Žena, která lovila sama

 

Nenávist sklízí, co zasela…

 

Knihám ze severského prostředí se moc nevěnuju. Nevím čím to, ale vyhýbám se jim s celkem železnou důsledností. Když občas výjimku přeci jen udělám, kniha se mi většinou líbí, takže není nač si stěžovat. A stejně se podobným knihám vyhýbám dál :). Kniha Žena, která lovila sama, je jednou z výjimek, které mě přitáhly svým zaměřením. Anotace slibovala poznat zde trochu blíž jednu velmi nemilou skupinu lidí.

 

Anotace:

Spolupráce se stockholmskou policií by kdysi představovala pro expertku na šifrování Linn Ståhlovou zradu ideálů Antifašistické akce, anarchistické organizace, které byla členkou. Dokud ji o pomoc nepožádala její teta, šéfka stockholmské kriminálky. Policie ji dosud přizvala ke dvěma případům vražd a podvodů a Linn pokaždé zásadně přispěla k jejich úspěšnému vyřešení. Nejenže tím zasadila hnutí neonacistů obrovskou ránu, ale nadělala si i mnoho nepřátel.

Teď Linn konečně soustředěně pracuje na své disertační práci a doufá, že se svým aktivním bojem už skončila.
Když se ale parta jejích dávných přátel z Antifašistické akce stane obětí brutálního organizovaného útoku a o několik dní později je nalezena mrtvola jednoho z nich, opět nemá na vybranou. Ještě jednou se musí spojit s inspektory Rickardem Stenlanderem a Erikem Svenssonem a nabídnout policii své znalosti.

Tentokrát je však boj velmi osobní a Linn se nakonec pustí do pátrání po vlastní ose. Sleduje stopu dvojitého agenta, který se evidentně snaží co nejvíc uškodit Antifašistické akci, propracovává se seznamem jejích členů a podle všeho se je chystá jednoho po druhém zavraždit. Nečekaná odhalení ji vedou do Dánska, k lidem, kteří již dříve usilovali o její život…

 

…

 

Tahle kniha mi připravila jedno malé překvapení: Opět se mi stalo, že jsem se pustila do série od třetího dílu. Tentokrát to ovšem zase až tak nevadilo, i když by určitě neškodilo přečíst si všechno od začátku už jen kvůli zajímavosti toho tématu a situacím, které hlavní hrdinka zažila v předchozích knihách a které jsou zde zmíněné. Pro mě však fungovala dost dobře i takto samostatně. Že se jedná o sérii, jsem zjistila až téměř na konci, takže to považuji za jasný důkaz, že poslední díl klidně obstojí i sám za sebe.

Téma knihy mě dost zaujalo. Z prostředí, kde se řeší podobně extrémní a nenávistné názory, jsem zatím nečetla nic. Tady se navíc autor s ničím moc nepárá a názory a činy obou táborů extremistů představuje dost otevřeně a bez nějakých příkras nebo snad omluv pro tu nebo tamtu stranu. Zároveň však ani nesoudí a nemoralizuje – prostě předkládá příběh a nechává na čtenáři, jak se s tím popasuje. Náhled na „morální správnost věci“ poskytují policejní vyšetřovatelé, kteří v příběhu také dostanou svůj prostor. Líbilo se mi zdůraznění toho, že akce vyvolává reakci – autor nepopírá, že některé názory a jednání jsou špatné, ale ani nelakuje na růžovo protistranu, která v mnoha věcech není o nic lepší. Posoudit, nakolik je správné bojovat proti čertu ďáblem, už zůstává na čtenáři.

Antifáči vzbuzovali alespoň občas mírné sympatie a lítost nicméně za mě nebylo možné fandit ani antifa ani neonáckům. Podobná politická angažovanost násilnou formou mi není blízká, ale i tak mě bavilo sledovat, jak to asi mezi takovými lidmi funguje. Myslím, že se zde podařilo dobře přiblížit uvažování podobných lidí, i když rozhodně ne pochopit nebo snad uznat jejich způsob řešení situací v zápletce.

