Jsi tam?

 

Když jsem si o knihu psala, čekala jsem něco tak trochu ve stylu Bridget Jonesové, i když anotace úplně nenaznačovala, že bych měla na takové očekávání právo. A opravdu, kniha taková nebyla a já jsem za to ráda. Tedy ne že bych se nebavila, ale vážná nota, na kterou text uměl zahrát mimořádně osobním způsobem, mě uchvátila mnohem víc.

 

Anotace:

Nina je autorkou kuchařek, má vlastní byt, skvělé kamarády a milující rodinu. Od rozchodu je několik let sama. V den svých dvaatřicátých narozenin se rozhodne přihlásit na seznamku, kde se potká s Maxem, který jí na konci první schůzky řekne, že si ji jednoho dne vezme. A co je překvapivější – Nina si na okamžik, po letech nedůvěry k lásce, dovolí uvěřit.
Nová láska nemohla přijít v lepší chvíli. Ninin život je totiž harmonický jen na první pohled. Kde jsou ty šťastné a dobrodružné roky plné svobody po třicítce, které jí slibovaly časopisy, které hltala od puberty? Místo toho ji všichni pomalu, ale jistě opouštějí. Přátelství vyprchávají, kamarádky se vdávají a mají děti, ex-partneři se zasnubují, současní partneři potichu a bez vysvětlení mizí.

…

 

Na začátku knihy je Nině čerstvých 32 let. Nedávno si splnila velký sen. Sekla s profesí učitelky, kterou „zdědila“ po svém tátovi a začala se živit psaním kuchařek a sloupků o jídle pro noviny.

V osobním životě už to není taková sláva, jako v tom pracovním. Nině se přihodilo to, co mnoha jiným ženám. Šprajcla se v meziprostoru mezi zadanými a nezadanými, bezdětnými a dětnými. Většina jejích přátel je vdaná, mají děti nebo svatbu a rodinu chystají, jako její ex. Z celé party je nezadaná jen ona a ještě jedna žena, která partnera dost zoufale hledá na různých seznamkách. A protože Nina by ráda také s někým zakotvila – ostatně cítí tak trochu tlak z okolí, že by ve svém věku…, nechá se uvrtat do založení profilu na seznamce taky. Má dokonce i štěstí a potkává zajímavého muže. Zdá se, že se brzo přidá do klubu vdaných žen. Protože Max se netají s tím, co k ní cítí a že by nebyl proti vážnému vztahu, dokonce jí na první schůzce oznámí, že si ji jednou vezme.

 

Původně jsem očekávala spíš zábavnou knihu o třicítce ve stylu BJ a randění. Překvapilo mě tedy, jak je kniha plná docela vážných myšlenek. A přitom není okázale hluboká takovým tím mentorským tónem. Autorka nepůsobí dojmem člověka, co by si hrál na někoho, kdo snědl všechnu moudrost světa a teď se ji snaží nacpat do knihy. Naopak je prostě pouhým sledovatelem jednoho roku v životě Niny a jejími ústy předkládá ony myšlenky, které ženám po třicítce nebudou připadat cizí. Bylo příjemné si přečíst o ženě, která uvažuje podobně a také o tom, že život není jen romantickým příběhem a není zalitý sluncem.

Nina neřeší pouze svůj nově nalezený vztah. Její rodiče už jsou starší a táta bohužel má vážnou nemoc, při které pozvolna přestává být sám sebou. Její máma se těžko vyrovnává se skutečností, že přichází o muže, který byl vždycky pevným kmenem, o který se mohla opřít a zoufale bojuje s tím, že nechce stárnout. Prostřednictvím Niny jsem viděla svatby jejích kamarádek, narození dětí i vztahové nezdary jiných. Popisuje i jakési odcizení nebo spíš vzdálení mezi dětnými a nedětnými, k němuž prostě ve většině případů dochází. V knize se řeší dospělost i vzpomínky na dětství a jistá nostalgie, která Ninu přepadá přímou úměrou k tomu, jak se zdraví jejího táty zhoršuje. Kdo z nás někdy nevzpomíná, jaké to bylo, když byl život ještě bez dospělých starostí a vztahy byly jen krásné dobrodružství?

 

Autorčino vyprávění nepostrádá opravdovost, protože co si budem, po třicítce tohle zažijí všechny nezadané ženy. A stejně tak si ty zadané projdou etapami, kdy není všechno růžové a šťastná rodina je spíš zátěží – což je zde také ukázáno. To jak rodina a mateřství lidi mění a jak je z těch změn někdy člověk unavený a chtěl by všechno vrátit nebo aspoň zažít pár bezstarostných dnů jen pro sebe.

Takto to zná, že je kniha plná problémů a ony ty trable tam vážně jsou. Jenže autorka píše natolik dobře, že nic z toho nevyznívá fatálně a nezpůsobí blbou náladu. Spíš se člověk zamyslí, nechá sebou Ninin příběh prostoupit a zjistí, že to prostě jen patří k určitému věku. Že to, co by člověk označil za problémy, je prostě život. Autorka umí vše odlehčit a zároveň nezlehčovat.

Nina je v tomhle ohledu skvěle napsanou postavou. Je dostatečně silná a sebevědomá, ale na druhou stranu i zranitelná, romantická a prostě ve všech ohledech normální žena. Líbil se mi způsob, jakým ji autorka nechala o věcech přemýšlet a jak se se vším postava uměla vyrovnat. Nina nebyla ufňukaná, měla tendence se ke všemu stavět čelem a problémy řešit. Občas sice někde ujela, ale většinou se z trapasů a kuriózních okamžiků vyklubalo něco co knihu trochu odlehčilo.

Líbilo se mi taky, jakým způsobem autorka nahlédla na vztahy a to nejen na ty romantické. Vztahy mezi přáteli zde měly výrazný prostor, stejně jako vztah dospělého dítěte ke stárnoucím rodičům. Oceňuju i to, že autorka nesklouzla k laciné romanci a naopak vztah Niny a jejího nového přítele ozvláštnila problémy, které zase mohou řešit muži v patřičném věku. Ke slovu se tedy dostal i strach ze závazků a potíže lidí ve středním věku, kteří se snaží dát svému životu smysl, jen prostě neví, jaký by to měl být. Takže zkouší. To pochopitelně ovlivní i ostatní v jejich životě.

 

Kniha je jednoznačně určená ženám, které mají třicítku za sebou. Čímž nechci říct, že mladší nemůže zaujmout, jenže přeci jen… Zní to sice jako klišé, ale po třicítce už žena vidí spoustu věcí jinak, ať je vdaná nebo není. V knize Jsi tam? nedostanou čtenáři jen další román o hledání lásky, ale knihu skutečně o životě ve všech jeho podobách v určitém jeho období.

Příběh moc doporučuji, i když to není odlehčená romance na prázdniny. Skvěle se čte a umí probudit zajímavé myšlenky a vzpomínky. Já se k němu určitě časem vrátím.

 

Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. 

Knihu najdete zde a určitě ji zkuste.

 

O knize:

Autor: Dolly Alderton

Překlad: Petr Kotouš

Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)

Rok vydání: 2022

Počet stran: 336