Od zahlédnutí anotace v edičáku jsem tušila, že tento příběh bude pro mě zajímavý. A musím uznat, že to byla trefa do černého. Až tak, že jsem ji vybrala jako knihu měsíce. Ne proto, že by snad byla geniálně napsaná, ale zejména za její hlavní myšlenku a za supr skvělý zvrat v poslední třetině.
Anotace:
Rae Winterová měla být mrtvá. Z auta, v němž
zahynul její otec, vystoupila bez sebemenšího zranění. Lidé mluví o zázraku,
ale sedmnáctiletý Matthew Watts ví své. Síly dobra nejsou jediné, které na
světě působí. Sám Lucifer může označit duši, která měla zemřít, a poslat ji
zpátky do světa živých, aby vykonala jeho zlou vůli. Matt
spolu se svým otcem patří do tajného spolku Zasvěcených a jeho úkolem je najít
ty, kteří v sobě nosí ďáblovo znamení, a zlikvidovat je dřív, než začnou vážně
ubližovat druhým. Dlouho pomáhal tátovi, teď Matt dostal svůj vlastní projekt:
musí zjistit, na jaké straně stojí Rae Winterová. Ale nepočítá s tím, že se do
ní zamiluje. Najednou si není jistý, komu a čemu má věřit. Jak může být někdo
jako Rae, někdo tak přemýšlivý, chytrý a laskavý, ďáblovým agentem? Co je
pravda a co fantazie?
…
POZOR! Napsat cokoli o knize bez alespoň částečného propálení některých skutečností je nemožné. Tak jen aby někdo neřekl, že jsem nevarovala dopředu.
Od samého začátku si knihu s naivní YA romancí rozhodně nikdo nesplete. Příběh začíná drsnou scénou, kde Matt a jeho táta likvidují identifikovaného a usvědčeného ďáblova agenta. Normálně nevyžaduju hodně akční ani šokující začátek vyprávění, musím ale uznat, že toto mě snadno přibilo k židli a příběh si zajistil absolutní pozornost od prvních řádků.
Následuje samotná zápletka. Matt dostane od tatíka fakt parádní dárek k narozeninám. Vlastní případ. Uf! Jako na jednu stranu skvělý projev důvěry ve vlastního syna, na druhou stranu úkol, který z něj možná udělá vraha. Pro mě to zatím nijak zle nevypadalo: Matt se měl po absolvování tohoto testu stát plnohodnotným členem bratrstva Zasvěcených a bránit normální lidi před ďáblovým zlem. Takže hrdina včetně té nemilé povinnosti zlo na konci zlikvidovat – to hrdinové mají v popisu práce. Sice bylo řešení poněkud brutální, ale na začátku knihy mi to nepřipadalo, protože přeci ti Poznamenaní už byli stejně jednou nohou v pekle a než se tam dostanou skutečně celí, ubližují lidem. Zatím se totiž nedostavily pochybnosti o tom, co je pravda a co lež. Zatím mi autor nedal dost podnětů k tomu, abych se začala ptát.
Většinu knihy zabírá proces Mattova „sledování“ cíle. Matt se musí infiltrovat do školy a party kolem Rae, aby ji měl na očích. Ideální pro něj je dostat se co nejblíž, protože pak skutečně nepřehlédne žádný náznak toho, že je Rae poznamenaná nebo naopak bude moci dokázat, že je čistá. S čím Matt nepočítá je, jak moc se mu zalíbí život normálního středoškoláka. Bez honění se po státech a rozhodování o cizím životě nebo smrti. A samozřejmě už vůbec nepočítá s tím, že by k Rae mohl začít něco cítit. Čím více se sbližují, tím více chce, aby znamení, která se kolem ní objevují, prostě nebyla. Snaží se je obhájit, racionálně vysvětlit. Snaží se tak moc, až začne zpochybňovat všechno, co se svým otcem dělali.
