotočového koně s ulámanýma nohama, uhranout Janetina kluka, poté natrefit na zraněného elfa a ještě jí na okno zaťukají skřítčí kamarádi z dětství, je nad slunce jasnější, že tu doopravdy něco nehraje. Bodláčnice, Loutnička a Špičák dívce prozradí, že k nim má blíž, než si sama myslí. Proto ji požádají, aby jim pomohla v boji s elfskými mocipány, neboť se naplnila sedmiletá lhůta a jejich národ musí o halloweenské noci přijetím Pekelné daně stvrdit své vazalství vůči kouzelnému dvoru Prokletých. Ale pokud by se Kaye odhodlala stát se obětinou, smlouva zůstane nenaplněna a skřítkové by získali svobodu. Dívka prosbu vyslyší a spolu s Janetiným starším bratrem Cornym pronikne do bezcitného světa Neviditelných, aby se o nich i o sobě dověděla víc. Jakou úlohu však hraje v téhle nemilosrdné říši záhadný Roiben, kterého zachránila před jistou smrtí a který je tak přitažlivý? Je celá hra na obětování vážně jenom jako, anebo navzdory všem skřítčím ujištěním začalo jít do tuhého, protože za celou záležitostí stojí kdosi mocnější a Kaye čeká boj o holý život v kulisách, jež jsme vyhradili snům a pohádkám?

Čarodějky malostranské

Autor: Petra Kubašková
Nakladatel: Epocha
Rok vydání: 2019
Počet stran: 376

Můj názor:

Když jsem dostala možnost vybrat si u Epochy další knihu ke zhodnocení, byla volba celkem jasná. Čarodějky malostranské mě lákaly domácím prostředím a jakousi zvláštní atmosférou, kterou prostředí pražské Malé strany nabízí.

Nenápadná černá kniha skrývá půvabný příběh o čarodějce Ginevře z rodu malostranských čarodějek. Přivedla mě do Prahy, ale do té jiné. Do města v němž na Malé straně v kouzelných uličkách jsou kouzla skutečná, domovní znamení ožívají a mluví, strašidla chodí mezi lidmi a meluzíny, skřítci a především čarodějnice jsou úplně normální věc.

Ginevra, sedmá toho jména, chodí na střední školu, ale má k tomu i jiné povinnosti. Doma se učí od své matky a tet, jak být čarodějkou. Svět čarodějek však musí zůstat před lidmi utajen (z pochopitelných důvodů) a tak je její život svázán pravidly, zákazy a nařízeními z nichž některé se mladé čarodějce moc nelíbí. Obzvlášť ten, že se nesmí zamilovat. Jenže buďte mladá holka a vyhněte se tomu.

Krom lásky má však Ginevra i jiný problém. Na Malé straně se děje cosi divného. Mizí strašidla, domovní znamení přestávají mluvit a kouzlům, jako by někdo schválně škodil. A zdá se, jako by se ty podivné události soustředily kolem ní.

…

Já jsem prostě od začátku věděla, že to bude dobré. V knize jsem dostala krásný fantasy příběh z domácího prostředí, který může směle (a úspěšně) konkurovat podobným zahraničním věcem. Dopřála jsem si malý výlet do dětství za bytostmi, které byly tenkrát trochu víc v módě. Dneska je to samý elf, upír a víla. Bylo proto příjemné nahlédnout mezi ryze česká strašidla a užít si domácí atmosféru. A zrovna Malá strana je pro takový příběh jako stvořená.

Paní autorka dokázala vymyslet nejen svět plný kouzel a skvělé atmosféry. Nezapomněla ani na tak důležité věci jako je přátelství, rodinné vztahy a problémy a samozřejmě první lásky, které v tomhle věku prostě přijdou, ať chcete nebo ne.

