Kolem knihy jsem kroužila docela dlouho. Na jednu stranu mám YA thrillery docela ráda. Na tu druhou se mi poslední dobou zdá, že jsou si vzájemně hodně podobné a tím pádem poněkud snadno odhadnutelné. I tak jsem se rozhodla tento přečíst, protože nabízí mou oblíbenou „elitní“ partičku středoškoláků, kolem nichž vznikl nějaký průšvih.
Anotace:
Jill Newmanová navštěvuje prestižní soukromou
školu a žije zdánlivě dokonalý život. Jenže pak je její nejlepší kamarádka
Shaila zavražděna. K činu se přizná Shailin přítel Graham, případ je policií
uzavřen a Jill se pokusí na všechno zapomenout. O tři roky později je Jill v
maturitním ročníku, rozhodnutá si jej se vším všudy užít.
Když jí však začnou chodit zprávy, které tvrdí, že je Graham nevinný, její sen
o perfektním školním roce se začne rozplývat. Kdo je skutečným vrahem? A jaká
tajemství vždy oslnivá Shaila skrývala?
Jill chce přijít celé záhadě na kloub, ale pravda by ji
mohla přijít draho. Je připravená riskovat svou dokonalou budoucnost?
…
Vážně přemýšlím, proč mě knihy o elitářských partičkách většinou snobských děcek na více či méně prestižních školách tolik baví. Dost často není na těch dětech moc nic k obdivu, až teda na tu jednu výjimku, která se mezi nimi občas najde. Ve které se probudí cosi jako svědomí a nakonec se zachová správně. Přemýšlím, kde všude jsem na toto narazila a mám pocit, že nějaká taková „vrchnost“ je snad v každé knize odehrávající se na střední škole (zejména americké nebo britské). A naštěstí se najde vždycky aspoň jeden odrodilec, který přemýšlí nad tím, jestli všechno, co má, je správné a jestli si to zaslouží. Takže jo, asi mě baví právě toto.
Čekala jsem, že tato kniha bude můj oblíbený prvek mít a taky že ano.
Tady dostala nevděčnou úlohu toho, kdo prozřel Jill Newmanová. Jill je členkou právě jedné takové elitní školní partičky. Říkají si Hráči a jsou přesvědčení, že jsou fakt lepší než ostatní – teď ve čtvrťáku, kdy jsou na vrcholu moci nad ostatními, kteří jsou pod nimi. Svou pozici mezi elitou si museli v prváku zasloužit a zaplatit za ni - téměř by se dalo říct vlastní duší. Museli si projít rituálem zasvěcení, který byl víc ponižující a hnusný než co jiného, ale odměna všem prvákům za to stála. Teda všem ne. Dva potenciální Hráči se šťastného konce nedočkali. Jedna z nich zemřela a další z nich byl za tu vraždu odsouzený, protože se k ní přiznal.
Teď je Jill v maturitním ročníku a krom řešení přihlášek na vysněnou vysokou má ještě jednu povinnost. Spolu s ostatními má vybírat nové členy Hráčů, nové kousky, které budou moct celý rok šikanovat (eh tedy vlastně, podrobovat zkouškám) tak, jak se to stalo i jim. Do výběru se dostane i její bratr. Jill z toho moc nadšená není. Nelíbí se jí, že by měl projít stejným prvním rokem, jako musela ona. Letos ale má být všechno jiné. Vůdkyně Hráčů a její kamarádka jí slíbila, že přijímání členů už nebude tolik připomínat šikanu.
Nový školní rok začíná. Čas zapomenout na všechno hnusné a pěkně si to užít. Jenže žádné zapomínání se nekoná. Hnusná minulost se vynoří a všechny praští rovnou mezi oči – ten, co se přiznal k vraždě jejich spolužačky, najednou tvrdí, že je nevinný. A staré, sotva zahojené rány se zase otvírají…
Tentokrát začnu menší zvláštností, kterou kniha má. Autorka začíná zostra. Úplně chybí něco jako uvedení do děje. Prostě jako byste najednou přijeli na cizí školu a začali prvním dnem v zavedených kolejích bez nejmenšího povědomí o tom, jak to tu chodí. Je tu najednou hrozně moc cizích lidí a vy se snažíte zapamatovat si jména. Alespoň těch, kteří jsou ve zdejším dění nejdůležitější. Chcete co nejrychleji pochopit nepsaná pravidla, která tu očividně jsou, ale vůbec vám nedávají smysl. Nikoho neznáte, takže vám nikdo nepomůže. Taky víte, že před třemi lety jedna ze studentek školy umřela. Moc bližšího jste se nedozvěděli a tak jen zvědavě pozorujete skupinku těch, kteří jí byli nejbližší – a kteří patří do jakéhosi elitního školního klubu.
Ačkoli je takový začátek trochu náročnější na začtení, musím říct, že mě se pocity „nováčka“ které ve mně vyvolal, docela zalíbily. Bavilo mě, že si všechny musím pěkně poznat, udělat si na ně názor a proniknout do tajemství zdejších sociálních vztahů a nepsaných pravidel. Pokud to autorka takto zamýšlela, potom odvedla dobrou práci. Příběh svoje tajemství nedá snadno.
Jo, záhady mě baví. Proto mě trochu mrzelo, že o tu nejdůležitější jsem byla připravená. Viníka jsem poznala ihned, jakmile se v příběhu objevil a to jsem ani pořádně nevěděla, čím má být vinen. Nebylo vůbec ani nejmenších pochyb a hned po pár větách s tou dotyčnou osobou bylo zjevné, že to bude ona. Zbývalo jen zjistit, jak a proč a co přesně.
Svou hlavní hrdinku autorka vystaví hned několika dost závažným problémům k řešení. Jednak je dost pod tlakem ohledně vysoké školy. Vždycky byla v rodině ta chytrá a rýsuje se před ní zářná budoucnost. Musí ovšem udržet vynikající průměr, aby získala stipendium. Její rodiče totiž nepatří mezi největší pracháče a bez stýpka by dceru na prestižní vysoké nejspíš neudrželi. Za celé tři roky se také nevyrovnala se smrtí své kamarádky a teď, když se zdá, že za to piká nevinný člověk, se jí všechno vrací. Potýká se také s komplikovaným vztahem, kdy chodí s jedním klukem, ale tajně už roky miluje jiného. A do toho má povinnosti jako Hráčka. Letos patří mezi ty, kdo vybírají nové prváky mezi Hráče a zajišťují jejich zasvěcovací rok.
V Jill se to všechno mele a právě zasvěcovací akce tomu nepomáhají. Poprvé si připouští, že to, co dělají prvákům, není nic dobrého a vzpomíná na to, co vytěsnila až do koutku paměti - jak se sama cítila, když se to dělo jí. Vidí, jak se prváci mění, jak je to všechny změnilo, co se z nich stalo. Jill se v průběhu děje musí srovnat s minulostí, smířit se s tím, kam její rozhodnutí vedla a zjistit, co všechno unese její svědomí. Musí zjistit, jaká chce do budoucna být a co všechno pro svou budoucnost obětuje.
To, jak autorka Jill stvořila, se mi líbilo. Ona byla dobře zvolenou hrdinkou pro tento typ příběhu. Sama měla máslo na hlavě, ačkoli se zdála být hodnou holčičkou, nebyla vždycky taková. Moc dobře si uvědomovala, že nebyla vždycky poctivá ani sama k sobě, jak se pořád snažila někomu zavděčit – rodičům, partě, kamarádkám, klukovi… Možná nebyla poctivá ani vzhledem ke svému studiu. Dobře zdůrazněná byla její nejistota ohledně toho, jestli by všechno to, co dokázala, dokázala i bez výhod Hráčů. Jenže Jill ví, že toto je pro ni ztracené, že už nikdy nezjistí, jestli by dokázala získat svůj úspěch vlastními silami a má pochybnosti, jestli má být vůbec na co hrdá. Líbila se mi její potřeba zachovat se správně, i když si to musela vybojovat sama se sebou i s ostatními. A riskovala, že všechno pro ni bude mít vážné následky. Autorka tím ukázala, že zachovat se správně po předchozích chybách je sice důležité, ale už ne snadné.
