Léto porušených pravidel

 

Taylor Swift neposlouchám, takže tohle lákadlo na mě tentokrát nezafungovalo :) Úplně mi stačil příslib prosluněné letní romance, protože co jiného by měl člověk v létě číst, že?

 

Anotace:

Prosluněná letní romance inspirovaná písněmi Taylor Swift.

Meredith ztratila před osmnácti měsíci svou milovanou sestru Claire a uzavřela se před světem. Nyní přijíždí s rodiči na půvabný ostrov Martha’s Vineyard na pravidelné velké rodinné setkání, tentokrát završené svatbou sestřenice. Krátce před odjezdem Meredith navíc opustil přítel, a ona je rozhodnutá věnovat se jen kamarádům a rodině.
Celý týden se nese ve znamení svatebních příprav a každoroční rodinné hry, v níž chce Meredith na počest své sestry vyhrát. Když ale uzavře kvůli hře spojenectví s Wittem, nevlastním ženichovým bratrem, netuší, že díky němu její život znovu získá pestré barvy.
Zůstane romantický letní románek jen pouhou vzpomínkou na jeden nezapomenutelný týden?

 

…

 

Ze začátku mě příběh zaskočil tím, jak vážnou notou začal. Hlavní hrdinka Meredith s rodinou odjíždí na prázdniny na ostrov Martha’s Vineyard, kam jezdili každý rok s rodinou. Její rodině tam patří rozsáhlé pozemky a každé léto se tam sjíždělo příbuzenstvo. Meredith a její sestra Clare – zejména její sestra – to na ostrově milovala. Začátek vyprávění hrdinku zastihl na trajektu a bylo zřejmé, že se na ostrov vrací po dvouleté pauze a její sestra Clare tentokrát na trajektu s rodinou není. Hodně rychle mi z hrdinčina prožívání došlo, proč chybí (i kdyby to nebylo napsané v anotaci). A začalo mi z toho být smutno. Meredith jela na milovaný ostrov a na svatbu oblíbené sestřenice, měla být šťastná, ale události uplynulých dvou let si s sebou táhla jako balvan na krku. K dovršení všeho dostala těsně před odjezdem kopačky od svého přítele, ke kterému byla hodně upnutá. Na první pohled to tedy na letní romantický příběh nevypadalo.

Naštěstí úplně stejně jako smutek umí autorka představit čtenáři a přenést na něj jiné emoce a tak na rovinu říkám, že tato kniha je pro mě jeden z nejkrásnějších letních románů vůbec. To jen pro toho, komu se nebude chtít číst celý článek :)

 

Kniha dějem obsáhne opravdu jen jeden jediný týden, ale je to léto jak bič. Takové, jaké by si každý představoval. Nechybí prostě nic a ústřední zábava – rodinná hra Atentát – děj krásně ozvláštňuje a dodává atmosféru. A ta je taková letně rošťácká a šťastná z blížící se svatby a ze setkání celé velké rodiny a nových příbuzných a přátel ze strany ženicha, kteří na svatbu přijeli také. Rodinná hra Meredith navíc umožňuje zavzpomínat na svou sestru, protože ta hru milovala a byla v ní přebornicí. Meredith tak sestru svým způsobem symbolicky „nechá jít“ a rozloučí se s ní ona i její rodina. To přidávalo do mixu atmosféry trochu sentimentální nádech spolu s krásnými vzpomínkami na milovanou sestru. Meredith se navíc znovu sbližuje s kamarády a příbuznými, od kterých se v šoku a ve smutku uplynulých dvou let odstřihla. K tomu je tu samozřejmě Witt, ženichův nevlastní bratr. Hrdinka díky němu zažije takřka pohádkovou lásku, která ovšem nemusí vydržet, protože společný týden je krátký. O to intenzivněji všechno prožívá a koktejl léta, přátelství, rodinných vztahů, štěstí, lásky a smutku je opravdu opojný.

K dobrému pocitu z romantické linky hodně přispívá Witt – pěkný, sympatický, zábavný, prostě na první pohled ideální mladý muž, který nepokazí žádnou srandu. Skvěle se k sobě s Meredith hodili. Vadilo mi, že v jeden moment téměř na konci knihy o něm vyšlo najevo něco zásadního, co před Meredith tajil. Úplně jsem nepochopila jeho vysvětlení proč, ale pohled na něj mi to nepokazilo. Chápala jsem nicméně, proč to Meredith ublížilo, a fakt jsem měla strach, že velmi citlivá věc dvojici rozdělí daleko víc, než druhý problém, který vztah ohrožoval.

