Ženy koně intriky

 

Kdysi dávno už mě jedna kniha o koních z prostředí parkurových závodů okouzlila. Když jsem uviděla tuto, těšila jsem se, že se zase vrátím do starého světa a četbu si užiju. A musím říct, že jsem se nespletla. Napínavý příběh z prostředí jedné snobské stáje jsem zhltla na posezení.

 

Anotace:

Román o dívkách na koních, o jejich bezohledných matkách a jednom podezřelém úmrtí během jezdecké soutěže v oslnivém a ambiciózním prostředí parkurového skákání. Když se rodina nedávno zbohatlých Parkerových přestěhuje do exkluzivní komunity v srdci jižní Kalifornie, věří, že se jim naskýtá šance na nový začátek. Heather Parkerová je odhodlaná dát svým dcerám život, jaký ona nikdy neměla – počínaje koňmi. Zapíše je na lekce v Jízdárně Rancho Santa Fe, kde koně představují životní styl. Heather se stává „mámou ze stáje“, jednou z bohatých žen, které se zde scházejí, popíjejí víno a připravují své dcery na soutěže.
Netrvá dlouho a rodina Parkerových se naplno vplétá do koňského světa, jehož součástí jsou zlomyslné dívčí pletichy, milostné románky i temná tajemství. S blížícími se závody plánovanými na konec léta se tlak stupňuje a matky se nezastaví před ničím, jen aby svým dcerám daly všechno, co si podle nich zaslouží.
Než léto skončí, lži se stanou smrtícími, a dojde k nehodám.

 

…

 

Kniha začíná policejním výslechem. Na mezinárodních závodech našli v boxu mrtvolu. Z textu není zatím zřejmé, jestli šlo o muže nebo ženu, ale rozhodně měla něco společného s koňmi a stájí v Rancho Santa Fe. Když mě začátek takto navnadil a napnul mou zvědavost, přesunula jsem se v ději o čtyři měsíce zpět a začala poznávat jednotlivé aktéry příběhu. Bylo mi jasné, že jeden nebo jedna z nich bude budoucí mrtvolou nalezenou v boxu závodního koně. Ale která?

 

Heather se kdysi musela vzdát svého koně, přátel a snů o ježdění, protože už rodina neměla peníze na to, aby si koně držela. Teď když Heatheřin manžel vydělal jmění, je odhodlaná dopřát své mladší holčičce Maple všechno, co ona sama ztratila. Bez ohledu na to, jestli o to holčička stojí nebo ne.

Její starší dcera Piper by zájem o koně měla, jenže Heather tolik tlačila na to, aby její jezdecká kariéra byla taková, jakou sama chtěla mít, že dceru úplně otrávila a ta ježdění nechala. S matkou nemá z tohoto a mnoha dalších důvodů ideální vztahy. V této rodině není ostatně nic takového, jako ideální vztahy. Manželství  Parkerových se chvěje na pokraji rozpadu. Manžel se stará víc o milenky a vydělávání peněz a Heather o jejich zběsilé utrácení.

Když se Heather podaří včlenit se do prostředí stáje Rancho Santa Fe, vůbec si zprvu neuvědomuje, že pro trenéra a další ambiciózní matinku Pamelu plní úlohu prachatého hejla, kterého budou chtít oškubat o co nejvíce peněz. Koupí své dceři vynikajícího, ale poněkud předraženého koně a užívá si její jezdecké hodiny.

Vztahy ve stáji jsou stejně narušené, jako v rodině Parkerových. Mezi dívkami, které tu jezdí, panuje značná konkurence. Každá chce na nejlepšího koně (který shodou okolností patří Maple), každá chce soukromé hodiny s trenérem a každá vzdychá po prvním stájovém jezdci Douglasovi. Jak známo, konkurence ambiciózních ženských v uzavřeném prostředí je dost třaskavá směs. A tady spolu holky i mámy bojují o všechno.

 

Autorce se musí rozhodně nechat jedna věc. Podařilo se jí vytvořit skvělé postavy a nastavit vztahy mezi nimi opravdu napjaté. Jsou tu bohatí a pak také nebohatí, kteří jsou na nich závislí. Kvůli tomu je tak trochu nesnáší a pohrdají jimi a snaží se je natáhnout, kde jen to jde.

Arogantní trenér Kieran má v manipulacích s matinkami nejlepší zkušenosti a umí z nich tahat prachy skutečně profesionálně. Využívá k tomu svého nejlepšího jezdce Douglase, který je stejně moc atraktivní, jako dobrý jezdec. Zdatně sekunduje i stájová matka Pamela, jejíž dcera u Kierana taky jezdí.

