Velká vánoční soutěž 2025

 

Náhoda tomu chtěla… a jsou tu Vánoce.

To s náhodou tak úplně nesouvisí, jak možná správně podotknete :) Vánoce se s železnou pravidelností opakují každý rok, dokonce pořád ve stejnou dobu :D  Ale letos jsou, alespoň pro tento bloG zvláštní a něčím první.

Vůbec poprvé totiž pořádám soutěž. A aby se nezdálo, že troškařím, výhrou budou hned čtyři krásné knihy, které mi do soutěže věnovalo nakladatelství, s nímž už dlouho spolupracuji – Nakladatelský dům Grada, kde se také můžete na knihy podívat:

Pojízdný krámek vánočních pokladů

Bláznivé Vánoce Coco Pinchardové

Až moc blízko

Hříšný gentleman

 

Výherní knižní balíček nezahrnuje stromek, domek ani trpaslíky :)

Dlouho jsem přemýšlela, čím tuto soutěž udělat víc vánoční, adventní… a podle toho vybrat tu nej otázku do soutěže. Nechtěla jsem nic z těch běžných otázek, které bývají v soutěžích všude: Co chcete vy, co by vás potěšilo pod stromkem, jaký máte nejraději vánoční zvyk (zlozvyk) nebo co jste kdy dostali za nejlepší dárek. Ne! To by bylo moc jednoduché a bude se na to ptát každý. Mě bude zajímat něco jiného.

K Vánocům jednoznačně patří štědrost, dobré srdce a vzájemnost. Pomoc těm, kteří nemají takové štěstí a závisejí s pomocí na cizích lidech. O Vánocích se tradičně vyrojí spousta různých možností, jak někomu pomoci ať už finančně nebo jinak. 

A proto moje soutěžní otázka zní:

Podporujete každoročně (nebo letos poprvé) nějakou sbírku nebo projekt?

Který je ten váš nej, k němuž chcete obrátit pozornost dalších lidí?

Může to být cokoli. Pro zvířata, pro lidi. Prostě cokoli, co vás vzalo za srdce a co podpoříte, podporovali jste nebo podpořit chcete. Klidně úplná maličkost. Nemusí to být finanční podpora. Lidi pomáhají třeba v útulcích tím, že venčí pejsky. Nebo pomohou sousedce, či někomu v práci. Prostě něco, co děláte pro druhé nezištně a z dobroty srdce.

Abych nestála stranou, mám tu – samozřejmě mimo soutěž - odpověď na svou otázku.

Já každoročně podporuji více věcí. Baví mě brněnský projekt „Daruj kelímek“, který probíhá na vánočních trzích. Tam je možnost vybrat si hned z několika projektů k podpoření a k tomu si dopřejete ještě medovinu pro sebe, aby vás hřála spolu s dobrým pocitem. Další mou srdcovkou jsou Ježíškova vnoučata – to už je dlouhodobě zavedená a známá věc a opět můžete vybírat z více možností dárků. Od loňska podporuji také facebookový projekt Teplo babičkám – zde mohu přispět babičkám, které žijí samy blízko fronty na Ukrajině na pytel briket. Zní to divně :) přeci je to jen pytel uhlí, ale když mi loni přišlo do schránky poděkování od „té mojí“ babičky, které rozesílali organizátoři projektu, normálně mě to rozbrečelo. V práci jsme měli taky Strom splněných přání, kde jsem si mohla vybrat nějaké z přání dětí z dětského domova a pořídit dárek. Letos zvažuji, že bych podpořila i nějaký útulek, případně projekt Zdravotní klaun, ale ještě jsem se nerozhodla, tak třeba načerpám inspiraci od někoho z vás :)

 

Soutěžní otázku máme a teď to důležité!

Pravidla soutěže:

Pravidlo 1. – Odpovězte na soutěžní otázku. Prosím odpovídejte pod původní příspěvek na facebookové stránce mého bloGu Trojtečka.

Pravidlo 2. – Sdílejte příspěvek nebo označte dalšího/další čtenáře, kteří by rádi soutěžili.

Nepovinná položka: Pokud chcete - ale nemusíte - sledujte můj bloG a Nakladatelství Grada.

Podmínky soutěže:

Soutěž trvá od 1. 12. 2025 do 10. 12. 2025 do půlnoci.

Soutěže se mohou účastnit všichni s doručovací adresou v ČR.

O vítězi rozhodne online generátor náhodných čísel.

Vítěz bude oznámen na facebookové stránce blogu a osloven soukromou zprávou.

Pokud se výherce do 48 hodin nepřihlásí nebo nedodá celou adresu včetně kontaktů, budu losovat znovu.

Výhru budu odesílat doporučeně Českou poštou obratem, aby dorazila do Vánoc.

Soutěž nesponzoruje Facebook.

Měsíční rádobych - prosinec 2024

 

Masakr! Je to tady! Poslední měsíc roku před námi (či spíš už v akci). To snad ani možné není, jak ten čas letí! Já jsem se ještě stihla poslední týden v listopadu šikovně zrelaxovat dovolenou a nákupem dárků, takže na Vánoce mám už krom výzdoby všechno v kupě. A na tu je ještě čas. Takže mohu v poklidu užívat radostí adventní doby :) a onen kýžený poklid mám letos v plánu tak nějak v první řadě.

S tím souvisí i krásná tradice, kterou jsem převzala od kolegyně. Každý rok si koupím na vánočních trzích jednu novou ozdobu na stromek. Ideálně, kdyby se zapojil i muž a vybral si taky, ale s aktivitou v tomto směru nelze počítat. U kolegyně si každý rok vyberou děti. Stromek je pak krásný, osobní a plný vzpomínek na uplynulé Vánoce. Možná teda ne sladěný do jedné barvy a stylisticko-instagramově pohledný, ale zato je v něm to, co má v pravých Vánocích být. Rozhodla jsem se, že to taky zkusím. Byl ovšem problém vybrat jen jednu ozdobičku a tak mám letos žábu a perníčka :) … a pak se to zvrhlo, protože jsem uviděla ještě zajíčka a uznejte, zajíčka prostě musím mít. A pak měli brněnského draka. První rok tradice nákupu jedné ozdobičky mám teda čtyři. Typické!

Jinak jsem se v listopadu snažila co nejvíc užít pěkných podzimních dnů a počasí mi to skvěle umožnilo. Škoda jen, že je podzim tak krátký. Nebo aspoň jeho nejhezčí část, kdy se barví stromy a začínají ranní mlhy a první mrazíky, krátká je.

K svátku jsem dostala skvělou knihu. Je to knižní adventní kalendář, kdy si každý den otevřu jednu kapitolu příběhu. Miluju adventní kalendáře. S touhle knihou mám letos tři :) čokoládový, čajový a knihový.

