Autor: Andrej Sapkowski
Rok vydání: 2011
Nakladatel: Leonardo
Anotace:
Geralt z Rivie je zaklínač. Nemá rodinu, nemá domov, toulá se světem a zabíjí netvory a monstra škodící a ubližující lidem - upíry, vlkodlaky, bazilišky či mantichory. Není žádný rytíř bez bázně a hany, jen si musí vydělat na živobytí, a tak si za svou práci nechává platit. Jsou to těžce vydělané peníze a jeho řemeslo je nejen nebezpečné, ale i nevděčné. Za bojové a magické techniky, které mu umožňují přežít, musel zaplatit vysokou cenu - prodělat změny organismu, mutace i krutý výcvik. Nyní jeho schopnosti vzbuzují u běžných smrtelníků strach a odpor, a přestože se bez jeho služeb neobejdou, odsoudili ho k životu na okraji společnosti. Zaklínači by to nemělo vadit, měl by být zbaven emocí, jenže u Geralta známá pravidla často neplatí...
Můj názor:
Slavného Zaklínače Geralta z Rivie mám v merku už
delší dobu a pořád ne a ne se odhodlat konečně se do knižní série začíst
(nejspíš mě odradil seriál). Když tedy přišla z Palmknih nabídka
s recenzním výtiskem, pochopila jsem to jako kopanec osudu a možnost
konečně doplnit chybějící knižní vzdělání :).
Nejdříve trocha teorie : co je to zaklínač?
Kdysi býval obyčejným klukem, pak se ale díky výcviku v zaklínačské
pevnosti Kaer Morhen a díky mutacím, které musel podstoupit, stal napolo nadpřirozeným
tvorem, jehož jediným životním posláním je chránit lidstvo před nestvůrami. Své
schopnosti může vylepšit pomocí bylin a elixírů, ale jinak je stále smrtelný a
zranitelný tvor.
Dost o věcech, které všichni znají a sem s mým názorem
na knihu.
Kniha je souborem povídek ze světa zaklínače. Ze světa,
který by mohl být klidně normálním středověkem, jak ho známe, nebýt ovšem toho,
že se v něm vyskytují všeliké magické potvory od bazilišků přes mantichory
až po draky. Naštěstí pro lidi se v tomto světě prochází i zaklínač
Geralt, který tyhle potvůrky za menší peníz zabíjí.
Jakožto člověk, který už o zaklínači něco ví, jsem dopředu
tak trochu věděla, co zhruba mohu čekat. Ze seriálu jsem znala hlavního hrdinu
a těšila se na něj. Věděla jsem, čím prošel, znala jsem jeho mládí (o kterém se
v povídkách něco málo dozvíte také) a v podstatě už mi byl dopředu
sympatický. Otvírala jsem tedy knihu se značným očekáváním.
A přišlo trochu zklamání - první povídka se mi nelíbila.
Nelíbila se mi až natolik, že jsem knihu na dva dny odložila a rozečetla jinou
sérii. Možná to bylo proto, že v první
povídce nebyl žádný Geralt ani z Rivie ani odjinud :) možná proto, že mi
přišla celkově taková vlažná. Naštěstí ale s sebou ven nosím pouze čtečku
a tak se mi opuštěný Zaklínač dostal brzo znovu pod oko. Druhá povídka už byla
parádní a každá další také. Čtou se moc hezky, jsou příjemné, milé, napínavé ,
dokonce se i zasmějete.
U některých se dala i vysledovat podobnost s klasickými
pohádkami (např. Kráska a zvíře), ale přepracovanými do poněkud napínavější a
více fantasy podoby. Sněhurka je třeba obzvláště vypečená :). V některých se
seznámíme i s Geraltovým nejlepším přítelem, jeho osudovou láskou, elfy,
čaroději a také s celou řadou dosud
neznámých potvor – víte například, co je to kikimora? Sám Geralt je velmi pěkně
napsaná postava, kterou můžete obdivovat a může vám jí být i líto v některých
částech, kdy ho lidé vyhánějí nebo mu docházejí peníze a jemu se nedaří prodat
již zmíněnou zabitou kikimoru. Ví, že člověk je tvor nevděčný a že jako
zaklínač není všude přijímán s otevřenou náručí, ale bere život tak jak je.
Není to žádný potulný rytíř, který by pomáhal jen tak z dobroty srdce,
musí se svou prací uživit, ale i tak nepostrádá soucit a pomůže i zadarmo, když
je to nutné, přesto ví, že potvor pomalu ubývá a slavná doba zaklínačů končí.
Nebo ne … ?
Kniha povídek je skvělým uvítáním do celé série Zaklínač,
kterou si rozhodně musím přečíst. A všichni milovníci fantasy i ti, kteří
chtějí někde s tímto žánrem začít také – a můžete začít hned tady.