Název knihy tentokrát naprosto odpovídá tomu, co jsem od knihy očekávala :D to se mi snad ještě nestalo :D A v čem ta velká očekávání byla? Chtěla jsem nějakou romantiku ve stylu Austenové, elegantní zábavy a zdvořilé vystupování postav – tedy tak nějak obecně věci, které v současnosti spíš nepotkáte.
Anotace:
Když se sestry Thalia a Kalli společně se
sestřenicí Charis vydávají do Londýna na svou první plesovou sezonu, všechny
přesně vědí, po čem touží. Thalia je rozhodnutá publikovat své básně a seznámit
se s dalšími podobně smýšlejícími umělci, Kalli si chce užívat bálů a večírků a Charis by se nejradši zavřela do pokoje s posledním číslem
svého oblíbeného vědeckého časopisu. Jenže sezona se pro žádnou z nich nevyvíjí
podle plánu. Kalli nechtěně způsobí společenský skandál, Thalia propadne kouzlu
šarmantního rebela a Charis se ocitne tváří v tvář vědeckému dilematu, které by
jí mohlo zlomit srdce. Nalezne každá z nich své štěstí? Nebo je jejich cesty
zavedou jinam, než čekaly?
…
Do knihy jsem se začetla snadno a s nadšením. Dost tomu pomáhalo, že jsem se na příběh opravdu těšila. Byla jsem zvědavá, jak bude fungovat zapojení hned trojice dívek, které budou ve středu dění, protože v podobných knihách bývá hlavní jen jedna, i když se okolo odehrávají příběhy dalších, tak je to ona, kdo prožívá všechno důležité. Docela jsem byla zvědavá na to, jak se mi podaří rozdělit pozornost mezi všechny tři a ponořit se do každého příběhu zvlášť a přes to dohromady. Celkem brzo jsem totiž pojala podezření, že nebude snadné přát úplně všem stejně :)
Autorka si jako průvodkyně příběhem zvolila tři ženské postavy. Překvapivě byly vykresleny jako poměrně silné dívky, i když přinejmenším ze začátku tak rozhodně nepůsobily všechny. Události, které je v průběhu čtení potkaly, je přinutily dost se změnit, dospět, přehodnotit své postoje a zjistit, co pro ně samé je nejdůležitější a že zprvu nepřijatelné věci se takové po bližším poznání už nemusejí zdát (a obráceně). Každá byla úplně jiná, a do Londýna na sezonu přijela s jinými motivacemi, i když samozřejmě seznamování se a případné nalezení manžela bylo tou nejdůležitější činností, která je čekala. Tedy pro okolí. Jinak všechny neměly takto přímočaré preference.
Vůbec jsem si nebyla jistá šťastným koncem aspoň pro jednu z nich – kvůli tomu, jaké byly osobnosti, jak byl nastavený život a doba a jak pro ně jejich první londýnská sezona začala.
Jedna uvízla v nechtěném zasnoubení s mužem, o němž si myslela, že chce jinou ženu a on rozhodně nebyl mužem, kterého by chtěla ona.
Druhé pletl hlavu muž, který se nezdál být ani dobrý natož ten pravý.
A třetí trpěla pochybnostmi o sobě samé natolik, že možná ani neuměla přijmout fakt, že by o ni někdo mohl stát.
Jejich vztahy s muži a odlišné povahy a životní touhy je navíc už na začátku obrátily tak trochu proti sobě. Já jsem si k nim hledala cestu trochu obtížně. Žádná mi nebyla hned sympatická a trochu jsem bojovala se jmény, která na mě působila při čtení spíš rušivě. Musela jsem je hodně poznat a něco s nimi na stránkách zažít, abych si na ně utvořila názor a pochopila je jako postavy. Navíc ony se výrazně změní a vyrostou, což se mi líbilo a nějak víc jsem se postupně sžila s těmi dvěma, které pro mě měly… řekněme šťastnější vývoj osobnosti. Ke každé patřil samozřejmě muž a vybraný pan „pravý“ s nimi absolvoval cestu jejich příběhem. Poznávali se a sbližovali v závislosti na povaze a vlastnostech té konkrétní slečny a pána. Tyhle vztahové linky na mě měly dvoutřetinový úspěch – dvě romantické linky jsem si oblíbila a fandila jim a třetí mi lezla na nervy :D Musím ale uznat, že všechny byly dobře vymyšlené a hodily se k slečně, k níž patřily. Chemie mezi všemi páry tentokrát nebyla stejně výrazná a patrná, což nevadilo, spíš by to působilo rušivě vzhledem k tomu, jak vztahy probíhaly. Vlastně musím říct, že způsob vztahů a vývoj citů na mě působil spíš opravdověji brán pozvolně, než kdyby od začátku měly sršet jiskry. A taky oceňuji další věc – žádný sex. Je fajn, když si najdu příběh, kde se toto vynechává.
