Straky

 

Musíte uznat, že anotace je tentokrát hodně chytlavá (níže k přečtení). Takže jsem se pochopitelně chytla. Knihy ze školního prostředí mě baví už od školy a hned tak se jim vyhýbat nezačnu. Tahle navíc slibovala, že bude napínavá a tajemná a to prostě k podzimu patří :)

 

Anotace:

Ty budeš další!
MRTVÁ STUDENTKA NA PLÁŽI.
SÉRIE OTÁZEK BEZ ODPOVĚDÍ.
TAJEMNÉ STRAČÍ TETOVÁNÍ.

Audrey přijíždí z Ameriky na prestižní anglickou internátní školu, aby utekla své minulosti. Nic se ale neděje podle očekávání – spolubydlící Ivy ji ignoruje a nad celou školou se vznáší mrak v podobě nejasné smrti sedmnáctileté spolužačky na konci předešlého školního roku. Když začne kdosi vysílat anonymní podcast s názvem „Kdo zabil Lolu?“, celá škola už nemluví o ničem jiném.

Co znamenal obrázek straky vytetovaný na jejím těle? Existuje snad stále tajné Stračí společenství a má něco společného se smrtí studentky? Nebo to byla opravdu jen nešťastná nehoda?

Děsivý a napínavý příběh z místa, nad nímž se vznáší hejna zlověstných strak, vám nedá spát.

…

Anglická internátní škola je rozhodně parádní prostředí na napínavý příběh. Obzvlášť, když ji umístíte pěkně na samotu, na okraj menšího městečka. A k vysokým a nebezpečným útesům nad mořem. Tato navíc dostala do vínku krásné historické budovy a záhadné společenství strak, které ji ochraňuje před neštěstími všeho druhu. Aspoň tak se to povídá v pověrách. Prostředí ke studiu vytváří Illumenská střední jistě více než inspirativní a pro ponurý a napínavý příběh ještě lepší.

 

Příběhem provázejí dvě hlavní postavy – holky, studentky – a střídají si kapitoly, ve kterých ukazují situace ze svého pohledu. Sympatické na nich bylo už to, jak byly rozdílné.

Ivy byla na Illumenské střední doma a za uplynulé roky se dost nadřela na svých výsledcích. Je ambiciózní až neuvěřitelně a má dobrý důvod. Pochází z chudých poměrů a její matka pracovala do úmoru, aby jí umožnila skvělý start a lepší život. A Ivy si to rozhodně nechce pokazit. Přeje si vyrůst nad své poměry. Tento rok se jí konečně podařilo stát se prefektkou, což s sebou nese výhodu samostatného pokoje. Těší se na to, protože bude mít víc klidu a prostoru na práci a víc soukromí. Jenže letošní školní rok jí nečekaně nadělil spolubydlu, která ji rozčiluje už od chvíle, kdy vlezla do dveří.

Američanka Audrey byla takovou tou typickou bohatou americkou princeznou. Taťka měl prachy, ale už ne čas a tak se holka naučila žít si dost nad běžné poměry. V její bývalé škole v Americe se odehrálo něco, co ji přinutilo využít možnosti a přestěhovat se s rodinou do Anglie. Už od prvního dne je připravená být milá a v pohodě, aby byla oblíbená stejně, jako doma. Jenže se zdá, že tady to tak snadno nepůjde. Jednak tak úplně nechápe dost přísná pravidla své nové školy a pak taky nepřijíždí zrovna v nejšťastnější dobu. Na škole při závěrečné oslavě školního roku zemřela studentka a všechno nasvědčuje tomu, že to úplně nešťastná náhoda nebyla.

Tedy – policie si myslí, že ano. Jenže někdo je opačného názoru a vzhledem k tomu, že moderní doba dosáhla už i do historických areálů středních škol, začne vysílat podcast o tom  „Kdo zabil Lolu?“

 

Hned na začátku musím říct, že se autorkám povedlo zaujmout mě prostředím a záhadnými tradicemi a pověrami, které se ke škole vázaly, poměrně brzo. Ve výsledku kniha zase až tak nekonečně napínavá nebyla, protože se hodně věcí rozkrylo zbytečně rychle, ale začátek rozhodně zaháčkoval a donutil mě přečíst knihu téměř tahem. Nemám vůbec co kritizovat, až na jedinou věc – kdyby kniha byla delší (což klidně mohla, když už je to série) mohly si autorky s napětím ještě trochu více pohrát a trápit mě déle. Ale nestěžuju si, vážně ne, protože není na co.

Téma nechtěných spolubydlících, které se nemusejí a nakonec se přece stanou kamarádkami, není nic zase tak objevného. Tady ale autorky pojaly povahy obou holek tak, že jsem částečně rozuměla tomu, co Ivy na Audrey tolik popouzí. A taky bylo od začátku dost jasné, že to časem přejde. Po stránce uvěřitelnosti zápletky mezi těmi dvěma nebyl problém. Zajímalo by mě, jestli autorky psaly každá jednu postavu. To by bylo rozhodně zajímavé rozdělení práce na knize :) Každopádně, protože holky byly vypravěčkami celého příběhu, šlo tu hlavně o ně a krom několika dalších postav mi ostatní aktéři splynuli trochu v kompars. Tím nechci říct, že by postavy nebyly zajímavé, jen nebylo na 288 stranách moc prostoru věnovat se jim do hloubky. Kvůli tomu šlo jen těžko odhalit, jestli má někdo z nich v něčem prsty. Měla jsem jen ty nápovědy a podezření, které mi autorky vyloženě nacpaly pod nos. Ale to jen tak na okraj.