Postavy mají obrovský potenciál být sympatické už na první pohled. Obzvlášť Ginevra je skvěle napsaná a určitě sedne každému, kdo se začte. Je jí čtrnáct, chodí na střední a pro spolužáky je „ta divná“. Zase až tak jí to nevadí, protože má svůj svět, ale přeci jen by stála o nějaké kamarádky. A pak je tu taky ten kluk, Teo. Prostě úplně normální holka :) až na ty čáry. 

Česká strašidla působí možná trochu naivně a legračně oproti svým zahraničním protějškům, ale bylo příjemné číst zase pro změnu o nadpřirozených bytostech, které nejsou jen kruté a špatné a dokážou i pomoct. Líbilo se mi, jak je paní autorka začlenila do reálného světa a třeba takovému vodníkovi dopřála vyloženě ideální zaměstnání :). 

Ze záporných postav nejde vyloženě hrůza, jejich motivace jsou však dobře vysvětlené a vlastně je na konci litovat nebudete.

Kniha je určená mladším holkám, ale to vůbec nevadilo. Paní autorka se svým nápadem tak dobře naložila, že to bavilo i mě. Text není psán nijak extra složitě, ale zároveň mu nechybí napínavost a vtip. Zápletka je celkem nekomplikovaná, ale nemohu říct, že by mě příběh nedokázal překvapit nebo mě (nedej bože) místy nudil. Líbil se mi i použitý jazyk a hlášky Ginevry, který perfektně sedí do současné doby a pro čtenářky bude určitě přirozený. Romantika – nebo v tomto případě spíš první láska – nechybí, ale je velmi jemná a nijak přehnaná. Mnohem víc jde v příběhu o nalezení přátelství, statečnost a vědomí, že pomoci slabším a postavit se za opomíjené je dobré.

Moc se mi líbily taky ilustrace, které kniha obsahuje. Je jich docela dost a k příběhu se perfektně hodí. Jsou jen černobílé, ale to je v tomto případě plus, protože to nejsou takové ty typické kresbičky z dětských knížek, ale fakt kresby, které mají šmrnc a knize přidávají hodnotu navíc.

Takže hodnocení! Tohle jo, fakt jo. Kniha se obrovsky povedla a já mám radost, že je z našeho prostředí, od naší autorky a že jsem si ji mohla přečíst. Na základce by kniha patřila stoprocentně k mým nejoblíbenějším a vlastně se mi hodně líbila i teď. Opravdu doufám, že paní autorka napíše pokračování, protože ho chci :). Na Malou stranu mezi čarodějky a jejich nečarodějné přátele se vrátím kdykoliv ráda.

Čarodějky malostranské moc doporučuji. Jestli máte doma malou čtenářku, tak tohle pro ni určitě chcete. A vlastně i pro sebe.

Za laskavé poskytnutí knihy ke zhodnocení moc děkuji nakladatelství Epocha. Knihu seženete tady.

Anotace:

Na Malé Straně se vždy děly zvláštní věci. Občas na vás mrkl chrlič, ve stínech jste mohli spatřit strašidlo nebo jen zvláštní holku, co uměla věci, které by nikdo nečekal. Lidem ale vždy stačilo na chvíli zavřít oči a pocit něčeho nepřirozeného se ztratil. Lidem, ne čarodějkám, které na Malé Straně žily od nepaměti. Většinou slušně a spořádaně, což se nedá říct o Ginevře, jejíž rodina byla i na čarodějnické poměry velmi zvláštní a jejíž tajemství nečekaně vyplouvají na povrch zrovna ve chvíli, kdy po Praze začnou mizet strašidla, strachem se schovávat domovní znamení a selhávat mocná kouzla. A do toho všeho jí ve škole všichni pořádně pijí krev.

Vítejte v dobrodružném světě malostranských čarodějek, které si dokážou poradit i v těch nejsložitějších situacích.