Při roto-čtení jsem tento měsíc utrhla rekord nejen při šlapání, ale i při čtení. Slupla jsem totiž ve čtečce skoro celou sérii Gossip Girl. Jo, je to v podstatě pitomina, ale skvěle se čte a je přečtená rychle a lehce. Ideální ke sportovní aktivitě, protože náročnější text bych si asi při tom pocení neužila :) Mým špekům se to sice nelíbí, ale to mají blbý :)

Jak jsem minulý měsíc nevěděla, kterou knihu nominovat na nej měsíce, tak tentokrát to byla fuška zase z druhé strany. Až do půlky měsíce nic nebylo to ono. A pak se konečně ukázal první kandidát. Jednalo se o Ostrov bohů. Neskutečně mě pohltila. Takový svěží vítr ve fantasy a skvělé postavy. Doufám, že časem bude i další díl. Až úplně na konci listopadu ale přišel další žhavý soutěžící – Pro tebe. A jak se ukázalo, někdy stačí jen dva kousky na to, aby bylo zatraceně těžké vybrat ten nej. Je to hodně, hodně těsné, ale vítězem je přeci jen Pro tebe.

 

Co plánuji na prosinec?

 

Rádobych čtecí:

Tři vyvolené z listopadu:

Stín větru – do této se mi nesmírně nechtělo. Nějak jsem na začátku čtení nemyslela, že v ní najdu to, co by mi zrovna sedlo. A bohužel se to i stalo. Prostě nesedla do aktuálního naladění. Odložila jsem ji tedy na někdy později. Protože toto je rozhodně kniha, na kterou musím mít chuť.

Ostrovy bohů – tak toto byla pecka. Bavily mě nesmírně postavy i jejich příběh. Doufám, že se dočkám i dalšího dílu, protože konec napovídá, že to bude ještě pecka.

Dědic trůnu – kniha je sice hezky čtivá, ale tak nějak spadá do kategorie nenadchne-neurazí. V polovině už na mě bylo té nehynoucí, osudem předurčené lásky nějak moc. Jinak příběh a nápad  dobrý, ale nic, co by výrazně vyčnívalo.

 

Tři vyvolené na prosinec:

Jedna stará více než 3 roky

Vyvolenou knihou je Já legenda – film mám ráda, tak se těším na předlohu.

Jedna z loňska

Tady vyberu Mosazné město – už nevím jistě, o čem má být, tak nečtu anotaci a těším se na překvapení.

Jedna z rozečtené série

Vybírám Boží hrob – ani nevím, proč jsem tuto sérii nechala tak dlouho spát. První díl nechal takový dojem, že si ho stále pamatuju.

 

Když se blíží ty Vánoce, vybrala jsem ve všech kategoriích knihy, které jsem dostala. Je to stylovka :)

Mám tu taky hodně vybraných kousků s vánoční a vůbec zimní atmosférou, tak se pustím do nich. A taky vymýšlím nové okruhy Vyvolených na příští rok. Systém se osvědčil. V knihovně jsem našla poklady a ubylo dlouhodobě nepřečtených.

 

Rádobych psací:

Ohlédnutí za listopadem:

Chyba v datech napravena. Logická díra zasypána.

Prosincové psací plány:

Při zasypávání logické díry jsem objevila další :D to je nekonečný příběh. Takže zpět na značky a jedem znova. Naštěstí je tohle nové vymýšlení to, co mě baví víc než nějaké škrtání a úpravy.

 

Vánoce, Vánoce přicházejí! Užijte si advent :)

Konec hlášení!

Měsíční rádobych - listopad 2024

 

Rok se nám zase dostává do své krásné fáze. K záplavě měkkého a něžného babílétového slunce a ranních mlh se přidává i záplava nových knih, které v posledním čtvrtroku vycházejí jak na běžícím pásu. Krom těchto příjemných okolností, které si obě náležitě užívám, se po dobu mého října nic tak zvláštního nestalo.

I když přece! Uplynul první rok v mé báječné práci a úderem prvního října začínám druhý. Pořád stejně spokojená. A to teda, musím uznat, je výjimečná událost, která stojí za zapamatování.

Taky v průběhu října začínám (jako vždy) nakupovat dárky na Vánoce. Ne, není to brzo! Chci se vyhnout prosincovému shonu a jen si užívat atmosféru v klidu, že už mám všechno koupené. Jak jsem nevěděla co, tak se mi to docela utěšeně slézá. Kupodivu letos zatím nemám vůbec nic pro sebe :D a to je taky výjimečná událost, protože tím většinou začnu.

Úspěšně pokračují dva mé konto ruinující návyky: Předobjednávkový sprint a Knižněbazarový maratón. Když jsme u té sportovní noty, chytlo se také roto-čtení. Při rotopedování statečně snižuji zásoby čtiva ve čtečce a ještě se docela projedu, když se začtu a zapomenu, že šlapu.

Tento měsíc bylo zvolení nej knihy obzvlášť náročné. Kandidátů bylo hodně – šest z dvanácti přečtených! - a do poslední chvíle jsem nevěděla, kterou, protože všechny měly úžasné příběhy a byly dobře napsané. Nakonec vyhrála ta, kterou jsem nominovala jako první a to Hlavně všechno přežít. Nakonec to byla ona, která ve mně zanechala nejvíc pocitů. Konkurenci tvořily knihy Neviditelný život Addie LaRue, která mě utáhla na emocích a tématu, Bylo nebylo jedno zlomené srdce, která bojovala s něžně pohádkovou atmosférou, Nezkrotná magie, která vnesla do boje úžasné a skvěle vykreslené postavy, Krev a zrada, která úspěšně navázala na první díl a prostě tu sérii miluju a Teorie lásky s parádní romantikou. Vítězka měla to všechno – tedy krom něžně pohádkové atmosféry. Tu ani omylem!

 

Co plánuji na listopad?

 

Rádobych čtecí:

Tři vyvolené z října:

Nezkrotná magie – dokonalý příklad toho, že i pod lehce podivnou obálkou (kecám, je hodně divná) se může ukrývat něco dobrého. Příběh mě bavil. Postavy byly dokonalé a velmi věrohodné. Stojí za přečtení!

Neviditelný život Addie LaRue – podle reakcí jsem čekala pecku a taky jo. Hodně zajímavý a originální příběh s hrdinkou, která byla úžasná. Postavě jsem opravdu věřila její „stáří“ a životní zkušenosti. Taky tu byl hodně skrytý a originální milostný trojúhelník, který tak úplně trojúhelníkem nebyl. Doporučuji!

Doušek věčnosti – Salo 2 byla stejně dobrá, jako Salo 1. Česká Anita Blakeová mě baví a v sérii budu pokračovat.

 

Tři vyvolené na listopad:

Jedna stará více než 3 roky

Vyvolenou knihou je Stín větru – ano, ještě jsem to nečetla. Údajně je to zločin, tak ho napravuju.