I když se v nich kniha moc nenimrala, řekla bych, že ostatní vztahy a chování vedlejších postav v této knize byly v pořádku. Alespoň do té míry, do které je lze posoudit. Našli se tu oblíbení a méně oblíbení studenti, šprtky, krasavice, playboyové i podivíni. A jejich vzájemné chování vůči sobě navzájem odpovídalo jejich nastavení, aniž bych měla pocit, že jde vyloženě o šablonu. Na exkluzivní internátní škole by člověk tak nějak očekával, že budou studenti tak trochu snobové a občas i hajzlíci a nějaká ta šikana tu taky pokvete. Samozřejmě nechybí zákeřné pomlouváníčko, vlezdoprdelkovství a boj o výsadní místa v kolektivu. Prostě takové to běžné prostředí středních škol :) Každého to baví číst, ale zažít by to nechtěl.

Celkově školní prostředí bylo super. Ať už šlo o výše popsané chování studentů nebo prostředí, do kterého autorky vše zasadily. Sice se tu moc nevěnovali vyučování, jenže to není zrovna věc, kterou bych postrádala :D Ozvláštňujícím prvkem bylo tajné společenství strak, které se v příběhu míhalo, a s ním byla spojená příjemně tajemná napínavá linka. Musím přiznat, že otázka toho, kdo zabil Lolu, mě trápila mnohem míň, než jiná otázka. Co jsou zač straky? V obou otázkách se na konci dostavilo trochu zklamání. Autorky si odpovědi nechávají do dalšího dílu a žádná ze záhad tedy není uzavřená. Nevadí! Aspoň se mám na co těšit.

V jedné věci se tahle kniha liší od jiných příběhů ze středních škol. Postrádá romantickou linku. Ne že by se tu neobjevil žádný náznak vztahu, ale text si s tímto tématem zatím nezačíná. Hlavní postavy se věnují především řešení záhad a pátrání po autorovi záhadného podcastu, tajemství strak a záhadě Loliny smrti. Ty, kteří romantiku moc nemusí, to nejspíš potěší, ale já bych asi přeci jen uvítala alespoň náznak zápletky tímto směrem. Není to nicméně věc, která by v příběhu chyběla. Čte se tak skvěle, že se bez těchto věcí dá obejít. Taky kdyby se autorky soustředily na romantické pletky, dost by se tím naředila atmosféra, která byla v příběhu super. Místo toho autorky nabídly vznikající přátelství mezi dvěma hlavními postavami.

Ačkoli autorky začlenily do textu vážnější témata, jako je šikana a vyrovnávání se s traumatickými zážitky, není to nic, čemu by se věnovaly vysloveně do hloubky, takže čtení nepůsobí depresivně. Celou dobu hrdinky tyhle problémy řeší a zaujímají k nim postoje a pro čtenáře není těžké pochopit, co je na tomto špatně. Oboje tyhle věci navíc přispívají k atmosféře a dokreslují nervozitu a napětí, které na škole po Lolině smrti panují.

 

Od knihy jsem dostala přesně to, co jsem chtěla – napínavý příběh s tajemnou atmosférou. Těším se na další díl, kde se třeba konečně dozvím něco víc, protože po dočtení zahajující knihy série jsem vážně zvědavá, kdo za tím vším stojí a čeho se ještě můžu dočkat od záhadných strak.

Pro cílovou skupinu tedy mohu knihu jednoznačně doporučit. Starší čtenáři, kteří mají rádi podobné prostředí, taky nebudou zklamaní, i když pro ně možná bude zápletka braná trochu stručně a některé věci se objasní poněkud rychle.

 

Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. 

Pro napínavý YA příběh račte prosím tudy.

 

O knize:

Autor: Zoe Sugg, Amy McCulloch

Překlad: Lucie Frolíková

Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)

Rok vydání: 2022

Počet stran: 288

 

Včerejší noci

 

Musím říct, že tahle kniha mě hodně překvapila. Čekala jsem úplně něco jiného, než jsem nakonec dostala, ale rozhodně nemůžu říct, že bych byla zklamaná. Obálka úplně nenapovídá, co v knize bude – rozhodně nelze očekávat takovou tu běžnou, krásně oddechovou romantiku.

 

Anotace:

Eve už roky tajně miluje Eda, jednoho ze svých nejlepších přátel. Zní to sice jako scénář hloupého romantického filmu, ale je to pravda.
I když je Ed zadaný, ona věří, že jsou si souzeni a mají být spolu. Tedy – věřila. Pak jedna jediná událost otřese přes noc celou partou jejich přátel a odhalí pečlivě střežená tajemství, která je ukazují v úplně novém světle.
A Eve neví, komu věřit.

…

První překvapení se dostavilo už v prologu, i když v té chvíli mi ještě nedošlo, jak moc to ovlivní začátek knihy. Ještě jsem neznala postavy a vztahy mezi nimi. Taky mně hned první kapitola odvedla myšlenky jinam od toho, co jsem v prologu četla a získala jsem z ní pocit, že půjde o klasickou vztahově propletenou záležitost v partičce čtyř lidí a bude při tom dost legrace. Jenže autorka mi dlouhý oddech nedopřála a dala mi najevo, že toto rozhodně nebude další z řady „jen“ romantických knih.

