18. 3. 2019

Světla na obloze



Na Skanu se všechno řídí pověrami. Práh musíš překročit pravou nohou. Když kýchneš, tak o tobě zrovna mluví někdo, kdo ti nepřeje nic dobrého. Nepískej si, když se díváš na slunce, nebo začne pršet. Většina pověr se ale týkala světel. Jasných, barevných světel, tančících na bezmračné noční obloze.


Autor: Lisa Lueddecke
Překlad: Eva Motýlová
Edice: King Cool
Nakladatel: Dobrovský s.r.o.
Rok vydání: 2019
Počet stran: 304



Můj názor:

Ósa je sedmnáctiletá dívka z rodiny rybáře z ostrova Skan. 
Její lidé sem přišli už před dlouhou dobou. Utekli před nepřítelem, který byl hrozivý a silný a vyhnal je z jejich původního domova. Na Skanu musí bojovat o holý život také – s přírodou, počasím, divokou zvěří a také s nemocí, která přijde vždy, když se na obzoru rozzáří rudá světla. Pomocí nich je, jak praví legenda, varuje Bohyně před nebezpečím. 
Jedna taková epidemie přišla před sedmnácti lety. Vzala si mnoho životů včetně toho, jenž patřil Ósině matce. Ósa však byla silné dítě a přežila. Její osud, jak se zdálo, byl psaný ve hvězdách a cesta jím neměla být jednoduchá.

Jednoho dne se rudá světla objeví znova. Zoufalí obyvatelé se připravují na nejhorší věc, jakou si dovedou představit. Netuší však, že epidemie nemusí být jediným zlem, které si pro ně přijde. Poslední nadějí zůstává Bohyně a dívka, která se vypraví do hor získat od ní pomoc.


Obrázek uloupen na FCB Knihy Dobrovský


Kniha Světla na obloze je opravdu krásně zpracovaná pohádka o odvaze, síle ducha a legendách, které žijí nejen v myslích lidí, ale mohou ožít i ve skutečnosti.

Ósa, vypravěčka příběhu, je odvážná holka vycepovaná nelehkým životem, přísným otcem a sestrou, která se k ní zrovna hezky nechová. Paní autorka jí k tomu dala i důvod, takže nepravděpodobně to nepůsobí. Ósa se snaží oběma zavděčit, ale někde v hloubi duše ví, že to je nejspíš zbytečné. Proto tráví většinu času, kdy nemusí pracovat, se svým kamarádem Ivarem, který je runovým zpěvákem. Umí rozluštit staré zapomenuté runy a vyprávět příběhy, které se v nich skrývají. 
A právě láska k těmto třem lidem Ósu přiměje zachovat se statečně a nesobecky a vyrazit do hor hledat naději, i když jí samotné hrozí nebezpečí, že při tom přijde o život.

Příběh je psaný velmi čtivě. Paní autorce slova hezky plynou a ve větách nejsou nacpané žádné zbytečnosti. Styl vyprávění se však rozhodně nedá nazvat suchým a stručným. Nechybí emoce, napětí ani jistá jemná krása při popisech věcí, které jemné a krásné být mají. 
Krása noční oblohy, vztahů v rodině i rodící se lásky je popsaná moc pěkně. Stejně tak odvaha hlavní hrdinky, se kterou se vydává na svoji osamělou pouť za nadějí pro lidi, na kterých jí záleží. 
Podobně věrohodně jsou také popsány i méně hezké lidské emoce a vlastnosti. Na stránkách příběhu má svoje místo i nenávist, strach, zbabělost, zoufalství a schopnost ublížit jiným kvůli záchraně vlastního krku.
Romantická linka byla načrtnutá jen zlehka, a i když vztah dvojice hrdinů byl jasný, nebyl to ústřední prvek příběhu. Spíš byly city přítomné někde v pozadí, aniž by se draly kupředu a byl na ně kladen přehnaný důraz.Stačilo to bohatě. Cokoliv jiného by z knihy udělalo jen další YA knihu v řadě podobných.

Celá tahle pohádka se odehrává na severu na ostrově Skan. Zima je zde všudypřítomná. Život není jednoduchý a možná proto jsou postavy takové, jaké jsou. Musí denně bojovat o přežití a jejich pověrčivost jim v tom svým způsobem pomáhá. Na druhou stranu je také omezuje. Bere jim vůli věci řešit vlastní silou, spousta z nich se chystá situaci jen trpně přijmout a pak se nějak popasovat s následky. 
Naštěstí se najdou hrdinové, kteří jsou v tomto ohledu méně pasivní a pokusí se přimět ke změně i ostatní. Paní autorka je nechá, aby za záchranu bojovali, a je to přesně jako v pohádkách. Pomoc Bohyně nebude zadarmo a je jen na postavách samotných, jestli si ji dokážou zasloužit.

V knize nechybí opravdově vykreslené prostředí severské přírody i její četná nebezpečí. Tohle bylo také originálním prvkem a děj do prostředí krásně zapadl. Ať už se jednalo o způsob života lidí, polární záři nebo různé druhy nadpřirozených bytostí, všechno krásně splynulo dohromady. Čtení jsem si opravdu užívala, protože všechno tohle – prostředí, postavy, příběh i styl psaní (i překlad) byl velmi příjemný. Líbilo se mi především to téměř až pohádkové zpracování, aniž bych však měla pocit, že čtu vyloženě pohádku pro děti.

Knihu ráda doporučím mladším i starším čtenářům. Pokud se vám líbí lehčí pohádková fantasy ze zajímavého prostředí, dokážou vás Světla na obloze jistě zaujmout a zajistí jeden nebo dva příjemné večery.



Za laskavé poskytnutí knihy ke zhodnocení moc děkuji knihkupectví Knihy Dobrovský. 
Světla na obloze můžete pořídit třeba zde a já přeji hezké čtení.




Anotace:

Ósa, sedmnáctiletá dívka, žije se svou rodinou na nehostinném a chladném ostrově a musí si, spolu s ostatními, své živobytí tvrdě zasloužit. Život na ostrově by ovšem plynul bez větších zvratů, nebýt nepříjemné epidemie, která si jednou za čas vybere na životech ostrovanů krutou daň.

Lisa Lueddecke rozehrála ve svém díle příběh, který plyne ve svižném tempu a obsahuje všechny prvky dobrého fantasy příběhu – propracovaný svět obývaný zvláštními bytostmi i linie příběhů popisujících emocionální dramata, touhy a rozdílné charaktery postav. Tyto postavy pod tlakem dramatických okolností objevují samy sebe, svou pravou motivaci a své skryté síly a schopnosti.

