Tak nám začaly prázdniny. Teda ne tak úplně nám všem, ale chápeme se. Dědka si užijou léta a neděcka zase prázdný MHDčko při cestě do klimatizovanýho kanclu. Nikdy dřív by mě nenapadlo, že léto bude mým oblíbeným pracovním období, ale fakt platí že klíma je klíma. A to, že je míň práce, tomu taky pomáhá.
Ohlédnutí za červnem
Na začátku ohlížení mám už poněkud ohraný, leč čím dál víc aktuální dotaz: kde je sakra červen? Byl vůbec? Asi jo, protože ty knížky jsem četla, takže musel být. Ale profičel tak strašně rychle, že to snad ani možný není. Jedině mě uklidňuje, že to tak mají i ostatní :D
Začínají zase ty hnusný vedra. Vydržet! V práci už vypuklo na plno šílenství dovolených, což mi umožní zdržet se v chládku o něco déle.
Byla jsem poměrně hodně sama doma. Díky tomu jsem stihla i spoustu věcí, ale asi už je na čase začít být zase trochu společenská :D Jestli to ještě umím. Začínám o tom trochu pochybovat.
Letos jsem se (opět) rozhodla, že si budu hrát trochu na dámičku a tak jsem nakoupila fešácký tílečka k sukním. Doufám, že mi to odhodlání vydrží a nezláká mě zase pohodlí kraťasů. Takové rozhodnutí už tu párkrát bylo a sukně vždycky prohrály na celé čáře.
Jinak se po dobu mého června nic zvláštního nestalo.
Jak to šlo v červnu s vybraným čtivem?
Musím přiznat, že jsem
tento měsíc měla poměrně dost šťastnou ruku, protože všechny tři se četly
skvěle a užila jsem si je, i když každou trochu jinak.
Čas krmení – je postapo akční brakovka (ne ve zlém, naopak!), která strhne a zaujme prakticky hned. Nápad má skvělý a zpracování taky, i když přiznávám, že by klidně mohla být kratší, protože všechna ta akce má tendenci se trochu přejíst. Rozhodně si ale nestěžuju. Bavilo mě to, užila jsem si to.
Z vůle luny – měla pro mě celkem těžký začátek. Chvilkama jsem přemýšlela, že to asi nebude ono, ale pak mi to s knihou nějak seplo. Začalo mi to připadat zajímavé a i když mi na tom některé věci nesedly, například hodně zdlouhavých popisů věcí, které šly zkrátit (léčení), musím uznat, že kniha má něco do sebe. Konec byl takový, že druhému dílu určitě šanci dám.
Poslední tanec – tohle byla lahůdka. Očekávala jsem standardní romantiku, ale určitě ne příběh, jaký jsem dostala. Spojení světů bohaté krásné holky z vyšší společnosti a kluka, který žije na ulici, bylo netradiční a skvěle se povedlo. Autorka přidala i báječnou atmosféru New Yorku a streetdancerů. Fakt doporučuji. Je to všechno jen ne standardní romantika.
Nej kniha minulého měsíce:
Nejdřív to vypadalo,
že snad tento měsíc ani nic nevyberu. Všechny knihy byly dobré, ale žádná
neměla to něco.První vážnou kandidátkou se stala Na plný plyn, které se
podařilo přes klišovité téma z klišé ukročit. Pak přišel Poslední tanec a
vypadalo to, že má vyhráno. Na samém závěru se rozhodla zapojit do soutěže i
Kavka a řezník. Po těžkém boji dvou posledních vyhrál nad skvělým humorem
nevšední příběh. Ale bylo to sakra těsně a stupeň vítězů si zaslouží obě.
Co plánuji přelouskat v červnu?
Jedna od českého
autora
Severní den – už nevím, o čem to mělo být a anotaci číst nova nechci, abych si nepokazila překvápko. Doufám, že v knize bude zima. Aspoň mě čtení ochladí :)
Jedna bazáčová
Zatracená svatozář – tohle vidím jako odlehčenou četbu na cesty. Nenáročnou zábavovku, tak snad.
Jedna
z rozečtené série
Bojovník – předchozí tři díly série shrnuté v pohledu mužského hrdiny. Tohle mě vždycky baví. I když je teda tlustá jak cihla.
Konec hlášení!
Žádné komentáře:
Okomentovat