Na začátku a v první polovině knihy bylo čtení obrovská emocionální bomba. Ještě se mi snad nestalo, že by mi bylo do breku v první půlce knihy (většinou řvu spíš na koncích). Autorka ale umí emoce a duševní stavy postav popsat tak, že není vůbec těžké se do toho naplno ponořit a prožít to s nimi. V pevně semknuté skupině čtyř přátel se stala věc, která doslova otřásla úplně všemi. Změnila jednotlivé členy party, rozkolísala vazby mezi nimi a vzájemné vztahy. Najednou se začala objevovat dosud skrývaná tajemství, u nichž by se na první pohled řeklo, že asi o nic nešlo, když se věci staly už tak dávno. Jenomže právě v současné emocionálně vypjaté situaci byla sebemenší nečekaná informace rozbuškou k pořádnému otřesu.

Z toho jasně vyplívá, že čtení tohoto příběhu nebylo pokaždé úplně jednoduché. Ať už jsem chtěla nebo ne, musela jsem přemýšlet nad událostmi v příběhu trochu osobněji a ne pokaždé to byly příjemné myšlenky. Ještě jsem nečetla moc knih, kde by se autor zabýval tak výrazně právě tímto tématem – přiznávám, jakmile v anotaci toto naznačí, většinou se do toho nepouštím – a musím říct, že zrovna tady to autorka uchopila velmi dobře a prožívání Evelyn bylo velmi dobře podáno.

Působilo velmi opravdově, jak najednou lidé, kteří si mysleli, že se velmi dobře znají, zjišťovali, že ani přes vzájemnou blízkost to tak nemusí být a každý z nich má skrytý kousek sebe sama, kam ani ty nejbližší nevpustí. Začala se vynořovat osobní i rodinná tajemství, dlouho a pečlivě ukrývaná z různých důvodů. Hrdinové si začali uvědomovat, jak snadné je někoho odsoudit, když člověk dostane špatné nebo jednostranné informace, na základě kterých si utvoří názor. Člověk nemusí být takový, jakou tvář ukazuje světu. Začaly se objevovat povahové rysy, které u sebe vzájemně dosud neviděli, nebo vidět nechtěli  –  sobectví, hraní si s city ostatních, žárlivost, závist, majetnictví  – ale samozřejmě i ty dobré stránky lidí  – prostě všemožné odstíny lidských povah, osudů a života.

Ale nebojte – láska nakonec taky přišla. Rozhodně to však nebyla typicky šablonovitá romantika, vlastně bych řekla, že o romantiku jde tentokrát až v druhé řadě, protože v popředí jsou úplně jiné emoce. A setkání s novým mužem není nejdůležitější životní událostí, která v knize je. Hledání partnera není ani náhodou na seznamu priorit, kterým se hrdinka chce věnovat, jenže když už ho potkala… prostě to tak nějak přišlo. Sbližování těch dvou je docela příjemně popsáno a není možné jinak, než jim oběma od začátku fandit. Všechno hezké přijde až v druhé polovině knihy a přinese to takový příjemný pocit, že po něčem hodně ošklivém nakonec přijde v životě i to pěkné. Takže začátek příběhu je sice smutný, ale konec úplně naopak :)

 

Kromě úplně skvěle popsaných emocí musím vyzdvihnout i postavy v příběhu, protože ty autorka vytvořila opravdu zajímavé a různorodé. Nejvíc času samozřejmě věnuje Eve, protože je hlavní postavou a příběh vypráví. Sblížit se zrovna s ní není vůbec nic těžkého. Je to normální holka kolem třicítky, která má celkem slušnou práci, hezký byt a ne úplně nadbytek peněz. Je aktuálně bez přítele, ale citově je vázaná k nejlepšímu kamarádovi Edovi, který ji tak trochu udržuje v naději přes to, že je ve vztahu s jinou ženou. Nevypadá to tedy, že by si brzo někoho našla nebo třeba udělala ve svém životě jinou velkou změnu – například práci, která ji sice nevadí, ale taky ji tak úplně nenaplňuje.  Její nejlepší kamarádka Susie je úplně něco jiného. Má peníze, je sebevědomá, živá a neváhá si vzít to, po čem touží. Nejméně výrazným členem party je Justin. Přitom jeho postava měla taky docela potenciál být zajímavá už jen tím, čím se živí. Partičku doplňuje ještě Edova přítelkyně Hester a nemá to úplně lehké. Je takovou tou holkou z venčí, která tak úplně nezapadá, i když se snaží a partou je spíš tolerovaná, jako partnerka jednoho z nich. Navíc je tak trochu generál a ráda věci řídí po svém. Později se přidá i Finlay, Susiin bratr, který má rozhodně zajímavý osud. Ze začátku vypadá jako odtažitý morous, ale právě na něm autorka ukáže, že za vším chováním je většinou nějaký důvod.

 

Lidi mě bavili, to rozhodně. Na tomto příběhu jsou právě oni to nejdůležitější. Oni a jejich život ovlivněný obrovskou a zcela zásadní změnou. Styl psaní čtivosti taky hodně napomáhal. Autorka píše docela uvolněně a odlehčeně, i když v emocionálně vážných situacích se rozhodně nebojí hrábnout pořádně hluboko a emoci čtenáři důkladně předat. Na druhou stranu dokáže i odlehčit humorem, i když občas dost sarkastickým nebo mírně načernalým. Mně ale humor sednul a dobře mi pásl k povaze Eve i ostatních. Zvolené téma podle mě autorka zpracovala opravdu hodně dobře.

 

Knihu můžu s klidným svědomím doporučit. Jen neočekávejte jen pohodu a oddechovou romantiku. Minimálně první polovina knihy je spíš pravým opakem, ale zase se můžete těšit na dobrý konec :) Příběh je prostě o životě, jaký je, ve všech jeho odstínech.

