První kniha autorky mě chytla. Bylo to milé letní čtení s příjemnými postavami a hezkým romantickým příběhem. Proto jsem si vybrala i její další knihu a doufala, že autorka neztratila dech a i tato letní romanťárna bude skvělá. Autorka tentokrát nezvolila párek spisovatelů a pobyt na jednom místě, ale cestování a párek, který na první pohled nemá snad společného vůbec nic.
Anotace:
Poppy a Alex,
Alex a Poppy. Nemají vlastně vůbec nic společného. Ona je jak z divokých vajec,
on nosí béžové kalhoty. Ona má neuhasitelnou touhu cestovat, on radši sedí doma
s knížkou. Ale nějak se stalo, že od jisté památné společné jízdy domů ze
studií jsou z nich nejlepší kamarádi.
Většinu času žije každý jinde – ona v New Yorku, on v jejich rodném městečku –, ale už deset let spolu
každý jezdí rok na úžasnou dovolenou. Nebo spíš jezdili. Před dvěma lety se
totiž všechno zhroutilo a oni spolu od té doby nepromluvili.
Poppy má vlastně všechno, co by chtěla, ale ničí ji rutina.
Když se jí někdo zeptá, kdy byla naposledy doopravdy šťastná, ví naprosto
jistě, že to bylo na té poslední nešťastné dovolené s Alexem. A tak se rozhodne
svého bývalého nejlepšího kamaráda přesvědčit, že by si spolu měli vyjet ještě
jednou a všechno si vysvětlit a vyříkat.
Alex jako zázrakem souhlasí – a ona má teď týden na to, aby
všechno napravila. Kéž by se ale mohla vyhnout jedné jediné věci, která visela
ve vzduchu už od začátku jejich přátelství! Co by se asi tak mohlo pokazit?
…
Hlavní hrdinka knihy Poppy má naprosto fantastickou práci. Tedy samozřejmě pokud jste světoběžník, jako je ona, a máte cestování v krvi. Poppy je redaktorkou časopisu, který píše o dovolených v rozmanitých a ne zrovna levných destinacích a její povinností je na vybrané místo odjet a užít si plnými hrstmi všeho, co místo nabízí. Za firemní peníze! A pak o tom napsat článek. Takže dvěma slovy práce snů.
Poppy žije v New Yorku, má pěkný byt, fajn kámošku. Nechybí jí vlastně skoro nic. Žije svůj dětský sen daleko od rodného městečka. Jenže přes to všechno jaksi není šťastná. Už druhým rokem je uvízlá v rutině, která ji méně a méně těší. Ani nádherná místa, kam jezdí, ji nedokážou z toho mrzení vytrhnout. Jednoho dne si uvědomí, že problém vznikl na dovolené v Chorvatsku, kde se nepohodla se svým nejlepším přítelem a od té doby spolu nepromluvili. Protože jí Alex chybí, rozhodne se to napravit a naplánuje další společnou nízkonákladovou dovolenou. Protože jestli kdy byla skutečně šťastná, tak na dovolené s ním.
Paní autorka na stránky své další letně laděné knihy přivedla dvě postavy dlouholetých přátel, kteří jsou rozdílní, jak to jenom jde. Seznámili se v podstatě náhodou na vysoké a od té doby spolu jezdí každý rok na dovolenou. Poppy je jako vichřice nad klidnou hladinou rybníka, kterou představuje Alex. Ona cestování miluje, on by zase až tak nikam nemusel, přes to spolu jezdí a krásně si rozumí a doplňují se. Příběh jejich přátelství vypráví Poppy a myslím, že autorka zvolila vypravěče dobře už jen kvůli tomu, jací oba jsou. K Alexovi by mi nesedělo, kdyby vyprávěl podobný příběh. Nebyl typ, který by si pustil snadno někoho k tělu (a čtenáře už vůbec ne :)) Zato Poppy úplně klidně.
Autorka opět využívá protikladnost dvou postav, jako tomu bylo v předchozí knize. Tady je to ještě víc viditelné a ještě víc mě to bavilo. Navzdory tomu, jak jsou rozdílní, k sobě krásně sedí a pro mě to mezi nimi jiskřilo něčím víc odjakživa. Jeden z nich to viděl, ten druhý na to musel teprve přijít. A o tomto přicházení na skutečné city, je kniha napsaná.
