28. 1. 2024

Vinice ve Francii

 





Ani desátý díl téhle povedené a maximálně odpočinkové romantické série jsem si nemohla nechat ujít. Jo, čtete dobře! Už desátý díl. Jeden by řekl, že už bych mohla mít caplinovské osvědčené šablony dost, ale opak je pravdou. Pochybuji, že se mi to vůbec kdy přejí, takže tentokrát jsem vyrazila na výlet do Francie.

 

Anotace:

Vychutnejte si pravé šampaňské a máslové croissanty podávané s proslulým francouzským šarmem Hattie má zlomené srdce a cítí se mizerně. Když se jí naskytne příležitost pracovat dva měsíce na krásném sídle v oblasti Champagne, neváhá ani vteřinu a koupí letenky rychleji, než vyletí zátka z lahve šampaňského. Příprava velkolepého obřadu její sestřenice Gabby pro ni představuje šanci vypracovat se z pouhé asistentky na vyhledávanou organizátorku svateb. Proto se rozhodne zapomenout na trable s láskou a napnout všechny síly k uspořádání pohádkového dne. Nepočítala ovšem s jednou maličkostí… S úžasným Lucem, který neustále rozptyluje její pozornost. Podnikají spolu výlety po okolí, navštěvují místní trhy s delikatesami a užívají si pikniky mezi řádky vinné révy.
Možná za to můžou bublinky, možná Lucovo kouzlo, ale Hattie začne přemýšlet, jestli jde jen o chvilkové poblouznění, nebo snad o něco víc.

 

 

Jak už bývá v těchto příbězích zvykem, i zdejší hlavní hrdinka nedávno utnula dlouhý vztah. Pozor, změna! Utnula ho sama, protože ji psychicky doslova vysával a ničil. Naštěstí se jí hned po rozchodu nabídla možnost pracovat delší dobu v zahraničí. To se hodí, když potřebujete vypadnout co nejdál od svého bývaláče. A protože Hattie je budoucí podnikatelka - „plánovačka svateb“, odjíždí do Francie na zámeček, kde má zorganizovat monstrózní svatbu pro svoji bohatou sestřenici.

Hattie byla zase jednou z těch milých, až moc hodných hlavních hrdinek. Bylo jasné, že dobrotu má jednak v povaze a dvak naučenou z předchozího vztahu. Byla jsem však zvědavá, jestli se v průběhu knihy naučí trochu dupnout a nechat si kousek sebe pro sebe, místo aby se věčně nechala využívat druhými. Její pracovitost a ochota se pustit do jakékoli práce vlastníma rukama se jí nicméně bude dost hodit. Zámeček, kde se má svatba konat je poněkud… neuklizený a Hattie má na přípravu perfektní svatby jen dva měsíce. A hodně jí záleží na tom, aby bylo vše perfektní. Nejen proto, že se vdává její sestřenice, ale také proto, že úspěch by jí pomohl v rozjetí vlastní svatebně-planovačské firmy.

Autorka neztrácí čas trapným mlžením a hned v první kapitole je jasné, že životní restart půjde ruku v ruce s novou láskou a také hned zjistíme, kdo bude šťastný ON. Poznávací znamení jsou zřejmá: něžné oči, velké ruce, vysoký, charisma v takové dávce, že by na to měl mít zbroják a k tomu pohledný. Prostě přesně to, co, dámy, chceme :). Luc byl jeden z oněch fakt přitažlivých hrdinů s francouzským šarmem a dobrosrdečnou povahou. To, že je dědicem vinice a zámečku určitě také nebylo na škodu :) Stejně jako Hattie má i on velký cíl – chce znovu rozjet výrobu šampaňského pod vlastní značkou a navázat tak na odloženou rodinnou tradici.

Líbilo se mi, že zaujetí vzplanulo mezi oběma celkem hned a neměli nijak potřebu hrát si na to, že se vlastně nepřitahují. Asi by to bylo i zbytečné – každá čtenářka měla hned jasno už od prvního vzájemného pohledu do očí dvou hlavních hrdinů. Sblížení protáhlo vlastně jen to, že oba měli v minulosti něco, co potřebovali uzavřít před novým vztahem. Tomu fandím. Připadá mi to rozumné. Obě hlavní postavy mi docela rychle sedly a celkem i ladily k sobě, ale tentokrát mezi nimi nebyl ve větší míře přítomný onen příjemný škádlivý humor. Spíš řešili to, že se prostě fest fyzicky přitahují. Škádlivou stránku vztahů, kterou mám ráda, mi ale dopřál druhý pár v knize. Celkově tedy nemůžu říct, že by mi vysloveně něco chybělo, i když v některých předchozích knihách se mi průběh vztahu hlavní dvojice líbil o něco víc.