 

Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. 

Do Včerejších nocí můžete nahlédnout zde.

 

O knize:

Autor: Mhairi McFarlaneová

Překlad: Petra Královcová

Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)

Rok vydání: 2022

Počet stran: 376

Haka za lilii

 

Knihu jsem se rozhodla číst, protože mi anotací připomínala moje oblíbené zapatovky ze sportovního prostředí. S autorkou už jsem jednu zkušenost měla. Její kniha Knihomolka mi úplně stopro nesedla, tak jsem doufala, že toto bude lepší. V sobotu jsem rozečetla, v tu samou sobotu dočetla a bylo to zatraceně skvělý.

 

Anotace:

Žhavý román nejen o ragby, následné fyzioterapii a osudové lásce od české autorky.

Lily: Věnuju se fyzioterapii dost dlouho na to, abych poznala člověka, který skutečně potřebuje moji pomoc. A někdo takový je právě tenhle nabručený rugbista, který tu leží pod mýma rukama, a místo aby spolupracoval, si dovoluje zpochybňovat moje schopnosti! Ale já mu ukážu! A nebude mu k ničemu, že je tak zatraceně charismatický!
Jo, tak tohle platilo před týdnem. Teď už ho nemůžu dostat z hlavy. Jenže on žije na druhém konci světa…
Alexander: Kdo by řekl, že mým největším zážitkem z mistrovství světa nebude hra o titul, ale holka, co mi hraje na nervy. A tohle myslím doslova. Její fyzioterapie je smrtící. Byl jsem trochu na pochybách, jestli taková drobotina zvládne skoro dvě desítky chlapů, jenže jsem se dost spletl. Srovnala si nás do latě a stala se součástí týmu neuvěřitelnou rychlostí. Ačkoliv jsem ji okukoval už před tím, než jsem zjistil její tajemství, teď jsem ji přímo obdivoval.
Jenže ona má přítele a já se mám za pár týdnu vrátit domů. A to je dost daleko odtud…

…

 

Po dočtení knihy musím konstatovat, že od Knihomolky ušla autorka zatraceně velký kus cesty.  Nejen v psaní, budování příběhu a věrohodnosti pozadí, ale i v redakční práci. Tady bych viděla rozdíl hlavně v tom, že kniha vyšla pod velkým nakladatelstvím, které pro ni udělalo po všech stránkách maximum. S tímto názorem jsem se už v komentářích ke knize setkala a musím s ním souhlasit.

Asi ale bude lepší začít od začátku :)

Hned po otevření knihy mě potěšilo věnování autorky, které jsem vůbec nečekala a vážně mi udělalo radost. Sice jsem jeho pravý význam pochopila až v průběhu čtení, ale tím lépe. Podobné chvilky prozření umím ocenit a užít si je.

Příběh začíná vyprávět Liliana, původem Češka, která se přestěhovala v dětství do Británie a spolu se sestrou si otevřely masážní a fyzioterapeutický salon. Lily je ve své práci dobrá, vyhovuje jí a baví ji. Se svojí sestrou mají skvělé vztahy. O něco méně skvělé už jsou ty s jejím partnerem, který získal novou práci a v podstatě od začátku knihy si buduje kariéru managera-finančníka (a snobského pitomce). Naštěstí je od začátku jasné, že on není tím, koho pro svoji hrdinku autorka vybrala, čímž mi udělala obrovskou radost.

Ke svému dokonalému protějšku se Lily dostane omylem. Jeden z nejlepších hráčů rugby si totiž hýbne se zády a v zoufalé situaci nedostatku zdravých fyzioterapeutů v dosahu, se anonymně obrátí právě na salon, který provozuje Lilly se svou sestrou.

Alexander je chlap, jakého chceme, milé dámy. Protože je profesionální sportovec, je to znát na jeho postavě. Navíc je téměř dokonalý gentleman a veskrze sympaťák. Líbil se mi na něm jeho přímý přístup k věcem. Na chlapech, kteří vědí, co chtějí, ale zároveň si za tím nejdou přes mrtvoly, je něco fakt přitažlivého. Do vztahu se dokázal opřít stejně jako do hry, naplno a celým srdcem. Vlastně má celá věc jen jeden háček – za pár týdnů se vrací na Nový Zéland.

 

Autorka při vyprávění využívá střídání pohledů i náhledy do minulosti. Nejdříve je vypravěčkou spíše Lily, postupně se přidává i Alek. A v minulosti mi bylo dopřáno nahlédnout i do vztahu Lily a jejího partnera. Trochu mě uklidnilo, že nebyl vždycky takové pako :) Střídání vypravěčů, kdy svou příležitost dostanou oba dva z dvojice, mi dost vyhovuje. Zdá se mi to mnohem lepší pro romantické knihy než vyprávění jen z jedné strany. Dá se krásně sledovat, jakého vývoje naznaly city jednotlivých aktérů. Zde autorka využívá krásně pomalé budování vztahu – ne tak brutálně pomalé, jako Zapata, ale na to ani neměla k dispozici tolik stránek (škoda). Pomalé budování vztahů je další věc, která mi na tomto příběhu velmi sedla. Postavy se musely vyrovnat nejen se vztahem Lily a snoba, ale i s mnoha potížemi a nedorozuměními, které měly mezi sebou. Podotýkám, že žádné z nich mi nepřipadalo nesmyslné nebo nadsazené. Spíš jsem měla pocit, že podobná nedorozumění klidně nastat mohou a že vlastně vztah nevznikal ani tak pomalu, jako spíš realisticky.