Autorka nechala postupně nahlédnout nejen do současnosti, ale i do minulosti postav. Viděla jsem tak začátek jejich přátelství a postupně s nimi zažila některé jejich dovolené a bývalé vztahy. V minulosti byl ze začátku trochu kámen úrazu. Příběh do ní z pochopitelných důvodů skákal hodně často. Zatím co probíhalo „toto léto“ jsem se tedy dozvídala o tom, jak se ti dva seznámili, jak spolu začali cestovat a co se stalo, že došlo k dvouleté pauze v letních dovolených, které si oba tak užívali. Ze začátku mi to nevyhovovalo a zapomínala jsem, jestli jsem v minulosti nebo teď. Kapitoly byly sice zřetelně nadepsané, kdy se ta konkrétní situace odehrává, ale když jsem se ztratila v ději, snadno jsem na to zapomínala. Navíc mám takový zlozvyk neztrácet čas čtením názvů kapitol :D To ovšem těžko můžu autorce zazlívat :)
V knize se cestuje. Hodně. Kupodivu jsem neměla moc pocit, že by se tak skutečně dělo, protože obě hlavní postavy byly skvělé a kradly si pro sebe téměř celý prostor. Bylo náročnější vnímat cokoli jiného, než ty dva. Rozhovory mezi nimi byly svěží, nápadité a místy i vtipné. Bavilo mě sledovat, jak si povídají a o čem. V podstatě by mi bylo jedno, jestli žvaní v autě, doma nebo někde v tramtárii. Autorka ale nezapomínala, že se její děj odehrává v různých zemích a občas přeci jen vytáhla postavy někam provětrat. Jen prostě místa nebyla hlavní věcí, kterou by v knize řešila. Občas se mi tedy stávalo, že se mi lokace trochu slévaly v jednu.
Podstatou dovolené letošního léta bylo obnovení přátelství – to si aspoň myslela Poppy. Potíž byla v tom, že mezi nimi dvěma nikdy tak úplně nešlo jen o přátelství. Něco navíc tam bylo vždycky a mně se moc líbilo, jak hezky a přirozeně jejich vztah autorka budovala v oněch okýnkách do minulosti.
Autorka se v knize nezabývala jen lehkou letní romantikou. Nakousla také téma strachu ze ztráty přátelství a vyznání se z citů. Co kdyby lásku druhá strana neopětovala a zabilo to i přátelství, které je prostě dokonalé? O takové přátelství přijít nechcete a tak zbývá jen se dívat, jak ten druhý utíká s někým jiným. Druhou možností je do toho šlápnout a pak možná přijít o všechno. A nebudeme si nalhávat, že se to stát skutečně může (a stává). Proto myslím, že pro čtenáře bude snadné se do Poppyiných obav vcítit a prožívat je s ní. Pro mě rozhodně bylo. Podobné přešlapování zažívala v knize jen jedna z postav, ta druhá si byla svými city jistá. A kupodivu bylo snadné vcítit se i do Alexe přes to, že si pouštěl lidi blíž k sobě podstatně opatrněji a byl víc uzavřený. I toto se povedlo autorce krásně vystihnout. Líbilo se mi, že Alex se svých citů nebál, jen čekal, až si bude jistá i Poppy.
Trochu líto mi bylo ostatních postav, které měly roli partnerů těch dvou. Neměly prostě šanci a krásný vztah mezi Alexem a Poppy je předem odsuzoval ke zlomenému srdci. Obzvlášť to bylo smutné u Alexovy partnerky. Jenže takto to prostě v životě chodí.
Druhým vážnějším tématem byla šikana ve škole a jaké následky do života to pro člověka může mít. Poppy podobné zážitky vyhnaly z rodného města a v podstatě jí tím komplikovaly i lásku k Alexovi, který v jejich rodném městečku stále žil a učil tam na škole. Líbilo se mi, že kniha obsahovala i moment prozření a vyrovnání se s touto minulostí. Minulost sice nezměníme, ale můžeme z ní vyrůst a opustit stín toho, co nás kdysi trápilo.
Celkově je kniha moc milým odpočinkovým čtením na léto. Dostala jsem všechno, co jsem jen mohla chtít. Od sympatických postav, přes skvělou chemii mezi nimi až po zajímavý životní příběh těch dvou. Jsem ráda, že mě autorka ani napodruhé nezklamala a těším se na její třetí knihu.
Za laskavé poskytnutí knihy moc děkuji Nakladatelskému domu Grada.
Na cesty s Poppy a Alexem se můžete vydat tudy.
Další kniha autorky na bloGu:
O knize:
Autor: Emily Henryová
Překlad: Tereza Libichová
Vydal: Nakladatelský dům Grada (Metafora)
Rok vydání: 2022
Počet stran: 360
Žádné komentáře:
Okomentovat