Přísně tajné skandály

Už mnohokrát jsem se přesvědčil o tom, že náhody na světě neexistují. První kniha byla o záhadách kriminalistiky. Jenže ne všechny případy, které jsem zpracovával, se do této škatulky vejdou. Kriminálem to smrdělo mockrát, nicméně spíš než na mrazení v zádech přijde, jsem při probírání nevěřícně vrtěl hlavou a bavil se představou, jak se aktéři kvůli mému nežádoucímu šťourání obracejí v hrobech. (z předmluvy autora)

Autor: Jaroslav V. Mareš
Nakladatel: Epocha
Rok vydání: 2019
Počet stran: 360

Můj názor:

Nejen v současnosti se občas proženou různými veřejnými i méně veřejnými cestami informace, které se vymykají běžným zprávám. Bývají trochu lechtivé, pohoršující nebo přímo ostudné. Vyprávějí o skandálech, poklescích, záhadách či různých tajemstvích, která by měla zůstat raději skrytá, ať už z jakéhokoliv důvodu. 

V dnešní době se dají podobné věci tajit daleko hůře, než tomu bylo kdysi, přes to v minulosti takové více či méně známé skandální příběhy jsou a pan autor se rozhodl vydat se po jejich stopách.

V knize Přísně tajné skandály představuje některé z nich, které se pohybují napříč našimi dějinami a vyprávějí o lásce, děsivých věcech, nedbalosti, hlouposti, statečnosti… 

O věcech, které byly utajovány z důvodu rodinné cti šlechticů, neschopnosti politických režimů nebo prostě časem upadly v zapomnění z jiných příčin.

…

Když se mi naskytla možnost knihu si přečíst a ohodnotit, moc jsem do toho nespěchala. Čtení o událostech zahrabaných v čase mě sice lákalo, ale nebyla jsem si jistá, jestli mám chuť na tento typ historické knihy. Bývají totiž dost často těžko stravitelné a já jsem na něco podobného moc neměla náladu. Nakonec mě přemohla zvědavost a knize jsem dala šanci ukázat, co v ní je. Dobře jsem udělala. Moje předchozí obavy se vůbec nepotvrdily.

Pan autor má totiž tu přednost, že umí psát zábavně a čtivě. Do příběhů a skandálů, které si vybral pro svoji knihu, se pustil se zvídavostí a neodbytností pečlivého reportéra, kterým ostatně je a dokázal vyšťourat kdejaký zajímavý a podstatný detail. Díky tomu skandály a historky doslova ožívaly před očima. 

Předložil mi ke zvážení nejen vlastní závěry, ale i názory odborníků, historiků a podobných povolaných osob. Pravda, dost často po odpovědích následovala další zvědavost a otázek neubylo, ale to už se tak nějak dá pochopit, když vezmu v úvahu, jakou práci si dali aktéři historek se zahlazením stop.

Z nezajímavosti témat není potřeba mít obavy. Mě moc nezaujal jen jeden příběh. Ostatní mě bavilo číst. O něčem jsem mlhavě věděla, ale dostalo se mi hodně nových informací. Některé příběhy byly spíš úsměvné a dalo se nad nimi škodolibě šklebit. Některé, obzvlášť ty z nedávné komunistické a nacistické minulosti, spíš mrazily a nedalo se než obdivovat odvahu některých lidí a kroutit hlavou nad hloupostí jiných.

Příběhy byly dost různorodé, z mnoha období a týkaly se rozličných skandálů a ostud. 

Přečetla jsem si třeba o české „čachtické paní“, o jistém slavném zbojníkovi, o šlechtičně, která způsobila skandál s kovářem, o císařském synkovi, který se pro lásku neurozené ženy vzdal koruny, o chlebíčkové aféře, o muži, který prodal Karlštejn, o velkém filmovém podvodu, o tom, kdo mohl být ve skutečnosti předlohou slavného Drákuly nebo o neštěstí, které způsobily poměry za komunistů.

Vyprávění doplňuje opravdu bohatá obrazová příloha. I když jsou fotografie černobílé, stačí k tomu, aby dokreslily atmosféru příběhů. Nechybí ani výpovědi různých lidí od historiků, „svědků“ z dobových dokumentů nebo přímo pamětníků, kteří ještě žijí.