Sledování cíle by v zásadě mohlo být jakýmkoli běžným příběhem ze střední. Až na to, že otec a strýc Mattovi nikdy nedají zapomenout, za jakým účelem na školu přišel. Matt se ocitá pod tlakem a toto se podařilo v knize naprosto skvěle zachytit. Strýc i otec kontrolují jeho postup a tlačí ho k rozhodnutí: je Rae poznamenaná ďáblovým dotekem nebo není? Zároveň sbližování se s Rae a ostatními na něj má tlak s druhé strany. Ví, jak moc by jim ublížilo, kdyby Rae zemřela a ještě tak hrozným způsobem. Ví, jaká Rae je a navíc k ní něco cítí. Nechce jí ublížit kvůli ní samotné i kvůli tomu, co by to udělalo s ním. Jenže co když poznamenaná je a někoho to bude stát život kvůli tomu, že Matt zaváhal z osobních důvodů? Na sedmnáctiletého kluka musí udělat hodně vážné rozhodnutí.
Rae samotná to nemá úplně lehké. Prochází si něčím, co by se dalo nazvat vinou přeživšího. Do toho truchlí po tátovi, který zemřel v autě, ze kterého ona více méně odkráčela po svých. Ze všech sil se snaží chovat se navenek normálně, ale přeci jen přišla o blízkou osobu, tak to s ní prostě dělá svoje. Je to hodná a milá holka, dobrá kamarádka. Občas se sice zachová zlomyslně, škodolibě nebo jen někoho nemá ráda, ale je toto snad důkazem posednutí ďábelskými silami? Spíš se prostě chová jako normální člověk.
Matt je z toho zmatený, protože pokud se kolem ní stane nějaká nehoda, mělo by to znamenat posednutí. V předchozích případech to tak otec vyhodnotil. Jenže Matt prostě nechce udělat chybný závěr.
Někdy tak v polovině knihy mě, stejně jako Matta, začala děsit myšlenka, že je možná všechno jinak. Autor s touto myšlenkou šikovně operoval a donutil mě, spolu s hlavní postavou pochybovat, kde je pravda. Protože pokud byla jinde, než si hrdina dosud myslel, objevil se příběh úplně jiný a v dost děsivých barvách. Najednou už táta a strýc nepřipomínají spravedlivé bojovníky, ale spíš psychopatické vrahy. A proč Matt dosud nezná další členy komunity? Všechno začíná vypadat tak, že si to nějaký magor vymyslel. A ten magor je nejspíš Mattův strýc. K už tak velkému tlaku na hlavní postavu se navíc přidává nedůvěra a strach z lidí, kterým kdysi bezmezně věřil.
Tato nejistota, co je opravdu skutečné, mě na knize nesmírně bavila a přinutila mě sedět u čtení, dokud jsem se nedozvěděla, jak to všechno dopadne. Autorovi se podařilo skvěle vybudovat opravdový strach o postavy a to nejen o Rae, jako podezřelou, ale i o další. Nepřeháněl to s vyloženě vypjatými emocemi a přehnaně hysterickým popisem, nehrál na city. Pracoval pouze s tlakem na hlavní postavu ze strany dalších Zasvěcených a ten tlak se šikovně přenášel na mě, jako na čtenáře. Z první kapitoly jsem totiž věděla, jak to dopadne, pokud Matt najde důkazy proti Rae. Autor navíc dost šikovně vedl sbližování s postavami. Zažívala jsem s nimi naprosto obyčejné věci, které je zlidšťovali a najednou nebylo tak snadné smířit se s tím, že by vše vyústilo v popravu. Normálního zlého záporáka sotva kdo lituje, když se mu stane sebehorší věc, tady se ale nikdo jako bestie neprojevoval. Věci, které se děly, mohly být klidně nehodami. Příběh pořád pokládal otázku, jestli je to dost k odsouzení. Jestli je tak brutální trest na místě. Nebylo vůbec snadné se rozhodnout. Ani pro Matta ani pro mě.
Pokud něco podobného máte rádi – nejistotu a příběhy, které si s vámi hrají, zkuste tuhle knihu. Na první čtení to je parádní jízda. Po zběsilém začátku sice následuje spíš pozvolnější pasáž, v níž je třeba sblížit se s postavami, postupně však všechno graduje a napětí narůstá akorát tím správným tempem. Mě osobně tohle „houstnutí“ baví daleko víc, než zběsilá a bezmyšlenkovitá akce.
O knize:
Autor: Linda Kao
Překlad: Jana Vlčková
Vydal: Yoli
Rok vydání: 2023
Počet stran: 344
Žádné komentáře:
Okomentovat