Limes inferior

Autor: Janusz A. Zajdel
Překlad: Pavel Weigel, Jaroslav Olša
Nakladatel: Triton
Rok vydání: 2012
Počet stran: 272

Můj názor:

Číst tuto knihu jsem se rozhodla pouze na základě obálky. Líbila se mi dost na to, aby kniha předběhla ve čtecím pořadníku tolik jiných. Nakonec jsem dostala velmi zajímavý příběh, který se sice k obálce nejspíš vůbec nehodí, ale za přečtení stojí. Název je ovšem, vzhledem k příběhu, naprosto špičkový.

...

Vítejte ve světě, kde se lidé dělí do kast podle svojí inteligence. Uděláte test a systém si vás zařadí, výsledky nahraje do vašeho klíče a podle toho máte šanci na to, být zaměstnán a vydělat si více bodů na pohodlné živobytí. 

V tomto sociálně dokonalém světě dostává každý na svůj klíč (něco jako občanka a platební karta dohromady) určitý podíl na zisku a úspěchu společnosti v zelených bodech, sem tam se dostane i k červenému. Jen ti, kteří jsou ve vyšších třídách od dvojky nahoru, mají nárok být odměňováni ve žlutých bodech. 
Za zelené pořídíte základní věci, nic moc život, ale přežijete. Za červené už můžete pořídit něco lepšího, řekněme mírný nadstandard a za žluté vyloženě skvělé a luxusní záležitosti. Kdo nepracuje, dostane jen zelené a má nárok jen na to, aby přežil, ten kdo pracuje, může si dovolit luxus. 
Otroky dokonalé společnosti jsou ale všichni bez rozdílu. Bez klíče se totiž nehnete, nenakoupíte, nezaplatíte a jakmile to uděláte, kontrolní složky ví kde jste, co tam děláte... prostě všechno.

Zdá se to spravedlivé, jenže to by nebyli lidé, aby nepřišli na to, jak systém obejít, získat lepší inteligenční status - lepší třídu podvodem a žít si lépe. Pro takové lidi jsou tu lifteři - za úplatu pomohou oklamat systém a získat vyšší třídu. 

Jedním z nejlepších lifterů je hlavní hrdina Sneer. Ten nedělá jen tak něco. Dělá jen vyšší třídy - dvojky, jedničky a elitu, takzvané nuláky. 
On sám je nulák, ale pro zdárnost svojí živnosti má na klíči načtenou čtvrtou třídu (taky podvodem) – vyhne se tak práci a může v klidu provozovat svoji živnost, při které si přijde taky na dost žlutých. Vzhledem k jeho inteligenci mu ale vrtá hlavou, jak může společnost, která má být řízena těmi nejinteligentnějšími, prosperovat i s těmi blbci, které vyliftoval on a jiní lifteři nahoru, třeba až do elitní nulové třídy. 
Jak to může procházet? Proč to vůdčí nuláci nezarazí? 
Jistě, Sneer je inteligentní a dává si pozor, aby mu úřady nešláply za krk, jenže i štěstí jednoho dne dojde a spíš dílem proklaté smůly a náhody na sebe Sneer upoutá čísi pozornost…

U téhle knihy by se dala uplatnit běžecká poučka - nepřepalte start. Já ho přepálila, v důsledku čehož byl pro mě začátek knihy mírně zmatený. Pokud si na začátku dopřejete pomalé a pozorné čtení, objevíte v příběhu téma v pravdě orwelovské. A hlavně tak uniknete onomu zmatku, který mě ze začátku provázel a díky kterému jsem přemýšlela, že knihu odložím na později. Nakonec jsem to neudělala a jsem ráda.

Pan autor představuje cosi jako dokonale spravedlivou (dost totalitní) společnost. 
Všichni mají za nicnedělání stejně a ti co pracují, si zasluhují víc. Smůla je, pokud byste pracovat chtěli, ale nemáte na to dostatečně vysokou třídu – tedy inteligenci. Práce totiž není nazbyt. Velkou většinu činností vykonávají za lidstvo stroje, tím pádem průměrně inteligentní lidé nejsou už moc potřeba a ti méně inteligentní už vůbec ne. 
Na jednu stranu to vypadá lákavě, jen žít a užívat si práci strojů. Ale jen za zelené body, které se dají získat bez práce, to kdoví jaký terno život není. Ve skutečnosti představil pan autor svět spodiny ve městě jako dost neradostný a prakticky bez možnosti si vlastními silami pomoci a ovlivnit svůj život. Testy inteligence sice šly opakovat, ale bez lifterů nebyla v naprosté většině případů šance si polepšit ani o třídu, natož více.