Původně mi trochu vadilo, že to není stejně odlehčené a jemně humorné čtení jako austenovky, ale nakonec mi došlo, že je to dobré i tak. Všechny ty příběhy na lov manžela a osudy mladých dam tu byly trochu na vážnější notu a o trochu víc do hloubky rozebrané co se prožívání hlavních hrdinek týká. Opravdu tam bylo takové to austenovské atmosferično londýnské sezony, nutnost najít si manžela a společenské události, kde se dívky setkávaly s muži a ti se jim dvořili. Přitom mi připadalo, že do té doby regentství byly vepsány o trochu víc současné postoje, názory a touhy jak u žen, tak u mužů. Působilo to o trochu víc moderně, než asi mělo, ale zároveň jsem si říkala, že je klidně možné, že ženy tak přemýšlely i tenkrát. Přes to, že se podřizovaly tehdejšímu stavu věcí a společnosti. Takže celkově tohle současnější vyznění nebylo nijak extra na škodu příběhu, což mě, přiznávám, docela překvapilo.
Kniha se zaměřila o něco méně na romantiku a o trochu více na přemýšlení hlavních hrdinek a mnohem méně odlehčeně než austenovky komentovala tehdejší dobu a společenská pravidla. Abych tak pravdu řekla, zdálo se mi, že romantika jako taková byla spíš trochu potlačená. A to není chyba! Vlastně musím přiznat, že mě to zaujalo a knihu (i romantiku) to trochu odlišilo od ostatních. Jeden z vztahů – ten zprvu odmítaný – působil velmi křehce, druhý, který byl tak obtížně přijímán, se mi nakonec docela líbil, i když nezačal kouzelným vzplanutím, ale byl založen na něčem jiném. Nejméně se mi líbil právě ten nejvíc předváděný a nejžhavější, protože jsem mu prostě nedokázala uvěřit a připadal mi od začátku špatný. Jak to s nimi dopadne a který patří ke které sestře? To už neprozradím? Stejně zrovna tento „špatný“ pozná každý docela brzo a bude jasné, kam to směřuje. Ty druhé dva už tak snadno odhadnutelné nejsou. Budou šťastné nebo ne?
Kniha střídá pohledy všech tří slečen a kapitoly jsou označené jejich jmény. I kdyby nebyly, nikdo by si holky určitě nespletl. Autorce se podařily opravdu tři naprosto rozdílné ženské povahy a osobnosti. Takto po dočtení se mi zdá trochu škoda, že každá z dívek nedostala svou knihu. Jejich příběhy by pak mohly být o trochu víc košatější. Nejspíš bych se pak do nich dokázala víc ponořit a ještě o trochu lépe si čtení užít. Na druhou stranu byly vzájemně tak propojené, že vlastně ani nevadilo, když se do jedné knihy daly. Víc stránek bych ovšem spíš uvítala :D Díky tomu by pak některé události nepůsobily tak zrychleně a autorka by se mohla věnovat více popisování okolí dívek, vedlejších postav a společenských událostí. Na druhou stranu ti čtenáři, kteří si na pozlátko okolo (rozuměj „vatu“) nepotrpí, budou asi s příběhem spokojenější v té podobě, v jaké je.
Já jsem spokojená byla. Čtení jsem si užila a dostala jsem dost toho obvyklého, co v podobných příbězích hledám a zároveň dost věcí, které byly od standardu odlišné. Kniha tím, jak snadno se četla, splnila perfektně pravidla pro příjemnou oddechovku a zároveň nepostrádala větší hloubku a zajímavé, ne úplně tuctové příběhy. Oceňuji také rozdílnost povah tří hrdinek a to, že nebyly úplně naivní a hloupé husy. Jediné, nač si tak mohu stěžovat, že jsem nedostala příběh každé sestry v samostatné knize a nebylo tak moc prostoru na větší propracování zápletek a vztahů. I v této podobě ale mohu knihu s klidným svědomím doporučit milovníkům příběhů ve stylu Bridgertonových nebo austenovek.
Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada.
Za knihou se můžete vydat tudy.
O knize:
Autor: Rosalyn Eves
Překlad: Leona Maříková
Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)
Rok vydání: 2025
Počet stran: 328
