Ačkoli bylo na začátku jasné, že kniha nebude svým tématem odpočinková a optimistická, lákalo mě si příběh přečíst. Byla jsem přesvědčená, že mi něco dá a že bude prostě silný a dobrý. Moje očekávání byla naplněna beze zbytku. Nakonec jsem se díky knize zamyslela i nad něčím, co jsem neočekávala a stalo se to pro mě výrazným tématem a poselstvím knihy.
Anotace:
Nová škola. Nová nejlepší kamarádka. Nový kluk. A
pak se stane, co se stát nikdy nemělo. Erica se probudí po propařené noci v
pokoji přítele své nejlepší kamarádky. Nic z předešlého večera si nepamatuje.
Je napůl nahá a po celém těle má načmárané vulgární obrázky, vzkazy a taky
podpisy pěti spolužáků. Je mezi nimi i jméno jejího kluka
Thomase. Co se vlastně stalo a proč tomu nikdo nezabránil?
…
POZOR! Text níže může obsahovat mírné spoilery. Všechno, co se v knize stane a kam příběh směřuje, je nicméně dost jasné už z anotace.
Kniha taky obsahuje dost realisticky podanou šikanu, sexuální násilí a dotýká se dost názorně tématu sebevraždy.
…
Tohle dílo patří k příběhům, který se čte jedním dechem od začátku až do konce, a doslova mrazí. Po celou dobu jsem si uvědomovala, že něco podobného se úplně klidně může stát. A co hůř, v dnešní době mobilů a sociálních sítí jsou dopady na oběť podobného činu o dost horší, než by třeba byly v minulosti. Otázkou je, jestli přístroj umožňující záznam obrazu a jeho přenos na sítě i v reálném čase patří do rukou osob, které nejsou schopné domyslet následky svých činů a jejich dopad na ostatní. Bohužel v dnešní době jde už o otázku čistě řečnickou. Dávno totiž má chytrý mobil téměř každý.
Proč vůbec někdo vezme do ruky mobil, aby natočil jiného člověka v jakékoli ponižující situaci a zveřejní to? Na toto kniha odpověď nenabízí, ale zaručeně přiměje každého se zamyslet nad tím, že činy mají následky. Nebo by aspoň měly mít.
Kniha od začátku háže rovnou do děje a na nic nečeká. Hlavní hrdinka se probouzí po mejdanu v cizí posteli s brutálním výpadkem paměti po šílené alkoholové jízdě. Neví přesně, co se stalo, vidí jen následky. Je očividné, že v noci byla úplně nahá, což by ještě nemuselo vadit, kdyby ji tak viděl pouze její kluk. Že to tak nebylo, si uvědomí ve chvíli, kdy na svém těle najde podpis snad každého, kdo byl ten večer na mejdanu. A taky urážky a hnusné obrázky. Všechno načmárané tlustým černým fixem. Na místech, která rozhodně nejsou určená k vidění pro každého.
Ve vyprávění příběhu se střídá Erica, které se to všechno stalo s Thomasem, klukem o kterého stála a o němž si myslela, že k ní cítí totéž. Kniha je ozvláštněná i komiksem, který hlavní hrdinka kreslí. V něm si stvořila svoji superhrdinku, díky níž v životě překonávala situace, v nichž si byla nejistá.
Všechno začíná pohledem Erici a ránem po té noci. Pokračuje to každým dalším dnem, kdy zažívá interakci s ostatními lidmi ve škole. Tedy nejen s těmi, kteří byli přímo na místě, ale i s těmi, kteří se to dozvěděli v podstatě hned druhý den kvůli existujícím fotkám z něčího mobilu. Do toho se občas objevují vzpomínky na dobu před tím a z nich vyplynou okolnosti, které zadělaly na celý ten průšvih.
Postupně jsem se dozvěděla, že Eričiny vztahy se spolužáky nebyli vlastně až tak fajn, že spíš byla vysmívaná a šikanovaná. Do Thomasovy party byla „přijata“ vlastně jen díky tomu, že o ni on stál a pro ostatní – zejména jednu holku a jednoho kluka byla vždy jen otloukánkem a osobou, kterou pohrdali a nenáviděli ji. Důvod nebyl úplně zřejmý, ale hlupáci k šikanování vždycky něco najdou. Stačilo, že byla nová, nejistá, měla větší stehna a poprsí, její matka nebyla moc majetná, takže nebydlela v té správné čtvrti a neměla drahé věci... Možná i to, že nebyla úplně sebevědomá a schopná se bránit a zmetci zavětřili snadný cíl.