Láska tu byla téměř na první pohled s naprosto přesvědčivou chemií mezi postavami. Líbilo se mi, jak autorka všechno popsala. Dříve, než šlo o skutečný cit, to bylo nečekané vzplanutí a ohromná přitažlivost, které se oba nebránili. Hrdinka potřebovala něco takového jako sůl. Zdálo se mi, že Witt to bere od počátku vážněji, ale rozuměla jsem jí, proč se drží zpět s přiznáním si skutečných citů a přijetím možnosti, že by mohlo být víc než letní flirt. Mereditiny minulé zkušenosti moc nenahrávaly vztahům na dálku a pochopitelně měla strach doufat, že to vydrží. Líbilo se mi, že se neschovávala před touto možností a že i tak riskovala sblížení s Wittem, i když to mohlo za pár dnů pěkně bolet. Asi i to bolení svým způsobem patří ke kouzlu letních lásek :) dost lidí by mohlo vyprávět…

Další předností příběhu je krásná, široká rodina. Na ostrově se sešly už čtyři generace  – což bylo na jednu stranu úžasné, ale na druhou to přineslo ohromující množství postav. Přiznám se, že jsem se trochu ztrácela v tom, kdo je s kým příbuzný a většinu postav jsem zaregistrovala až ve chvíli, kdy je v rodinné hře někdo „zabil“. Autorka sice dala jméno jen zlomku z přítomných osob, i přes to jich bylo dost hodně a rodokmen na začátku knihy ukázal opravdu jen ty nejvíc důležité. Nemůžu ovšem říct, že by mi to vadilo. Postavy, které nebyly důležité v hlavních linkách, jsem prostě vzala na vědomí až ve chvíli, kdy dostaly svých pár řádků a netrápilo mě, že si nejsem jistá, o koho jde :D

 

Zpestřením léta byla rodinná hra na Atentát. Jednalo se o hru na vrahy, vyřazovací boj s vodními pistolemi a jinými šplíchadly, kterými se soupeři vyřazovali. Nikdo nevěděl, kdo je jeho vrahem, do chvíle, než dostal zásah. Tím byl vyřazen a svému vrahovi předal zase svůj cíl. Vznikaly aliance, komploty, vypouštěly se falešné informace na zmatení protivníků a především to zajišťovalo hodně fakt veselých situací. Taková hra by mě bavila a užila jsem si ji i v knize. Do toho se lehce míchaly probíhající svatební přípravy – přeci jen, kvůli svatbě se všichni sešli. Neopomněly se ani speciality života na ostrově a rodinné a kamarádské tradice, které spolu všichni dodržují. Mělo to obrovskou sílu něčeho bezpečného, vzájemného a vzácného. Něčeho, co dneska hledá člověk s lupou v ruce a dost často nenajde.

Příběh dostal úžasný konec. Nebyla tam klasická rozdělovačka před koncem, kdy autor pár rozdělí, aby je k sobě mohl vrátit monumentálním vyznáním lásky. Tedy svým způsobem ano, ale opravdový konec jsem se dočetla až v epilogu. I když byl trochu přeslazený, líbily se mi některé věci, které se udály mezi dějem příběhu a epilogem samotným a které epilog popisoval.

Taylor Swift neposlouchám, takže odkazy na její písničky mi bohužel unikly. Nemohu tedy potvrdit, že tam skutečně jsou. Škoda, že chybí playlist, tady by mi dával smysl. Docela ráda bych si konkrétní písničky poslechla a knihu by to ozvláštnilo. Kdyby někdo věděl, dejte vědět mně, kterou písničku si mám pustit.

 

Léto porušených pravidel jsem přečetla za jediný den, tak skvěle se to četlo a tak špatně se od toho odcházelo. Takové léto bych vážně chtěla zažít. Jestli od autorky vyjde něco dalšího, já to chci!

 

Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. 

Pro krásný příběh prosím račte tudy.

 

O knize:

Autor: K.L. Walther

Překlad: Eva Kadlecová

Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)

Rok vydání: 2023

Počet stran: 304