Za volbou této knihy stála nutnost odpočinout si chvilku od pohodově laděných romantik, lehčích fantasek a „yafantasytypických“ hrdinů. Chtěla jsem něco napínavého, akčního… Něco, co bude mít spád. Tohle mi připomnělo Hunger Games a to rozhodně spád mělo. Takže jsem se rozhodla do toho jít. A nelitovala jsem!
Anotace:
Když žijete na Krvavém ostrově, každý den může
být tím posledním. Právě tady totiž před deseti lety propukla nákaza, která
člověka během chvíle změní v nemyslící vraždící monstrum. Dnes je ostrov
prošpikovaný kamerami, jejichž záběry sledují miliony lidí po celém světě.
Jenže i boj přeživších o holý život se jednou okouká, a tak se zrodí Útěk z
Krvavého ostrova – reality show, v níž spolu bude deset Ostrovanů a stejný
počet dobrovolníků z pevniny soupeřit nejen o astronomickou finanční odměnu,
ale hlavně o možnost opustit Krvavý ostrov jednou provždy! Astrid, mezi diváky nechvalně známá jako Popravčí,
je rozhodnutá soutěž za každou cenu vyhrát. Aby to dokázala, bude muset udržet
naživu nejen sebe, ale také svého tajemného a nebezpečně lehkovážného parťáka z
pevniny Lukea. Přitom nesmí zapomenout, že skutečným nepřítelem nejsou nelidské
vatry, ale korporace Krvestráž, která touto barbarskou podívanou bezostyšně
vydělává na utrpení druhých...
…
Kniha je dost akční už od
začátku a napínavý start jasně udává směr, kam se vyprávění bude ubírat. Hned
na prahu příběhu jsem poznala místní hrdinku a taky záporáky z dovozu,
kteří se teda neštítili vůbec ničeho. Neskrývaně nátlakovou metodou nacpali
hlavní hrdinku do situace, do které by nikdo rozumný dobrovolně nešel. Jakým
překvapením nakonec bylo, když jsem zjistila, že se přeci jen našli blbouni,
kteří do toho dobrovolně vlezli. Nepřekvapivě nikoli mezi obyvateli ostrova,
ale rekrutovali se z řad diváků.
Diváků čeho, ptáte se?
Tak začneme od začátku. Byl
jednou jeden ostrov…
A na tom ostrově se zrodil
podivný živočišný druh, pro který se ujal název vatry. Jednalo se o jakési
křížence upírů a zombíků. Každopádně šlo o nakažené původní obyvatele ostrova,
ze kterých se staly po krvi a mase lačnící stvůry, které vylézají za soumraku a
loví přeživší. Člověk by čekal, že lidi z pevniny se pokusí ostrovany
zachránit, ale ne! Na ostrov navezli raději hromadu kamer a vysílají odtud „onlajn“
krvavou zábavičku pro lidi na pevnině. A protože každá zábava se přejí a diváci
se nudí, je potřeba přitvrdit. A tak se zrodila reality show „Útěk z krvavého
ostrova“.
Princip je jednoduchý: Soutěžící
musí přežít mezi vatrami tak dlouho, aby splnili zadaný úkol a dostali se do
bezpečí. A aby to bylo zajímavější, každý „dobrovolně“ se účastnící soutěžící z ostrova
dostane k sobě skutečného dobrovolníka z pevniny. Přežít musí oba
společně. Když umře jeden, bude i druhý ze soutěže vyřazen.
Musím uznat, že autorka se s hrdiny
nijak nemazlila. Úkoly v soutěži nebylo potřeba nijak složitě vymýšlet,
stačilo hrdiny vylákat do volného prostoru a nahnat tam s nimi krvežíznivé
potvory. O napětí už se postarala prostá touha všechno přežít. Abych ale
autorce nekřivdila, nějaké zadání soutěžící přeci jen měli a při tom všem
utrpení zbyl i čas na to se s nimi trochu víc seznámit. Přesně dost na to,
abych nechtěla, aby pomřeli. Aspoň teda někteří z nich. Nějak jsem tušila,
že není moc dobrý nápad si oblíbit kohokoli mimo ústřední dvojici, protože
vybíjení postav začalo už při prvním úkolu…
Hlavní hrdinka Astrid byla
zajímavě napsaná už jen proto, že to nebyla drsňačka od nátury – čemuž mám
obecně v knihách problém uvěřit a fandit. Dělala prostě všechno, co musela,
aby zůstala naživu. Někdy to znamenalo i to, že musela nechat někoho zemřít,
protože mu prostě nedokázala pomoct, aniž by sama zemřela. Legendární Popravčí
z ní udělali až diváci, kteří naprosto nepochopili nejkrutější moment v jejím
životě a nezatíženi zbytečnou empatií s malou holkou usoudili, že je
prostě krutý zabiják. Uvnitř byla pořád holka s traumatem, které neměla
čas vstřebat, protože musela dál denně bojovat o přežití.