Ósa se vydá na strastiplnou cestu s cílem zachránit svůj lid a zastavit zbytečné umírání. I když si sama o sobě myslí, že je veskrze neužitečná, dokáže čtenáři i lidem ze svého milovaného ostrova Skan, že naděje nikdy neumírá, pokud se byť jen jediná slabá a bezvýznamná lidská bytost odmítne vzdát.


14. 3. 2019

Nyxia



Nejmocnější zbraň. Nejvyšší cena. Vítěz bere vše.



Autor: Scott Reintgen
Série: Nyxia (1. díl)
Edice: King Cool
Překlad: Jolana Navrátilová
Nakladatel: Dobrovský s.r.o.
Rok vydání: 2019
Počet stran: 392



Můj názor:

Nyxia.
Tajemná černá hmota, ze které můžete vytvořit téměř cokoliv. 
Zásobárna energie, pomoc k léčení, hmota nekonečných možností.  
Oč cennější a všestrannější tento materiál je, o to chudší je jeho výskyt ve vesmíru. Společnosti Babel Comunications se vlastně podařil nalézt jen na jednom místě. Na planetě, kterou pojmenovali Eden. A místní domorodci nejsou tak úplně kámoši. Snášejí však dobře děti.

Proto dá Společnost BC dohromady tým dětí v pubertě, jejichž cílem bude těžit na Edenu Nyxii. Vyberou chudé děti a zamávají jim před nosem neuvěřitelnými odměnami pro ně a jejich rodiny. A ještě něčím je chtějí motivovat. Dětí letí na Eden deset. Pouze osm nejlepších však dostane možnost těžit Nyxii a získat lákavé odměny.
Kterých osm to bude, rozhodne výcvik během ročního letu vesmírem k planetě Eden. Všechno je bodováno. Děti jsou hodnoceny jako jednotlivci i ve skupinových úkolech. 
Soutěž z nich má vykřesat to nejlepší.


Obrázek uloupen z FCB Knihy Dobrovský

Příběh mě dokázal strhnout už od začátku a to hlavně díky vypravěči Emmettovi. On byl jedním z dětí, které byly vybrány, aby se zúčastnily těžby Nyxie. Emmett byl od začátku odhodlaný uspět, protože ty peníze a zdravotní péči, které měl za těžbu Nyxie dostat, jeho rodina opravdu moc potřebovala.
Jako postava byl napsaný ideálním způsobem. Nebylo problémem se s ním sžít, protože byl vlastně docela normální. Odhodlaný vyhrát, občas smolař, protože se mu nedařilo, pak zase nadšený, když šlo všechno lépe. Stál za ním zajímavý životní příběh a i jeho osobnost byla snadno přijatelná. Pan autor dobře podchytil myšlenky mladého kluka, který chce něco dokázat a vymanit se tak z poměrů, ze kterých vzešel. 
Postupně jsem jeho očima poznávala ostatní členy výpravy. Ty děti, se kterými měl bojovat o vítězství a zároveň v některých chvílích i tvořit tým. Nemůžu ovšem říct, že bych si kterékoliv z nich oblíbila tak, jako Emmetta.

Nevýhodou postav bylo to, že jich muselo být opravdu hodně. 10 dětí, zaměstnanci Bab. Comu… V takovém množství postav je těžké jim všem věnovat dostatečnou pozornost. 
Některé byly rozepsány lépe, jiné hůře, ale na celkový obrázek to stačilo. Pan autor pěkně popisuje sociální situaci skupiny. Vztahy jsou podle mě docela dost uvěřitelné a v jeho sbírce rozdílných lidí se potkaly zajímavé individuality. 
Pro soutěžící bylo prioritou vyhrát a dostat možnost vystoupit na planetu, bojovali tedy sami za sebe a zároveň v některých úkolech museli spojit síly a i přes nesympatie nebo nepřátelství si pomáhat. Byla tak podporována jejich soudržnost a zároveň byly Bab. Comem trošku štváni proti sobě. Pan autor z toho dokázal vytěžit spoustu zajímavých situací a napínavých scén.

Princip výcviku týmu těžičů, na jakém je Nyxia postavena se mi líbil už v Enderově hře, kde bylo něco podobného. Tady se děti také musely naučit schopnostem, které budou potřebovat k přežití. Jednalo se hlavně o manipulaci s Nyxií, těžební dovednosti, různé souboje, ale i praktické znalosti o planetě Eden. Za všechny tyto akce dostávaly děti body a bodovací tabulky provázely celou knihu. Pořád jsem tak měla přehled, jak si kdo stojí.

Celou dobu čtení je jasné, že pod povrchem nablýskaného Babylonu a luxusní lodi Genesis 11 je cosi špatně. Bab.Com. nehodlají dodržovat vlastní pravidla a poodkrýt tajemství Nyxie. Za běhu se občas něco změní přesně ve chvíli, kdy jsem to nejméně očekávala. Pravda, některé situace se mi zdály trochu kontraproduktivní vzhledem k záměrům Bab. Comu, ale zase se tím hezky zvýšila akce a napětí při čtení. 
Díky úkolům, které museli soutěžící plnit, se navíc podařilo vzbudit ve mně velký zájem o pokračování příběhu. Jsem zvědavá, jaké to bude na Edenu. Z úkolů se dá ledacos usuzovat o prostředí, nebezpečích od domorodců a zvěře, o těžbě a hlavně o samotné Nyxii. Nemůžu se dočkat, až se tam hrdinové konečně vylodí.

Potěšilo mě i to, že se pan autor nepouštěl do žádných zamilovaných vod. A dobře udělal. Jeho jediný pokus mu totiž moc nevyšel a zrovna tato stránka příběhu mě nebavila a citům zainteresovaných postav jsem nevěřila. Naštěstí se ve věci moc nebabral a celkově tyto divné city postav zabraly jen několik stránek. 
Romantiku zde tedy nehledejte. Skupinu dětí držela pohromadě jiná pouta a musím říct, že o to lepší čtení knihy bylo.

Jako sci-fi pro mladší čtenáře Nyxia funguje skvěle. 
Je v ní všechno, co by tak čtenář očekával a zároveň je poznat, že pan autor si nesnažil hrát na nic honosného. Stvořil příběh, který je čtivý, baví od začátku až do konce a s postavami není těžké všechno prožívat naplno. I když se děj knihy odehrává jen na vesmírné lodi, je prostředí dost zajímavé i tak a to hlavně díky simulacím při úkolech.