Matinky soutěžily mezi sebou, která bude mít dražšího koně a které dcerunka bude lepší jezdkyní. Poháněly je vlastní nenaplněné ambice, přenesené na dcery, jejichž prostřednictvím matky konečně dostaly to, co jim, podle jejich názoru, bylo nespravedlivě upřeno. Neustále se vzájemně porovnávaly a pozorovaly, hledaly u sebe jakýkoli náznak neupřímnosti, protože s ním dávno počítaly, ve stylu podle sebe soudím tebe. Heather sama snad zprvu očekávala, že se s dalšími matkami upřímně spřátelí, ale záhy pochopila, že to možné není. Peníze nesou závist a konkurenci v jezdeckém sportu.

Holky, které tu jezdily, měly trochu jiný konkurenční boj. V zásadě ale byly dost zmanipulované vlastními matkami. Každé záleželo na tom mít nejlepšího koně a dostat soukromé hodiny od trenéra, které vedly k účasti na závodech. Pokud už dobrý kůň nebyl jejich, mohly mít šanci dostat se na některého z koní jiných klientů, kteří sami nejezdili. Jenže na to musely být nejlepší a nejlepší mohla být jen jedna. Na oko samozřejmě bylo nutné přátelství předstírat – největšího nepřítele si člověk musí držet blízko. Už jen proto, že Maple měla nejlepšího koně, ale sama byla nejhorší jezdkyní. A vaše nejlepší kamarádka vám přeci koně ráda půjčí. Nebo ne?

 

Charaktery postav se postupně odkopávaly, i když o některých bylo jasno už od začátku, co jsou zač. Autorka jen ukazovala motivace k jejich jednání, ambice, sny a touhy, které je poháněly. Povahové rysy, které je tvořily a vztahy mezi nimi, které věci komplikovaly. Za chvilku už se mi zdálo, že skoro každý má motiv někomu jinému ublížit.

Zajímavé bylo proniknutí do vztahů mezi nejdůležitějšími osobami v Rancho Santa Fe. Bylo jasné, že tam není něco v pořádku. Čtveřice tvořená Pamelou, její dcerou, jezdcem Douglasem a trenérem Kieranem měla mezi sebou divné napětí a zároveň pevné pouto tvořené tím, že se vzájemně potřebovali. Stejně zajímavý byl vztah mezi Heather a jejími dcerami. Tato matka byla dost urputná při prosazování svého a nadělalo to dost paseku mezi ní a dcerami i mezi sestrami navzájem.

V postavách a vztazích mezi nimi spočívá hlavní síla příběhu. Samozřejmě tomu napomáhá i atraktivní a vysoce konkurenční prostředí, ale postavy byly top. Ani jsem si nevšimla, kdy mi na postavách začalo tolik záležet, ale od určitého momentu, kdy jsem jim lépe porozuměla a pochopila je, jsem se bála, aby avizovanou mrtvolou nebyla některá z mých oblíbených. Velmi brzy je jasné, že mrtvola jaksi neumřela stářím ani nešťastným omylem, že jí někdo pomohl. A já jsem nejen měla své podezřelé na roli vraha, ale i své žhavé kandidáty na mrtvolu. Problém byl v tom, že autorka nastavila vztahy ve stáji tak, že obojí roli mohl zastat téměř každý – a to včetně mladých holek! Vedle toho navíc vznikl ve stáji celkem sympatický milostný románek a já jsem trnula hrůzou, aby mi neumřel někdo z těch dvou. Jenom jsem sledovala, jak se vztahy komplikují a hrotí s blížícími se závody. Jak se postavy mění a napětí mezi nimi houstne.

Vyústění toho všeho nakonec bylo překvapivě logické. V ději bylo náznaků spousta, přes to ale není vůbec snadné konec odhadnout. To je podle mě dobře. Nebaví mě, když na podstatu zápletky přijdu moc brzo.

Abych tak pravdu řekla, na knize se mi nelíbí jen obálka. Nejsem si jistá, jestli dokáže čtenáře přitáhnout, i když jasná růžová (fuchsiová?) upoutá určitě.

 

Příběh vypráví o koních, lidech kolem nich, jejich ambicích, pochroumaných rodinných vztazích a nenaplněných snech. Nechybí falešná přátelství i velké city – láska i nenávist. Dočkala jsem se provalení nebezpečných tajemství z minulosti i vytváření nových, která se nesměla provalit z dobrých i pochybných důvodů.

Věřím, že tohle na příběhu bude bavit každého, i toho, kdo koně zrovna moc nemusí.  

 

Za knihu moc děkuji nakladatelství Jota. 

Knihu si můžete prohlédnout tady.

 

O knize:

Autor: Eliza Jane Brazierová

Překlad: Helena Hartlová

Vydal: Jota

Rok vydání: 2024

Počet stran: 288

 

Holka od koní

 

Co bylo důvodem, který mě přiměl přečíst si knížku pro desetileté holky, ptáte se? Odpověď je překvapivě jasná – téma! Knížky o koních jsem v patřičném věku hltala. A nebyly jich tenkrát zrovna hrstě. Spíš jen pár. Takže jsem se rozhodla dopřát si něco málo koňácko-dívčích příběhů i na poněkud… hm… poněkud starší kolena.