Celkově ráda říkám, že je dobře knihu přečíst. 

Tyhle věci jsou zajímavé, probouzí zvědavost a chuť poznat toho ještě víc. Kniha je k tomu vážně dobře napsaná a netrpí občasnou nudností naučných knih. 

Za sebe můžu jen doporučit. Pro zájemce o naši historii – především tu ne moc známou, takovou, o které se ve škole nedozvíte – bude kniha určitě skvělá. Jestli bude mít pokračování a pan autor vyšťourá nějaké další skandály, ráda se zase začtu.

Za laskavé poskytnutí knihy ke zhodnocení moc děkuji nakladatelství Epocha. Pokud jste aspoň trochu zvědaví a rádi byste se začetli, najdete knihu tady.

Anotace:

Když se přihodí nějaká ostuda, aktéři se s ní obvykle moc nešíří. Když se stane skandál, aktéři se ho snaží ututlat stůj co stůj. V mnoha případech se to i podaří. Zamést veškeré stopy je ale daleko těžší. A tak je naše historie plná příběhů, které jsme neměli znát. Proč celý svět zná Alžbětu Báthoryovou, zatímco její českou předchůdkyni nezná nikdo? Jak je možné, že zavražděného zbojníka, hrdinu románů 15 let po jeho smrti propustili z vězení? Proč se archeologové dodnes bojí otevřít hrobku významného šlechtice? Jak strašlivou historii skutečné předlohy hraběte Draculy ukrývá českokrumlovské podzemí? Na čem ztroskotal pokus českých fašistů předběhnout Hitlera a převzít u nás moc dřív, než se to podařilo v Německu? Proč se středobodem českého protinacistického odboje staly obložené chlebíčky? Na tyto a další příběhy našich dějin hledá odpovědi známý český reportér.

Všechny tyto světy

Bobové si lížou rány po debaklu z prvního střetnutí s Druhými a je pravděpodobné, že jednou nevyhnutelně vypukne rozhodující bitva o budoucnost Země a jejích kolonií.

Autor: Dennis E. Taylor
Série: Bobiverzum (3. díl)
Překlad: Filip Drlík
Nakladatel: Host
Rok vydání: 2019
Počet stran: 320

Můj názor:

Série Bobiverzum je pro mě jedno z nejzajímavějších a nejoriginálnějších scífek poslední doby. První dva díly My jsme legie a Protožeje nás mnoho mě hodně bavily a na třetí jsem čekala netrpělivě. Konečně totiž mělo dojít k rozuzlení a vyřešení záhady, jak to nakonec dopadne s lidstvem a s válkou s Druhými.

Anotace mě navíc poměrně nalákala. Bobové sice zažili porážku v bitvě s druhými, ale díky jejich vrozenému optimismu a nechuti se vzdávat, se připravují na odvetu. Sice ne všichni mají tohle jako hlavní zájem, ale více méně se shodují, že je na tom potřeba máknout. 

Jejich pozornost také stále zaměstnávají vybudované kolonie a k jejich nemilému překvapení i lidská povaha. Za ty zatraceně dlouhé roky se totiž lidstvo zase až tak nezměnilo. Politické čuňačinky stále lidi baví a budou piklit i na prahu hrozby vyhynutí.

…

Musím říct, že v nejdůležitější věci k žádnému překvapení nedošlo - série si udržela svoji zatraceně dobrou čtivost až do třetího dílu. Pan autor se také drží zavedeného stylu krátkých kapitol, ve kterých střídá pohledy jednotlivých Bobů na dění v jejich části vesmíru nebo na planetách, kde jsou rezidentními Boby.  

Opět jsem mohla sledovat vybrané jedince, vesměs ty, kteří své dobrodružství nakousli v minulých dílech, plus některé nové. Celkem jich už je více než sto a současní jsou již osmou generací Bobů, proto pan autor vybral jen několik z nich, u kterých se rozvíjejí zajímavé linie příběhu.