Knihu ráda doporučím všem, kteří si chtějí přečíst zajímavé sci-fi, ve kterém ale nejsou technologie na hranici srozumitelnosti. V Nyxii si užijete vše, co k dobrému sci-fi patří, aniž byste se trápili s nesrozumitelností nebo nudou. Těším se na druhý díl!



Za laskavé poskytnutí knihy ke zhodnocení moc děkuji knihkupectví Dobrovský. Knihu seženete zde a já přeji příjemné čtení.




Anotace:

Nyxia – nejcennější látka ve vesmíru dokáže proměnit váš bídný život v lesk a slávu. Ale při pokusu o její získání můžete ztratit víc než jen čas. Troufnete si kvůli ní i zemřít?

Život Emmetta Atwatera rozhodně není procházka růžovou zahradou. Jeho matka bojuje s rakovinou, otec neustále pracuje, aby uživil rodinu. Jednoho dne se naskytne příležitost, jak rodinu navždy zabezpečit. Příležitost, která ho možná bude stát život. Přesto Emmet neváhá a přihlásí se do projektu Genesis 11, kde s dalšími chlapci a děvčaty z celého světa trénuje pro vesmírnou misi.

Pouze osm z nich bude vybráno pro cestu na planetu Eden, kde se nachází vzácná látka Nyxia, a získá bohatství a slávu. Jenomže cesta za vítězstvím je může stát život. Emmett se bude muset postavit tváří v tvář konečnému rozhodnutí: vyhrát za každou cenu, nebo najít způsob, jak bojovat a zůstat dobrým člověkem.

7. 3. 2019

Časoběžník



Naděje pro budoucnost se skrývá v minulosti.


Autor: Ryan Graudinová
Překlad: Kateřina Hejnová
Nakladatel: Fragment
Rok vydání: 2019
Počet stran: 456



Můj názor:

Zdá se, že v poslední době to Fragment vážně naplno rozjel s knihami žánru YA (nebo že bych si toho dřív jen nevšímala?). To rozhodně nemyslím jako kritiku, protože mě tohle baví, i když už hodně dlouho patřím do kategorie A a na Y mám jen mlhavé vzpomínky :). 
Jsem ráda, že se v této kategorii nachází bohatý výběr fantasy a sci-fi kousků. A právě ke sci-fi žánru se řadí i Časoběžník.


Farway Gaius McCarthy měl poněkud neobvyklé narození. Nikdo nezná jeho datum. Přišel totiž na svět na palubě stroje času Ab Aeterno ve chvíli, kdy se nacházel v časosíti, tedy mimo čas. 
A od malička byl rozhodnutý, že se také stane cestovatelem v čase - Zapisovatelem, jako byla jeho slavná matka Empra. Má k tomu i další motivaci – Ab Aeterno s Emprou na palubě se z jedné pozorovatelské mise do historie nevrátilo. 
Far opravdu maká na tom, aby byl nejlepším absolventem akademie a dostal pod své velení vlastní loď, jenže při závěrečných testech se všechno pokazí. Vykopnou ho. Jeho sen se zhroutí, jediná věc, po které v životě toužil, mu unikla o vlásek.

A protože všechno zlé je pro něco dobré, Far se ocitne v hledáčku pašeráka historických artefaktů a je mu nabídnuta nová šance na vysněný život. Jeho loď, jeho posádka, cesty do historie… a pašování věcí z minulosti.


Příběh se četl lehce a hezky, ale trochu s odstupem. Paní autorka píše zvláštním způsobem. Chvilkami jsem měla pocit, že se snaží až příliš o poetický styl a vyvolání emocí, což se jí u mě až do samého závěru spíš nedařilo. Musím však říct, že některé myšlenky v příběhu mě dost zaujaly. 
Ocenila bych určitě trochu více rozpracované cestování časem a víc promyšlené zážitky v minulosti. Chápu však, že do jedné knihy všechno nacpat nelze. To je možná jediná nevýhoda samostatných románů pro mladé čtenáře. Autoři se moc rozepsat nestihnou, hlavně pokud zvolí komplikované téma, což cestování v čase je. Těžko se pak věnují všem místům a situacím pořádně. 

A těch možností, kam v příběhu zabrousit, bylo opravdu hodně. Událostí a zápletek se nabízelo také velké množství. Dějová linka se však musela věnovat věcem a událostem důležitým pro hlavní zápletku. Paní autorce tedy trvalo trochu déle, než mě do příběhu donutila pořádně vstoupit, přečtení však rozhodně nelituji.

V knize je celkem zajímavě zpracováno cestování časem. Technicky to sice moc rozebráno není, přeci jen se nejedná o hard scifárnu. Zajímavé je to však dostatečně na to, aby to mě, jakožto čtenáře, udrželo u čtení. Paní autorka dobře podchytila to, jakým způsobem by lidstvo s podobnou možností zacházelo. 
Našli se ti, kteří pořádali do minulosti vědecké expedice a nahrávali pro lidi videa tamního života a událostí – Zapisovatelé. 
Pak tu byli ti, kteří z věci hleděli vytěžit co nejvíc – vysoce postavení, kteří si rádi užívali luxusních věcí z minulosti dovezených legální cestou a vydělávali na ostatních, co je také chtěli. 
A pak tu byla ona část o pytlačení artefaktů v minulosti a to mi připadalo jako nejlogičtější, i když poněkud nerozumné a riskantní. Protože, přiznejme si to, kdybych měla možnost takto cestovat, mám suvenýry narvaný barák. Hrozilo však ovlivnění minulosti. Místa, kam chodili hrdinové loupit zajímavé a drahé, dávno pro svět ztracené věci, měla takové riziko minimalizovat, ale…

Život v současnosti postav byl minulostí krásně ovlivněn a pro mě docela zajímavý. Minulost tam zaujímala něco jako místo „rockové hvězdy“. Všichni jí byli posedlí, ovlivňovala způsob života, oblékání, bydlení, myšlení a v neposlední řadě také ekonomiku. Škoda, že se paní autorka tomu životu nevěnovala víc, ale to by pak stvořila další sérii.

Romantika příběhu nechybí, ale není úplně taková, na jakou je laskavý čtenář z YA zvyklý. Jednak pár už je jaksi spolu od začátku a dvak nezavazí jim v tom nikdo třetí. Pravda druhý pár se teprve hledá a to jedním z těch více trapných způsobů, ale v konečném důsledku je to vlastně milé a dá se to ignorovat. Romantická linka mně však nijak zásadní nepřipadala a s žádným z párů jsem ji moc neprožívala. Možná to bylo kvůli tomu, jakým způsobem byly postavy napsané.

