Říše

Příběh alternativní historie, jakou si snad ani nechcete představit...


Autor: Roman Bureš
Vydal: Epocha
Rok vydání: 2020
Počet stran: 400

Můj názor:

Říši jsem si chtěla přečíst už od chvíle, kdy jsem se dozvěděla, že vyjde. V předchozím románu Inferium (můj článek) mě autor přesvědčil, že psát umí a téma, které si tentokrát zvolil, bylo podobné, i když bez těch démonských prvků. O zlo se postarali opět náckové, ale tentokrát o oddychovou literaturu nejde. A že by snad někteří fašouni byli v příběhu k smíchu, tak to už vůbec ne. 

V tomto románu totiž pan Bureš představí náš svět, jak by mohl vypadat, kdyby nacisté vyhráli druhou světovou válku.

…

Kniha je rozdělena na dvě části, jednu čtivější než druhou. Přemýšlím, jestli by nebylo lepší, kdyby se části přehodily a druhá byla uvedena jako první, ale možná ani ne. Na děsivé atmosféře nacistické zrůdnosti obou by to nezměnilo naprosto nic.

V obou částech autor mapuje část životního příběhu jedné rodiny – profesora historie Martina, jeho ženy Kláry a syna Alexandra.

V první části, která začíná v bývalém Rusku, se mladý Alexander dostává na práh dospělosti a i když jeho život nápadně připomíná středověk, vlastně si nežije vyloženě nejhůř. Je sice nevolníkem, stejně, jako jeho matka, ale má zatím něco jako sny o lepší budoucnosti, farmu, která je jakš takš uživí i po zaplacení daní a taky si zrovna našel holku. 

Všechno se zvrtne v momentě, kdy slečna provalí před vrchností, že má Alex v důsledku působení radiace jisté speciální schopnosti, které zajímají jak Reich, tak jejich poslední zbývající nepřátele Američany. Třetí světová válka je na spadnutí a obě mocnosti by rády využily lidi speciálních schopností v boji proti nepříteli. A právě americké SEAL komando se Alexe zmocní a odveze ho za Hitlerův val, který odděluje Říši a východní, radiací zamořená území. Pro kluka jeho schopností najdou určitě nějaké využití…

V druhé části pak na scénu přichází profesor historie Martin Neumann, áčkový občan a jeho žena Klára, která má bohužel v občance béčko. S nimi jsem krátce poznala život ve vesničce Lidice v protektorátu Bohmen a pak dalekou cestu na východ a hrůzy vysídlení.

První polovina byla spíš akčnější, napínavější a s nádechem maličké špetky naděje pro celý svět. Druhá podala přesvědčivý obraz bezmoci proti úřadům, beznaději a zoufalému boji o… o cokoli. I za cenu, kterou by se běžně člověk zdráhal zaplatit. 

Obě jsou tedy o boji, jen každý je trochu jiného druhu a vyžadoval od hrdinů jiný druh odvahy a odhodlání.

…

Strašně se mi líbí, jak pan autor umí pracovat se známou historií a fakty, využít to, co by nejspíš opravdu bylo uvedeno do praxe, kdyby Hitler válku vyhrál, a přizpůsobit to příběhu. 

Pokud víte trochu něco o nacismu a tom, jak třetí říše tenkrát opravdu fungovala a uvažovala po naštěstí jen omezený čas, budete si čtení náramně užívat. Skoro stejně, jako vám po zádech poleze hrůza a zároveň úleva, že se to nikdy nestalo. 

Najdete tu všechno, o čem jste už někdy slyšeli: 

Goebbelsovu propagandu přesvědčující navenek o nacistické dokonalosti, uvnitř rozpracovanou do absurdní nesvobody a extatického fašiství. Indoktrinace a vymývání mozků už od malých dětí je běžným standardem a kdo tuší, že jsou věci jinak, raději mlčí v obavě o život a rodinu. 

Speerovu Germánii, ohromující, obří a svým způsobem lacinou a neútulnou megalomanskou metropoli. 

Dočtete se, jak fungují protektoráty a taky o tom, jak se po válce daří obsazeným zemím, které byly spolknuty říší, znásilněny a pošlapány. Objevíte lesk života prominentů a bídu lidí považovaných za druhořadé nebo dokonce za míň než zvěř. 

A ten mráz po zádech vám poleze, to se vsaďte. Kniha je děsivě opravdová. Nemám pocit, že bych četla alternativní historii, ale spíš popis něčeho, co se opravdu stalo. Vůbec totiž nepochybuju, že náckové by svou tisíciletou říši vedli přesně tak, jak pan autor popisuje. Prostředí a atmosféra příběhu byly prostě vynikající!

V obou částech příběhu panuje podivná beznaděj, pan autor na své postavy vrší jednu katastrofu za druhou a nechá je doslova topit v událostech, které sice v některých případech ony samy rozhýbaly, ale zároveň jsou jimi strženy. Tak nějak od začátku tušíte, že těžko snad může dopadnout dobře to, do čeho se hrdinové knihy vrhají. Když se kácí les, lítají třísky a pan autor vystavěl ve svém příběhu opravdu monumentální říšský les zahrnující celou Evropu a významně ovlivňující i ty části světa, které pod říši přímo nespadají. Z něčeho tak obrovského musí zákonitě odletět spousta třísek. Pan autor se ani na okamžik nesnaží matlat mi kolem pusy med dobrého pocitu s tím, co hrdinové podnikají. Věděla jsem celou dobu, jak nebezpečné věci se na stránkách dějí a strach hrdinů pronikal do každého řádku. Zároveň se však dala najít i nesmírná odvaha, odhodlání a smíření s nevyhnutelným bojem o život a budoucnost. Oni bojovali, ať už je k tomu hnala povinnost, vlastenectví nebo čiré zoufalství a strach – bojovali a někdy vítězili a dost často taky prohrávali.