V jedné jsem sledovala populaci delťanů na Delta Eridani. Na této planetě se už Bob přestal skrývat ve svých dronech a začlenil se inkognito přímo do života obyvatel planety. Dokázal to díky androidovi, kterého vyvinul jiný z Bobů. Jeho zážitky jsem tak mohla vnímat přímo jako vesničana a zároveň i jako stroje a umělé inteligence.

Druhý Bob zatím na Poseidonu – vodní planetě – čelí pokusu o nastolení vlády jedné skupiny lidí. Život zde už tak trochu připomíná náznaky totality a je potřeba z toho nějak ven. Politika je prostě věčná a pořád stejně hnusná. Na čtení nicméně zábavná a dává vzniknout hodně zajímavým scénám, pokud se dobře napíše a zbytečně nekomplikuje. Tady se obojí povedlo. Intriky jsou, ale ne zas příliš spletité a přeintrikované.

Další Bobové řeší stále pokračující evakuaci lidstva ze Země a s tím spojené ohrožení rasou Druhých, kteří se vesmírem blíží k bobovským galaxiím a civilizacím na jejich planetách hrozí zánik. Přitom Druzí nejsou prvoplánové zlo a vysávání planet a likvidace života nejsou zlým úmyslem. Je to prostě jejich životní styl.

To Medeiros, to je jiná. Šílený konkurenční replikant ještě rozhodně neřekl poslední slovo.

Mohlo by se to sice zdát, ale knihy nejsou jen o mezidruhových bitkách a poznávání nových světů. Panu autorovi se podařilo včlenit do příběhu i takové záležitosti jako je otázka lidství replikantů. Zda mají právo na vztah a na lidské prožívání a nebo jsou prostě jen stroje. Krásně se povrtal také v myšlení, prožívání a jednotlivých osobnostech Bobů. Jsou každý maličko odlišný, mají na ledacos jiný názor a jiné řešení problémů, což umožňuje jakousi rozmanitost bobovských postav, i když jsou vlastně klonem jediného Boba.

Strašně mě bavilo objevování jednotlivých planet a život na nich. Ať už šlo o zajímavou místní zvířenu, prostředí nebo nutnost zařídit na daném místě lidskou kolonii a problémy s tím spojené. Pan autor vše popisuje celkem jednoduše. Žádné přehnané technické záležitosti četbu nekomplikují a přitom jich je v příběhu docela dost. Možná je to i tím, že od prvního dílu jsem se s jednotlivými technologiemi sžila, vím oč jde a jak má to které udělátko fungovat. Jednoduše ani nemám pocit, jako bych četla scifárnu. Všechno je tak srozumitelně podané, že není nutno nějak dlouze hloubat a pouze jsem si užívala děj příběhu.

A ten děj naprosto bez diskuze stojí za pozornost. Pan autor dostal zajímavý nápad a vtipnou nenáročnou formou ho hodil na papír. Vzniklo mu z toho parádní vesmírné dobrodružství, které se skvěle čte a získalo si mě od prvních stránek. Je poznat, že si pan autor na nic nehrál, nesnažil se o brutálně technické scifi, nad kterým budou fajnšmekři slintat a jiným se nebude líbit. Nebál se stvořit postavu (postavy) hrdiny, který si rád dělá srandu, ale zároveň se umí postavit čelem k problémům a má „srdce“ nebo aspoň jeho počítačovou variantu na pravém místě. Dopřál mu také rozmanitou škálu možností, co ve své replikantské nesmrtelnosti dělat a na co zaměřit zvídavou mysl. Kniha tedy nenudí jednotvárností a pouhými bitvami vesmírných plavidel.