Jedna z loňska

Tady vyberu Ostrovy bohů – dostala jsem ji k svátku. Tak je čas ji přečíst, než letos dostanu další :)

Jedna z rozečtené série

Vybírám Dědic trůnu – v listopadu se prostě nelze obejít bez upírů.

 

Vybrala jsem tentokrát docela špalíky, tak snad bude čas a chuť na čtení. No, chuť bude vždycky…

 

Rádobych psací:

Ohlédnutí za říjnem:

Při prolézání a úpravách jsem objevila dost výraznou díru v zápletce. Nejen, že mi jdou data šejdrem o pětadvacet let (!!!), ale ještě ke všemu tam mám logickou díru jak do…  na průměrné české silnici. Rada nechat to trochu odležet před finální úpravou se ukázala být velmi užitečná. Občas mi holt svitne trochu později. V tomto případě ovšem lepší pozdě, než nikdy.

Listopadové psací plány:

Váhám nad NaNoWriMo. Ne tedy nad hlavním závodem, ale aspoň nad nějakým dílčím cílem. Jen se nemohu rozhodnout s kterým nápadem do toho jít. Takže raději budu pokračovat tam, kde jsem a nic nového si letos nedopřeju. Uvidím, možná se v průběhu měsíce rozhodnu jinak, ale neměla bych. Mnohem užitečnější by bylo zasypat tu logickou díru.

 

Stále platí: Užijte si podzim, dlouho tu nebude. Prý se má už ochlazovat.

Konec hlášení!

Měsíční rádobych - říjen 2024

 

Září je mým oblíbeným měsícem přibližně od doby, kdy jsem přestala chodit do školy. To asi není zase takové překvapení :) Přiznávám, že mi září a obecně podzim nevadilo ani na střední. Základku raději vynecháme.

Takže jo, je to zase tady, ty tři krásné, leč rychle mizející měsíce do konce roku. Letos ale září moc šťastně nezačalo. Jak jsem se těšila, až nastanou deště, letos byl nástup pršení přeci jen trochu moc nadšený. U nás to řeka naštěstí zvládla, ale celkem těsně a doufám, že v podobném stavu už ji hned tak neuvidím.

Můj zářiový dovolenkový týden jsem strávila mnoha praktickými záležitostmi. Na cestování zrovna nemám slinu, tak jsem dělala vše jiné možné, co mě baví. Například: konečně dostaly nové domovy a čerstvou hlínu všemožné květeny, které obývají mou domácnost. A že už to bylo sakra potřeba. Byteček se také skví podzimní výzdobou, rehabilitace hrbatých zad je zahájena a komora debordelizována. A krom toho zbyl čas na paření her a psaní. A pití burčáku, který je letos lahodný!

Září byl jednoznačně zabíjačkový měsíc smrsknutý právě do onoho dovolenkového týdne. Řezníkem byly knižní e-bazary a čunětem můj účet. Ani se raději nepřiznám k počtu kusů, protože to už je na léčení. Ale mám spoustu knih, které jsem dlouho sháněla a většinou do kilča :) Kdož by odolal, hoď první kamenem knihou. Dost knih jsem taky vytřídila do bazu, takže se to nějak srovnalo. Ano, místo v knihovně opět nemám :)

Kniha měsíce si dala tentokrát na čas. Četla jsem dobré knihy, ale nic takového, co by si zasloužilo knižní trůn v září. Dlouho vládl Ohař a liška, kterého jsem četla jako první knihu. Pak přišla konkurence v podobě Roztříštěné lásky. A úplně jako poslední byl vítěz Dcera Rudozimy. To byla po dlouhé době fantaska tak odlišná od průměru a s tak jinou hlavní hrdinkou, že jsem obojímu úplně propadla.

 

Co plánuji na říjen?

 

Rádobych čtecí:

Tři vyvolené ze září:

Jeskyně zatracených – tak tu jsem nedala. Ukázalo se, že se v ní spojuje všechno, co pro mě zosobňuje nesnesitelně tíživou atmosféru. To jest jeden člověk, osamocený v temnotě při průzkumu jeskynního systému kde „něco je“ bez možnosti dostat se ven bez pomoci člověka, který mu útěk dovolit nechce. A tak to bude celou knihu nebo aspoň většinu určitě. Děs. Zabalila jsem to. O kvalitě knihy to ovšem vypovídá spíš to dobré. Děsivost atmosféry mi dokázala předat v prvních pár kapitolách.

Storočí – i u této knihy jsem dostal přesně to, oč jsem stála a s čím jsem počítala. Není to žádný skvost literatury, ale skvěle se četla a bavila mě. Pokračování si určitě přečtu.

Hluboký hrob 2 Mlha z moře – tohle bylo přesně tak skvělé, jak jsem očekávala. Stejně ponuré a napínavé jako první díl. Opět tu byla dokonalá atmosféra ostrůvků, tentokrát zahalená příkrovem tajemné a nebezpečné mlhy. Našla jsem záhadu spojenou s historiií a folklórem místích zemí. Dokonce mě potěšilo i mírné zaměření na ekologii a upozornění na dopad činnosti člověka na Baltské moře. Celkově super kniha!

 

Tři vyvolené na říjen:

Jedna stará více než 3 roky

Vyvolenou knihou Neviditelný život Addie LaRue – koupila jsem na doporučení a na základě velké chvály ze všech stran. Trochu se bojím, že mě proto zklame. Možná z toho důvodu jsem ji odkládala…

Jedna z loňska

Tady vyberu Nezkrotná magie – čekám od toho zhruba totéž, co od Storočí.

Jedna z rozečtené série

Vybírám Tina Salo 2: Doušek věčnosti – to je ovšem sázka na zábavnou upíří jistotu.

 

 Balíček peklíček byl zrušen a přetransformován na poličku z výprodejů. Stále platí: Každý měsíc aspoň jeden kousek přečíst a rozhodnout o jeho osudu.

Rádobych psací:

Ohlédnutí za zářím:

Ale jako jo :) něco málo ze mě vypadlo.

Říjnové psací plány:

Bude osamělý víkend… :) plány jsou sebevědomé. Snad se jim skutečnost bude podobat.

 

 

Užijte si podzim, dlouho tu nebude.

Konec hlášení!

