Enchantée: Okouzlená

Vsaď vše a neprohraj… Peníze, život, sebe…

Autor: Gita Treleasová
Série: Enchantée (1. díl)
Překlad: Alžběta Kalinová
Vydal: CooBoo
Rok vydání: 2020
Počet stran: 432

Můj názor:

Kniha v sobě spojuje historickou YA a fantasy. Tím mě zaujala na první pohled, i když se tím zrovna neodlišuje od spousty jiných. Tady je ale lákavý bonus v podobě hazardních her a něco takového jsem ještě nečetla.

...

Hlavní hrdinka tentokrát není žádná ztracená princezna. Camille je dcerou tiskaře, který zemřel i se svou ženou a nechal po sobě tři děti, které se teď těžko protloukají ve světě, ve kterém se bídně žije i dospělým. 

Starší bratr se dal na hazard a pití, když se dostane k penězům, okamžitě je prohraje, protože naivně doufá v obrat štěstěny a dluží na všechny strany. Sestrám tedy přináší spíš trápení než pomoc. 

Mladší sestra je po prodělané nemoci dosud slabá, vypomůže tedy občas svojí prací u místní modistky, pro kterou šije klobouky. 

Tíže obživy rodiny tedy dopadá na Camille. To ona shání peníze na jídlo, nájem a další věci. A protože doba je zlá, musí se uchylovat k nepoctivostem, aby rodinu zabezpečila. Od drobných podvůdků, kdy mění bezcenný kov v mince, aby měla na jídlo, se postupně přesouvá k hazardním hrám a její magická moc jí umožňuje hrát na místě, kde se točí nevyšší sázky – přímo ve Versailles.

Příběh je jedna velká hazardní hra. Ale zatímco pro šlechtice prohrané peníze mnoho neznamenají, Camille hraje o život. Proč by nepodváděla, když může a zachrání tak sebe i sestru? Jenže na světě jsou nebezpečnější hráči než ona a mohla by s nimi prohrát víc než jen peníze. To co původně bylo jen bizarním způsobem obživy, se zvolna mění v úplně jinou hru.

…

Kniha rozhodně disponuje zajímavým prostředím a zasazením do zajímavé doby. Vůbec si nevybavuju, že bych četla něco z období Marie Antoinetty, kromě čistokrevných historických románů. Pro tuhle knihu si tedy autorka vybrala dobře a dobové kulisy se jí povedlo dobře využít.

 Velká francouzská revoluce je na spadnutí a v knize je patrné, že k ní brzy dojde – nenávist ke šlechtě roste a paní autorka objasní proč to tak je. Zatímco ve Versailles plyne život v zábavách a rozmařilosti, v ulicích Paříže prostý lid trpí hlady. 

V příběhu jsem poznala obojí – jak chudinské čtvrti a život v nich, tak zámecké zábavy. Dokonce mi bylo dovoleno nahlédnout – i když jen zběžně, na setkání odpůrců monarchie a na krátkou chvilku jsem zažila i situaci, kdy se lůza vrhla na šlechtu a zmíněn byl dokonce pád Bastily. V částech, které se odehrávají ve Versailles, je patrné, že největší slávu mají už dávno za sebou a paní autorka tento fakt krásně propletla s kouzly a magií. 

Atmosféře knihy tedy není nic moc co vytknout. Na knihu pro mladší dospělé působí velmi dobře a přesvědčivě. Ponořila jsem se do ní hned. Kladný bod si paní autorka připíše i za to, jak je krásně zvýrazněn rozdíl mezi rozmařilým životem šlechty, plným plýtvání, radovánek a hazardních her a životem prostých pařížanů, kteří často nemají ani na chleba, natož na nějaké radování. Camille stojí jednou nohou v obou těchto světech.

K dobrému působení na čtenáře přispívá také sem tam umístěné francouzské slovíčko nebo věta. Na konci knihy je pak slovníček použitých slov a obratů, ale většinou jsou natolik známé, že se dají pochopit i bez toho nebo prostě odvodit z kontextu.

Hlavní hrdinka využívá svého kouzelného nadání, aby obírala šlechtice o peníze při hře v karty. Zároveň se propadá čím dál hlouběji do závislosti na kouzlech. Je to tak trochu (dost) podvod a zlodějina, ale ona nemá na výběr a později, když už by na výběr možná měla, si nedokáže pomoci. Ví, že je to špatné, ale dělají to všichni, tak co. Ona má jen malou výhodu a obírá přece ty, kterým peníze chybět nebudou. Magie je svůdná, lákavá a návyková. Stejně jako svět Versailles, krásných šatů a hazardních her.