 

Součástí příběhu je, jako v této sérii vždy i poznávání nového místa z hlediska místní gastronomie a celkové atmosféry. Krom vaření, plánování a uklízení hrdince zůstane taky dost času na výlety do okolních vesniček na trhy a dokonce romantické výlety s Lucem. Překvapivě – nebo vlastně ne až tak překvapivě – se kniha věnuje o něco více vztahové lince, než přípravám na svatbu. V pozadí ale vše běží. Autorka dokonce svatební přípravy neváhala Hattie komplikovat zásahy neznámého škodiče. Sice není vůbec těžké uhodnout kdo škodí a proč, ale stejně se mi tato linka do příběhu hodila.

Autorka pěkně vystihla příjemný letní poklid francouzského venkova a prostředí zámečku na vinici. Škoda, že do děje nebylo více zakomponováno právě vinařské prostředí a vůbec proces výroby vína. Sice je fajn, že Luc vzal Hattie na romantický víkend do Paříže, ale mě by mnohem víc bavil víkend mezi révou. O víno šlo tak hlavně jako o doplněk k jídlu a jako „machrování“ vinařů, když popisovali vůni a chuť a kde co všechno, co ze své sklenky zrovna cítili. Jako kulisa romantického příběhu, který nebyl nijak epicky složitý, to však bohatě stačilo.

Absolutně nečekejte nějakou záhadu. Příběh je ve všem velmi přímočarý a naprosto odhadnutelný. V žádném případě mi to nebránilo užít si čtení. Spíš naopak. Kniha je prostě příjemnou a pohodovou četbou a nesnaží se hrát si na víc. Toto je i jeden z důvodů, proč autorku vyhledávám. Někdy má člověk dost nějakých přesahů, traumat hrdinů a hlubokých témat a chce si prostě jen užít čtení, o kterém má jistotu, že dobře dopadne a cestou hrdinové nezažijí žádná pekla. V minulosti hrdinů se sice vyskytují i neradostné okamžiky, ale autorka se v nich netopí. Jen jimi dokreslí povahu hrdinů a jejich jednání.

Trochu mě mrzí, že jsem si více neužila všechny ty záhady kolem tajemství, které hrdinové objevili na konci knihy. Velký objev, který se na vinici podařil, tak vyzněl spíš jako plácnutí do vody. Autorka v něm nakousla zajímavý příběh, ale pak ho odbyla spíš pár větami, než celým odstavcem. Chápu ale, že předmětem tohoto dílu nebyl průzkum minulosti vedlejších postav, byť se jednalo o minulost zajímavou. Připadalo mi to ale jako zajímavý námět na další díl.

K bonusům tohoto příběhu patří i decentně popsaný sex – toho si v poslední době velmi cením obzvlášť v romantických knihách, kde podrobnosti o „fyzické části lásky“ bývají dost nadbytečné. Obzvlášť vzhledem k tomu, že na to máme samostatný a dost bohatě zásobený žánr. Zde to paní autorka ponechává ve velmi jemné a opatrně popisné rovině. Je docela úleva nedozvědět se, jak obří má hrdina penis :) Jiskření mezi hlavním párem nicméně nechybí a není vůbec pochyb, že je to k sobě hodně táhne a že si umí užít soukromé chvíle.

Další věc, kterou hodně oceňuji je, že chybí něco, čemu jsem začala říkat „epilog po letech“. Znáte to – kupa dětí, šťastný život… to nechci, to si umím představit sama. Romantická kniha má podle mě končit šťastným shledáním páru, maximálně svatbou. Chápu ale, že toto má každý asi jinak.

V příběhu se opět mihnou některé postavy z předešlých knih a tentokrát mají docela významnou roli. Není kvůli tomu nutné číst předchozí knihy, ale také není špatný pocit narazit v novém příběhu na staré známé firmy :) Líbí se mi, že autorka takto svoje knihy propojuje. Vedlejší postavy tak mají větší osobnosti, protože jejich příběh už z dřívějška znám.

 

I když tento díl byl možná (pro mě) o něco slabší než ostatní, stále jsem si čtení užila a dostala to, co od série očekávám. Autorka nemůže za to, že mám raději země více na severu a podzimní nebo zimní atmosféru :) Každopádně pro milovnice série je kniha jasnou volbou. A pro ty, kteří ji neznají, může být vodítkem pohodová romantika. Pokud o ni stojíte, v knihách od Julie Caplin ji dostanete.

 

Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. 

Příběh z francouzské vinice najdete zde.

 


O knize:

Autor: Julia Caplin

Série: Romantické útěky (10. díl)

Překlad: Kateřina Brabcová

Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)

Rok vydání: 2023

Počet stran: 364

 

Další díly série na bloGu:

Hrad ve Skotsku, Hotýlek na Islandu, Čajovna v Tokiu, Chata ve Švýcarsku, Domek v Irsku


2 komentáře:

Spisy jedné knihomolky řekl(a)...

Moje oblíbená série. :)

Nikolaoss řekl(a)...

Taky se mi líbí. Je to takový oddech, žádná nečekaná překvapení a více méně jen příjemné čtení.