Když jsem se dostala k jejich vztahu, musím říct, že romantika tady byla naprosto perfektní. Postavy k sobě sedly a chemie mezi nimi byla úplně přirozená. Počítám, že se nenajde jediný čtenář, který by dvojici nepřál a netrnul při tom strachy, jak jejich vztah dopadne, jak se blíží Alekův odjezd domů na Zéland. Líbilo se mi, jak se autorka vypořádala s tím, že hlavní hrdinku přitahuje jiný muž než ten, kterého má doma. Oceňuji, že své postavy nehnala do nevěry ani nějakého schovávání se. Odpadá tedy největší strach těch, kteří nesnáší milostné trojúhelníky. Lily nebyla zahýbačná potvora a Alek neváhal přiznat se k ní před celým světem.

Velkou motivací knihu číst byla nejen romantika, ale i sportovní prostředí. Pokud to není úplně to, co byste od knihy chtěli(y), nemusíte mít žádnou obavu. Ze samotné hry rugby toho v knize moc není. Autorka popisuje hlavně haku a v zápasech samotných se nenimrá. Musím říct, že to ani nevadilo. Mnohem víc se děj věnuje profesi Lilly, tedy fyzioterapii samotné. Nejsem sice fyzioterapeut, masér ani anatom, ale tato složka knihy na mě působila velmi reálně. Řekla bych, že si autorka poctivě zjišťovala, co a jak a díky tomu její hlavní postava působí opravdu jako dobrá fyzioterapeutka. Na popisech masáží a napravování je vidět, že si je autorka dost jistá v kramflecích.

Celý příběh provází krom romantického jiskření a napravování bolavých těl taky příjemný humor a skvělá atmosféra v týmu rugbistů. Z knihy týmový duch doslova sálá a Lilly byla do týmu přijata úplně samozřejmě. A by to ovšem nebyla jen taková pohoda, dala autorka své postavě do vínku zajímavý a docela závažný problém. Od začátku je jasné, že s ní není něco v pohodě a přiznávám, že se mi vůbec nepodařilo přijít na to, co by to mohlo být. Napadalo mě dost věcí, ale pravdu mi musela prozradit až Lilly. Oceňuji, že autorka přišla právě s tímto problémem. Doteď mě totiž nikdy nenapadlo přemýšlet nad tím, jak se lidem s podobným trablem žije a myslím, že autorka to zvládla popsat dost dobře. Knize ze zajímavého prostředí to navíc dodalo další zajímavý prvek, se kterým jsem se v jiném příběhu zatím nesetkala.

Na to, kolik je v knize postav musím říct, že ve mně čtení zanechalo pocit, že je opravdu dobře znám, i když se o nich autorka z pochopitelných důvodů nemohla rozepisovat dopodrobna. Přes to se jí podařilo vybudovat mezi nimi vřelé a uvěřitelné vztahy. Možná by se dalo v některých případech vyčíst trochu průhlednosti a klišovitosti – hlavně tedy u blbouna Bena, Lilynina přítele. Ten prostě sympatie posbírat nemohl. Bylo to od začátku jasné, že z něj bude odkopnutý ex, a chudák si ještě k tomu vytáhl Černého Petra v podobě povahy kariéristického snoba. Nemůžu ale říct, že by jeho chování bylo přitažené za vlasy, spíš bohužel naopak. Příjemně mě však překvapilo to, že kdybych nečetla anotaci, nepoznám už z prvního setkání, který z těch dvou rugbistů bude Liliným vyvoleným. A to je pecka, protože obvykle je mi toto jasné od okamžiku, kdy se onen budoucí objekt citů v knize objeví.

 

Abych to nějak shrnula :). Tohle se rychle dostalo mezi moje oblíbené romanťárny. Stačila na to jediná sobota. Haka za lilii má prostě všechno, co se od podobných knih chce. Pokud máte rádi knihy Zapaty, tohle vám sedne určitě taky a já jsem ráda, že mohu knihu doporučit. Těším se na další díly!

 

Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. 

Nahlédnout do knihy můžete tady.

O knize:

Autor: M.K. Hardy

Série: Hřiště lásky (1.díl)

Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)

Rok vydání: 2022

Počet stran: 360

 

Já, smrt

 

Někdy jsme schopni čehokoli, abychom dosáhli spravedlnosti…

 

Dospělé thrillery moc nemusím, prostě mi tento žánr nedává to, co bych chtěla. U jeho youngadultího brášky je to kupodivu jinak. Zatím jsem jich četla jen pár a vesměs se mi líbily. Žádný ale nebyl od českého autora. Tak jsem se rozhodla dát první šanci panu Novotnému, na jehož knihy už jsem slyšela dost chvály.

Anotace:

Místní gymnázium se potýká s vandalismem nebývalého rozsahu. Souvisí nějak posprejovaná zeď školy, vyplavené záchody a rozbité okno ředitelny s nedávnou brutální vraždou studentky Julie Formanové? Vše ukazuje na partičku teenagerů soustředěnou kolem Julčina dvojčete Sabiny.

Tajemství, které spojuje nesourodou skupinu přátel, roztočí kolotoč krutých událostí. Na povrch začíná vyplouvat skutečnost, že někteří z nás jsou schopni zabíjet druhé bez mrknutí oka…

Jenže i tam, kde vládnou nenávist a lži, může přežívat naděje.

…

Obálka knihy je neskutečně skvělá. Slibuje mrazivou atmosféru, napětí a spoustu záhad. A jo, všechno tohle jsem v podstatě dostala, jen ne úplně hned od první strany.

Zezačátku čtení mě celkem nepříjemně zaskočilo, že snad prvních osm kapitol začínalo pokaždé s jinou postavou – autor postupně představoval všechny středoškoláky v partě a k tomu ještě policejního vyšetřovatele. Bylo to trochu matoucí, zdálo se mi jich moc a přiznám se, že jsem si nepamatovala nejdřív ani jména. Toto se postupně usadilo, jak se osudy postav začínaly spojovat a v kapitolách proplétat. Trochu obtížnější začítání mi však v paměti výrazně uvízlo a knize trochu ubíralo na počáteční čtivosti. Úvod byl tedy na mě poněkud zdlouhavý. Jak se případ rozjel a záhad začalo přibývat, přidalo se také na čtivosti a kniha mě nakonec přeci jen zaujala. Musím ale přiznat, že jsem se občas nemohla zbavit pocitu, že mi „to něco připomíná“. Také jsem měla v průběhu čtení trochu potíž se zeměpisným zařazením. Kvůli jménům a některým místům a popisům života mě přepadaly trochu americké pocity a na druhou stranu zase dost věcí odkazovalo na Česko. Trochu to ve mně vzbouzelo pocit, že se přemisťuju sem a tam :) Nikde jinde jsem na tento názor nicméně nenarazila, takže se asi jednalo o subjektivní dojem.

 

Středoškoláci z party v příběhu měli každý tolik problémů, že se celkem není čemu divit, že vyváděli věci dost nestandardní. Konec konců posuďte sami: mrtvá sestra, matka alkoholička, násilnický otec, týrání a šikana, chudoba. A pak taky takové ty o něco běžnější, i když stejně bolestivé v určitém (každém)věku: rozchody, neopětované lásky, nevěry. Nejzásadnější a první věcí, která odstartovala mnohé, byla právě ona mrtvá sestra – Julie. Celá parta se semkla kolem pozůstalého dvojčete – Sabiny a začala hrát hru. Vlastní bolest léčili tím, že více či méně ublížili ostatním. Jenže v té přísně tajné hře, která byla spíš dětinská lumpárna, se odehrávala ještě jedna, podstatně temnější hra a v ní držel knihu s pravidly někdo nebezpečný a schopný všeho.

Přemýšlím, jestli jsem si některou z postav více oblíbila a bohužel musím říct, že ne. Žádná mi nějak výrazně neutkvěla nebo nezískala větší sympatie. Autor zacházel se všemi stejně. Dal jim minulost, současnost, tajemství i problémy. Některým dal zázemí, některým tak úplně ne. Všechny však dostaly poctivě naloženo většího či menšího neštěstí.

 

Kniha se rozhodně četla dobře. Tedy až na ten trochu náročnější začátek. Inu, postav bylo hodně a autor potřeboval všechny do příběhu zaplést a představit jejich vzájemné vztahy a životy, aby bylo jejich jednání snáze pochopitelné. Nevím, jak by to mohl udělat jinak, než věnovat každému úvodní kapitolu. Pochválit musím to, že jména byla natolik, řekněme, neobvyklá (pro mě) že jsem si vždycky včas vzpomněla, kdo je kdo, když jsem na postavu opět narazila. Některé zápletky jsem odhalila snadněji, některé méně, ale rozhodně jim nemůžu upřít zajímavost.

Děcka rozehrají dost vysokou hru a není vůbec lehké přijít na to, kdo stojí za čím a kdo tahá za kterou nit. Na určitou podstatu jedné zápletky jsem sice přišla rychle, ale vraha samotného se mi nepodařilo odhalit. Autor přitom předal vodítek dost, jenže to bych musela zpomalit při čtení a začít podezřelé vylučovat jednoho po druhém. Některé z dílčích zápletek také byly docela jasné, například Jonysovo tajemství, ale i v tomto zdánlivě jednoduchém trablu se ukrýval háček. Zkrátka autor všechno propletl do šíleného uzlu nešťastných osudů.

Tím, že mi zejména hlavní zápletka něco málo připomínala, jsem měla trochu problém s napětím v knize. Možná mi i trochu zanikalo v překombinovanosti „komplikací“. Těžko říct, každopádně jsem si ze začátku moc napětí neužila. Uznávám nicméně, že postupně přibývalo a na konci byla atmosféra vysloveně hutná. Pochválit musím to, že mě autor dokázal v lecčem překvapit a rozhodně zaujmout. Mnohem víc než hlavní vražednou linku jsem si „užívala“ životní potíže ostatních postav v knize.

 

Kapitoly byly docela dost krátké, ale nemůžu říct, že by to v tomto případě nějak bylo na škodu. Naopak. Přispělo to k rychlosti děje a čtivosti. Kniha byla ze školního prostředí – nebo tedy postavy byly převážně školního věku. Škola ale byla tentokrát hodně v pozadí. Krom začátku, kde přišel na přetřes vandalismus na místním gymplu.

Od začátku čtení rozhodně zaujaly krásné a velmi malebné popisy prostředí a přirovnání. Autor umí krásně přenést mysl čtenáře do popisovaného prostředí a díky tomu se do děje dá doslova propadnout. Z čehož plyne jediná nevýhoda knihy – není to kousek do tramvaje. Špatně se od knihy odchází, když se zrovna něco děje a tady se dělo od poloviny prakticky pořád.

Překvapivě jsem získala pocit, že i když bylo vše zasazeno do středoškolského prostředí a hrdinové byli skoro všichni hodně mladí, vůbec tak na mě nepůsobili. Osobně si myslím, že kdyby je autor trochu postaršil a zasadil všechno do vysokoškolského kampusu, asi by to pro mě bylo přijatelnější po stránce věrohodnosti většiny zápletek. Čekala jsem od knihy, že bude přeci jen více YA a bude v sobě mít o něco méně takové té dospělácké temnoty.

