29. 9. 2022

Dračí dcera

 



Kniha mě samozřejmě utáhla na obálku a koho taky ne :) Na modré draky slyším už od dob Eragona a abych pravdu řekla, moc YA dračích příběhů se mi do rukou nedostalo. Když přišla nabídka s touto knihou, řekla jsem si, že se to musí napravit a i když je kniha spíš pro mladší čtenáře, než obvykle čtu, rozhodla jsem se ji zkusit.

 

Anotace:

Když se služebná Milla stane svědkem vraždy, obrátí se jí život vzhůru nohama. Stane se totiž opatrovnicí posledních čtyř dračích vajec – a záhy také první dračí jezdkyní nové éry! Jenže vládce ostrovního města Arcosi je odhodlán existenci magických tvorů za každou cenu utajit. Dívka se rázem ocitá v centru mocenských bojů o samou duši Arcosi a jeho obyvatel.

Městem zuří nepokoje. Staří Arcosané se vracejí a dožadují se svých práv. Přinesou draci spásu, nebo plameny? A kdo je vlastně Milla – dívka bez minulosti a rodiny?

 

 

Na Arcosi žili dřív draci úplně běžně. Líhli se na tržišti, hledali svého spřízněného člověka a pomáhali lidem na skalnatém malém ostrově přežít. No, časy se mění. V době začátku příběhu není na Arcosi drak dávno ani jeden. Původní obyvatelé ostrova jsou také pryč a zemi zabral jiný národ, který si své malé území uprostřed moře velmi střeží. Jeho vévoda se stará o svůj lid – ovšem pouze o ten norlandského původu. Další národ, který tu žije, Sartolané, nemají zrovna na růžích ustláno a je vůči nim uplatňován značný útlak a znevýhodňování.

Jenže to se má brzo změnit. Podle starého proroctví se draci na Arcosi vrátí a s nimi přijde nový řád. Utlačovaní získají svá práva a všechno bude zase jako dřív. Protože je tato kniha určená dětem, není překvapením, že v centru toho všeho bude stát mladá dívka, skoro ještě dítě, která náhodou získá dračí vejce a jeden z vylíhnutých draků si vybere právě ji. Hlavní hrdinka Milla je sirotek. Žije v domácnosti bohatého kupce a dělá služebnou jeho dceři. Na první pohled tak nevypadá jako někdo, koho by si vybral drak jako svého člověka. Jenže se to stane a protože draci jsou čtyři, ti další zvolí Tarju, dívku, které Milla slouží, jejího bratra Isaka a syna místního vévody, Viga.

Příběh tedy začíná zdánlivě šťastně – čtyři mladí lidé a čtyři draci se našli a začíná se naplňovat proroctví, které povede k lepšímu životu pro obyvatele Arcosi. Cesta k šťastnému konci ale nebude jednoduchá.

 

O této knize se mi kupodivu nepíše moc lehce, i když se mi snadno četla. Tentokrát mi to, že nejsem cílovou skupinou, docela vadilo. Autorka totiž dokázala knihu na své čtenáře zacílit naprosto přesně. V patřičném věku 10 – 15 let bych si tento příběh užívala neskutečně. Takto byl pro mě příliš dětský, i když do něj autorka zahrnula vážnější témata, jak je poslední dobou zvykem.

Postavy hlavních hrdinů mi poměrně sedly, alespoň ve třech případech určitě – v těch třech, kteří byli přeci jen o něco starší než Milla a díky tomu jsem jim i mnohem víc věřila jejich chování v událostech, které přišly. Co se mě týká, Milla byla navíc, což je bohužel hloupé vzhledem k tomu, že ona měla stát v čele příběhu celou dobu. Mnohem zajímavější hlavní hrdinka by byla Tarja. Oba kluci Vigo i Isak byli super a měli v příběhu své vlastní (dost zajímavé) místo, jen mi připadalo škoda, že nedostali moc prostoru. To ale v podstatě žádná z postav kvůli tomu, že jich bylo tolik. Autorka s nimi dost klouže po povrchu, ale pro danou cílovou skupinu jsou popsané přesně akorát. Nejvíc se samozřejmě věnovala Mille, která mě ale bohužel nebavila. Oproti ostatním třem byla přeci jen hodně dětská, což ale podle mého názoru bude plus právě pro cílovou skupinu, která se s ní díky tomu sžije mnohem rychleji.

V příběhu se stane docela hodně věcí, na tak malý rozsah knihy. Vysvětlené však byly dostatečně vzhledem k očekávanému věku čtenářů. Tam, kde starší čtenář uvidí logické díry a příliš snadná řešení, uvidí čtenář ve správném věku dobrodružství, napínavost a bude se těšit na to, až bude bezpráví potrestáno. Moc se mi líbilo zpracování právě toho bezpráví. Vévoda věřil, že dělá dobrou věc pro svůj národ, že se o své lidi stará a bojuje za ně. Nebyl tedy prvoplánově zápornou postavou, která páchá zlo schválně.  Jeho dobré úmysly vůči Norlanďanům však byly cestou do pekla pro Sartolany. Autorka na tom ukázala, že svět není černobílý a je nutné posuzovat věci ze širšího náhledu. Dobrý úmysl se snadno stal zlem.