Tahle série se zatraceně povedla a já jsem ráda, že vyšla u nás a mohla jsem si ji taky přečíst. Kdo jste se do ní ještě nepustil, tak vůbec neváhejte. Čtení o replikantu Bobovi a jeho klonech je senzačně osvěžující záležitost a věřím, že by bavila i ty, kteří jinak scífka moc nemusí. Škoda, že tohle vesmírné dobrodružství už skončilo…

Za laskavé poskytnutí e-knihy ke zhodnocení moc děkuji Palmknihám. Závěrečný díl série Bobiverzum najdete zde. A pokud nemáte ještě ani první díl, tady je celá série do čtečky pěkně pohromadě.

P.S.: fakt bych chtěla být replikant. Ty možnosti! Nekonečně času. Paráda. 

Anotace:

Závěrečný díl zábavné sci–fi trilogie Bobiverzum

Bobové založili už dost kolonií na to, aby lidstvo nevymřelo. Avšak žabomyší války politiků patří k nesmrtelným lidským nešvarům. Brazilské sondy se navíc pořád pokoušejí zlikvidovat všechny své konkurenty. A kromě toho se Bobové pustili do boje se starší a mocnější rasou, která má obrovskou chuť k jídlu a poněkud výbušnou povahu.

Bobové si lížou rány po debaklu z prvního střetnutí s Druhými a je pravděpodobné, že jednou nevyhnutelně vypukne rozhodující bitva o budoucnost Země a jejích kolonií. Bobové však pobrali zhruba tolik disciplíny jako houf divokých koček a některé z mladších kopií se zajímají spíše o vlastní lokální problémy než o boj s Druhými.

Spása ovšem možná přijde z nečekaného zdroje. Dvojice Bobů osmé generace v hlubokém vesmíru něco objeví. Pokud chtějí zachránit Zemi a vlastně i celé lidstvo, stačí jen nečekaný nález co nejrychleji dopravit do sluneční soustavy. Než do ní přiletí Druzí.

Pekelná díra: Vzpoura

Autor: Brian Herbert, Kevin J. Anderson
Série: Pekelná díra (2. díl)
Překlad: Dana Chodilová
Nakladatel: Baronet
Rok vydání: 2015
Počet stran: 576

Můj názor:

Druhá část série Pekelná díra začíná přesně ve chvíli, kdy první díl končí. 

Vládkyně Konstelace Diadém Michella Duchenetová už ví o vzpouře generála Adolpha a dle očekávání z toho nemá vůbec radost. Spíš hrozí, že jí vzteky prdne žíla na čele a plánuje být tentokrát nemilosrdná. Ne jako při jeho první vzpouře, kdy byl lstí poražen a internován na nehostinný svět, kde měl se svými následovníky schlíple sedět nebo lépe – bídně zhynout. 

Tvrdý uder, rychlý úder! To má být heslo jejího tažení proti generálovi. Konstelační flotila se šikuje pod velením Escobara Halhollmea, syna toho, kdo generála porazil. Očekávají snadné vítězství, neboť konstelační síla vržená k Pekelné díře je obrovská.

Generál je však z odolnějšího materiálu. Při minulé vzpouře se poučil a s pečlivostí dokonalého stratéga plánuje tu nynější tak, aby Michelliny voje neměly sebemenší šanci na úspěch. Záda mu kryje celá Vzdálená zóna a kromě toho také znovuobživnuvší původní obyvatelé Pekelné díry – housenkovití tvorové, z nichž většina přežila katastrofu planety ve formě paměti uložené v kluzké vodě. Jejich osobnosti se znovu vynořují v tělech dobrovolníků, kteří je z kluzké vody přijmou do těla a tato nová rasa „stínových Xayanů“ je stále početnější a silnější.

Mezi těmito dvěma bojujícími frakcemi se skrývá spousta menších hráčů s velkými cíli, kteří hodlají využít bojů a z popela po padlém protivníkovi vystavět svůj vlastní úspěch.

Figurky na šachovnici stojí, bitva může začít.

…

Autoři se do pokračování vrhli pěkně svižně. Příběh navázal na rozběhnuté tempo z minulého dílu a vypravěčský styl neztratil nic na čtivosti. Všechny dějové linie nabraly pěkný spád, jak se uváděly v život plány přichystané oběma stranami v minulém dílu. 

