16. 2. 2024

Láska nadivoko

 





Po tom, jaký úspěch u mě měla kniha Osamělá holubice, jsem dostala chuť na další knihu z prostředí amerického západu. Tentokrát se ovšem jedná o oddechový, romanticko dobrodružný příběh. Od autorek jsem četla už jednu sérii, která mi stylem psaní sedla, tak jsem si říkala, že tohle mě bude bavit. A taky jo.

 

Anotace:

Lily vyrůstala jako dcera známého lovce pokladů a věčně nepřítomného otce Duka Wildera, a tak neměla pro tuto profesi příliš mnoho trpělivosti ani mnoho peněz v bance. Zlomit se ale nenechala. S pomocí otcových vzácných, ručně kreslených map vodí turisty na výpravy za smyšlenými poklady do červených kaňonů Utahu a doufá, že se jí podaří vydělat dost peněz, aby mohla vykoupit milovaný rodinný ranč, který otec před lety prodal. Sotva ale platí účty a vše se ještě zkomplikuje, když se objeví nová skupina, ve které pozná muže, jenž jí před lety zlomil srdce, a jehož by nejraději zavedla daleko do pustiny a s klidným srdcem ho tam nechala.

 

 

Od knihy jsem očekávala docela málo. Rozhodně jsem nechtěla najít další Osamělou holubici. Spíš jsem chtěla něco málo romantiky, krásné prostředí, výlet na koních… Prostě po všech stránkách příjemnou a odpočinkovou četbu.

Příběh, který jsem v knize dostala, se rozvíjí docela pomalu a ke konci najednou nabere tempo a spoustu zvratů. Prolog je celý šťastný a zalitý sluncem – hlavní hrdinka Lilly konečně zdědí rodinný ranč a těší se, jak na něm bude žít a pracovat se svou velkou životní láskou Leem. A lásku si slíbili opravdu nekonečnou. No… co říct. Jí bylo devatenáct, jemu něco málo přes dvacet a život měl s nimi jiné plány. Dvojici rozdělil na dlouhých deset let.

Po letech se ti dva opět setkají v krásné přírodě Utahu, kde se Leo stává (spolu s přáteli) Lilliiným klientem při dobrodružné dovolené na koňském hřbetě. Mají absolvovat týden v sedle při cestě po stopách desperátů z divokého západu a hledání jejich „pokladu“. Na začátku nikdo netuší, že zábavná cesta, kterou mělo původně komplikovat jen romantické drama mezi hrdiny a bolavý zadek ze sedla, se změní ve skutečný hon za opravdovým pokladem.

 

Hlavním postavám jsem přišla na chuť celkem rychle a byly mi docela sympatické. Možná až na jména. Leo a Lilly, to je trochu k zasmání, jako dětská kreslená groteska. Můj problém, uznávám :) K Lilly by mi, vzhledem k její povaze sedělo úplně jiné jméno, nějaké míň naivní a princeznovské. S jejím způsobem života nebyla princezna ani náhodou. Líbilo se mi na ní, že věděla, co chce, co naplňuje její život a šla si za tím.

Leo byl sice chytrý chlap, který se dokázal postarat o mladší sestru. Byl očividně hodně obětavý, když ji zcela upřednostnil před sebou. Taky byl dost chytrý. Bohužel se v příběhu našly momenty, kdy na mě kvůli té své dobrosrdečnosti a počáteční zamlklosti působil trochu jako trouba, obzvlášť vedle rázné kovbojky Lilly. Jeho postavu bych ocenila trochu charakterově výraznější.

 

Láska mezi hrdiny byla celkem sympatická a dostatečně dobře podaná, aby byla uvěřitelná. Je hezké si myslet, že by to mohlo takto být a že velká láska neuvadne ani po deseti letech, že ani jeden nepotkají nikoho jiného, protože jsou prostě souzeni sobě. A pak stačí jen náhodné setkání a ne zcela uhaslá touha se znova nastartuje. Osobně myslím, že by to tak klidně i mohlo být, jen nevěřím tomu, že ani jeden nepotkali nikoho dost zajímavého v době mezi nimi. Jasné, autorky neměly čas dopodrobna rozvíjet jejich životy, když byli od sebe... Kuš, nebudu rýpat, měla to být osudová láska, byla to osudová láska.

Jediné, co mi připadalo trochu neuvěřitelné, byl způsob, jakým došlo k rozdělení dvojice. Dříve snad, když nebyl internet ani telefony, ale v dnešní době je to spíš důkaz neschopnosti komunikovat. Kdyby se totiž oba milovali tolik, jak autorky tvrdí, nejspíš by ve skutečném životě prostě neodpadli na tak dlouho. Na druhou stranu, když je dvojici potřeba rozdělit, v málokteré knize se to povede udělat přesvědčivě. A konec konců kniha nebyla o rozchodu, ale o opětovném setkání po letech. Touhu nebylo potřeba obnovit, pouze důvěru.

