![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6P8eWcXj63ZxR08QCdJf1JqGegYDsgZ72cc8CSCKZWmewXXPfMrB1wtGm7g8sCZvJWthZy1envcBg_K-aKZg3ybmzmKfD-Y4ARELOxrRh4TEKAbatAFAzTMSVA6dFQGmpQUotMsuynAY/s320/Jizerky+Bed%25C5%2599ichov+2011+027.JPG)
Běžkování v Jizerkách nám krásně a plynule navázalo na silvestrovské oslavy v matičce stověžaté.
Zatímco prvního jsme se vyvalovali doma u televize a dospávali noc, druhého jsme brzo ráno vyrazili dobývat sněhové pláně a lesy v bílé stopě. Z Bedřichova vyrazilo na jizerskou magistrálu šest natěšených lidí – pět profíků a jedna lama (já).
Lama se vcelku chytila a prvních deset kiláků víceméně po rovince nebo do mírného kopečka bylo v pohodě. Dokonce se stihlo udělat i pár fotek a kochat se zimní krajinou. Šplhání na hřebínek se již ukázalo býti náročnějším, zde začala lama zaostávat a dohonit čelo pelotonu se jí podařilo, až když závodníci zastavili u bufáče na polévku a svařák. Ovšem i při tom funění do kopečka se stíhala kochat a fotit kdejaký zasněžený křák :) Sjezd z kopce byl v pohodě, zde se dalo trochu odpočinout a krásně se povozit – pravoúhlou zatáčkou zakončený sešup přežila lama kupodivu taktéž bez úhony :)
Na dvacátém kilometru závodu už měla lama pocit, že by to na poprvé mohlo stačit, ještě ovšem zbývalo vydrápat se pět kiláků do kopečka k Prezidentské chatě.
Po dvacetipěti kilometrech jsem sice ty protivná dřeva proklela do horoucích pekel, ale určitě běžky ještě zkusím, jen si na to s sebou vezmu novější vybavení a hlavně ještě nějakou další lamu, aby bylo s kým dělat závodníkům chvost :)