 

Celkově u mě kniha dopadla vlastně dobře. I přes to, že sklouzávala více do dospělých poloh a postavy byly utopené v až moc potížích. Možná by o něco méně kombinování příběhu prospělo a udělalo z něj napínavku trochu víc do YA. Pokud ale máte rádi knihy pro mladé a zároveň thrillery pro dospělé, pochybuju, že budete z knihy zklamaní.

 

Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. 

Knihu můžete pořídit zde.

 

O knize:

Autor: Aleš Novotný

Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)

Rok vydání: 2022

Počet stran: 368

Čtvrtletka III. 2022

 

Letní čtvrtletí je již tradičně to, které moc nemusím. Vedro, víc práce, protože zástupy za dovolené, vedro… Ačkoli by po mně za to mnozí hodili kamenem, jsem ráda, že vždycky tak rychle uteče :) Jediné dobré na tom, je, že je více světla a dá se déle číst bez žárovky. Na druhou stranu v době, kdy není problém si posvítit, není toto asi úplně argument pro oblibu léta. Zkrátka je pryč a vítej podzime. Tedy jasně že až po malém poletním ohlédnutí :)

 

červenec

v červenci jsem se zase lapila do osidel Lovců stínů a zkusila jejich novou sérii. Měla jsem trochu obavu, protože jedna z těch nových mě zklamala, ale Řetěz ze zlata novým sériím z tohoto světa dost napravil reputaci.

Konečně mi klaplo moje písmácké předsevzetí a v červenci jsem s prvním čtením dost pohnula. Ono taky co jiného, když je člověk zalezlý doma, aby se vyhnul příšernému vedru. Začínají se mi nořit z mysli také jednotlivé scény z Dámy, kterou bude nutno předělat, aby navazovala lépe na Rošádu. Dokonce přemýšlím nad tím, že budu muset kombinovat vypravěče, abych tak nějak dosáhla na všechno. Pohled dvou postav stačil původnímu záměru, ale už ne všemu novému, co je potřeba a všem postavám, které mají co říct.

Ve vydávání nových knih přišla slabá letní vlna. Po bohatém květnu jsem za to ráda, protože podzim bude určitě zase masakr a tak aspoň trochu našetřím na předvánoční hody :). Na druhou stranu zase vypuklo u Dobrovského letní slevové šílenství. Nakoupila jsem několik knih, ale za zlomek původní ceny, takže paráda :) Na druhou stranu mi Dobrovský trochu pokazil můj oblíbený předprodejový nákup. Přes červenec nebylo v předprodeji skoro nic.

V Pointě ani jinde jsem si tentokrát nevybrala žádného favorita, kterému bych chtěla šoupnout nějakou tu kačku. Uvidíme příští měsíc.

Přečetla jsem:

Vítězstvívětší než smrt *(R), Pólo, Dokonalá, Alex, léto a já *(R), Smrtná zima, Temná tání, Inferium 2: Invaze* (R), Pozorovatelka

e-knihy: Řetěz ze zlata, Osvoboditelka

audioknihy: Totální rauš: drogy ve třetí říši

 

Nováčci v knihovně

Knihy ve spolupráci:

Inferium II: Invaze – knihu mi u nakladatelství Epocha zařídil sám autor pan Bureš. Je velmi lichotivé, když mě osloví přímo autor knihy a ještě takový, jehož knihy mi parádně sedí. Děkuji moc!

 

Nákupy:

Pýthie, Krevní pouto, Místodržící – nákup v letní akci u Dobrovského za kilčo kus :) aneb vítaná příležitost, jak dokoupit druhé díly sérií a (někdy postarší) novinky, co mě zaujmou

Barva draků – původně jsem ji chtěla, pak nechtěla a pak na ni dali zajímavou akci, takže ji mám :)

Zaklínačky potíží, Prokletý sníh, Hlídka na konci vesmíru, Hluboký hrob 3: Modrá záře – letní Black Friday  u Dobrovského potěšil. Za pár korun pěkné knihy.

Speciálové, Kompars – úlovek z LK na doplnění série.

Údolí žalozpěvu, Cesta do jabloňového sadu – doplnění mé sbírky Rečkové a za dobrou cenu z LK

Osvoboditelka – koupeno jako e- kniha. Jsem ráda, že druhý díl vyšel aspoň takto.

 

Celkem 10  přečtených knih, 4.208  stránek a koupeno 9 nováčků.

 

srpen

úspěšně pokračuju v prvních opravách Gambitu. Pravda, trochu mě zaseklo, že dvě části jsem musela kompletně přepsat. Ale tak co už. Teď je to aspoň lepší. Myslela jsem, že budu mít problém vyhodit takový kus textu, ale kupodivu ne. Prostě to tam nepatřilo.

Začala jsem víc kupovat e-knihy. Jaksi jsem pochopila, že moje knihovna spíš není nafukovací a můžu být v Tetrisu dobrá jak chci :) Navíc když je akce a cena spadne pod dvě stovky, trochu víc se mi chce koupit jen balíček dat. Na dovolenou, která bude v září, taky nepůjde táhnout úplně všechno v papíru. Pojedem s báglama, takže v papíru rozhodně nic brát nebudu.