Měsíční rádobych - září 2024

 

Ó konečně. KONEČNĚ je tady moje oblíbená část roku. Sice asi jásám předčasně, protože vlna odporného vedra má prý část září pokračovat, ale už jsem tak usmažená, že jsem šťastná i za teploty těsně pod třicet. To jedině potvrzuje rčení, že člověk si zvykne i na šibenici! Podzim se nicméně neodvratně blíží, takže je přede mnou příjemné počasí, na které se můžu těšit :) A nejen počasí. Začíná taky burčáková sezona a sezona podzimní výzdoby v bytě :) Ještě před tím malé ohlédnutí:

Dneska si tady zavzpomínám na srpen. A jsem fakt šťastná, že je za mnou. Tentokrát nejen kvůlivá vedrům, ale hlavně kvůli tomu, že mě hned na začátku lapla záda. Takže jsem se první polovinu měsíce vlekla jako přihrblá troska. Několik pozitiv to ovšem mělo. Začala jsem zase s jógou a zjistila jsem, že rotoped je na záda poměrně ideální pohyb. Nedrncá to jako na kole a zároveň si i zamakám (a můžu si u toho číst). Bohužel ale ani jedna z těchto bohulibých aktivit situaci nezlepšila a tak mi bylo dopřáno objevit zázračné účinky nových druhů pilulí na recept. Po prvních dojmech z radostné až euforické nálady vlivem medikace už následují pouze negativa. S bolavými zády se nedá úplně dobře sedět a tím pádem se nad mým plánovaným psaním o osamělých víkendech poněkud stáhla mračna. Rozhodně nebylo možné propsat celé dny. Vlastně v kuse ani hodiny.

Na začátku srpna taky proběhla Olympiáda a pro mě měla několik překvapení. Jednak mě na zahájení potěšila Gojira, protože to vystoupení byla pecka! A dvak  – objevila jsem krásy plavání a šermu. Po dlouhé době jsem se měla na co dívat a stálo to za to.

Kniha měsíce tentokrát neměla moc jednoznačného favorita. Super knih jsem přečetla hodně. Ale žádnou takovou, která by fakt vyčnívala něčím nad ostatní tak moc, že by si titul zasloužila. Nakonec jsem na největší pecku čekala až skoro do konce měsíce a byla to jedna z těch, které mi tu už dlouho leží a vůbec nic jsem od nich nečekala. Ctěným titulem je Město lží.

 

Co plánuji na září?

 

Rádobych čtecí:

Tři vyvolené ze srpna:

Město lží bylo obrovské překvapení. Bavil mě svět, i když se do něj lezlo nejdřív trochu těžce kvůli novým výrazům, které byly používány, aniž bych nejdřív věděla, oč jde. Pochopit to nicméně nebylo tak těžké, jak se na první dojem zdálo. To už tak bývá ve fantaskách :) Celá kniha byla fantasy s detektivní zápletkou, kde se řešila politika, intriky, zrady a loajálnost. Celé se to odehrávalo v obleženém městě a postavy byly skvělé. Děj měl akorát správně napínavých okamžiků, aby stále bavil. Až se divím, že o této knize je tak málo slyšet, protože byla skvělá!

Drobné protislužby víceméně dostály očekávání. Jo, bavilo mě to. Bylo to správně napínavé. Romantická linka byla příjemná a neotravná a povahy všech postav a tím pádem vztahy ve vesnici zajímavě vytvořené.

Ranhojička 2 s podtitulem Zlatá klec mě trochu zklamala. Ne že by to nebylo čtivé. Spíš mě po prvním fakt nabušeném dílu toto připadalo jako výplněk a nezachránil to ani Jaren. Navíc Kiva se chovala opravdu dost hloupě a v podstatě celou knihu kazila všechno, co mohlo být v jejím životě dobré pro něco, co se od začátku moc dobré nejevilo. Jo, krev není voda, ale tato krev byla tak řídká, že jsem se divila, proč to Kiva nevidí.

 

Tři vyvolené na září

Jedna stará více než 3 roky

Vyvolenou knihou se stává Jeskyně zatracených. Po pravdě už si vůbec nepamatuju, o čem to má být. Koupila jsem ji v akci, takže určitě velkým důvodem byla cena. Doufám, že i příběh bude stát za to.

Jedna z loňska

Tady vyberu Storočí. Ohlasy jsou dobré. Doufám, že se přidám ke spokojeným.

Jedna z rozečtené série

Vybírám Hluboký hrob 2 Mlha z moře. Pamatuju si, že první díl mě moc bavil. Tak jsem zvědavá, jestli další naváže.

 

 

Balíček peklíček (nepovinná akce)

Překvapivě jsem slupla hned dva prastaré kousky a oba se mi líbily a bavily mě. Super! Přesně tak jsem si tuhle akci představovala.

Vyřazeno z balíčku (přečteno):

Sladká jako krev se ukázala být super upířinou z domácího prostředí. Je to trochu ve stylu prvních knih Anity Blakeové, takže bez těch otravných prasáren, které do toho později vpluly. Upíři jsou tu pěkní hajzlíci, je to akční a zábavné a docela tenké. Takže jednohubka. Na další díly se těším!

Fandom na DK moc pozitivních ohlasů nemá, ale já jsem si ji celkem dost užila. Příběh umí vtáhnout, když si jeden zvykne na postavy, které ze začátku nepůsobí moc sympaticky a přirozeně. Naštěstí se postupně mění, jak je formuje to, co zažívají. Navíc se mi líbilo, jak autorka zaonačila konec, i když podle náznaků se to dalo uhodnout. Taky by se dala zařadit pod jednohubky.

Zůstávají:  Cesta ze ztracena, Pensylvánský upír, Čtenářka, Hrady z písku, Lock a Mori,

Nově v balíčku: Moje ruka touží po meči, První hrob napravo

 

Rádobych psací:

Ohlédnutí za srpnem:

Na to, že jsem byla lazar, si zase tak stěžovat nemůžu. Nějaké chvilky jsem si našla a překvapivě na Gambit. Taky jsem si dala nějaké kurzíky psaní, z nichž jeden mi docela prospěl. Takže asi můžu být spokojená :)

Zářiové psací plány:

Pokračovat v takovém tvůrčím počínání, abych byla na konci měsíce zase spokojená :D

 

Užívejte si září, začátek podzimu a všechny ty super věci, které to přináší. Určitě to zase nechutně rychle uteče, tak t si vychutnáte každý okamžik.

Konec hlášení!

Měsíční rádobych - červenec 2024

 

Červen zahájil parádním počasím – déšť, víc deště, ještě trochu deště. Jo, je mi jasné, že ti, kteří mají sklepy pod vodou, se mnou nesouhlasí, ale já to fakt miluju. Jinak už je asi fakt léto a některé dny mi to dají pěkně sežrat. Plazím se stíny a na přímé slunko raději moc nelezu. Asi jsem byla v minulém životě něco, co žije v temnu pod kamenem. Nebo upír :D

V ten nejteplejší víkend nás nenapadlo nic chytřejšího, než si vyjet na skály. Takže jsem úplně usmažená a předehřátá na zbytek léta.