Za kouzlení se platí daň. Čím náročnější kouzlo, tím větší. Zatím co obyčejná la magique vyžaduje pouze trochu smutku, náročnější kouzla glamoire už touží po krvi. Navíc jako by kouzelníka vysávala, brala si jeho životní sílu, až se on sám vytratí, průsvitný a slabý jako duch. Tohle chválím v knihách prakticky vždy. Mám ráda, když nadprůměrné schopnosti nejsou zadarmo a hrdinu jejich užívání něco stojí. Působí to pak mnohem opravdověji a právě v YA se na to rádo zapomíná.

Překvapila mě romantická linka. Čekala bych, že vzhledem k prostředí a žánru bude víc urputná a naivní. Mně však připadala celkem přirozená a nijak násilná, dokonce i „zamilování“ po prvním setkání se mi nezdálo nijak nepravděpodobné, protože neproběhlo úplně na první pohled. Hlavní hrdinka nepatřila mezi naivky a dobře věděla, že toužit po něčem nemusí nutně znamenat, že to dostane. Rozdíl mezi ní a její trošku naivní a zasněnou sestrou se mi moc líbil.

Malinko se mi zdálo, že autorka mohla trochu víc zapracovat na prožívání postav. Některé okamžiky byly skvělé, obzvlášť co se hlavní hrdinky týkalo. Líbilo se mi, jak postupně mění názor na opovrhovanou šlechtu, když si mezi nimi nachází přátele. Ti mají sice také své chyby, ale jak je Camille poznává blíž, uvědomuje si, že ne všichni jsou nutně taková cháska, za jakou je považuje. U Camille bych ocenila nějaké výraznější výčitky nad tím, že krade a podvádí. Dobře – když okrádala šlechtu, tak ještě cajk, boháči si s nějakým grošem hlavu nelámali. Ale pařížští občané už možná ano. A ona řešila jen to, že se jí nechce do kouzlení a co ji to stojí. Už ne to, co to bude stát ty okradené. Tohle jediné mi na ní trochu vadilo. Jinak mi hlavní hrdinka připadala napsaná dobře. 

Oproti tomu hlavní záporák na mě působil trochu nedopečeně – jeho motivace k záporačení se mi líbila, ale on sám mě nepřesvědčil o tom, že je škůdce, což se naplno projevilo hlavně na konci. Možná, pokud by dostal více prostoru se projevit a nefiguroval hodně jen ve varováních a náznacích pro hlavní hrdinku, bylo by to lepší. Podle těch záhadných nápověd jsem čekala skutečného vychytralého bídáka a nedostala jsem ho. Charisma měl, jen nebylo víc využito, což je škoda. 

Víc by mě zajímala i sestra hlavní hrdinky a třeba i Camillin milý vzduchoplavec. Jenže pokud by se autorka měla věnovat všem postavám, které mi přišly zajímavé, pečlivěji, nejspíš by kniha narostla o pěkných pár stran ne-li dokonce dílů.

Na druhý díl se těším. Prostředí mě zaujalo, i hrdinové knihy. Jsem i dost zvědavá, kam se bude příběh dál ubírat, protože se mi zdál poměrně uzavřený.

Knihu hodnotím jako podařený kousek v mé YA knihovně. Pokud chcete příběh zasazený do zajímavého prostředí s neotřelou zápletkou propletenou magií a hazardními hrami, jděte do toho.

Za laskavé poskytnutí e-knihy moc děkuji Palmknihám. Kniha do vaší čtečky už na vás čeká zde.

Anotace:

Láska. Magie. Revoluce.
Paříž je v roce 1789 město plné žebráků, zlodějů, revolucionářů – a mágů… Camille se stará o mladší sestřičku, a ještě musí ukočírovat rozmařilého bratra. Zprvu jí pomůže drobná, každodenní magie. Ta ale nevydrží věčně, takže se musí vydat do Versailles. Čím déle je u dvora, tím méně pohrdá šlechtou, ale také potká mladíka, který jí dá naději, že může mít lásku i svobodu. Když vypukne revoluce, musí se Camille rozhodnout, na kterou stranu barikády se postaví, dřív než Paříž shoří.