Postavy v knize – tedy hlavně posádka časolodi Invictus, protože o ty šlo především - si ke mně hledaly cestu docela dlouho. 
Nemůžu říct, že by byly špatně napsané nebo vyloženě ploché. Paní autorka se snažila dát jim osobnost a různorodost, jenže se mi zdálo, že to zůstalo trochu ve stádiu pokusu. I přes jejich popsanou osobnost a záliby byly pro mě příliš jednoduché. Měla jsem nejdříve pocit, jako bych je jen z povzdálí sledovala, abych je začala skutečně vnímat až v poslední třetině. 
Nejvíc na mě zapůsobila asi živá a energická Imogen se svými barevnými vlasy a zálibou v historii. Inženýr Gram byl taky docela dobře napsaný. Byl přísně praktický, nesmělý a spíš samotářský. Miloval matematiku, Tetris a Rubikovy kostky. Hlavní romantický pár, Prya a Far, mě zprvu moc nezaujal, až do samého závěru jsem jim jejich vztah jaksi nevěřila. 
Pokud mohu říci, že mě některá z postav bavila od první chvíle, byla to panda červená. No, však uvidíte :).

Příběh od začátku plyne spíš pozvolna, skoro bych řekla, že se v něm nic moc neděje a nezachraňuje to ani Farova výpověď z akademie. Ani honičky za artefakty nejsou výrazně strhující. To se ale změní ve chvíli, kdy posádku Farovy lodi doplní jistá Eliot. Objeví se i záhadná hrozba. Pak začnou mít události podstatně větší spád a řítí se až k dramatickému finále.

Na poměry YA jsem závěr knihy shledala doslova epickým.  Už kvůli poslední třetině knihy stálo čtení za to. To, co se tam událo, pro mě byl jeden z nejlepších závěrů, jaký jsem kdy v knihách podobného typu četla. Jestli byl začátek spíš pomalu plynoucí, byl závěr doslova smrští děje a silných emocí. Při jedné scéně mi běhal mráz po zádech – přiznávám se.

Kniha je určena spíš mladším čtenářům a zpracování tomu odpovídá. Podle mého názoru bude kniha cílovou skupinu bavit. Zkušenější čtenář může v textu postrádat lépe vybudovanou atmosféru a něco, na čem by mohl skutečně se zájmem zakotvit. 
Dobrou zprávu mám pro ty, kteří už jsou trochu unavení z nekonečných sérií. Tahle kniha je samostatný román.

Konečný verdikt: Není to sice nejlepší kniha o cestování do minulosti, kterou jsem přečetla, ale ani nejhorší. Prostě takový příjemně odpočinkový průměr.



Za laskavé poskytnutí e-knihy ke zhodnocení moc děkuji Palmknihám. Pokud vás kniha láká, najdete ukázku zde a během minuty knihu můžete mít i ve své čtečce.




Anotace:

Daleká budoucnost se potkává s dávnou minulostí a dohromady to skvěle funguje! Tuhle jízdu časem si užijete!

Existence Farwaye Gaia McCarthyho, syna cestovatelky v čase z roku 2354 a gladiátora z roku 95, popírá veškeré přírodní zákony. Celý svůj život touží prozkoumat svoji minulost, takže když neuspěje u vstupních zkoušek do vládního programu cestování v čase, sáhne po jiné možnosti. Nechá se najmout jako velitel lodi, která létá do minulosti a krade pro černý trh vzácné dobové artefakty. Během rutinní zakázky, která ho zavede na palubu potápějícího se Titaniku, pozná záhadnou dívku. Je vždy jeden krok před ním a navíc zná velké tajemství: dějiny nejsou tak stálé a neměnné, jak se původně zdálo…

5. 3. 2019

Drak bere vše



Autor: Hanina Veselá
Nakladatel: Mytago
Rok vydání: 2015
Počet stran: 552



Můj názor:

Po tom, jak moc se mi líbila kniha Krev teče vždycky červená (článek zde), jsem ráda využila nabídku paní Veselé a přečetla si další z knih o telepatce Magnolii. A protože můj požadavek byl „Víc Zvina!“, začala jsem s knihou Drak bere vše.

S Magnolií jsem se setkala hned na začátku, kdy se chystala splnit úkol pro jistého mocného pána, v jehož službách se momentálně nachází, a díky předmětu, který na této výpravě získá, se nechtěně dostane do dávno zapomenutého, už vlastně spíš mytického arvedanského města Thurg. 
Bohužel cesta odtud není úplně jednoduchá, protože město je toho času uzavřeno v obrazu, který je zároveň cestou dovnitř. Jednosměrnou cestou. Dalo by se říct, že pro naprostou většinu lidí možnost úniku neexistuje. 
Magnolie naštěstí není v Thurgu sama. Se skupinou „přátel“ se pokusí odtud dostat. Samozřejmě to nebude jen tak a všichni budou mít dost co dělat, aby jim hlava zůstala na krku. Proti nim totiž stojí něco (někdo?), co se pokouší dostat za bezpečné městské hradby a má to vlastní plány, ve kterých Magnolie ani její skupina nemají místo.


Jako rámec příběhu slouží opět RPG svět Asterion, který já sama sice podrobně neznám, ale paní autorka nabízí i v této knize bohatou exkurzi do jeho rozmanitých částí. Většina příběhu se odehrává v Thurgu, i když jsem nezůstala ochuzená ani o jiné lokace. Kniha je opět pořádná bichlice, ale vůbec jsem si toho nevšimla, protože se čte opravdu plynule a bez problémů.

Oproti Krvi je zde Magnolie jedinou hlavní hrdinkou a vypravěčkou příběhu. Všechno jsem viděla jejíma očima a mohla si pořádně vychutnat její myšlenky a jedovaté komentáře. 
Její způsob uvažování se mi líbí a Magniny poznámky mě dokážou pobavit. Baví mě její dost přizpůsobivá morálka a zásady a trochu zbrklá povaha. A taky její výběr milenců – jak se říká, není grázla, kterého by jí nepřišili. 
Co se také nezměnilo je Magnoliina neuvěřitelná schopnost zamotat se, tak nějak mimochodem, do pořádného průšvihu. A přitom na počátku stálo něco, co by se dalo nazvat téměř dobrým skutkem. Prostě jen odnesla věc, která trápila jistou démonickou megachobotnicovitou bohyni Sandol Kah:).