 Hrdinové řešili krom problémů své země i své vlastní problémy. Nejzajímavější příběh dostal do vínku Isak a mě by mnohem víc bavilo sledovat právě ten jeho. Isak neměl úplně nejpevnější zdraví. Měl kvůli tomu pocit, že pro svého otce není dost dobrý. Snadno tak podlehl vévodovu vlivu, když ten se k němu choval jinak. Isakovi se také vylíhlo nejslabší dráče, které mělo v příběhu ještě další znevýhodnění oproti ostatním. Pro Isaka se tak komplikovalo zapojení k ostatním a dost se jim odcizil. Autorka jeho pocity a reakce na toto zpracovala skvěle. Ve své odlišnosti i v odlišnosti svého draka se cítil izolovaný a podle mě to ještě krásně ovlivní vývoj postavy do dalších dílů. Osobně mu fandím nejvíc a doufám, že v další knize bude mít více prostoru. Nepochybně i s ním se někteří čtenáři dokážou sžít perfektně.

Vigo byl vůči svému otci vévodovi v podobném postavení, měl ale mnohem stabilnější osobnost díky vlivu své matky. Synové, kteří se postaví svým otcům, jsou pro mě obecně zajímavými postavami a jsem zvědavá, co s ním bude dál. Tarja sice nebyla taky úplně taková dcera, jakou by její otec asi chtěl, o to ideálnější byla jako dračí jezdkyně. Byla hrdá, odvážná a věděla, co chce. Líbilo se mi, že autorka vybrala pro své postavy rozdílné povahy a různé jinakosti. Tohle působí v příbězích většinou dobře a ukazuje to, že odlišnosti lidských povah jsou ku prospěchu věci a být jiný není špatně.

Draci působí ze začátku tak trochu jako troubové než nebezpečné potvory a jejich lidé se k nim chovají jako k plyšákům. Ale tak jsou to dráčata :) tedy aspoň ze začátku. Nejvíc patrné to bylo na Mille a jejím Ignatovi. Právě na nich dvou se autorka rozhodla nejvíc ukázat vztah mezi člověkem a drakem. Za mě toto popisování opět perfektně odpovídá cílové skupině a ta bude patřičně spokojená. Bude pro ni snadné si představit, že jsou v podobné situaci a mají svého draka, který se chová spíš jako štěně.

 

Kniha se může právem pyšnit skvělými popisy a parádně čtivým stylem, kterým autorka svůj příběh přednáší. Když už jsem se do knihy začetla, bylo těžké se odtrhnout. Jediné, co mě trochu mrzelo, že komplikace a těžkosti se Mille řešily až podezřele snadno. To ale opět patří ke knihám pro danou cílovou skupinu. Čtenáři si tu můžou pěkně prožít všechno od nálezu vejce, vylíhnutí dráčete až do prvního letu. Všechno prožijí s Millou a Ignatem. Ostatní jsou v tomto trochu upozaděni, ale to je pochopitelné, když si autorka vybrala, že draky a jezdce bude mít čtyři. Díky tomu může do popředí postavit jejich přátelství a spolupráci. V některém případě dokonce lásku, i když ta je zde podána lehce, spíš nenápadně a naprosto úměrně věku. Přátelství mezi jezdci i ostatními postavami je tady klíčové a bez spolupráce a vzájemné pomoci by postavy nedosáhly ničeho. Všichni se spojí za společnou dobrou věc a tohle podle mě do pohádek rozhodně patří. Moc se mi líbí, že autorka nepodlehla některým současným trendům a středobod jejího příběhu je právě toto.

Kniha Dračí dcera je takovým předstupněm před dalšími dračími knihami, jako je například Eragon. Pro děti, které chcou svoji první knihu o dracích bude skvělým čtením. Kniha je i přes poměrně závažné životní skutečnosti postav spíš pohádkou než fantasy příběhem. I když se v ní odehrávají situace, kdy má sobectví, chamtivost a bezpráví navrch, není to podáno přehnaně krutým a zlým způsobem. Zároveň se autorka nebojí nechat postavy prožít něco zlého, aby mohla ukázat, že spolu budou silnější a dobro dokáže zvítězit, i když to bude něco stát.

Pro cílovku ve věku kolem jedenácti let je to rozhodně skvělé čtení, pro starší čtenáře už bohužel ne, ti už by mohli v příběhu něco postrádat. Za sebe nemůžu říct, že by mě příběh nezaujal, ale přeci jen byl pro mě až příliš jednoduše psaný. Jako oddechovka a milá pohádka o přátelství ovšem zapůsobil parádně a docela mě mrzí, že jsem něco podobného v dětství neměla :)

 

Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. 

Příběh draků z Arcosi najdete tady.

 


O knize:

Autor: Liz Flanagan

Překlad: Karolína Medková

Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)

Rok vydání: 2022

Počet stran: 320

 


Žádné komentáře: