Maskované město

Maskovaná města mají své výhody.

Autor: Genevieve Cogman
Série: Neviditelná knihovna (2. díl)
Překlad: Kateřina Heřmanová
Nakladatel: Omega
Rok vydání: 2017
Počet stran: 416

Můj názor:

Druhý díl příběhu o Knihovně, která svým sbíráním knih zajišťuje rovnováhu mezi sférami světů, byl pro mě jasným kouskem, který mi nesměl chybět. Nejen kvůli těm knihám a všemožným nadpřirozeným bytostem, ale hlavně proto, že první díl mě opravdu bavil.

Můj článek o prvním dílu najdete zde.

POZOR! Následující článek může obsahovat spoilery k prvnímu dílu.

... 

Irene Wintersová už není žádná začínající knihovnice. Její zásluhy při získávání vzácných svazků pro Knihovnu a hlavně vítězství nad odpadlým knihovníkem Alberichem jí přineslo uznání v podobě stálého místa řádného knihovníka v jedné ze sfér. A pochopitelně se jedná o sféru, ve které se nachází onen Londýn, kde k dočasné porážce Albericha došlo. Irene tak mohla zůstat tam, kde si našla přátele v podobě detektiva Valea a draka Kaie, který jí byl přidělen jako stálý knihovnický učedník. Pochopitelně má i „známosti“ značně pochybné. Mezi ně patří i velvyslanec Lichnštejnska, zástupce šlechtického rodu fae, Lord Silver. A právě tenhle pochybný známý jednoho dne Irene a Kaie zlehka upozorní, že jim hrozí jakési nebezpečí.

To už ale oni dávno tuší. Cestou z aukce, kde se jim podařilo vydražit zajímavý svazek pro Knihovnu, byli totiž přepadeni tlupou vlkodlaků, které si na tuto práci kdosi najal. Brzo na to záhadně zmizí Kai a Irene s Valem se podaří vypátrat, že byl unesen. Kdosi z rodu fae ho odvlekl do jedné ze sfér vysoce zamořené chaosem přímo do srdce města masek – Benátek…

Do druhého dílu série jsem se opět začítala s velkým očekáváním. Byla jsem zvědavá, jestli se paní autorka dokáže vyhnout té lehké přeplácanosti, kterou se vyznačoval první díl. A řekla bych, že se jí to podařilo. Druhý díl působil mnohem víc vyzrále a klidněji než rozevlátý a hektický úvod. Paní autorka se zaměřila pouze na draky a fae, přičemž svět, ve kterém vládnou fae – sféra silně zamořená chaosem – měla tentokrát hlavní slovo. Tempo příběhu bylo také o poznání méně zběsilé než u prvního dílu a díky tomu lépe vynikla atmosféra Benátek, ve kterých se velká část příběhu odehrávala.

Kvůli tomu, že tato konkrétní sféra byla pod nadvládou chaosu, ustoupily do pozadí technické vynálezy a ke slovu se dostaly hlavně kouzla, magie a příběhy fae. Ráda říkám, že to na mě udělalo o poznání větší dojem než světy, kde vládne řád a vynálezy – tedy sféry pod nadvládou draků. Nepochybuji ale, že v některém z dalších dílů mě paní autorka vezme i do dračích světů.  

Tento zásadní prvek, tedy rozdělení světů podle jejich pánů draků (řád) a fae (chaos) a nestrannou Knihovnou uprostřed, která se snaží zajišťovat rovnováhu mezi nimi, se mi líbí a dává to paní autorce spoustu možností, kam se s vyprávěním ubírat. 

Paní Cogman své hrdiny opět udržela stranou od rozličných zamilovaných čacher, což se mi v tomto případě zdá jako dobrý tah. Odlišuje se tím od všech podobných YA. V druhém díle knihovnické série zůstalo pouze to lehké jiskření z prvního dílu, tak nepatrné, že se dá sotva zachytit a jen lehce činí motivy hlavní hrdinky více uvěřitelnými.

Hrdinové příběhu se od prvního dílu příliš nezměnili a ani zde se nijak výrazně neposunou, ale to není to, oč v příběhu jde. Paní autorka se zaměřila na dobrodružství, které je potkávají ve fantastických světech a na nebezpečenství, co musejí překonat. V tom jim pomáhá nejen jazyk Knihovny, kterým Irene vládne, ale i další její schopnosti z výcviku knihovnice. Občas mají prostě jen nehorázné štěstí nebo zasáhne vyšší moc, případně jim někdo pomůže. Vše naštěstí vyznívá přirozeně a já jsem neměla chuť na tom hledat mouchy. 

Paní autorka stvořila své hrdiny ideální do světa, který má tu moc se jim přizpůsobit prakticky neomezeně. Naštěstí však i zde panují určitá pravidla, se kterými musí hrdinové počítat a která je omezují, takže jsem si během čtení nepřipadala ošizená o napětí a obavy, jak to všechno dopadne a zvědavost, jak se ze všeho dokážou vykroutit tentokrát.

Zápletka byla o trochu méně komplikovaná než v prvním dílu. Tentokrát nešlo o sbírání knih, spíš o to, jak navrátit Kaie zpět do bezpečí Knihovny nebo alespoň jiného světa, kde nemají fae takovou moc. Líbilo se mi vykreslení fae a jejich způsobu života a tvorbu příběhů. Působilo to lehce mysticky a vznešeně a krásně se to hodilo k Benátkám. Příběh zpestřovaly také příběhy fae – ten o Jezdci a jeho Koni se mi líbil obzvlášť.

Mám radost, že se i tento druhý díl povedl a co víc, že mě zaujal ještě více než ten první. Jestli bude takto paní autorka pokračovat dál, zdá se, že to bude dobrá série. Nejedná se sice o nijak náročné čtení, kniha patří k YA fantasy a do kategorie zapadá – až tedy na obvyklá zaláskováná klišé, ty tady nehledejte. Myslím, že se bude líbit všem, kteří mají chuť na něco lehčího na čtení, co je bez problémů pohltí a skvěle se u toho pobaví a odpočinou.

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Omega.

Knížku můžete pořídit na stránkách nakladatelství zde a nebo v síti knihkupectví Dobrovský tady. 

Anotace:

Život agentky a Knihovnice Irene, toho času působící v jedné z alternativních verzí viktoriánského Londýna, začíná být jednotvárný. Sbírá pro tajemnou Knihovnu významná beletristická díla a hezky zapadla do místní společnosti. Ale když je její učedník Kai, drak královského původu, unesen fae, její pečlivě vymyšlený život v utajení se začíná hroutit.

 

Kaiův únos by mohl vyvolat konflikt mezi silami chaosu a řádu, který by zasáhl všechny světy a dimenze. A lidstvo by se mohlo octnout uprostřed křížové palby. Aby tomu zabránila, bude se Irene muset spojit s místním vůdcem fae a vydat se hluboko do světů chaosu, do verze Benátek plné temné magie, prapodivných náhod a neustálých oslav Karnevalu. Tam bude muset svého přítele zachránit dřív, než se z něj stane první oběť katastrofické války.

 

Ale vyznat se v bouřlivé krajině politiky fae vyžaduje více než Ireninu akademickou moudrost a mrštný jazyk. Aby zabránila Armagedonu, bude možná muset obětovat vše, co je jí drahé...