Magnolie samozřejmě není v příběhu sama. Paní autorka ji doplnila zajímavou sestavou spolupracovníků. Kupodivu musím říct, že jsem si sedla se všemi. Ať už s nekromantkou Delcante, Kibergovým katem Hajmónem nebo s Lysandrem er Thurgem, synkem vládnoucího thurgského rodu. A samozřejmě je tu hlavně Zvin, o němž jsem se toho dozvěděla docela dost. Konečně se trochu poodkryl závoj jeho minulosti a zjistila jsem, kdo byl před tím, než se stal arcimágem Zvinem.

Na postavách je zajímavá (nejen) jedna věc – všichni jsou to hrozní zmetci. Sobečtí grázlíci, kteří se nestydí hrát si jen za vlastní prospěch. Vůbec se s tím netají a nemají potřebu se nějak pokrytecky obhajovat. 
A ono to skvěle funguje. 
Postavy jsem si oblíbila a jejich přístup k životu si při čtení neuvěřitelně užívám. Samozřejmě tím nechci říct, že by hrdinové nikdy neudělali nic, co by připomínalo dobrý skutek nebo nesobecky motivovaný čin pro záchranu bližního svého. Nakonec se většinou ukáže, že za tím stejně bylo něco, co jim přineslo prospěch. Obecně bych řekla, že jsou postavy velmi dobře propracované, živoucí a uvěřitelné. Nikdy si nemůžete být jistí, co od nich čekat. Je dobré vědět, že i parchant může být sympaťák.

Paní autorka dokázala opět kočírovat zápletku, kterou si hodila na krk a to poměrně s lehkostí. Přes to, že se pořád něco dělo a jedna pleticha střídala druhou, všechno bylo pěkně logické a hezky to navazovalo. Osobně mám ráda, když se v ději vynořují křivdy minulosti a věky zakořeněná nenávist, které doženou hlavní hrdiny a donutí je platit za hříchy mládí. 
A vzhledem k tomu, že kupříkladu Zvinovo mládí se odehrálo poměrně dávno, má za co platit a paní autorka mu to dává pořádně sežrat. Já jen pořád netuším, jestli je to vážně takový hajzl nebo je v podstatě dobrá duše. Mám trochu pocit, že je takový, jak se mu to zrovna hodí.

V knize se nešetřilo nejen akcí, ale ani zábavnými scénami. Nechybí erotika ani krvavé a násilné scény, které by člověk tak nějak čekal, vzhledem k tomu jaké záliby má pan Hajmón, Kirbegův kat. Ani erotiky ani násilí však není tolik, abych se od knihy znechuceně odvracela.
Na stránkách mě čekala i pořádně zamotaná směsice rodinných vztahů, lásek, nenávistí a potíží s tím spojených. Paní autorka to umí šikovně zaplést do akčních scén a okořenit příjemným humorem. Nechybí ani dostatečná porce magie, tajemství a skvěle popsaného prostředí. 
Pokud máte chuť na tohle všechno, přečtěte si Drak bere vše.


Za laskavé poskytnutí e-knihy ke zhodnocení moc děkuji paní Veselé. Její web můžete navštívit zde

P.S.: Vůbec to není tak, že bych byla posedlá Zvinem, jak to podle článku vypadá. je prostě zajímavou postavou. Ta jeho povahová dvojakost je okouzlující.

P.P.S.: Víc Zvina! :D


Anotace:

Magnólie – telepatka, pro niž špinavá tajemství druhých nejsou žádné tabu. Plní delikátní úkoly pro různé pány a hojnými doušky užívá pozemských radostí.

Arcimág Zvin – její někdejší mentor a hlava všech telepatů. Málokdo ví, že kdysi nosil jiné jméno. Svou masku nesundal tak dlouho, že se pro něj život samotný stal jen hrou.

Oba již dlouho kráčí vlastní cestou, aniž by tušili, že osud je svede dohromady a navzdory vzájemným antipatiím donutí ke spolupráci. Zvinova partie je rozehrána v Thurgu, městě bílých zdí, dekadentních mágů a zdroje nesmírné moci, a vkladem nebude nic menšího než život.

28. 2. 2019

Poslední číslo



Autor: Hayley Barker
Série: Poslední číslo (1. díl)
Edice: King Cool
Překlad: Kateřina Cardová
Nakladatel: Dobrovský s.r.o.
Rok vydání: 2019
Počet stran: 432



Můj názor:

Děj popisovaný v knize Poslední číslo se odehrává v poměrně blízké budoucnosti – dokonce už za několik desítek let, v Anglii. Společenské uspořádání je ale od dnešního velmi odlišné. Lidé se dělí na Čisté a Dreky. Za Čistého je považován pouze etnický Brit a Drekové jsou všichni ostatní – přistěhovalci, míšenci…

Zatím co Čistí žijí v dostatku a pohodlí, Drekové jsou soustředěni v ghettech a nemají prakticky nic, kromě hladu, bídy a neustálého strachu o život. Jejich děti navíc čelí nebezpečí únosu. Kdyby se jim to stalo, budou součástí cirkusu. Oblíbené zábavy Čistých, kde jsou drekovské děti nuceny vystupovat v číslech, která jsou naprosto neuvěřitelná a smrtelně nebezpečná. A když drekovské dítě vystoupení nepřežije? No a? Je to jen Drek a navíc se alespoň diváci více pobaví, když budou sledovat smrt a utrpení v přímém přenosu.

Obě skupiny lidí se navzájem nenávidí. 
Čistým je už od mala vtloukáno do hlavy, že Drekové nejsou víc, než zvířata, nemají city, jsou divocí a špinaví, necítí bolest a jen číhají na to, kde by někoho zabili nebo okradli. Jsou využíváni na podřadnou práci a na krvavou zábavu. Zabít Dreka není zločinem, naopak je to bráno jako záslužný čin, protože tu špínu je přeci potřeba eliminovat. 
Proč nenávidí Drekové Čisté, je nejspíš dost jasné.

Cirkus právě přijíždí do hlavního města a show může začít!


