Měsíční rádobych - září 2024

 

Ó konečně. KONEČNĚ je tady moje oblíbená část roku. Sice asi jásám předčasně, protože vlna odporného vedra má prý část září pokračovat, ale už jsem tak usmažená, že jsem šťastná i za teploty těsně pod třicet. To jedině potvrzuje rčení, že člověk si zvykne i na šibenici! Podzim se nicméně neodvratně blíží, takže je přede mnou příjemné počasí, na které se můžu těšit :) A nejen počasí. Začíná taky burčáková sezona a sezona podzimní výzdoby v bytě :) Ještě před tím malé ohlédnutí:

Dneska si tady zavzpomínám na srpen. A jsem fakt šťastná, že je za mnou. Tentokrát nejen kvůlivá vedrům, ale hlavně kvůli tomu, že mě hned na začátku lapla záda. Takže jsem se první polovinu měsíce vlekla jako přihrblá troska. Několik pozitiv to ovšem mělo. Začala jsem zase s jógou a zjistila jsem, že rotoped je na záda poměrně ideální pohyb. Nedrncá to jako na kole a zároveň si i zamakám (a můžu si u toho číst). Bohužel ale ani jedna z těchto bohulibých aktivit situaci nezlepšila a tak mi bylo dopřáno objevit zázračné účinky nových druhů pilulí na recept. Po prvních dojmech z radostné až euforické nálady vlivem medikace už následují pouze negativa. S bolavými zády se nedá úplně dobře sedět a tím pádem se nad mým plánovaným psaním o osamělých víkendech poněkud stáhla mračna. Rozhodně nebylo možné propsat celé dny. Vlastně v kuse ani hodiny.

Na začátku srpna taky proběhla Olympiáda a pro mě měla několik překvapení. Jednak mě na zahájení potěšila Gojira, protože to vystoupení byla pecka! A dvak  – objevila jsem krásy plavání a šermu. Po dlouhé době jsem se měla na co dívat a stálo to za to.

Kniha měsíce tentokrát neměla moc jednoznačného favorita. Super knih jsem přečetla hodně. Ale žádnou takovou, která by fakt vyčnívala něčím nad ostatní tak moc, že by si titul zasloužila. Nakonec jsem na největší pecku čekala až skoro do konce měsíce a byla to jedna z těch, které mi tu už dlouho leží a vůbec nic jsem od nich nečekala. Ctěným titulem je Město lží.

 

Co plánuji na září?

 

Rádobych čtecí:

Tři vyvolené ze srpna:

Město lží bylo obrovské překvapení. Bavil mě svět, i když se do něj lezlo nejdřív trochu těžce kvůli novým výrazům, které byly používány, aniž bych nejdřív věděla, oč jde. Pochopit to nicméně nebylo tak těžké, jak se na první dojem zdálo. To už tak bývá ve fantaskách :) Celá kniha byla fantasy s detektivní zápletkou, kde se řešila politika, intriky, zrady a loajálnost. Celé se to odehrávalo v obleženém městě a postavy byly skvělé. Děj měl akorát správně napínavých okamžiků, aby stále bavil. Až se divím, že o této knize je tak málo slyšet, protože byla skvělá!

Drobné protislužby víceméně dostály očekávání. Jo, bavilo mě to. Bylo to správně napínavé. Romantická linka byla příjemná a neotravná a povahy všech postav a tím pádem vztahy ve vesnici zajímavě vytvořené.

Ranhojička 2 s podtitulem Zlatá klec mě trochu zklamala. Ne že by to nebylo čtivé. Spíš mě po prvním fakt nabušeném dílu toto připadalo jako výplněk a nezachránil to ani Jaren. Navíc Kiva se chovala opravdu dost hloupě a v podstatě celou knihu kazila všechno, co mohlo být v jejím životě dobré pro něco, co se od začátku moc dobré nejevilo. Jo, krev není voda, ale tato krev byla tak řídká, že jsem se divila, proč to Kiva nevidí.

 

Tři vyvolené na září

Jedna stará více než 3 roky

Vyvolenou knihou se stává Jeskyně zatracených. Po pravdě už si vůbec nepamatuju, o čem to má být. Koupila jsem ji v akci, takže určitě velkým důvodem byla cena. Doufám, že i příběh bude stát za to.

Jedna z loňska

Tady vyberu Storočí. Ohlasy jsou dobré. Doufám, že se přidám ke spokojeným.

Jedna z rozečtené série

Vybírám Hluboký hrob 2 Mlha z moře. Pamatuju si, že první díl mě moc bavil. Tak jsem zvědavá, jestli další naváže.

 

 

Balíček peklíček (nepovinná akce)

Překvapivě jsem slupla hned dva prastaré kousky a oba se mi líbily a bavily mě. Super! Přesně tak jsem si tuhle akci představovala.

Vyřazeno z balíčku (přečteno):

Sladká jako krev se ukázala být super upířinou z domácího prostředí. Je to trochu ve stylu prvních knih Anity Blakeové, takže bez těch otravných prasáren, které do toho později vpluly. Upíři jsou tu pěkní hajzlíci, je to akční a zábavné a docela tenké. Takže jednohubka. Na další díly se těším!

Fandom na DK moc pozitivních ohlasů nemá, ale já jsem si ji celkem dost užila. Příběh umí vtáhnout, když si jeden zvykne na postavy, které ze začátku nepůsobí moc sympaticky a přirozeně. Naštěstí se postupně mění, jak je formuje to, co zažívají. Navíc se mi líbilo, jak autorka zaonačila konec, i když podle náznaků se to dalo uhodnout. Taky by se dala zařadit pod jednohubky.

Zůstávají:  Cesta ze ztracena, Pensylvánský upír, Čtenářka, Hrady z písku, Lock a Mori,

Nově v balíčku: Moje ruka touží po meči, První hrob napravo

 

Rádobych psací:

Ohlédnutí za srpnem:

Na to, že jsem byla lazar, si zase tak stěžovat nemůžu. Nějaké chvilky jsem si našla a překvapivě na Gambit. Taky jsem si dala nějaké kurzíky psaní, z nichž jeden mi docela prospěl. Takže asi můžu být spokojená :)

Zářiové psací plány:

Pokračovat v takovém tvůrčím počínání, abych byla na konci měsíce zase spokojená :D

 

Užívejte si září, začátek podzimu a všechny ty super věci, které to přináší. Určitě to zase nechutně rychle uteče, tak t si vychutnáte každý okamžik.

Konec hlášení!