Série Romantické útěky s krásnými obálkami už u mě doma pevně zakotvila. Nejedná se o nějaké převratné čtení, spíš o oddechovou záležitost s krásnou atmosférou. Tahle vyšla těsně před Vánocemi a přesně tuhle atmosféru přinese. Vánoce na skotském hradu, zasněžená krajina a skupina lidí, kteří si rozumějí. Tuhle knihu nešlo vynechat :)
Anotace:
Na Skotskou vysočinu
se pomalu snášejí první sněhové vločky a předvánoční závod s časem začíná.
Izzy McBrideové se ani nesnilo, že zdědí skutečný hrad. A
teď se z ní díky odkazu prastrýce Billa stala hradní paní s velkými plány a
mizivou hotovostí. Její excentrická matka Xanthe naštěstí sehnala první dobře
platící hosty, jejichž peníze pomohou prostory
zvelebit. Střechou sice stále ještě zatéká, ale počet obyvatel hradu nečekaně
roste.
Zbývá už jen maličkost – během pár týdnů před Vánoci
proměnit chátrající hrad v kouzelný hotel. Naštěstí má k ruce pár pomocníků,
kteří se pustí do renovace spolu s ní. Jedním z nich je i Ross, na kterého Izzy
myslí víc, než by se jí líbilo. Vždyť ona přece musí chystat sváteční menu, a
ne dumat nad tím, co se tomu tajemnému spisovateli honí hlavou…
…
Autorka dala ve svém devátém romantickém útěku vlastní příběh postavě, kterou už znám z předchozí knihy. Otázka je, jestli jde skutečně o romantický útěk, protože Izzy nikam neutíká. Spíš se konečně vrací domů na hrad, který zdědila. Moc ráda by se pokusila přeměnit hrad v hotel, ani jí nic jiného nezbývá, protože pokud si hrad na sebe nevydělá, nejspíš obyvatelům spadne na hlavu. Zatím co byla v Irsku na kuchařském kurzu, o hrad pečovala její matka, která je však tak trochu přírodní katastrofa, takže se Izzy vrací trochu s obavami, jestli sídlo ještě stojí a bude co předělávat. Matka ovšem překvapila. Povedlo se jí sehnat hosty – dobře platící hosty, kteří přijedou už na Vánoce. Takže honička začíná.
Kniha je tentokrát skutečně doslova reklamou na nádherné Vánoce, jaké by snad každý chtěl. I když situace postav není ideální, dala jim autorka takové povahy, aby se s tím zvládly vypořádat. Hodně tomu napomáhá a skvěle naladí atmosférou zasněženého skotského hradu a domácí pohody. Samozřejmě nechybí skvělé jídlo a vřelé vztahy. Autorka tentokrát posunula více do popředí přátelství a rodinu. To je hlavně o Vánocích velké téma a bylo by divné, kdyby v příběhu chybělo. Romantický vztah je tam samozřejmě taky, ale mnohem více než vášně v něm lze najít důraz na spolehlivost, oporu a péči o druhého. Což vlastně také není od věci.
Izzy má v tomto ohledu naprosto jasno. Ví, co chce, a zná svoji cenu. Rozhodně se nehodlá nechat omámit láskou a propadnout opět muži, který ji bude využívat jako pojistku jen ve chvílích, kdy jinou po ruce nemá. Tento postoj sice nepřináší příběhu naději na dech beroucí romantiku, je ale mnohem opravdovější a postava je tak mnohem vyzrálejší. Problematickým článkem se tentokrát ukázal být její protějšek. Samotářský spisovatel Ross se jeví v mnoha ohledech jako ideální chlap, ale co se vztahu týká, projevuje skoro nepochopitelné zábrany. Opravdu mi nedošlo, z čeho měl takový strach. Autorka naznačila předchozí špatnou zkušenost a nejspíš byl tedy ovlivněný právě tou. Chápu nicméně, že nějaký zádrhel nastat musel. V podobných příbězích to prostě bývá zvykem :).
Izzyiným soustředěním na jiné věci a Rossovým samotářstvím bylo zapříčiněno, že mezi hlavním párem to zrovna vášní nejiskřilo. Jejich vztah se však rozvíjel velmi pěkným směrem a působil hodně přirozeně. Mnohem víc jsem si užívala ostatní vztahy ve skupině lidí, která se na hradě sešla. To, jak si pomáhali, jak budovali něco společně a jak si společně dokázali užít pěkné chvíle nakonec na samotné svátky, bylo neuvěřitelně příjemné čtení. Působilo to až slavnostně. Něco takového jsem u autorky zatím neviděla. Asi to bylo těmi Vánocemi, protože ty prostě bývají magické samy o sobě. Tady navíc bylo to, co většina lidí považuje za vysněné Vánoce: sníh. Hodně, hodně sněhu v klidné, tiché krajině. Hořící krb, vůně horkého punče a dobrého jídla, dárky od srdce a lidi, s kterými jste, protože chcete.
Důležitá byla rodina a poselství toho, že i když vám občas vaši rodinní příslušníci pijí krev, jsou nenahraditelní. Stejně tak skupina přátel, která je na stejné vlně a můžete s ní trávit důležité chvíle. V téhle podivné době kniha zapůsobila o to silněji.
Hartusit na předvídatelnost u podobných knih nemá naprosto smysl. Proto to vezmu jinak. Nenazvala bych předvídatelností, když víte, která postava je určená které. Spíš příjemnou jistotou, že si užijete přesně to, co zrovna chcete číst a nebude se to příliš komplikovat. Konec konců sledování cesty dvou postav k sobě je důvodem, proč podobné knihy mají takovou oblibu. Číst o šťastných vztazích, které dobře dopadnou, je přece příjemné.
Nebylo to nejromantičtější čtení od autorky, možná mám výhrady k některým okamžikům a scénám, ale i tak to byl atmosférou jeden z nejlepších dílů. Skotský hrad je místo, kde prostě chcete na Vánoce být a navíc v takové společnosti, jakou autorka vytvořila. Kniha se úspěšně zařadí mezi moje vánoční navozovače pohody a atmosféry.
Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada.
Na zasněžený hrad a vánoční pohodou račte tudy.
O knize:
Autor: Julie Caplinová
Série: Romantické útěky (9. Díl)
Překlad: Petra Královcová
Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)
Rok vydání: 2022
Počet stran: 313
Další knihy ze série
Romantické útěky na bloGu:
Žádné komentáře:
Okomentovat