Cirkus se objevil teprve několik let po vzniku ghett. Ze začátku to byl docela obyčejný cirkus, plný trénovaných Čistých artistů a umělců, dokud na některé nebezpečnější kousky nenajali pár Dreků. Když jeden z nich zemřel, byl kolem toho velký rozruch v novinách a na sociálních sítích. Ne ale ve všech ohledech negativní – ukázalo se, že spousta Čistých z toho má radost a že je cirkus najednou o to populárnější. Najali další Dreky a čísla byla čím dál tím nebezpečnější a smrtelné nehody čím dál častější. Čím víc smrtelných nehod, tím byl cirkus oblíbenější, a tak se rozrůstal a rozrůstal, až se z něho stal ten nejbohatší a nejúspěšnější cirkus na světě.    (Str. 55)


Nikdy by mě nenapadlo, že se ještě najde kniha, která mě dokáže vyvést z míry. A přece se našla. Poslední číslo vyniká nad jiné YA knihy svou nesmyslnou a neomezenou krutostí vůči jedné rase, která v knize vystupuje. I když rase ani tak ne. Spíš se jedná o skupinu obyvatel, kteří jsou svým etnickým původem bezcenní. Na toto téma už jsem četla hodně knih, ale skoro žádnému z autorů se nepovedlo věc zpracovat tak intenzivně, jako je tomu zde.

Děj se odehrává převážně v Cirkusu, kde jsem sledovala život akrobatky na visutém laně Hošiko, která byla jednou z vypravěček. Jako malá naivní holčička byla odvedena k cirkusu, ale její naivita už dávno vzala za své. V tuto chvíli je hlavní hvězdou představení, přezdívá se jí Kočka a lidi se na její vystoupení jen hrnou – protože čekají, kdy konečně spadne. Svoji nástupkyni už si vychovává a je tedy jen otázkou času, kdy bude pro principála cirkusu Silvia Sabatiniho bezcenná.

Druhým vypravěčem je Ben. Ten patří mezi Čisté a dokonce mezi nejvyšší vrstvy. Je synem Vivian Bainesové, ctižádostivé političky, která vede Ministerstvo pro kontrolu Dreků a je to bezcitná a nemilosrdná svině. Ben, byl vždycky poslušný syn, protože to tak pro něj bylo pohodlnější. Teď ale začíná o matčiných názorech pochybovat od chvíle, kdy shlédne cirkusové představení a dojde mu, že uspořádání jeho světa není nejspíš tak úplně v pořádku.

Kapitoly z pohledu obou vypravěčů se střídají a jsou velmi krátké a úderné. 
Zatímco s Hošiko jsem poznala tajemství a krutost cirkusu a živoření Dreků v něm, s Benem ten druhý život, ten, ze kterého všechno to špatné pochází. Paní autorka se vůbec s ničím nemaže. To jsem pochopila už od prvních stránek. Týrání, kterému jsou Drekové vystaveni je opravdu nemilosrdné a odporné. Dokonce už jejich označení je předurčovalo – nevím, jak jsou nazváni v originále, ale význam slova drek v češtině je jasný.

Moc se mi líbilo zpracování hlavní postavy Bena. Tím, jak zjišťoval pravdu a všechno mu postupně docházelo, byl velmi sympatický a věrohodný. Paní autorka z něj neudělala superhrdinu. Působil spíš dojmem mladého kluka, který se zbrkle a odvážně odhodlal jednat, aniž by úplně domyslel důsledky. Hošiko oproti němu byla jiná, tvrdá, otřískaná životem, opatrná a zvažující každý krok, aby nepoškodila sebe ani nikoho ze svých přátel. 
Oba museli sebrat veškerou odvahu, aby se dokázali se situací vypořádat. Svým způsobem byli nesvobodní oba a od začátku bylo jasné, že vyvléci se z okovů systému nebude snadné, pokud vůbec možné. 
Stejně tak komunita cirkusových Dreků byla dobře zvládnutá. Jejich beznaděj z toho, že věděli, jak dopadnou a zároveň odhodlání přežít každé další představení, bylo ohromující kombinací pocitů. Soudržnost skupiny byla nutností a zároveň jedinou možností přežití.

V knize je spousta šokujících momentů. Ani ne tak proto, že některé scény jsou plné násilí, protože nejsou popsané tak, aby zhnusili přes míru. Spíš je to tím, že proti násilí – často z vlastních řad, protože principál cirkusu je také Drek  - se staví scény, které jsou skoro až půvabné a jaksi podivně křehké. Když například Drekové drží večer obřad za mrtvého kamaráda, který zemře při představení. Nebo pocity Hošiko, když se postaví na lano nad vyprodanou arénou. A pak vždycky následuje nějaká hrůza a strhne vyprávění zpět do bídy drekovského života.

Láska samozřejmě v příběhu nechybí a vzhledem k politické situaci v knize má pochopitelně svoje následky nejen pro drekovskou dívku, ale i pro čistého chlapce, který za ni zaplatí hodně vysokou cenu. Pochopitelně jsem už od začátku věděla, kdo skončí s kým, to už se prostě tak nějak pozná a také je to naznačeno v anotaci :). Ani ve snu mě však nenapadlo, jak chce paní autorka zařídit, aby se potkali dva lidé, kteří mezi sebou nemají jen hloupé zábrany, ale nepřekonatelné společenské rozdíly. Navíc jsou oba ještě dětmi bez možnosti jakkoliv ovlivnit politickou situaci nebo pomoci tomu druhému. Jeden z nich je ještě k tomu otrokem, majetkem, který je pečlivě střežen. Většinou to hrdinové v YA knihách nemají tak moc těžké, jako tihle dva.

Nedá se říct, že by kniha byla úplně nepředvídatelná. Některé věci jsou jasné, ale pořád zůstává ostatní děj, který se naprosto odhadnout nedá. Hajzlové typu Sabatiniho a Bainesové jsou totiž naprosto všehoschopní a podporovaní systémem. Text je plný nebezpečí a krutosti, stejně jako přátelství a dobroty. Tohle mě dokázalo udržet u stránek téměř bez přerušení. Rychlé střídání vypravěčů a krátké kapitoly jen napomáhají už tak ukrutně dobré čtivosti.


Kniha patří v rámci žánru YA k tomu nejlepšímu, co jsem četla. Nápad je naprosto originální, prostředí cirkusu je zrůdným způsobem přitažlivé. A hlavně zde není k nalezení nic ze stokrát ohraných nápadů a žánrových klišé. Další díly si nenechám ujít, jsem sama zvědavá, jak se s nimi paní autorka popasuje.


Obrázek uloupen z FCB Knihy Dobrovský



Anotace:

Anglie, blízká budoucnost. Společnost je rozdělena na Čistou britskou rasu a Dreky, spodinu odsunutou do ghett, nucenou pracovat jen za nepoživatelnou stravu, a žijící v neustálém strachu, že jim ukradnou děti přímo z ulice a odvezou je do putovního cirkusu, aby tam vystupovaly v představeních, ve kterých jim noc co noc půjde o život. Hošiko je jedním z těch dětí, talentovaná dívenka, která se pohybuje po visutém laně jako kočka, jak se jí taky přezdívá. Ben se narodil na opačné straně, je Čistý a syn ambiciózní političky, zapřisáhlé nepřítelkyně Dreků. Jejich osudy se spojí v okamžiku, kdy Ben se svou rodinou navštíví cirkus a propadne kouzlu uhrančivé Kočky. Ani pro jednoho z nich už pak život nikdy nebude stejný, jako dřív.