A po tom činu to bylo ještě horší. Šikanátoři se nezastavili, naopak nabyli dojmu, že teď už si k ní mohou dovolit všechno a taky si dovolili. Školou začaly kolovat drby, pak fotky a nakonec i video…
Autorka předkládá brutálně a syrově dobře popsané pocity holky, které se stalo něco strašného, když o sobě nevěděla. Udělali jí to lidi, které znala. Děti ze spořádaných lepších rodin. A s nimi i kluk, do kterého byla zakoukaná. Pocity začínají na zmatku, zděšení a postupném rozvzpomínáním se. Pocit zneužití a ponížení je zde ještě umocněný těmi vzkazy fixou, které nejdou úplně hned beze zbytku dolů. Nechybí hanba a vina, kterou zde paradoxně cítí oběť a ne ti, kteří jí to udělali. Ti jsou naopak na koni a přitvrzují svůj nátlak a šikanu, která nabývá opravdu nechutných a obludných rozměrů. Erika se vše snaží nejdřív utajit, ale vzhledem ke kolujícím důkazům je jí jasné, že to nebude možné. Zoufalství a hanba se stupňují. Přidává se pocit, že s tímhle nedokáže a nechce žít…
Dobře propracovaná postava je nejen ona, z jejíhož pohledu je nejdůležitější část příběhu vyprávěna, ale i partička, která jí to provedla. Postupně jsem poznávala jejich povahy a taky se dozvídala jejich motivace k činu nejen ten večer, ale i v další dny, které následovaly. Byly tu snad všechny důvody od prostě čisté hajzlovitosti školní sportovní hvězdy, která si myslí, že jí všechno projde a naprosté neempatie a zbabělosti jeho přicmrndávačů, přes alkohol, žárlivost nebo jen obyčejnou stádovitost a neschopnost se ozvat proti ostatním, když se děje hnusná křivárna. Byla tu dokonce i postava neschopná uvěřit oběti jen proto, že její kluk byl jedním z pachatelů a ona o něj nechtěla přijít. Nikdo z nich nedokázal domyslet následky svého chování a byť jen elementárně se vcítit do oběti a stydět se za to, co provedli nebo vyjádřit lítost. Pokud už, tak litovali jen sami sebe, když to prasklo a hleděli si zachránit kůži a budoucnost. Na Eričině dalším životě očividně nikomu nezáleželo. Dokonce mě šokovala i reakce rodičů pachatelů, protože jsem čekala kde co, ale něco takového rozhodně ne. Vlastně jakékoli z těch vysvětlení pro onen čin a všechny další, které následovaly, bylo úplně špatně a bylo děsivé sledovat, čeho všeho jsou lidi schopní. A ano, nebylo těžké uvěřit, že podobné charaktery, tak, jak byly v knize popsané, toho schopné jsou i v reálu – bez jakýchkoli ohledů nebo zaváhání.
Naštěstí se našla alespoň jedna osoba, která se dokázala za Eriku postavit a bojovat za ni ze všech sil. Postava se silným smyslem pro spravedlnost a pro to, co je správné. Postavila se za Eriku proti všem, bez ohledu na to, co si ostatní pomyslí. A ne, nebyl to Thomas. Ten Thomas, který ve svých kapitolách tvrdil, jak mu na Erice záleželo…
Na konci jsem trnula, jestli se aspoň někdo z pachatelů dokáže zachovat správně, byť tím zničí životy svých kamarádů i svůj. Jestli se někdo dokáže postavit čelem k tomu, co udělal a nést za to následky. Nebo zůstanou všichni zbabělci neschopnými nést odpovědnost za vlastní hloupost? Jenže o no to nakonec nebylo o tom, jestli je přiznání zničí, protože k nenapravitelným škodám došlo už tu noc, kdy se všechno stalo. Už tam bylo potřeba mít odvahu a zabránit tomu. A to je hodně důležité poselství knihy.
Myslím, že toto je jedna z těch knih, které by měl číst každý mladý člověk v patřičném věku, než se mu dostane do rukou chytrý mobil. Ne proto, aby se mu dostalo varování před pořizováním důkazů při páchání špatností, ale už jen proto, aby si uvědomil, co všechno může způsobit blbým natočením nějaké - klidně i zdánlivě banální - ponižující situace na mobil a zveřejněním na síti. Nebo jen komentováním, sdílením a tím vlastně podpořením šikany. Co může způsobit jakákoli šikana a jak daleko to může někoho zahnat, jak odporné je někomu takovou věc udělat. A pokud už se taková věc stane, kniha na jedné z postav ukázala, jak moc důležitá je odvaha postavit se i proti všem za člověka, kterému bylo ublíženo.
Na konci knihy jsou uvedeny kontakty na linky důvěry, kam se může případně obrátit někdo, kdo má podobné problémy. Osobně to považuji za dobrou věc. Pokud by knihu četli někdo, komu se něco podobného stalo, najde pomoc přímo na konci příběhu.
Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada.
Knihu i s ukázkou najdete tady.
O knize:
Autor: Cassie Gustafson
Překlad: Magdaléna Farnesi Stárková
Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)
Roky vydání: 2024
Počet stran: 352
Žádné komentáře:
Okomentovat