Bylo fajn, že mi hrdinka sedla, protože všechno – současnost i minulost, sleduje příběh jejíma očima. Krom prožívání současného děje, jsou v příběhu časté náhledy hlavní postavy do minulosti, které mají přibližovat to, co se stalo a zdůvodnit to. Asi bych ocenila, kdyby byly trochu víc oddělené. Hlavní hrdinka prostě začala vzpomínat rovnou v ději. Nemůžu ovšem popřít, že z kontextu bylo pochopitelné, že jde o vzpomínku. Díky tomu vzpomínání se lépe vysvětlí, proč jsou současné vztahy mezi postavami poněkud napjaté a proč se někteří chovají tak, jak se chovají. Zároveň vyplouvají na povrch mnohá nepěkná tajemstvíčka, která se zatím dařilo úspěšně ignorovat. Zajímavé je sledovat to, jak se mnozí obhajují – protože přeci Hráči mají na škole dlouhou tradici. Jejich rodiče to dělali taky a další před nimi. Takže to nemůže být nic špatného. Je to tradice. Všichni to vydrželi, tak to vydrží i ti další.
Autorka se mi pokoušela předhazovat podezřelé, dokonce i samotná hlavní hrdinka cítila vinu. Tato vrstva příběhu na mě bohužel nezapůsobila, protože jsem si byla dost jistá svým odhadem hlavního viníka. Pokud to ale někdo neodhadne, dostane pěknou řadu podezřelých a odhalování pravdy si určitě užije o to lépe.
Protože se jedná o příběh ze střední, láska nechybí. Jill je jednou z aktérek zajímavého trojúhelníku. Vlastně jen ona přesně tuší, jak moc zajímavé to je a jaký je její vztah k oběma klukům. S Henrym to bylo dost jasné a bylo mi ho celkem líto, protože se jevil jako dobrý kluk a opravdu mu na ní záleželo. Ale co Adam? Přemýšlela jsem, co vlastně za vztah mezi sebou s Jill mají. Z její strany bylo vše očividné, ale z jeho? Choval se k ní dost nejednoznačně. Měla jsem podezření, že ví o jejích citech a umí toho využít. Pár okamžiků jsem měla dokonce pocit, že by je snad mohl i opětovat. No každopádně oba vztahy tady byly docela uvěřitelně podané, včetně toho, jak se v tom Jill motala a jak to nakonec vyřešila.
Celkově mě kniha opravdu bavila. Z velké části to bylo zásluhou postavy Jill, jejími dilematy, které musela řešit a způsobem, jak se ke všemu stavěla. Její vývoj jako postavy, byl perfektní. Líbila se mi myšlenka, že když se člověk vyškrábe na vrchol hory, pravděpodobně zjistí, že výhled dolů není tak parádní, jak čekal. A že možná za výhody, které získal, zaplatil vyšší cenu, než chtěl.
Pokud vás knihy ze střední, které nejsou jen o randění, baví, směle se pusťte i do této. Případné odhalení viníka už na začátku není tentokrát příběhu na škodu. Stále zbývá ještě dost co objevovat a vyřešení případu není na této knize to nejzajímavější.
Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada.
Za příběhem račte tudy.
O knize:
Autor: Jessica Goodman
Překlad: Jana Michalcová
Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)
Rok vydání: 2024
Počet stran: 320