Při čtení se na stránkách krom ponuré atmosféry severských zemí vznášel taky podtón nenávisti ke všem a ke všemu a neustálé konflikty doslova visely ve vzduchu. To způsobilo sice na jednu stranu znechucení nad podobnými existencemi a na stranu druhou suprovou čtivost. Při čtení dokázal autor vyvolat slušné napětí, i když si nepomáhal žádnými hororovými triky, spoustou krve a divokou akcí. Tohle napětí bylo i v postavách nejen v samotném dění. Zatím co v ději se schylovalo k průšvihu, když se jeden magor vymkl kontrole ostatních magorů, v lidech se hromadilo napětí a hrozilo zbrklými akcemi, výpady proti sobě a hlavně bylo od začátku jasné, že dost postav přijde vinou vlastních skutků k úrazu. Nakonec došlo i na akci, krev a mrtvoly. Konec mě dostal, to jsem nečekala, fakt že ne. I když závěrečná strhující akce byla trochu zmatená, celkový závěr považuju za hodně podařený.

 

Hlavní postava Lin má v sobě zakořeněnou nedůvěru k policii, což si nese ze své minulosti členky antifa. Moc jsem se jí tedy nedivila, že si své potíže (alespoň některé) chce vyřešit sama a je opatrná v tom, co policii řekne, jakkoli nerozumné se takové počínání zdálo být. Ačkoli mi v mnohém byla sympatická, v tomto jsem nedokázala pochopit její ochotu nastavovat krk, když věděla dobře, čeho jsou schopní lidé, kteří jdou proti ní. Stránka její povahy, která byla prezentována jako síla a nezlomnost tak občas působila spíš jako paličatost ohrožující ji i lidi okolo. Díky tomu však byla zajímavou postavou a příběh, který se kolem ní spřádal, mohl mít zápletku, jakou měl.

Samotná zápletka je vymazlená do posledního detailu a každá jednotlivá událost spouští řetězec dalších, což mě spolehlivě udrželo u čtení po celou dobu. Že to pro hodně postav nedopadne dobře, dává tušit už úvodní scéna, ve které dojde na ostrý střet mezi neonácky a antifáči. Teď, po delší době, co mám knihu dočtenou, si vzpomínám hlavně na tuhle scénu a z ní plynoucí okamžité nesympatie k postojům a názorům postav a tomu, jakým způsobem je prosazují. A to jak na straně nácků, tak antify – oba tábory si neměly moc co vyčítat. To, že jsem s nimi nesouhlasila, však neznamená, že mi někteří nebyli občas sympatičtí. Sledovat jejich vývoj mě bavilo. Obzvlášť u hlavního záporáka, jestli tedy lze v knize plné morálně pochybných postav najít tu nejhorší. Ale jo, jde :). Obecně se však jednalo o lidi, které bych nechtěla znát. Kvůli tomu se nebudu pouštět do předchozích dílů. Prostě mi malý náhled do myšlení podobných lidí stačil.

 

I když tento poslední díl může klidně fungovat samostatně, stejně bych doporučila číst raději od začátku. Jednak je příběh opravdu zajímavý a čtivý a bylo by fajn znát jeho začátek a navíc také od prvního dílu bude možné lépe poznat postavu Lin, pochopit její postoje a jednání a hlavně její  proměnu z divoké anti do současné ženy, která ví, že bojovat je nutné, ale už více přemýšlí nad tím, jak.

Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. 

Pokud vás láká nahlédnout do podobného prostředí, najdete celou sérii ke koupi zde.

 

O knize:

Autor: Magnus Jonsson

Série: Nenávist (3. díl)

Překlad: Hana Švolbová

Vydal: Nakladatelský dům Grada (Metafora)

Rok vydání: 2021

Počet stran: 448