Hlavní hrdina Luke… co o něm
říct. Musím přiznat, že vedle ostrovanů jako pevninář celkem zanikal a vlastně
byl zajímavý jen tím, že ho napárovali s Astrid. Očekávám, že to s ním
bude lepší v dalším pokračování, kde dostane i víc prostoru jako osobnost.
Tady byl prezentován, jako cosi lehce tajemného, takže ano, na záhadu kolem
jeho osoby jsem zvědavá byla, protože náznaky slibovaly něco extra. Chováním
byl lehce křísnutý Mirkem Dušínem a vlastně se tím k Astrid i hodil.
Přinesl pro ni trochu zajímavý náhled na „cenu přežití“.
Na ztvárnění Astrid oceňuji nakonec
i to, že byla perfektně funkční i bez hlavního hrdiny. Vlastně celá romantická
linka byla velmi nevýrazná a v kontextu knihy hodně nedůležitá. Obecně z ní
mám pocity spíš rozpačité a moc nechápu, proč byla vůbec nutná. Na obyčejném
přátelství a sympatiích to mohlo fungovat úplně stejně a další rozvoj vztahu
mohl počkat do dalších dílů příběhu. Problém byl, že příběh jako takový se na
romantiku nezaměřoval a krutost ostatního děje brala romantice pozornost. A
upřímně: I mě, jako čtenáři, nezbyla chuť a volná kapacita vnímat toto.
Pozornost byla upřená spíš na to, kdo přežije, než na to, kdo se zamiluje. A
tak se pro mě city prostě nevylouply moc přirozeně. Doporučení: Kvůli romantice
to nečtěte :D
Kvůli čemu ale stojí za to
knihu otevřít je jednoznačně napínavost, akčnost a nebezpečí pro postavy.
Všichni soutěžící měli zajímavě zpracované osobní příběhy a u ostrovanů
fungovala skvěle i motivace, proč chtěli soutěž vyhrát. Když jsem si přečetla
podrobnosti o jejich životě na ostrově a minulost jednotlivých postav, bylo
překvapivě snadné najít v sobě pochopení i pro ty drsnější, kteří
vystupovali spíš jako záporáci než týmový hráči. Hra byla plná podrazů a ostrovani
hráli vážně tvrdě.
Hráči umírali doslova od
prvního úkolu. Překvapilo mě, že i na tak malém prostoru, na kterém jsem se s nimi
mohla seznámit, bylo dost času, abych některým smrt opravdu nepřála a nebylo mi
lhostejné, když pomřeli. Škoda, že se úkoly vzaly tak hopem. Vše se rozhodlo
doslova během pár dnů. I když možná dobře, že to autor nenatahoval a neplnil
omáčkou. Napětí a nebezpečí tak zůstalo pěkně hutné a udrželo mě u knihy
doslova na jeden zátah.
Opravdu to bylo v lecčems
podobné Hunger Games. S jediným rozdílem. Tam byla moderátorka úplně
pitomá a stejně tak davy sledujících u obrazovek. Tady šlo o něco víc. Šlo o
moc, o peníze a o nadvládu nad tupým stádem lidí, které sedí u televize zaujaté
krutou podívanou a utrpením ostatních. Působilo to sakra opravdově.
Celkově musím říct jedno
velké JO! Tohle fungovalo. Jednoduchá zápletka, jednoduchý děj a zároveň velmi opravdové
nebezpečí a emoce spojené se vztahem k postavám. I když byla kniha relativně
krátká, dala mi to, co jsem chtěla. Pokračování je v závěru jasně
naznačené a já se na něj určitě chystám.
Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada.
Příběh seženete zde.
O knize:
Autor: Melissa Welliver
Překlad: Tomáš Slavík
Vydal: Nakladatelský dům
Grada (Cosmopolis)
Rok vydání: 2026