 

Kniha nabízí lehce naivní, ale milé a odpočinkové čtení – takže vlastně to, co jsem chtěla. Dobrodružná a romantická linka byly celkem vyvážené, obojího bylo v knize zhruba stejně. S romantikou jsem ostatně dost spokojená. Přidala bych víc putování, víc hádanek a napínavých okamžiků, v nichž by se hrdinové sbližovali. Samotné hledání pokladu bylo v knize až v poslední třetině a bavilo mě to tak, že prostor tomu věnovaný nestačil :) Jednání některých postav bylo kvůli blížícímu se konci knihy taky dost zbrklé a nepůsobilo opravdu důvěryhodně. Možná, kdyby bylo těch nečekaných zvratů a náhlých úletů v jednání některých postav méně, bylo by to lepší. Na tolik zvratů prostě nebylo v knize dost prostoru. Některé události tak působily nepravděpodobně nebo překombinovaně a chování postav bylo nápadně nelogické a účelové. Na druhou stranu jde o oddechovou romantiku, nelze tedy čekat, že všechno bude mít přísnou logiku kvalitní detektivky a postavy dokonalé profilování. Záporáci byli prostě záporní a jednali z obvyklých pohnutek, chovali se jako paka, oplývali negativními vlastnostmi a negativními vzorci chování a v příběhu působili jako typičtí westernoví banditi. Klaďasové oproti tomu byli mírní jako holubičky, chytří, pěkní, mužní, vždy gentlemani…

Jedna situace, kdy došlo k velkému zvratu, mě hodně překvapila. Tedy ani ne tak, že se „něco“ stalo. To se konec konců nabízelo do zápletky, ale spíš tím, jak se hrdinové rozhodli situaci řešit. Já na jejich místě bych se asi nerozhodla pokračovat v cestě za pokladem, když by se stalo to, co se stalo. A to bez ohledu na to, komu se to stalo. Autorky sice přišli pro svoje postavy s v celku uvěřitelnou výmluvou, ale stejně prostě nevěřím tomu, že by to byli lidi schopní nechat takto být.

 

Co musím opravdu pochválit, je zvolené prostředí a zápletka s turistickými výpravami. Autorky tak mohly využít nezvyklé krásy krajiny i zábavných, kovbojsky a indianajonesovsky laděných činností pro bandu měšťáckých turistů. Právě to prostředí a hledání pokladu udělalo jinak stokrát ohraný zamilovaný příběh nevšedním a neokoukaným. Upřímně musím říct, že takový výlet bych si taky dala líbit, jen tedy bez těch padouchů a úrazů. Krajina byla popsána dost pěkně a vidět ji z koňského hřbetu by byl nevšední zážitek. Vydat se po stopách známých banditů amerického západu by mě fakt lákalo.

Hledání pokladu mě bavilo. Tak trochu ve stylu Indiana Jonese. Hádanky na cestě za pokladem byly fajn. Škoda, že tato část nebyla více rozpracovaná a klidně i delší. Zlouni by tak dostali víc prostoru a jejich jednání by bylo uvěřitelnější. Mohli by víc škodit a hrdinové by víc zažili.

Dost mě potěšila decentně podaná erotika, protože v předchozí sérii od autorek bylo dost žhavo :) pokud si tedy nepotrpíte na nahaté scény, tady jsou hodně odlehčené. Jasně, to není překvapení, protože o erotický román nejde, ale trochu jsem si říkala, jestli autorky, které jsou to zvyklé psát co nejpeprnější, neujedou i v romantice dál, než by bylo fajn. Tak neujedou :) Jen jsem si říkala, kolik bych měla chuti na sex po týdnu stráveném v sedle bez sprchy a s vyhlídkou na další sprchu v nedohlednu. Ale to je jen takový civilizací zhýčkaný pohled na věc :D není potřeba si tím kazit atmosféru. Při čtení mě to každopádně nenapadlo, až potom. Což je jednoznačně důkaz, že autorky umí zaujmout.

 

To mě přivádí k tomu poslednímu. Kladem příběhu je jednoznačně velmi čtivý styl psaní a plynulé utíkání děje. Nikde jsem se nezadrhla a věci, které úplně nesedí nebo nedávají logický smysl, jsem dokázala bez problémů přeběhnout. Vlastně jsem si některé problémy uvědomila až na konci čtení. Takže dojem z příběhu mi nic nekazilo. Opravdu jsem si užila popisy přírody i cestu za pokladem a znovuobjevování citů mezi hlavními postavami. Docela obdivuju, že autorky dovedly vzájemnou touhu hlavních postav přesvědčivě předat, protože zase tolik prostoru pro to neměly a do knihy nacpaly celkem dost děje. O něco méně přesvědčivě na mě působilo jednání některých vedlejších postav. V oddechové literatuře jsem ale ochotná ledaco odpustit.

 

Celkově mohu knihu doporučit všem, kteří hledají příjemnou a lehce napínavou knihu s osudovou láskou a dobrodružnou zápletkou v zajímavém prostředí. Je to opravdu oddechovka, u které si krásně odpočinete. Pokud vám ale vadí trochu překombinované a nedotažené zápletky, budete možná po dočtení lehce podráždění :)

 

Za knihu moc děkuji nakladatelství Jota. 

Příběh můžete najít zde

 


O knize:

Autor: Christina Lauren

Překlad: Jan Sládek

Vydal: Jota

Rok vydání: 2023

Počet stran: 376


2 komentáře:

Mikimichi Saiko řekl(a)...

Někdy je taková oddechovka potřeba, příběh zní sympaticky :)

Nikolaoss řekl(a)...

Sympatický byl. To nemůžu popřít :)