Při čtení, jak jsem postupně pronikala pod povrch té sociálně dokonalé slupky, bylo patrné, že něco takového prostě nemůže a nebude nikdy fungovat. 
Když jsem poprvé narazila na profesi lifterů napadlo mě, že zde opravdu platí, že blbost nadnáší a jsou lidi, co si prostě vždycky najdou způsob, jak se dostat nahoru. Nepotřebují inteligenci. Stačí ctižádost. A ti inteligentní mnohdy moc ctižádostiví nejsou. Zato blbec, který se nespokojí s tím, co od společnosti dostává a chce víc než "chléb a hry", ten si vždycky nějak pomůže.

To ale nebyla jediná věc zajímavá na této knize. Zaujalo mě, jak pan autor popsal fungování svojí společnosti. 
Lidé žili jen v obrovských městech. Za hranice města se nejezdilo. Jednak to stálo tolik žlutých, že na to málo kdo měl a taky všechno, co lidi zajímalo, bylo ve městě. Byly tam obchody, restaurace, byty, zábava – všechno, aby si lidi mohli jen užívat života a zapomněli tak na skutečnost, že jsou pro společnost naprosto zbyteční a neužiteční. Mimo město byla jen roboty obhospodařovaná pole a další zemědělská a živočišná výroba. Tyto roboty vymýšleli a programy jim psali nuláci – nebo to tak alespoň mělo být…

O knize se nedá říci, že by byla oddechová. Naopak se jedná o náročnější čtení, při kterém je nutno dávat pozor alespoň ze začátku, aby se nepletli postavy a byl dobře pochopen děj a fungování společnosti. Pan autor ale píše dobře a kniha si mě připoutala a zaujala, jen co jsem jí k tomu dala šanci. 
Ze začátku to vypadalo, že se v příběhu nic tak zásadního nestane, ale k mému překvapení se poklidný Sneerův život dost zamotal a konec byl velmi nečekaný. Při tom se panu autorovi podařilo ani slůvkem nenaznačit předčasně, kam svůj příběh hodlá směrovat. Tolik mě zaujaly záležitosti lifterů, že mě ani ve snu nenapadlo, že bude „cosi shnilého ve státě Dánském“. Navíc je z textu jasně vidět, co si pan autor myslí o totalitní společnosti. 

Kniha není moc vhodná pro milovníky lehčího scifi a fantasy. 
Spíš je určená pro fajnšmekry žánru, kterým nevadí, že občas nebude úplně strhující. Že bude více rozvádět myšlenky postav a pro popis fungování světa bude zapotřebí značné množství stránek. Také je potřeba větší soustředění na pochopení celého příběhu. Není to tedy nic, co byste si vzali jen tak ke kafi nebo večer na usnutí. Pokud ale dáte knize šanci, dostane se vám zajímavého nápadu na fungování sociálně „dokonalé“ společnosti a nečekaného, i když trochu otevřeného konce a neskrývané kritiky totalitních režimů.

Pozn.

V matematice, zejména v matematické analýze, se pod limes superior a limes inferior dané posloupnosti rozumí její omezení seshora, respektive zespoda, „v nekonečnu“, tedy hodnota, přes, respektive pod, kterou se posloupnost dostane pouze v konečně mnoha případech, ale které se skutečně nekonečně jejích hodnot nekonečně blízko blíží, nebo jí dokonce nabývají. Jedná se o největší respektive nejmenší hromadný bod dané posloupnosti. Uvažují se nejčastěji v reálných číslech. (Zdroj: Wikipedie)

Anotace:

Totalitní společnost, v níž jsou lidé rozděleni do tříd a odměňováni podle své inteligence, funguje zdánlivě bez problémů. Všichni jsou si rovni, i když někteří jsou si rovnější. Každý má nárok na základní potřeby – potraviny, bydlení, zdravotní péči. Lahůdky a luxusní zboží jsou ale jen pro ty s vyšší třídou, kteří mají přístup k „tvrdší měně". Ta se dá ale naštěstí směnit a veksláci jsou všudypřítomní. A pak jsou tu lifteři. Máte-li dost peněz, dokážou nejrůznějšími nelegálními způsoby „vyliftovat" vaši třídu, a tak vám zvýšit úroveň a příjmy. Sneer je jedním z těchto „veksláků", který se na režim adaptoval. Přesto se začne zajímat, jak systém může fungovat, když se zdá, že společnost řídí pouze vyliftovaní hlupáci. Proniká do stále hlubších tajemství, včetně toho nejutajenějšího – kdo to vše řídí. Janusz A. Zajdel se stal počátkem osmdesátých let 20. století nejvýraznějším kritikem režimu v rámci science fiction a Limes inferior je jeho vrcholným dílem v tomto směru.