Jinak se v srpnu zajímavého neudálo nic. Prostě vedro :D

Přečetla jsem:

Holka přes palubu *(R), Smrtící vzdělání, Dívka, had a trn, Královna šťastných katastrof *(R), Krutá milost, Stánek s polibky *(R), Vespertina, Všechny skryté dary, Bridgertonovi 7: Poznáš to z polibků, Tma pod srdcem

e-knihy: Polibek bez duše,

Nováčci v knihovně

Knihy ve spolupráci:

Dračí dcera – prostě draci. Kdo by odolal? :)

Stánek s polibky – vypadá to na příjemný letně-romantický příběh.

 

Moc děkuji Nakladatelskému domu Grada!

 

Nákupy:

Vespertina – Temná kněžka – rozhodla jsem se, že dám autorce ještě šanci.

Liščí gambit – v akci za 49 Kč. To se snad skoro budu stydět zaplatit za tak parádní knihu.

Plán plavby, Knihkupectví na Riverside Drive – malá páteční radost v akci u Dobrovského

Bridgertonovi VII: Poznáš to z polibků – hlavní sérii už si asi pořídím celou

Místo kde bydlím – zaujala v levných knihách formátem a barvou :)

Poslední song – zdá se, že by to mohla být alá zapatovina. První z e-knih na dovču.

Naše zakázané vášně – námět se zdá zajímavý. Druhá e-kniha na dovču.

Dokonalé léto – převyprávění Hříšného tance? Ano, prosím! Třetí e-kniha na dovču.

 

Podporuji vydání:

Poslední noc – upíři… Myslím, že další důvody už není potřeba uvádět :D  A s radostí jsem zjistila, že kniha úspěšně prošla, takže se na ni můžu těšit :)

 

Výhra:

Tajemství zjevené srdci – knihu jsem měla v „chcisikoupit“ seznamu. O to větší radost mám z výhry a děkuji moc projektu Čteme české autory.

  

Celkem 11 přečtených knih, 3.739 stránek a koupeno 9 nových knih.

 

září

v září konečně přišel čas na dovolenou. Sice nakonec nedopadla tak, jak jsme si původně představovali, ale přečetla jsem toho hodně.  Se psaním už to bylo slabší, i když jsem ho brala s sebou. V cizím prostředí to nějak nešlo…

Celkově se zářím, co se psaní týká, tak nějak divně potácím. V práci kopec změn i kopec práce a když dojdu domů, tak si spíš čtu, než co jiného. Konečně jsem se taky rozhodla, že letošní NaNo vypustím úplně. Se třema rozdělanýma příběhama (ehm, spíš čtyřma) mi nedává úplně smysl začínat něco nového psát na vážno, když by bylo lépe věnovat se tomu, co už téměř je. Letos navíc v listopadu začíná v práci sezona a úplně si neumím představit, jak bych to spojila dohromady. Brzkého stmívání, které přichází, využiju pro už téměř hotové příběhy a až budou, vrhnu se znova do  NaNo.

Přečetla jsem:

Dračí dcera *(R), Jako ve filmu, Závist, Prozření, Haka za lilii (R), Já smrt (R)

e-knihy: Dokonalé léto, Poslední song, Naše zakázané vášně, Upíří polibky: Počátek, Studie jedu, Luxus, Intriky

 

Nováčci v knihovně

Knihy ve spolupráci:

Včerejší noci – romantika na samý konec léta. Tohle bude bavit vždycky.

Straky – napínavá kniha je na podzim jako dělaná.

Haka za lilii – knihy ze sportovního prostředí mě baví. Jsem zvědavá.

Já smrt – druhá napínavá na temné zářiové večery.

 

Moc děkuji Nakladatelskému domu Grada!

 

Nákupy:

 Atlasova šestka – nejdřív mě utáhla na obálku, ale zdá se, že i příběh bude dobrý.

Kniha divů – dlouho jsem po ní toužila, až přišla do supr slevové akce :) a je nádherná.

Série Luxus: Prozření, Závist – tahle série mě chytla. První dva díly mám ve čtečce a tyto dva se mi podařilo sehnat na bazáči. Jinak jsou knihy už nesehnatelné.

Výhra:

Otisky Chribdy – první dva díly mám doma a teď se mi poštěstilo vyhrát i třetí díl. Děkuji moc projektu Čteme české autory.

 

Celkem 13 přečtených knih, 4.310 stránek a koupeni 4  nováčči.

 

čtvrtletí celkem?

 Celkem 34 knih a 12.257 stran. Koupila jsem „jen“ 22 knih.

Knihy, na které už názor na bloGu je, jsou označeny u názvu * a po kliknutí vás odkaz mrskne přímo na konkrétní článek. Všechny články, které si budete chtít přečíst, najdete taky v seznamu článků na bloGu zde. Nebo v albech naFCB tady.

Všechny přírůstky jsou k nahlédnutí na FCB stránce bloGu zde.

Výtisky ke zhodnocení, které mi poslali z Nakladatelského domu Grada najdete pohromadě tady i s odkazy na hotové články. Za poslané knihy moc děkuji!

závěrem

Chtěla bych poděkovat Nakladatelskému domu Grada za důvěru a dlouhodobou spolupráci. Této spolupráce si patřičně vážím a doufám, že i v Gradě jsou spokojeni. Objevila jsem díky nim hodně nových autorů a dokonce i žánr, o které mě dřív nenapadlo zavadit pohledem.

V neposlední řadě děkuji i svým pravidelným i nepravidelným čtenářům a těm, kteří občas zanechají komentář. Těší mě, že je vás tolik a komentáře mi vždycky udělají radost.

 

Někde jsem četla, že podzim nás učí, že i změny mohou být krásné :) Tak si je užijte!