O knize měsíce se zdálo být rozhodnuto už první červnový den. Nějak jsem tušila, že nic lepšího než Tajemství černé dámy si v červnu už možná nepřečtu. Rozhodla jsem se ale nevzdat a vážně jsem se snažila obstarat vítězce konkurenci :) Podařilo se! Jako první konkurence se vyloupla Zmije a křídla noci, což byla fakt vyvedená upířina. A druhá sokyně vyrostla v knize Stříbrné hrdlo, napínavém fantasy příběhu severského ladění. Třetím bojovníkem se stal Woodhill, romantická duchařinka, také z českého pera. Všechny čtyři si zaslouží stát na bedně. Ale vítězství přeci jen zůstalo Tajemství černé dámy. A fakt doufám, že v červenci bude rozhodování lehčí :)

Kupodivu se v červnu našel čas i na psaní. Sice jsem se věnovala jinému textu, než jsem plánovala, ale aspoň něco. A taky se mi v hlavě rýsuje nový příběh z jiného světa. No nazdar!

 

Co plánuji na červenec?

 

Rádobych čtecí:

Tři vyvolené z června:

Noční cirkus byl celkem překvapení. Nic moc jsem od knihy nečekala a tak byl výsledek spíš pozitivní. Každopádně to snadné čtení nebylo. Děj je celkem pomalý a kvůli častému střídání časových rovin působí nejdřív trochu zmateně. Nakonec to ale úplně zázračně sepne dohromady. Děj jako takový rozhodně zaujmout umí, či spíš by se dalo říct, že okouzlit :) o magii v něm konec konců jde.

Stříbrné hrdlo dostálo velkým očekáváním do puntíku. Navázalo přesně tam, kde předchozí díl skončil a rozhodně se nejednalo o žádnou výplňkovou knihu, jak to druhé díly občas mají. Těším se na třetí díl! Snad bude brzo.

Tajemství černé dámy překvapilo opravdu hodně. Nesmírně mi sedly postavy a bavilo mě sledovat jejich příběh. Ten se navíc opravdu povedl. Vypadá to, že kombinace historicky laděné fantasy s detektivkou a romantickým příběhem je něco, co ocením téměř vždy.

 

Tři vyvolené na červenec:

Jedna stará více než 3 roky

Vyvolenou knihou je Tisící patro. Je to úlovek z levných knih a už si vůbec nevybavuju, o čem měla být. Takže překvápko. Minulý měsíc se vyplatilo, tak snad i teď to klapne.

Jedna z loňska

Tady vyberu Budoucí královna. Nic podobného už jsem celkem dlouho nečetla.

Jedna z rozečtené série

Vybírám Do pekel 2. Série začíná nabalovat další díly, tak abych s tím pohla :)

 

Rádobych psací:

Ohlédnutí za červnem:

Začala jsem se zase konečně věnovat svým textům. Pravda, v plánu bylo pracovat na Gambitu, ne na Vzestupu a už vůbec ne na Zbytku, ale Múze neporučíš. Jsem ráda, že se aspoň něco děje. Hlavně se vrací chuť tomu věnovat čas.

 

Další plány zatím nejsou. Jen přežít letní vedra.

Konec hlášení!

Měsíční rádobych - červen 2024

 

Na začátku května jsem si dala předsevzetí – o tom konec konců rádobychy jsou, že si budu průběžně zaznamenávat poznámky o věcech, které si tu pak můžu zmínit. Abych pak na konci měsíce pracně nelovila ve své mizerné paměti něco pamětihodného, když si nic nepamatuju :D Takže zde jsou ty slavné poznámky:

…

…

…

Ne, dělám si srandu. Vážně jsem si něco poznamenala.

Hned ze startu měsíce mě postihla kalamita domácích spotřebičů. Nejdřív mi chcípnul kotel a o pár dnů později ho do věčných lovišť následoval mrazák. Třetího do party naštěstí ti dva chcípáci nepřibrali. Nesnáším, když se věci lámou. Obzvlášť u plynového kotle se člověk bojí o život až do příjezdu opraváře.

Polární záře byla v květnu vidět i nad Českem. Ne, že bych ji tedy viděla já osobně. My, co chodíme spát se slepicema, máme v podobných sledovačkách většinou dost smůlu. Ale byla tu.

Nad Českem tento měsíc zářilo ještě něco – zlato v mistrovství v hokeji. Po čtrnácti letech. Krásný hokej, napínavý celou dobu a tvrdý boj až do konce. Nepovažuju se sice za extra fanouška, nicméně umím si boj o medaile užít :)

Tím výčet mých okouzlujících dovedností nekončí. Taky ještě furt umím přečíst knihu během jednoho dne a kdyby jen jednu. Tento měsíc jsem takto na jeden nádech slupla Slzotvůrce, S láskou z Londýna, Obránce mimo hru, Královnu mrtvol a Mrtvou říši. Kdyby nebyl Projekt Kronos takový tlusťoch, padnul by taky. Takto mi zabral dva dny a něco.

Volba knihy měsíce i tentokrát dost zamotala hlavu. Dlouho vedl Slzotvůrce, záhy začal konkurovat Projekt Kronos, aby nakonec po dlouhém rozmýšlení zvítězila Královna mrtvol. Tyhle tři bylo hodně těžké posoudit spravedlivě, protože jsou každá úplně jiná a každá mě dostala něčím jiným. Více méně se tedy tyto tři drží za ruku a stojí na bedně spolu :)

 

Co plánuji na červen?

 

Rádobych čtecí:

Tři vyvolené z května:

Z trojky vyvolených jsem jako první sáhla po knize Kurz tvůrčího psaní. Ne, není to učebnice, jak by se mohlo zdát, ale poměrně zdařilá detektivka z prostředí kurzu tvůrčího psaní. Musím říct, že mě to příjemně překvapilo. Nejen, že tu byly zajímavé postavy, ale dokonce i detektivní zápletka byla podařená. K tomu jsem se navíc fakt dozvěděla i něco nového o psaní. Takže dobrá trefa. Jako druhé přišlo na řadu Bezvětrné město 2. To už tak přesvědčivý úspěch nebyl. Ani vlastně nevím proč to nesedlo. Styl psaní se nijak zvlášť nelišil od prvního dílu. Dokonce to bylo i mírně akčnější. První díl mě však svým dějem přeci jen zaujal dřív. Taky myslím, že konkrétně u tohoto příběhu by bylo lepší, kdybych knihy četla hned po sobě. Do děje se mi po pauze naskakovalo mírně hůř. Jako poslední jsem popadla Projekt Kronos a ten mi dokázal zlepšit chuť. Fakt povedené čtení, dobře napsané a zajímavě vymyšlené, plus jako bonus parádní postavy. Takže tu mám další rozečtenou sérii :D a chci v ní pokračovat.

 

Tři vyvolené na červen:

Jedna stará více než 3 roky

Vyvolenou knihou je Noční cirkus. Popravdě si už ani nevzpomínám, o čem má být. Takže překvapení :) na anotaci ani nekouknu, ať jdu fakt do čisté vody.

Jedna z loňska

Tady vyberu Tajemství černé dámy. Dostala jsem ji loni k narozkám, takže má už pomalu na čase. Myslím, že by mi mohla pěkně sednout.

