Tohle jsem brala do ruky jako sázku na jistotu. Už podle anotace měla kniha všechno, co mi vyhovuje a u čeho se obvykle dobře bavím. Jediná obava, kterou jsem měla, byla neznámá autorka (vlastně autorky), protože co si budem, občas se kvůli stylu psaní nepovede i zajímavý příběh. Tak schválně, co myslíte, jak to těm dvěma holkám klaplo?
Anotace:
Meryn se nikdy netoužila stát jednou ze
Spoutaných, elitních královských válečníků jezdících na obrovských pravlcích.
Pohrdá jejich chladnokrevnou brutalitou i životem v luxusu, který ostře
kontrastuje s chudobou jejího lidu. Když ale její mladší sestru unesou
nesmrtelná monstra, Meryn nemá na výběr. Přidat se ke Spoutaným je jediná
možnost, jak milovanou Saelu zachránit. Nejprve však musí obstát ve
smrtonosných zkouškách, kde ji i ta nejmenší chyba může stát život. Aby toho
nebylo málo, ostatní rekruti by ji nejraději viděli mrtvou, její vlčice s ní odmítá komunikovat a instruktor Stark je krutější než
samotné zkoušky.
Snad každý jí usiluje o život – každý až na proklatě
přitažlivého prince Killiana, jehož pozornost z ní dělá snadný terč. A jak
navíc Meryn brzy zjistí, tajemství skrytá mezi hradními zdmi nejsou o nic méně
nebezpečná než monstra číhající za hradbami…
…
Království, v němž se
příběh odehrává, je ve válce. Trvá už dlouho, několik generací a je vedená
proti nepříteli, který je velmi silný – vampýrům. Naštěstí pro obyvatele říše
stojí i na jejich straně silný spojenec. Obrovští vlci, na jejich hřbetech
jezdí elitní válečníci do boje proti vampýrům. Tihle Spoutaní jsou sice
ochránci království, ale nejsou o nic méně obávaní a krutí, než nepřítel.
Lidé žijí v chudobě.
Všechno je podřízeno probíhající válce, která stojí obrovské množství zdrojů.
Peněz, materiálů i lidí. A její konec je v nedohlednu…
Meryn, hlavní hrdinka knihy
nemá snadný život. Její máma je nemocná a ona se sama stará o mladší sestru a
její vzdělání. Nevydělává na to způsobem, který by člověk u mladé holky čekal,
ale rozhodně je velmi odhodlaná sestře život usnadnit jak to jen půjde. A je
sakra dobrá v tom, co si vybrala. Volné chvilky tráví s přítelem,
který pracuje na hradě a na všechnu tu bídu okolo je vlastně díky němu docela
spokojená. Až do chvíle, kdy její sestru unesou a Meryn je odhodlaná ji
zachránit za každou cenu. Ví, že unášené děti jsou odvlékány na území nepřítele
a jediný jistý způsob, jak se tam dostat rychle je s armádou. Meryn se
nechá naverbovat a doufá, že pomaže na frontu obratem, ale má smůlu. Zrovna
vyhlásili nábor do elitní jednotky Spoutaných a účast v něm není dobrovolná.
Proti své vůli ve zkoušce uspěje, naváže pouto s vlkem a nastoupí na akademii,
kde vlčí jezdce připravují a cvičí k boji.
Pouto s něčím mě na
příbězích baví, pokud to něco není chlap. Tady se jednalo o pouto s obřím vlkem
a musím říct, že párek Meryn a její vlčice se extra povedl. Člověk by řekl, že
když ž se člověku podaří v první těžké zkoušce uspět a vybere si ho vlk,
bude mít vyhráno, ale o Meryn to rozhodně neplatilo. U ní nebylo ani tak
důležité, aby si ji vlk vybral. U ní bylo důležitější, aby přijala a pochopila
něco, oč nikdy nestála a čím pohrdala, musela změnit od základu sebe sama, svůj
náhled na svět a názor na některé lidi. Nemusím ani povídat, že na cestě,
kterou musela ujít ji čekalo pár příjemných překvapení – nových přátelství a
lásek, ale daleko víc zklamání – ztrát a zrady. Meryn je dubová palice, navíc
nikomu nedůvěřuje a nechce s nikým sdílet tak extrémní blízkost, jako s vlkem.
Vlčice Anassa je zase hrdá a nehodlá někomu podlézat a přesvědčovat ho. Merynin
život na akademii tak začíná jako souboj dvou silných vůlí, komplikovaný ještě
smrtelně nebezpečnými zkouškami, nepřátelstvím spolužáků a krutým velitelem
instruktorů.
Autorka si připravila
zajímavý střet dvou světů, z nichž jeden představuje Meryn, holka z lidu
a druhý její spolužáci na akademii. Ti téměř všichni pocházejí z elitních rodin
Spoutaných válečníků. Znají život v luxusu, umí chodit v dvorském chování
a etiketě a hlavně považují službu mezi Spoutanými za absolutní čest a jediný
smyls života. Meryn si tedy musí vybojovat i svoje místo mezi nimi a protože
není „jejich“ moc o ni nestojí, pokud ji nechtějí rovnou zabít. Zabití někoho
totiž pobyt na akademii dost usnadňuje. Při zkouškách vždycky někdo umře, stane
se nehoda, „nehoda“ nebo vlci vyřazují slabý článek a tak Meryn musí tvrdě dřít
na tom, aby se jím nestala ona. A její spolužáci mají proti ní obrovský náskok.