Postavy jsou skvělé. Možná nejsou propracované do posledního detailu, ale pro příběh jsou plně dostačující a velmi snadno se k nim dá najít vztah. 

Pan autor na stránkách představí celou řadu lidí od těch malých, obyčejných a "bezvýznamných" až po větší nacistické ryby. 

Setkala jsem se také s velkým množstvím různých prospěchářů, kteří se snaží ze situace těžit, ale také obyčejných lidí, prostě jen přežívajících. 

Našli se hrdinové, kteří odhodlaně a v skrytu bojovali proti režimu i práskači, kteří odhodlaně a v skrytu bojovali pro něj. 

Byla tu zlatá mládež bouřící se proti režimu i slušní lidé, přizpůsobení tak jak to jen šlo, snažící se pomáhat si navzájem. 

Objevilo se komando amerických SEALS a proti nim stáli esesáci a vyšetřovatelé gestapa se svými brutálními metodami. 

Na některé persóny byste s chutí plivli, kdyby před vámi vyskočily ze stránek. A jiným zase budete ze všech sil držet palce. Pan autor se nemohl vyhnout ani smrti některých postav a mě to přineslo ošklivý pocit nespravedlnosti a neférovosti – velmi opravdové. Jsou situace, ze kterých prostě nelze uniknout, pokud se příběh nemá rozpadnout pod rukama. A pan autor ho udržel pevně. Žádné náhodné zázraky se nekonaly.

Příběh nebyl o ničem hezkém. To opravdu ne a všichni si asi umí představit, co je na stránkách může čekat už podle obálky. Na druhou stranu jsou podle mě takové příběhy potřeba, aby si lidi uvědomili, jaký průser by taky mohl nastat, pokud se (nedej Bože) bude historie opakovat. 

Pan autor předestřel velmi reálný obraz, jak by svět v totalitě vypadal a podle mě je úplně jedno, jaká totalita by to byla. Modly by byly jiné, možná hlavní město, třebas i náboženství a jazyk, ale nesvoboda by zůstala stejná a utrpení nechtěných a neuznaných lidí by bylo v pravdě nekonečné. 

Líbil se mi i ten paradox, který autor do svého textu zapracoval – ve správné totalitě není totiž úplně svobodný nikdo, kdo neplave až na hladině té špíny. A tak i občané slavné Germánie a celé Říše žijí ve strachu z gestapa a fanatických nácků, kteří zemi vedou. Celá ta sláva a velkost je jen laciným pozlátkem řízeným propagandou a mezi řádky to vykukuje každou chvilku. Pokud někdo nepatřil mezi čistokrevné árijce, nejlépe s blízkou vazbou na stranu, žilo se mu, jako druhořadému občanu dost ztuha. Lépe se snad žilo i těm nesvobodným podlidem za velkou Hitlerovou zdí, i když zápasili s útlakem, bídou, hladem a radiací.

Oba dva příběhy, jak v první části, tak ve druhé, jsou velmi silné a hodně na mě zapůsobily. To jde asi z článku poznat. Pan autor k tomu nepotřeboval žádné vzletné řeči a přehrávaná dramata. Vystačil si s dobře vystavěným příběhem, zajímavou zápletkou a postavami, na kterých vám bude záležet. Dokázal využít hezky přístupný jazyk a dobře čtivý styl. Ubral tentokrát na fantastických věcech (oproti Inferiu) a myslím, že mu to sedlo do ruky skvěle. 

Od knihy se neodtrhnete nejen proto, že se dobře čte, ale taky budete chtít vědět, jak to všechno dopadne. Mně osobně se kniha líbila ještě o něco víc než Inferium, protože mě přiměla mnohem víc příběh prožívat a vcítit se do postav a jejich osudů.

Knihu doporučuji, což asi nikoho, kdo dočetl až sem, nepřekvapí :). 

Pokud si chcete vychutnat opravdově podané lidské příběhy ve světě alternativní historie, bude tohle pro vás dobrá volba.

Za knihu moc děkuji panu Burešovi a nakladatelství Epocha, které mi ji poslalo. Pořídit ji můžete třeba tady. A litovat určitě nebudete.

Anotace:

Druhá světová válka skončila vítězstvím nacistického Německa. Ihned v roce 1945 začala stavba Hitlerova valu, známého pod prostým názvem Zeď, který přetnul euroasijský kontinent od severu k jihu. Území na východní straně využívala Luftwaffe jako střelnici. Koktejl jaderných, biologických a chemických zbraní vrátil bývalé Rusko do středověku, zároveň však způsobil nové mutace. A to nejen fyzické, ale také mentální… Podaří se vojákům SEALs unést jednoho výjimečně nadaného jedince? Dokážou jeho telekinetické schopnosti zabránit vypuknutí třetí světové války mezi USA a Velkoněmeckou říší? A jak se žije ve stále se zmenšujícím protektorátu Čechy a Morava? Nový vůdce Reinhard Heydrich pokračuje v odsunu zbývajících Slovanů na východ, ale co odsun vlastně znamená – vyhnání za Zeď, nebo rovnou smrt?