Knihu jsem si vybrala kvůli letně a romanticky působící obálce – to zaprvé. Druhým pokušením byla anotace. Insta-princezna a námořník, to znělo jako něco, co by mohlo zajímavě jiskřit. Nakonec pro mě kniha dopadla tak napůl. Není vysloveně nač si stěžovat, ale zároveň mi některé věci úplně nesedly.
Anotace:
Piper Bellingerová je zhýčkaná
osmadvacetiletá dívka, které bohatý otčím poskytne, co si jen zamane. Jenže…
když jednou vypije moc šampaňského a party na střeše se tak trochu zvrtne,
odstřihne ji od rodinných financí a spolu se sestrou je pošle do zapadákova na
druhém konci pobřeží, kde mají vést bar svého zesnulého otce.
Kamkoli se na malém městě vrtne, potkává
Brendana, mohutného vousatého námořního kapitána, který je od první chvíle
přesvědčený, že Piper tam dlouho nevydrží. Hvězda sociálních sítí, co se ráda
baví, a drsný rybář jsou sice naprosté protiklady, ale vře mezi nimi
nepopiratelná přitažlivost. A Piper musí svému nevlastnímu otci (a tomu
otravnému rybáři taky) dokázat, že se o sebe dokáže postarat. Copak to opravdu
může být tak strašné?
…
Příběh otevírá ukázka Pipeřina párty života. A hned na začátku musím říct, že z toho představování Piper nevyšla zrovna nejlíp. Téměř okamžitě jsem si začala myslet, že s touto hrdinkou se sžiju jen těžko. Něco tak povrchního a hloupého jako ona se vidí málo kdy. Jediné oč se starala, bylo, jak bude všechno působit na společnost, jak bude vypadat na svém instáči a hlavně, aby byla pořád šik a dokonalá a fakt nad věcí. Vlastně jsem úplně souhlasila s jejím ex, který jí na pár prvních stránkách odkopl. Sice jí tedy vyčítal to, co i u něj bylo hlavními vlastnostmi, ale budiž. Tomuto světu a lidem v něm asi nerozumím.
Podstatné je, že právě tento rozchod odstartoval všechno. Piper se rozhodla, že v žádném případě nesmí před světem vypadat jako holka, které se odkopnutí dotklo a uspořádala monumentální rošťárnu. Trochu se to zvrtlo a skončila v policejní cele. Její bohatý otčím se tentokrát rozhodl, že přetekla mez a holčička dostane přes prsty s dokonalou manikúrou.
A tak se Piper ocitla ve vyhnanství. Pěkný kus od zářivého Los Angeles v malé rybářské vesničce, odkud pocházel její otec. Zdědila tam po něm bar a právě do něj byla vypovězena, aby se poučila o tom, co je skutečný život a zkusila se postarat sama o sebe a pro změnu se taky zajímala o jiné věci než hadry, instagram a večírky. Společnost ve vyhnanství jí dělá její sestra a nejdřív to vypadá, že bude jediným člověkem, který v městečku na Piper promluví hezké slovo.
Hrdinku tedy máme na venkově a její proměna může začít. To totiž bylo podstatou příběhu stejně, jako nově nalézaná láska. Piper musela najít hlavně samu sebe, svou hodnotu jako člověka. Musela se naučit, že skutečný život se hodně liší od toho instagramového a že bez tatínkových peněz a armády služebnictva to není úplně jednoduché. Na tuto proměnu jí dala autorka pouhé tři měsíce. To mi připadalo dost málo. Piper táhlo na třicet a v tomto věku už se člověk ze zajetých kolejí nedostane tak snadno. Prostě Pipeřina proměna mi přišla dost neuvěřitelná a to i v tom případě, že motivací byla láska (k té se taky ještě dostanu). Je totiž jasné, že to zvládla. Na začátku byla hloupá nána, na konci už skoro normální holka, to všechno za tři měsíce… aha, jasně.
Pojďme se podívat na okolnosti, které proměnu způsobily.
Princezna přijela do rybářské vesničky a našla svůj zámek dost zpustlý. Místní se o bar jejího otce moc nestarali, jen tam chodili pít a správce pil zdaleka nejvíc. Nepořádek, který tam sestry po příjezdu našly, je nicméně neodradil od toho, aby se usadily v bytečku nad barem a začaly ho dávat do pořádku. Ani jedna nikdy neuklízela, nevařila, nestarala se o sebe… Přes to se do toho rázně pustily a zvládly to. Piper se tedy útrapami nedala zlomit snadno. Byla zranitelná, ale zároveň v sobě měla více síly, než tušila.
Druhou okolností byla samozřejmě láska. Hned první den narazila na kapitána rybářské lodi Brendana. Od první chvíle přeskočila jiskra, i když on jí dával najevo spíš znechucení z její oslnivé osobnosti, přitahovala ho stejně. Ze začátku mi to, jak se neměli rádi, přišlo v pohodě, tedy ne neměli rádi. Narazili na sebe dva naprosto rozdílné světy a reakce byla adekvátní. Neměla jsem problém pobrat ani to, že se šíleně přitahují. Podobně zběsilá chemie mezi lidmi může klidně být. Problém pro mě byl najít v tom lásku a romantiku (nicméně je to můj problém, že si to představuju jinak).
Tedy ne že by chybělo postupné narůstání napětí a jiskření přitažlivosti mezi nimi. Na vášni celý jejich vztah stál, jen mi chybělo to hlubší a citové. Necítila jsem to z nich, i když jejich city autorka zdůrazňovala až přehnaně, v tomto jsem jim věřila daleko víc to, že spolu chtějí spát, než že k sobě něco cítí. Rozuměj něco jiného než potřeba tělesných věcí. I to, co pro ni Brendan dělal, se mi zdálo více jako snaha dostat se jí do postele než pokus o vážnější vztah. Nejdřív tedy ne, zdálo se, že je prostě hodný chlap, který chce pomoct, protože tím chce vyrovnat nešťastný začátek. Jenže ten podtext toho, že se s ní sbližuje, aby se s ní vyspal, tam byl víc než ten, že k ní něco cítí – tedy původcem změny názoru na ni byl jiný orgán, než srdce :D. Postupně jsem se snažila najít něco, co ty dva spojovalo kromě sexu a vlastně nevím. Podle mě ten vztah stál jen na sexu, na tom, že ona byla krásná a on dlouho s nikým nespal. Super bylo to, že oba chtěli to samé. Nešlo tedy o nevinnou holčičku, kterou przní náruživý chlap a zasvěcuje ji do neznámého – bod nahoru. Piper si to uměla taky užít a říct, co chce. Byla princezna, ale rozhodně ne nevinná a nesmělá. Věřila jsem jí to, sedělo to skvěle k její povaze tak, jak byla napsaná.
A jsme teda u toho sexu. Tady byl pro mě kámen úrazu veliký. V romantických knihách jsem spíš příznivcem jemnějšího sbližování a méně názorné erotiky. S autorkou jsme se v tomto nepotkaly. Sex byl zbytečně popisný, bylo ho moc a byl skoro nepříjemně vulgární. Tím se to pro mě celé otočilo z romantického příběhu do červené knihovny v tom stylu, který je teď tak populární. Nemám ráda ani „užvaněný sex“ a že ti dva mleli něco žhavého pořád. Těch penisů, buchtiček a mušliček bylo na mě trochu moc. Fakt jim tu vášeň přeju, ale toto nebylo něco, co jsem od knihy chtěla a kdybych věděla, že to tam bude v takovém množství a jak to bude popsané, asi bych se jí vyhnula.
Pryč od toho, co mě neuchvátilo k tomu a honem k tomu, co se mi líbilo.
Jako první to bylo rozhodně prostředí malého rybářského městečka a místní komunity lidí. Muži tu mají hodně nebezpečnou práci a autorka to příběhem šikovně propletla. Styl života hodně ovlivňuje povahy a postoje místních a proto jsem měla pochopení pro Brendanův názor na Piper, který si utvořil, když ji poprvé viděl. K mému překvapení Piper až na pár trapasů zapadla docela dobře. Paní autorka jí dala do povahy rys laskavosti a vstřícnosti. Piper měla ráda lidi a díky její otevřenosti a komunikativnosti se ulámaly hroty rozdílů. Popisy jejího sbližování s místní komunitou byly další věcí, které se mi hodně líbily. Ukázalo se, že je v jádru dobrosrdečná, umí pomoci a není povýšená. Díky tomu moje sympatie k Piper vzrůstaly. Taky jsem díky tomu pochopila, proč se v městečku tak dobře cítí a zvažuje, že by tam zůstala. Objevila tam totiž něco, co při své povaze potřebovala daleko víc, než stovky virtuálních fanoušků. A pak se bohužel do hry dostal ten sex :D Jenže kdo by nestál o chlapa, s kterým to tak skvěle klape v posteli?
Další věcí, kterou hodnotím rozhodně kladně, byla ukázka Pipeřiných nejistot a pochybností o sobě samé, které si přinesla z instagramového života. Autorka zdůraznila ten rozdíl mezí online životem a normálním světem. Vypíchla rozdílnost toho, co je důležité a na čem skutečně v životě záleží. Piper, která byla zajatcem názorů a hodnocení neznámých lidí, jimž byla jako skutečný člověk úplně lhostejná, najednou chápala, co to jsou pravé vztahy mezi lidmi. Co znamená život ve společnosti a na čem opravdu záleží a co člověk potřebuje, aby měl hodnotu jako lidská bytost. Kdyby toto bylo podepřeno něžnou romantikou a ne hlavně tím sexem, bylo by to dokonalé.
Co se příběhu týká, musím říci, že nápad propojit dva tak rozdílné světy byl rozhodně dobrý. Četlo se to doslova samo a sledovat Pipeřin život v městečku bylo super. Celkově mi vlastně na knize vadilo jen to, že vztah byl založený hlavně na sexu a popisy sexu samotného. To je ale spíš otázka osobních preferencí čtenáře, takže většině to vadit vůbec nebude. Knihu tedy můžu klidně doporučit čtenářům, kteří nejsou na podobné věci takové citlivky :)
Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada.
Knihu i s ukázkou najdete tady.
O knize:
Autor: Tessa Bailey
Překlad: Lucie Libovická
Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)
Rok vydání: 2022
Počet stran: 360
Žádné komentáře:
Okomentovat