Jedna z rozečtené série

Vybírám Stříbrné hrdlo. Na tento druhý díl série jsem čekala pěkně dlouho, než vůbec vyjde. Tak ji nenechám válet v knihovně nepřečtenou.

 

Rádobych psací:

Ohlédnutí za květnem:

Konečně jsem přišla na příčinu mého „upravovacího bloku“. Nechce se mi to otvírat, i když by chuť s tím hnout byla, protože ta bestie je moc dlouhá. Kdo by taky chtěl pokoušet Godzillu, která má víc jak 250 stran ve wordu – sebevražda. Rozpárala jsem monstrum na kusy podle částí a ejhle! Najednou to jde :D Největší opruz bylo to nakopírovat, ale zase už není opruz se v tom vrtat a najít místo, kde jsem posledně přestala upravovat. Škoda, že mě to napadlo až na konci měsíce, ale aspoň jsem to vůbec otevřela.

Červnové psací plány:

Jsou vachrlaté a ohrožené. Kolegyně začínají vybírat dovolené a tak nějak tuším, že to nejspíš bude znamenat víc práce pro mě. Zároveň já dovču nemám, tedy žádný čas navíc, který bych mohla obětovat na oltáři psaní. Dost víkendů to taky vypadá, že někam pojedeme. Na druhou stranu mám před sebou výše zmíněné menší porce. Tak to snad půjde. Doufám, že jsem to právě nezakřikla :D

  

Konec hlášení!

Měsíční rádobych - květen 2024

 

Asi jste si všimli, že další měsíc je fuč a nový už se pár dní plácá na scéně. Tentokrát zmizel v čase duben a já marně přemýšlím, čím byl vlastně významný krom toho, že se mu povedlo utéct opět extra rychle. Namátkou se mi vybaví dva nebo tři dny extra veder a týden docela slušné zimy, která se potkala s týdnem mojí dovolené. Otázka zní: Co je lepší? Příjemná a mírná jara jsou asi minulostí, takže krásné kvetoucí parky a tenké jarní bundičky si asi už moc užívat nebudeme.

V dubnu jsem si super užila řádění na bazáčích, tomu jsem fakt přišla na chuť. Je to skoro jako kdysi s antíkama. Nikdy nevíš, co seženeš, za jak super cenu a kdy. Takové malé nákupní překvápko.

Kniha měsíce je tentokrát hodně těžká volba. Nemám totiž nic, z čeho bych si vysloveně sedla na zadek tak, že by to bylo výrazně lepší než ostatní. Hodně jsem si užila Trnovou královnu a Ženy, koně a intriky. Nakonec tedy jako knihu měsíce vyberu Trnovou královnu. U ní mi fakt sedla hlavní „hrdinka“ a její vztah s princem. A především ten konec, to mě dostalo :)

Jinak asi není moc co rekapitulovat. Někdo by možná řekl, že můj duben nestál za nic, ale já jsem po dlouhých letech fakt naprosto spokojená a v pohodě. Takže to je asi to hlavní.

 

Co plánuji na květen?

 

Rádobych čtecí:

Tři vyvolené z dubna:

S výběrem knih na duben jsem slavila skoro úspěch. Hostitel mě například překvapil docela dost. Kdysi jsem viděla film, tak jsem zhruba tušila, co očekávat - jednoduchou oddechovku a dostala jsem ji, to ano, ale zároveň i fakt zajímavou hlavní postavu s úžasným prožíváním a vývojem. Líbil se mi ten morální aspekt věci, který měl v knize hodně navrch a milostný trojúhelník byl hodně netradiční. Takže toto za mě dobrý. Klam Lady Ginevry mě taky dost příjemně překvapil. Je to trochu něco jiného než YA, na které jsem běžně zvyklá. Baví mě záhada, baví mě vztahy mezi postavami a artušovské legendy. Jestli vyjde pokračování, moc ráda se do něj pustím. Zloděj čísel byl tak trochu zklamání. Cestu k postavám už jsem si nějak nenašla. Přeci jen jsem první díl četla už před delší dobou a dost ze mě vyprchaly emoce, které přinesl. Zajímavá pro mě byla pouze linka Bena.  Knihu hodnotím spíš jako průměr. Těžko říct, jestli by mi víc sedla, kdybych ji přečetla hned po vydání, ale spíš asi ne.

 

Tři vyvolené na květen:

Jedna stará více než 3 roky

Vyvolenou knihou je Projekt Kronos. Ano, skutečně jsem to ještě nečetla :D Nejdřív jsem čekala, až bude série venku celá a pak na ni prostě nezbyl prostor. Znáte to: Knihy jsou tlusté, tři díly zároveň a plná knihovna :)

Jedna z loňska

Tady vyberu Kurz tvůrčího psaní. Detektivku z prostředí – překvapivě – kurzu tvůrčího psaní jsem ulovila na bazáči. Přiznám se, že mě zlákalo hlavně to prostředí. Byla za pár kaček, takže pokud nesedne…

Jedna z rozečtené série

Vybírám dvojku z duologie – Bezvětrné město. Jednička mě bavila, tak snad i dvojka mi sedne a bude to dobré zakončení série.

Tentokrát, žádná romantika. Asi jsem nějaká přeromantizovaná nebo co :)

 

Rádobych psací:

Ohlédnutí za dubnem:

Já už se snad raději ani neohlížím a neplánuji. Jediné psaní, které se daří dodržovat, jsou články na bloG. Tak asi budu vděčná aspoň za to. Zrovna v tomto jsem v dubnu chytla slinu. Hodně to udělaly knihy, které mě bavily (nebo naštvaly) tolik, že k nim mám co říct, takže mi stojí za čas věnovaný článku.

Květnové psací plány:

Vlastně nejsou. Jsem si poměrně dost jistá, že minimálně blogůvky přibývat budou. S dalším uvidím podle času a prostoru.

 

Příští rádobych už bude začátek léta. Snad budou letos vedra milosrdná :)

Konec hlášení!

Měsíční rádobych - duben 2024

 

Vzpomínky na březen jsou směsicí nadšení z úžasných knih a zklamání z nedodržených plánů. Jo jedná se pochopitelně o psací plány, ale o tom později, pokud vůbec.

Nákupy knih se mi trochu vymkly z rukou, ale aspoň to moc nestálo. Kouzlo bazarů je prostě silnější než já. A navíc ještě tento měsíc vyšly i některé mnou očekávané předobjednávkové pecky. Taky jsem se rozhodla konečně trochu rozšířit mou sbírečku knih ze světa Star Wars. Jak říkám, cenám na bazáčích se těžko odolává :)

Přečetla jsem toho hafo. Dokonce po dlouhé době i dvě naprosto skvělé knihy během jednoho dne a další dvě skvělé za dva :) Buďme konkrétní, šlo o Ďáblovo znamení, Šach a mat a první dva díly série Nezdolná Zároveň mě jedna velmi, ale velmi zklamala – Temná harmonie a jednu jsem ani dočíst nezvládla. Nebyla asi správná konstelace hvězd zrovna na tuhle.

S knihou měsíce to tentokrát nebylo snadné. Favoritů bylo hned několik (výše zmíněných). Nakonec zvítězilo Ďáblovo znamení, které mě vážně dostalo myšlenkou a tím, jak mě příběh svedl spolu s hlavní postavou pochybovat, kde je pravda. Protože pokud byla jinde, než si hrdina myslel, objevil se příběh úplně jiný a v dost děsivých barvách.

Zároveň jsem definitivně odhalila největší, nejblbější a neotravnější klišé fantasy-romantik. Jo uhodli jste. Jde o „nezlomné pouto“ nebo prostě partnerské pouto obecně. Haleluja za Nezdolnou, kde sice pouto je, ale je možné se ho aspoň zbavit. Začínám to nesnášet. Ale vážně moc! Jak může být romantické něco, v čem v podstatě nemáte na výběr a nějaká „vyšší moc“ rozhodne za vás? Pak už fakt nezbývá prostor na víc, než na otravně předimenzované erotické scény. A že se do toho autoři umí opřít!

 

No… dosti nostalgie za uplynulým měsícem. I když tentokrát nemám do plánů moc sil – asi negativní vliv změny času – zkusím se aspoň snažit.

 

Co plánuji na duben?

 

Rádobych čtecí:

Tři vyvolené z března:

Odměna z pekla byla zábavnou brakovkou s westernovým laděním. Slupla jsem ji jako malinu, ale zároveň bavila jen na první čtení. Není to nic, k čemu bych se vracela, ale zklamaná nejsem. Tlukot tisíců srdcí se nachází někde na půl cesty. V zásadě jsem spokojená, ale přeci jen jsem čekala víc zaujetí pro příběh, které se tentokrát nedostavilo. Kniha se četla sama, to ano. Harrow devátá vzbudila silné rozpaky. Ukázalo se, že při vypravování příběhu mi druhá osoba úplně nesedí a knihu jsem zatím nedočetla. Lámu ji po kouskách a trpím. Ne, že by byla špatná, ale oproti jedničce mě nedokáže pohltit. Jsou okamžiky, kdy mě to celkem baví, ale není chuť se k příběhu vracet a moc mě ani nezajímá, jak bude pokračovat.

 

Tři vyvolené na duben:

Jedna stará více než 3 roky

Vyvolenou knihou je Hostitel. Knihu jsem koupila za pár korun po té, co jsem viděla film, který mě docela bavil. Uvidíme, jaká bude předloha. Koupeno v roce 2019 :O

Jedna z loňska

Tady vyberu Klam lady Ginevry. Dostala jsem ji k narozkám a je čas, aby na ni taky došlo.

Jedna z rozečtené série

Vybírám dvojku z duologie – jak pěkné :) – Zloděj čísel. Jedničku si kupodivu dobře pamatuju a bavila mě. Čas po letech sérii zakončit.

 

Tentokrát, zdá se, vítězí romantická fantasy. Jestli tam někde zase bude to debilní pouto, tak mě klepne:)

 

Rádobych psací:

Ohlédnutí za březnem:

Bohužel mi odpadly všechny vytoužené osamělé víkendy. Fakt bych potřebovala pár dnů, abych do toho vplula bez vytrhávání, jídla, spánku a podobných zbytečností… Výsledek je ten, že jsem to nechala být.

Dubnové psací plány:

Nároky nějak ubývají, laťka klesá. Stačilo by mi cokoli. Doslova cokoli. Jeden zkur… dlouhý osamělý den, kdy nebudu dělat nic jiného, než psát. Příjemné je, že mi psaní chybí.

 

Rádobych všednodenní:

Na konec dubna mi vychází týden dovolené. Snad se podaří ho nějak smysluplně využít. Na zbytek dubna plánuji už velmi nutné domácí zahradničení. Kytky potřebujou přesadit, prostříhat a celkově domácí porost žádá více pozornosti. Jinak to s plány nepřeháním. Nejmíň čtrnáct dnů mi bude trvat, než se podvolím novému času. Respektive než mě nová časová realita zlomí k obrazu svému. Už aby to zrušili!

 

Duben – čert ví, co dělat budem :)

Konec hlášení!

Měsíční rádobych - březen 2024

 

Únor bývá obvykle krátký, ale většinou se mi táhne. Letos tedy ani náhodou a to je o den delší. Vím, že to začíná být už dost ohraná písnička, ale fakt čas neuvěřitelně zběsile cválá vpřed. Únor navíc přinesl počasí vpravdě jarní. Asi více jarní, než co kdy pamatuji. Z plánů na hory tedy sešlo. Nemůžu ovšem říct, že bych toho nějak extra litovala. Není přeci nutné každý rok lyžovat. Jsou i jiné pěkné sporty, například lezení. Jo, lezecké plány mi pořád vycházejí.

Co se dalších rádobychových plánů týká, jaksi se mi daří dodržovat jen ty čtecí. A v únoru jsem měla hodně šťastnou ruku na fakt extra dobré knihy. Dokonce až tak dobré, že nejde vybrat jednu knihu měsíce, která byla nej. Přečetla jsem jich deset a z toho nejméně tři byly superpecky. Asi bych nějakou vylučovací metodou dospěla k té nejlepší, ale moc se mi do toho nechce, protože bych ostatní odsunula, což si žádná z nich nezaslouží. Ale tak dobře:

Od Sochařů masa jsem očekávala, že to bude paráda. A taky byla. Pád všech neřádů na tom byl stejně a i od Noční partie, jsem měla velká očekávání, byť mě ani ve snu nenapadlo, že ji přečtu za neděli. Série Vládci popela byla rozhodně překvapením a mnohem lepší sérií, než druhá od autora. A tak nějak mi zůstalo Valentýnské prokletí, což bylo rozhodně největší překvapení měsíce. Tak že by tak? :D Všechno více či méně oddechové knihy, ale bavily mě a úplně pohltily a to je hlavní.

Konečně se mi rozjíždí také novinkový trh a začínají mi padat předobjednávky, na které se těším. Šťastný život knihomila pokračuje :D

Tolik k únoru. Jde se dál:

 

Co plánuji na březen?

 

Rádobych čtecí:

Tři vyvolené z února:

Valentýnské prokletí bylo vážně překvapením. Ani ve snu by mě nenapadlo, že kniha bude tak dobrá. Zvlášť, když vezmu v úvahu, že jsem ji koupila jen kvůli obálce a nízké ceně. Jasné, je to oddechová YA, ale já si na to fakt potrpím a baví mě to. Od Sochařů masa jsem měla velká očekávání a kniha jim dostála zcela a beze zbytku. Nabyla jsem přesvědčení, že autor mě zklamat prostě nemůže a těším se na jeho další knihy. Dočíst jsem se rozhodla neřádovskou sérii. Pád všech neřádů očekávání také splnil, čekala jsem sice nějaký mega konec, což úplně nebylo, ale se zakončením jsem spokojená.

 

Tři vyvolené na březen:

Jedna stará více než 3 roky

Na březen jsem zvolila Odměna z pekla. Koupila jsem si ji kdysi na bazaru. Fakt myslím, že bude dobrou protiváhou všem těm romantikám :D

Jedna z loňska

Tady vyberu knihu Tlukot tisíců srdcí. Zase abych vyvážila tu předchozí, která bude asi maso :D

Jedna z rozečtené série

Vyvolenou se stává Harrow devátá. Trocha nekromantů nikdy neuškodí a navíc brzo vychází další díl.

 

Fakt doufám, že budu mít na knihy stejně šťastnou ruku, jako v únoru. To byla jedna pecka za druhou. Teď je to zajímavé kombo. Dost se těším.

 

Rádobych psací:

Ohlédnutí za únorem:

Vzhledem k tomu, jak dobře jsem si vybírala knihy na čtení, asi nepřekvapí, že na psaní už se mnoho času nedostávalo. No tak jo, ani jsem na to nesáhla. Jen mě napadly další důležité věci, které to ale zase o něco natáhnou. Budou však podstatné pro další pokračování. To tak v podstatě splyne s už napsaným a prostě jen naváže a víc propojí ty postavy, které si zaslouží trochu pozornosti a zatím jí moc nedostaly.

Březnové psací plány:

Čeká mě pár slaměných víkendů, kdy budu doma sama a budu mít klid. Místo úklidu se chystám na psací maraton. Držím si palce! Snad zase nezůstane u držení, ale tlačit na sebe nebudu. Pod tlakem ze mě bohužel diamanty nepadají. Spíš se to pak nedá číst.

 

Rádobych všednodenní:

Tentokrát to bude krátké. Pokračovat v lezení, pomalu se rozběhat a přidat trochu jógy. Nic složitého. A hlavně vychutnat si přicházející jaro.

 

Březnu zdar!

Konec hlášení!

Měsíční rádobych - únor 2024

 

Je tu únor. Může mi někdo vysvětlit, jak je možný, že leden tak utekl? Jsem zvyklá, že se každý rok táhne a letos nic. No neva. Co va podstatně víc, že letos se leden nevycajchnoval se sněhovou nadílkou. Jediné, čeho jsme užili, byly dva dny ledovky a to není nic, z čeho by se jeden radoval. Třeba bude v zimní nadílce únor úspěšnější. Na jaro je ještě času dost.

Co se rádobychových plánů týká, musím se pochválit a poplácat po ramenou. Plán na leden vyšel perfektně. Zdá se tedy, že krátkodobé měsíční cíle u mě budou tím správným řešením předsevzetí :D Pokračuji tedy dál s tímto konceptem sebemotivace. Odlenochování mého flákačského já už bylo víc než potřeba!

 

 

 

Co tedy plánuji na únor?

 

Rádobych čtecí:

Tři vyvolené z ledna:

Jak jsem předpokládala, není takový problém vybrat si tři knihy, jakkoli odleželé, a skutečně je za měsíc přečíst.

Tajemství Heavenu byla příjemná oddechovka, možná s trochu uspěchaným a mírně neuvěřitelným koncem, ale rozhodně mě bavila číst. Vracet se k ní nicméně nebudu a pošlu ji dalším čtenářům. Čaropisci byla naprostá pecka. Neskutečně mě zaujalo fungování magie ve světě, který autor vybudoval. V sérii nejspíš budu pokračovat, i když konec knihy mě uspokojil dostatečně a je natolik uzavřený, že by mi to i stačilo. Atlasův paradox také nezklamal. Kniha pokračuje ve stejném rozjímavém duchu, jako předchozí díl. Nečte se úplně snadno a oddechově, ale baví mě to.

 

Tři vyvolené na únor:

Jedna stará více než 3 roky

Na únor jsem zvolila Valentýnské prokletí. Nějak se mi k únoru hodí :D Koupila jsem ji ve slevách v roce 2020. A – šokující – zatím na ni nedošlo. Jako ostatně na většinu z této kategorie.

Jedna z loňska

Tady vyberu knihu Sochaři masa. Dostala jsem ji k Vánocům, a protože předcházející kniha autora mě posadila na zadek, doufám, že to dokáže i tato.

Jedna z rozečtené série

Vyvolenou se stává Pád všech neřádů. První díl byl pecka. O druhém tedy nemám důvod pochybovat. Jsem vlastně dost zvědavá, jak to dopadne.

 

Další knihy budou asi spíš spoluprácovité. Případně uvidím, nač budou choutky :) Mám tady tolik úžasných pecek, že je chuť skoro na všechny. Aspoň je z čeho vybírat.

 

Rádobych psací:

Ohlédnutí za lednem:

Podařilo se vyřešit jedno zapeklité místo v kapitole, kde mi jednání postav nedávalo dostatečný smysl, teď už je to v pohodě. Měla bych mít tedy všechny záseková místa rozseknutá.

Taky se mi v myšlenkách vylíhl nápad na pokračování, jak to uchopit a jaké postavy v tom dostanou hlavní roli. Že by se letos rýsovalo NaNo?

Jinak byl měsíc spíš bloGo-psací, což ale taky není k zahození. Hlavně, že se daří každý den.

Únorové psací plány:

Chystám se zase trochu pohnout s úpravama Gambitu. Obtížná místa už mám více méně vyřešená, některé věci, které bylo nutné předělat taky. Už vím, jak na místa, která mě zasekávala a nedávala v rámci děje moc smysl. Příběh se tím sice úplně nepokrátí, ale pal to čert. V nejhorším seknu na dva díly. Snad se mi to povede konečně rozjet a ještě letos dotáhnout pro první čtenáře.

 

Rádobych všednodenní:

Zdravý duch ve zdravém těle se v lednu pojal lezecky. Začíná to vypadat, že návrat k oblíbenému sportu bude úspěšný. Kupodivu nejsem tak marná, jak jsem původně počítala. V únoru tedy hodlám pokračovat stejným tempíčkem.

V únoru chci prozkoumat novinku. Knihovrátek. Je to služba jistého nejmenovaného knižního prodejce, který takto vrací knihy zpět do oběhu. Napadlo mě, že by mi to mohlo pomoct s výprodejem knih, které už podruhé číst nebudu a trochu tak odlehčím své přecpané knihovně. I když… Asi neodlehčím. Za odeslané knihy do jejich bazaru pošlou poukázku na nové :D Pokud budou nabízet rozumné výkupní ceny, nejspíš tam něco málo pošlu.

 

To by stačilo. Únor je přeci jen o něco kratší.

 

Konec hlášení!