Jednotlivci však také měli co říct.V nově vznikajících komplikacích a v pokračujících zápletkách se mohla konečně naplno projevit povaha a schopnosti postav, jak se každý zapojoval do dění a musel reagovat na okolnosti a nastupující střety. Ne každý plán vyšel tak, jak se počítalo, a postavy byly postaveny před složitá rozhodnutí, která navíc ovlivnily dost nepěkné podmínky zvenčí.  Autoři moc pěkně vyhmátli změny, které toto s lidmi udělá. Postavy byly nuceny vydolovat ze sebe to nejlepší, čeho byly schopné. Někteří mě dokázali hodně překvapit.

Xayané také konečně přestali připomínat divné slizovité housenky a začali mít svůj význam. V první knize na mě působili spíš jako cizorodý a nevítaný kýč. Teď však ukazují svoji sílu a díky jejich přítomnosti se začala probouzet i nehostinná Pekelná díra. Cosi mě však stále nutí nevěřit jim ani nos mezi očima.

Protistrany konfliktu jsou známé a bojové jednotky připravené. Pořádné bitvě nic nebrání. V příběhu jde zatím stále spíš o to, co na knihách tohoto typu tak miluju – tedy politiku, intriky, strategické plánování precizní taktiky a pozvolné uvádění plánů v život. Ne vždy všechno vyjde podle plánů a všechny akce se musejí přizpůsobovat podmínkám. Skvěle se to čte a je to nesmírně opravdové. 

Autoři nikomu nenadržují. Všem něco vyjde, něco ne. Každý má občas víc štěstí než rozumu a každý dostane svůj příděl smůly. Každý takový zvrat ještě zvyšuje napětí a chuť číst dál. Je vidět, že autoři vědí, co dělají a příběh mají dobře rozvrhnutý. 

Autoři jsou překvapivě nestranní i v morálních otázkách – i kladné postavy, nebo spíš ty, které by asi měly být považovány za kladné, občas udělají kruté rozhodnutí. A i záporní občas vzbuzují sympatie. Tahle vyváženost dělá příběh více uvěřitelným.

V kapitolách se střídají místa děje. Neušlo mi tak dění na Pekelné díře, na Sonjeeře v Diadémině paláci nebo dalších planetách Vzdálené zóny. Přítomna jsem také byla na palubě vlajkové lodi konstelační flotily, která vyrazila oblehnout Pekelnou díru. Nepřišla jsem tedy vůbec o nic a musím říct, že všechny části mě bavily a zaujaly stejně. Všude se situace vyvíjela zajímavým směrem a o napínavé okamžiky nebyla nouze.

Jediné, co mě na sérii mrzí, je to, že se posledního dílu v překladu nedočkám. Pokusím se vypátrat nějaký amatérský překlad, protože konec bude nepochybně zajímavý. I tak ale stálo za to si knihy přečíst, takže určitě neváhejte. Jsou ve výprodeji za pěknou cenu. 

Anotace:

Planeta Hallholme, zvaná Pekelná díra, bývala jen útočištěm psanců a nepohodlných živlů v zastrčeném koutě vesmíru, kam nedosáhla pevná ruka Michelly Duchenetové, vládkyně hvězdného impéria Konstelace. Ale po letech tajných příprav správce planety generál Adolphus konečně táhne do boje za splnění svého snu: osvobození opomíjených světů Vzdálené zóny, vybudování nové koalice, vyhlášení nezávislosti na starém, zkostnatělém impériu. Vzpoura vypuká – ale obří kosmická flotila Konstelace se blíží…
Vzbouřenci z Pekelné díry spoléhají na pomoc záhadné původní rasy Xayanů, nadané nevídanými schopnostmi. Je tu však další nebezpečí, před nímž bledne i hrozba silné nepřátelské flotily… a před touto hrůzou není úniku!