24. 2. 2019

Klan



Autor: Adrienne Youngová
Překlad: Ondřej Kratochvíl
Nakladatel: Fragment
Rok vydání: 2019
Počet stran: 320



Můj názor:

Kmeny Rikiů a Asků spolu válčí už od nepaměti. 
Každých pět let musí vyrážet do války, aby se bili za čest svých bohů, kteří jsou vzájemně znesvářeni. V bojích už většina z nich ztratila někoho blízkého a přes to válka stále pokračuje a největším zájmem každého je zabít co nejvíc protivníků, aby pomstil své padlé a získal čest na bitevním poli.

Eelyn je válečnicí z kmene Asků. 
V zabíjení Rikkiů je zatraceně dobrá a má důvod být nesmiřitelná, vždyť v jedné z válek zahynul i její bratr. A navíc jde přeci o čest rodiny i její vlastní. Ve svém zatím ne moc dlouhém životě už zažila hodně. Je jí sedmnáct, přes to už zabila spoustu lidí a před trochou krve ani nemrkne okem. Kromě bratra přišla i o matku při loupeživém nájezdu jiného kmene…

Fiske je také bojovníkem, ale patří ke kmeni Rikkiů. 
A právě po boku tohoto Fiskeho zahlédne v jednom střetnutí Eelyn svého bratra. Ačkoliv ten má být mrtvý, vypadá velmi živě a co hůř – zabíjí Asky! Bojuje proti svým!
Eelyn se za ním vydá, aby se domohla vysvětlení. Místo toho ale padne do zajetí nepřítele…


Na knihu mě zlákala (krom záhadné obálky) anotace. Přeci jen jsem ještě nečetla žádný YA příběh o vikinských válečnících. A na vikingy já hodně slyším. 
Nemohla jsem si tedy nechat knihu ujít, i když jsem po přečtených recenzích přeci jen trochu zaváhala. Tohle zaváhání se nakonec zdálo být prospěšným. Ke knize jsem totiž přistoupila bez velkých očekávání, prostě jako k odpočinkovému příběhu a přesně takový příběh to byl.

Děj byl poměrně hodně jednoduchý, ale těžko mohu popřít to, že se mi kniha četla moc pěkně. Paní autorka vypráví nenáročným, stručným způsobem, který se mi ale k uvažování vikingů hodil. U lítých válečníků, jak byli prezentování, by mi nějaké poetické kudrlinky a složitosti ve vyjadřování neseděly.
Příběh byl sice hodně předvídatelný, ale to bývá u YA dost často. Nemůžu říct, že by mi to nějak extra vadilo nebo mi to kazilo zážitek při čtení. Pochválit však musím atmosféru bojů, jejichž popis se mi moc líbil. Také jsem ráda, že paní autorka dopřála svým hrdinům nějaké to zranění. Pokud by je stvořila neporazitelné, pokazila by tím komplet všechno. Ona se ale držela hesla: Hodně bitev, hodně auvajs. A na hrdinech byly válečné šrámy patrné.

Postavy byly překvapivě rozporuplné. Ty hlavní především. Myslím tím to, že byly nějak prezentované, ale chovaly se trochu jinak, než bych asi čekala. 
Eelyn byla na drsnou válečnici trochu uplakaná. Na jednu stranu by se to dalo pochopit, ale to by si paní autorka musela dát se svou hlavní postavou maličko víc práce. Trošku víc mě nechat při čtení procítit její emoce a lépe je popsat – proč například někdy nebrečela vzteky nebo bezmocí? To bych brala. Musím ale uznat, že mi nelezla ničím na nervy, jak to některé hrdinky umí. 
Fiske byl ze začátku hrozný drsňák, ale nakonec se ukázalo, že ho takového autorka spíš nechtěla. Jemu jsem to ale žrala o něco málo víc, než Eelynino drsňáctví. Překvapivě mi více seděly vedlejší postavy. Ty si totiž nehrály na nic. Bylo řečeno, že jsou nějaké a takové i byly.

Paní autorka se v postavách nijak do hloubky nepitvala a při čtení tedy nelze nic takového hledat. O jejich vývoj tam zase až tolik nešlo. Příběh mi připomněl vikinskou verzi Romea a Julie, ovšem s odlišným koncem. Možná je to trochu nadsázka, ale nepřátelství kmenů by tu bylo. Mladí milenci také. Navíc se přidala myšlenka, že v jednotě je síla a nepřítel mého nepřítele je můj přítel. 

Překvapila mě romantická část příběhu. Paní autorka opravdu nervala nic násilím. Kupodivu jsem vztahu těch dvou docela bez problémů uvěřila. Navíc si ani jeden nepotrpěli na nesmyslné a patetické řečičky, takže jejich vztah byl jednoduchý a osvěžující, i když předvídatelný od prvního setkání.

Na knize bych mohla hledat vady, ale nebudu, protože jsem v podstatě spokojená. Nečekala jsem žádný převratný příběh. Jen odpočinek a pobavení a přesně to jsem také dostala. Pokud vám tedy takový příběh nevadí, s chutí se začtěte. Jestli ale očekáváte něco extra a chcete reálný obraz vikinských válečníků, nehledejte ho tady.



Za laskavé poskytnutí e-knihy ke zhodnocení moc děkuji Palmknihám. Jestli vás kniha zaujala, ukázku najdete zde, kde také můžete knihu do čtečky zakoupit.




Anotace:

Příběh plný odvahy a dobrodružství v nelítostném světě vikingů.“
Eelyn celý svůj život bojuje proti odvěkému nepříteli – klanu Riki. Když na bitevním poli zahlédne svého bratra, kterého viděla před pěti lety umírat, nevěří vlastním očím. Teď stojí proti ní na straně nepřítele. Jeho zrada však není to jediné, čemu musí Eelyn čelit. Po neúspěšném boji se z ní stane otrokyně a čeká ji krutá zima v zajetí. Všechno ale změní útok krvelačného klanu, v jehož skutečnou existenci nikdo nevěřil.


21. 2. 2019

Oblíbená sestra



Dvě sestry v jedné reality show.
Jedna z nich se nedožije konce. Kdo za tím je?



