![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHRdirdcXqulEMWLGgcw6-lY4ufe_fhM7gUPhJ80dqgZBMMWu_c-2rr0nhn2CeZWhprFjNK8Hv7dCwHOFSRk0Butd4bulQLsNvGuys8Wx5-HsWd1qSUI51mX_myHQp72nc08oTC-eOxZY/s320/Panorama+7.JPG)
Tak letos jsem si konečně užila svoje první Tatry a to západní.
První den bylo celkem ošklivo, pršelo a byla mlha, tak jsme se rozhodli, že se podíváme jen na kratší výlet k Roháčskému vodopádu a k plesům.
Druhý den bylo počasí perfektní, takže jsme vyrazili na hřebenovku. Vyťapali jsme na rozcestí na Brestové a odtam, místy i po sněhu, na Salatín (2047,5 m). Tady začal krásný skalnatý hřeben Skriniarky – tuhle cestu jsem si opravdu užila – pěkně pořád nahoru a dolu, na obou stranách parádní výhledy, ať už na vzdálené hory nebo do hlubokých údolí - hřebenovky mám na horách nejraději.
Přes Skriniarky jsme došli na placatý vrcholek Spálená (2083 m) a z něj po mírně obtížnějším úseku s řetězem, který sice nebyl potřeba, ale budiž :) jsme došli na nejvyšší vrchol toho dne Pachola (2167 m). Tady na malou chvilku zmizela velká většina všech mraků a mlhy, takže se nám otevřel nádherný výhled na sousední vrchol Baníkov a dokonce i na Vysoké Tatry – hodně, hodně vzdálené :) viděli jsme i Chočské vrchy a o kus dál i Fatru.
Baníkov jsme bohužel nestihli, protože už se blížil večer a nechtěli jsme nějak výrazně zatmět v horách, i když jsme měli čelovky, takže jsme seběhli na Baníkovské sedlo (2040 m) a z něj dolů Spálenou dolinou. Celá cesta vedla po sesunutém balvanovém poli. Hopkali jsme pěkně ze šutru na šutr a pak dál mezi klečí až k Roháčskému vodopádu a dolů lesem na luxusní halušky do hospody :)
Poslední dopoledne druhý den jsme prováleli v termálních lázních :)