Anotace:

Třináctiletá Vilma je až po uši zamilovaná do koní. Když se jí naskytne příležitost trénovat v prestižní jezdecké akademii v Dubině, je nadšená. Snaží se co nejlépe zapadnout do kolektivu a hlavně se chce naučit správně jezdit a skákat na koni, aby se mohla zúčastnit jezdeckého Poháru. Najde si Vilma v jízdárně konečně nějaké kamarády a podaří se jí zachránit koně Clyda?

Veselá a vtipná knížka o koních, jezdeckých závodech, kamarádství, trapném otci, otravné sestře a vzdálené mamince.

…

 

Od startu mě to bavilo. V knize je schovaný hezký příběh, v němž se dá prožít podzim v jezdeckém oddílu, první závody, maškarní jízda i pravidelné tréninky na jízdárně. Prostě takové ty běžné i výjimečné koňácké dny, které prožil každý, kdo začínal jezdit.

Hlavní hrdinka a vypravěčka Vilma si konečně plní svůj sen. Rodiče jí dovolili, aby začala chodit do jezdecké školy. Má tam půjčeného koně, na kterém se učí jezdit a o kterého se stará. I když to zdaleka není nejlepší kůň – její spolujezdci mají daleko ušlechtilejší a navíc vlastní – pro Vilmu je její Clyde největší láskou. Spolu se připravují na první závody a Vilma se snaží spřátelit se svými kolegy z týmu.

 

Hlavní hrdinka byla správně trhlá a do koní zamilovaná holka. Chovala se na svůj věk (možná spíš o trochu mladší) a myslím, že malé holky od koní se v ní snadno najdou. Je trochu třeštidlo a vrhá se do akcí poněkud zbrkle, ale na druhou stranu tím není otravná a je s ní zábava. Pořád má v sobě takovou tu hezkou naivní dětskou víru, že se věci snadno spraví.

Líbilo se mi rodinné zázemí hrdinky. Měla skvělého tátu a sestru, která byla chytrá a tak trochu nesnášela cokoli, co „smrdělo koněm“, ale spíš naoko a ve skutečnosti měla s mladší sestrou docela hezký vztah. Její maminka pracovala jako vojenská pilotka a tak se rodina hodně stěhovala. Vilma to tedy neměla jednoduché v tom, že si musela často hledat nový život v novém prostředí. Byla tedy trochu uzavřenější a těžko hledala cestu k lidem okolo.

 

Příběh není nijak složitě psaný. Řekla bych, že právě tak akorát pro věk cca 10 let. Text má větší písmena, takže se bude dobře číst i méně zkušeným čtenářům. Kapitoly jsou krátké a děj v nich příjemně utíká. Pro malé slečny, které toho o koních moc nevědí, autorka vysvětluje pod čarou některé pojmy a názvy koňských záležitostí. I když osobně jsem přesvědčená, že koníchtivé holky mají dáááávno patřičné pojmy nastudované a nad nápovědou spíš ohrnou nos :)

Vilma byla trochu chodící magnet na průšvihy, nehody a katastrofy všeho druhu. Každou chvilku se jí přihodil nějaký trapas, který ji udělal středem nevítané pozornosti. Situace to byly dost zábavné a z knihy dělaly příjemně zábavné a veselé čtení.

Některé události v knize přinášejí pro čtenáře i zajímavý benefit. Ukazují jim, že lidem je potřeba dát příležitost, aby se projevili a že všechno chce svůj čas. Jen je potřeba před tím neutíkat a nebát se to zkusit, nebát se dát šanci lidem, kteří třeba neudělali nejlepší první dojem. A když věci neprobíhají tak, jak bychom chtěli, nemusí to nutně znamenat, že je to špatně.

Jediné, co mi na knize vadilo, byly neustálé hashtagy #horsegirl a podobné. Autorka to měla na každé stránce a mě to rvalo za oči. Počítám ale, že to s sebou nese doba. Je to současné, takže to tam nejspíš patří. Holkám v patřičném věku to určitě čtení nepokazí. A my starší musíme pochopit, že dneska už si fotky Železníka do jezdeckých skříněk nikdo nelepí. Dnes si je přilepí na facebookovou zeď a místo srdíček nakreslených červenou fixou tam lupne hashtag.

 

Pro „holky od koní“ tohle bude příjemná kniha, kterou si určitě užijí. Já bych ji ale doporučila spíš od devíti let, přeci jen, hlavní hrdinka opravdu působí mladší a i jednoduchý styl psaní tomu více odpovídá.

 

Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. 

Holku od koní můžete potkat třeba tady.

O knize:

Autor: Carrie Seimová

Překlad: Eva Kadlecová

Vydal: Nakladatelský dům Grada (Bambook)

Rok vydání: 2022

Počet stran: 240