Autor: Jessica Knollová
Překlad: Dana Konvičková
Nakladatel: Jota
Rok vydání: 2019
Počet stran: 480



Můj názor:

Kniha Oblíbená sestra mě nalákala na prostředí reality show. V televizi podobné programy sice nesleduji, ale v knize jsem se rozhodla dát věci šanci. Navíc příběh napsala spisovatelka, jejíž první kniha se mi líbila (článek zde). Dávalo to tedy šanci, že mi padne do noty i s druhou knihou.


Lidé, kteří se účastní reality show, asi nejsou úplně běžnými občany, kteří žijí všední životy. Určitě ne účastnice pořadu Štěsťokopky. Ty rozhodně obyčejné nejsou.
Jsou samostatné, jsou aktivní, zajímavé a nebojí se svůj život ukázat před kamerou. Pořad je mezi divačkami velmi oblíbený. Možná díky tomu, že protagonistky jsou úspěšné ženy, které jsou hrdé na svůj mnohdy těžce a od nuly vydřený úspěch.
Hlavní postavy, sestry Brett a Kelly, mají spolu moc krásný vztah vzájemné soupeřivosti a tak trochu závidí jedna druhé. Táhne se to s nimi už od dětství, podpořené ještě výchovou. A skupina ostatních žen v pořadu není o moc lepší – závidí si, žárlí na sebe, podrážejí se, paktují se proti sobě… Prostě to nehnusnější, co jsou si schopné ženy dělat, v knize je.

Každá z žen, která se reality show účastní, je svým způsobem silná a úspěšná osobnost. Jsou také ale plné mindráků, obav a různých závislostí a psychóz. Každá má nějaké tajemství, o kterém by byla nejraději, aby zmizelo ze světa. Nejen pro to, že by je to mohlo vyřadit ze show – což je pro ně nepředstavitelné, ale také proto, že by je to jako podnikatelky také mohlo zlikvidovat.

Už od začátku příběhu jsem věděla, že se jedna z žen nedožije konce natáčení. Která z nich to byla a proč se to stalo? Kdo za tím stojí?


Nejsem si úplně jistá, jestli kniha splnila moje očekávání. Spíš bych řekla, že mě naprosto zbavila posledních iluzí o ženském přátelství. Protože to, co dámy předváděly, bylo dost extrémní. Na druhou stranu právě ona atmosféra podrazáctví, pletich a pomluv dělala knihu zajímavou a vraždu mohl spáchat v podstatě kdokoliv. Určitě také charaktery pokřivilo konkurenční prostředí reality show, které dle mého názoru, paní autorka vystihla dobře. Tlak na účastnice od producentky show byl v příběhu všudypřítomný.

V kapitolách se střídají tři dámy – vypravěčky.
Jsou to Brett, Kelly a Stephanie. Díky tomu mohla paní autorka více přiblížit jejich způsob uvažování, pohledu na vlastní život i na soupeřky a na show samotnou. Na oko to mělo sice vypadat tak, že si dámy pomáhají a podporují se, ale kdo by se na to pak díval, že. Od první série se tedy televizní pořad hodně změnil a dámy musely dost bojovat o to, kdo se udrží i do další sezony. Jsou tak doslova nuceny k jakémusi až křečovitému pokrytectví a snaze zalíbit se víc, než ty druhé – a docela jsem koukala, co jsou ochotny pro to udělat a jaké lži a přetvářku si vymyslí.

Bohužel nemohu říci, že by mi některá z postav byla vyloženě sympatická nebo jsem stála na její straně. Zároveň ale byly jako postavy dobře napsané a velmi uvěřitelné a přesvědčivé. Dokázaly vzbudit zájem a získat si pozornost. Svým způsobem jsem si je oblíbila, i když za kamarádku bych nechtěla žádnou z nich.

Děj knihy sleduje okamžiky těsně před natáčením poslední série a potom i samotné natáčení. Kniha ovšem začíná na konci – hned v první kapitole jsem se dozvěděla, která sestra umřela, a bylo naznačeno, že na věci něco není v pořádku. Že se o její smrti bude lhát. Tím jsem byla dokonale nalákána na další děj.
Zdálo se mi však, že kniha nebyla až tak akční, jak to mohlo na první pohled vypadat. Šlo především o vztahy mezi ženami a právě v těchto vztazích a událostech se měl vyskytnout klíč k tomu, co se nakonec stalo. Paní autorka už od začátku naznačuje, že mezi účastnicemi natáčení není cosi v pořádku a v průběhu děje jejich vztahy ukazuje v pravém světle a odkrývá jejich přetvářky a klamy. Takto postupuje až k finále, které se mi tedy opravdu předvídat nepodařilo.

Na knize se mi líbí to, že zápletka působí až nepříjemně opravdovým dojmem. Řekla bych, že tak, jak je všechno popsané, by se události klidně mohly odehrát. I když tempo vyprávění je z počátku pomalejší, vše se rozjede v momentě, kdy jsem poznala trochu blíže jednotlivé aktérky a jejich motivace.
Zajímavé bylo také sledovat, na jak chatrných a klamných základech úspěch jednotlivých žen stojí a jak těžko se vymotává ze lží, když už v nich člověk vězí až po krk.

Já si další knihu autorky určitě přečtu. Její styl vymýšlení příběhů, ve kterých se pravda ukrývá za důmyslným předivem lži a předstírání mě baví. Pokud vás lákají podobné příběhy ze života, knihu určitě zkuste.

Za laskavé poskytnutí knihy ke zhodnocení moc děkuji nakladatelství Jota. Pokud vás kniha zaujala a tajemství soutěžících lákají, najdete knihu ke koupi zde.




Anotace:

Když se pět veleúspěšných žen objeví v reality show nazvané Goal Diggers, která se odehrává v New York City, producenti netuší, že tato série skončí vraždou.
Brett je u fanoušků velmi oblíbená. Teprve sedmadvacetiletá, s tetováním, ale úspěšná podnikatelka, a navíc čerstvě zasnoubená je trnem v oku ostatních účinkujících.
Kelly, Brettina starší sestra a také obchodní partnerka, je poslední účinkující. A postará se o to, aby tajemství, které se sestrou mají, zůstalo neodhaleno. Stefanie je z účinkujících žen nejstarší. Je tmavé pleti a je úspěšnou autorkou erotických románů. Hodně se toho povídalo o jejím sexy manželovi, tentokrát je ale v centru zájmu její konfl iktní vztah s Brett, bývalou nejlepší kamarádkou. Dvě sestry v jedné reality show.
Jedna z nich se nedožije konce. Kdo za tím je?