Toto si užívám, baví mě sledovat úspěchy i neúspěchy a hrdinům fandit. Tady
jsem to dostala přesně takové, jaké to chci mít.
Jak už jsem psala, můj šálek
čaje je, když se kniha odehrává v nějakém druhu školního nebo obecně
výcvikového prostředí, kde se hrdinka něco učí – o světě, o nutných nových
věcech i sama o sobě. Hodně často to bývají tvrdá školní léta a to právě
odlišuje dobrou knihu od špatné. Ne tedy přímo ta tvrdost, ale to, jakým
způsobem tím hrdinka prochází. Často to autoři hrají tak, že všechno je drsné a
krvavé tak nějak samoúčelně, moc to nedává smysl a hrdinka tím projde až moc
snadno. Tady to tak nebylo. Krutost světa dávala smysl a Meryn nedostala nic
zadarmo. Nebylo to tak, že by jí nikdo nepomáhal, ale větší část dřiny byla na
ní a nic nedostala jen tak. Dost často i
něco, co se zdálo být požehnáním nebo výhodou nakonec bylo spíš prokletím nebo
aspoň komplikací. Pokud tedy tento typ zápletky máte rádi, tady ji dostanete v její
nejlepší formě.
Stejně ráda mám milostné
trojúhelníky, ale opět jen ty zajímavé. Geometrický útvar vezdejší patřil
rozhodně k těm povedeným, i když já jsem si v něm favorita našla
rychle a snadno. Jeden z nich byl od začátku takový, že to působilo jako
zdvižený prst. Věděla jsem, že je na něm něco špatně, jen bylo potřeba přijít
na to, oč jde. Autorka to odkrývala pěkně postupně a na Meryn čekalo několik obrovských
překvapení :D Není to sice úplně nepředvídatelné a skoro bych řekla, že místy
průhledné, ale všechny víme, co máme rády a tak to nevadí :D
Co se žhavých scén týká,
rozhodně tu nechybí, tak s nimi počítejte. Nedá se říct, že by se tu při
jejich popisech někdo držel zrovna zpátky, takže počítejte i s tím.
Naštěstí se dají přeskočit – a to jsem dělala, protože mi lezl na nervy ten
chlap :D Z těch pár, které jsem zvládla, můžu konstatovat, že Meryn
rozhodně není nevinná dívenka a podle toho to taky vypadá. Není to popsáno
nijak nevkusně nebo nevhodně, ani trapně, ale žhavé je to až na půdu.
Autorčin styl je lehce
košatější, ale napínavosti příběhu a spádu děje nějak neubírá. Četlo se to
velmi pěkně a těch šestset-něco stánek uteklo až nemile rychle. Nenarazila jsem
na nic, co bych považovala za zbytečný balast (možná jen začátek byl lehce
pomalejší), takže po této stránce jsem rozhodně spokojená. Autorce se povedlo pěkně propojit svět ostrých
zbraní a krvavých bojů se světem sexy šatiček a dvorských intrik. Jasně, že v YA
knihách nějaký ten plesík s příležitostí se nastrojit proběhnout musí a
tady to tvořilo krásný kontrast se špínou výcviku a krví zkoušek. Meryn krásně
zapadla do obou světů – i když ne snadno. Ona vlastně bojovala i na těch
pitomých plesech :D chudák holka.
V průběhu vyprávění,
mezi napínavými okamžiky výcviku a zkoušek a odlehčenými chvílemi na plesech a
v luxusních komnatách jezdců, mě autorka postupně seznámila s historií
království a jezdců na vlcích a přiblížila politickou situaci v zemi. Nemůžu
říct, že bych se nedozvěděla vše podstatné pro tento první díl, ale mám pocit,
že to nejzásadnější na mě teprve čeká. Klidně bych podobných politicko-válečných
věcí brala víc. Na druhou stranu jsem vše poznávala společně s Meryn a ta
kvůli svému životu před spoutáním nevěděla v podstatě nic, co nebylo
oficiální komunikací vlády. Takže nic :), rozhodně ne pravdu. Krom bojování a
lásky je tu tedy taky slušná porce tajemství, intrik a zrady, která nechá
chladným jen opravdu hodně cynického čtenáře.
Svět i příběh je prostě
podařený a už se nemůžu dočkat, až se dozvím víc o vampýrech. A taky jsem
zvědavá, jak se vyvrbí situace v království po tom, co se na konci
semlelo. Kde je můj další díl, prosím?
P.S.: Nechápu, jak mohou dvě
autorky spolu napsat něco tak suprového. Jak se domluví, když chce každá něco
jiného? Mně by vadilo, že mi do toho někdo kecá :D
Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada.
První díl nové série najdete tady.
O knize:
Autor: Sable Sorensen
Série: Krev Nocturny (1. díl)
Překlad: Kateřina Tomcová
Vydal: Nakladatelský dům
Grada (Cosmopolis)
Rok vydání: 2026
Podobné knihy na bloGu, aneb na co jsem po dočtení dostala chuť:
