Autor: Brian Herbert, Kevin J. Anderson
Série: (Pekelná díra (1. díl)
Překlad: Dana Chodilová
Nakladatel: Baronet
Rok vydání: 2014
Počet stran: 544
Můj názor:
Planeta Hallholme, zvaná též Pekelná díra, je zapadlá planeta
kdesi ve Vzdálené zóně. Podmínky na ní jsou doslova pekelné – planeta je
nehostinná, nic k jídlu na ní neroste, nic pěkného na ní nežije.
Původní
civilizaci smetl pád asteroidu kdysi před pěti sty lety a od té doby planetu
obývají jen nejodolnější jedovaté rostliny a brouci.
Zdejší elektrické a
prachové bouře jsou taky zážitek jen pro otrlé. A na tuhle prokletou planetu
byl umístěn generál Tiberus Adolpus po neúspěšné vzpouře proti Konstelaci a
její vládkyni Diadému Michelle Duchenetové. Původně se Diadém těšila, že na
planetě on i jeho následovníci bídně pojdou, ale jim se podařilo vydupat
z prachu slušně prosperující městečko. A myšlenky na vzpouru je také úplně
neopustily…
Děj se odehrává nejen na Pekelné díře, ale i na jiných
planetách v Konstelaci, ať už se jedná o Vzdálenou zónu, nebo střed říše –
planety, které spolu tvoří takzvané Korunovační klenoty.
Na všech těchto
planetách mi bylo dopřáno seznámit se zajímavými postavami, které slouží jedné
nebo druhé straně a dost často také vlastním zájmům.
Šlechta je zkorumpovaná
tak, že to svět neviděl. Zajímá se jen o vlastní prospěch a o to, jak si zabrat
z cizího pro sebe co nejvíc. Škodí jeden druhému, zabíjí se, diskreditují,
piklí… Samotná vládkyně Diadém Michella je mezi nimi pravou vládkyní – dost
často se chová jako větší mrcha, než všichni ostatní. Ona i je ulhaná a
bezcitná bestie.
Generál, který velí Pekelné díře, se oproti tomu jeví jako
čestný muž a jemu a jeho spojencům jde o jedinou věc – osvobodit Vzdálenou zónu
od nadvlády Diadému. Osamostatnit se a vládnout si sami.
…
Po knize jsem sáhla kvůli jejím autorům. Toto autorské duo
má totiž na svědomí pokračování mojí milované Duny a tak jsem byla zvědavá, jak
si poradí s vlastním světem a příběhem.
V knize jsem narazila na spoustu zajímavě vymyšlených
věcí. Ať už se jednalo o zápletku, technické detaily nebo politický systém,
bylo vidět, že autoři mají bohaté zkušenosti se složitým příběhem a budováním
rozsáhlé zápletky.
V některých aspektech byla kniha Duně trochu podobná.
Opět se tu objevil vzácný prvek, který všichni potřebovali. Jednalo se o
iperion. Tahle věcička byla důležitá pro přepravu obrovských tahačů ještě
obrovitější rychlostí po strunových drahách. Dráhy byly vesmírem vyznačeny
právě pomocí iperionu a bez nich by se zhroutil celý obchod a především
spojení mezi planetami.
Druhá podobnost byla v tom, že se kladný hrdina, jež
měl být bojovníkem proti zkorumpovanému systému, musel uchýlit na nehostinnou
planetu a odtud vedl svůj další, pečlivě promyšlený odboj proti Diadému.
Tím ale podobnost končí a příběh se ubírá po své vlastní
linii.
Silnými hráči v něm nebudou pouze lidé a jejich vášně, ale ke slovu
se dostane i mimozemská rasa. Musím přiznat, že právě ona mi v příběhu
připadala trochu navíc a kýčovitá, ale uvidím, kam se ještě příběh posune.
I
když si v prvním dílu nemohu na nedostatek akce stěžovat, jde zde více o
politiku než o boj. Páni autoři vysvětlují minulost, seznamují
s jednotlivými aktéry děje příštího a přivádějí je do situace, která je přiměje
vzepřít se impériu a bojovat na straně generála. Jejich motivace byly velmi
uvěřitelné.
Na jednu stranu se může zdát, že právě kvůli tomu děj moc
neběží kupředu, ale opak je pravdou. Jak už jsem psala, jedná se o zkušené
autorské duo, takže nehrozí, že by dopustili, aby se jejich čtenář začal nudit.
Text dokáže zaujmout bez problémů a neobsahuje žádné jalové stránky a zbytečné
informace.
Zaujalo mě politické uspořádání v podobě Konstelace planet jako
vládnoucí soustavy a Vzdálené zóny coby utiskovaného odboje. Díky strunové
dopravě byly odbojáři velmi závislí na vládě a byli drceni nesmyslnými dávkami,
aby si šlechta dobře a pohodlně žila. Odměnou za jejich dřinu jim byl útlak a
neustálý nedostatek. Možná trochu obehrané jako důvod ke vzpouře, ale funguje
to.
Co se postav týká, nemůžu říct, že bych byla tak nadšená,
jako v Duně – a tomu srovnání se bohužel ubránit nelze.
Byla poznat snaha
stvořit stejně charismatického vůdce, jako byl vévoda Leto Atreides, ale
nevyšlo to. Generál zdaleka nemá takové charisma, i když vykazuje podobné
povahové rysy. Jedna z postav mi trochu připomněla mladého Paula Atreida a
u ní to kupodivu zafungovalo. Diadém
Michella by byla skvělou partnerkou pro barona Harkonena, bavilo by mě
sledovat, jak si navzájem notují – než se sežerou kvůli moci.
Postavy tedy byly
do jisté míry archetypální – krutý vládce, zkorumpovaná šlechta, hrdinný a
čestný vůdce odboje, ožebračelý šlechtický potomek, který se přidá na stranu
dobra, naivní dcera vládkyně, vychytralý pašerák a tak dále. Ale ono to
nevadilo. Příběh byl natolik čtivý a tak zajímavě postavený, že do něj tyhle
postavy přesně pasovaly a plnily svojí úlohu na výbornou.
Celkově nepřichází kniha s ničím převratně novým a už
vůbec s ničím takovým, abych si před ní sedla na zadek, jako před Dunou.
Na druhou stranu má ale velmi čtivý příběh podávaný po krátkých kapitolách,
takže čtení utíká, ani nevíte jak.
Nenašla jsem v ní myšlenky, které bych
si vypisovala, jako u Duny. Našla jsem ale zábavu a zaujetí dějem a to mi
stačí. Milovníky Duny kniha určitě potěší, není to stejné, ale je to podobné a
stejně dobře se to čte.
Na druhý díl se těším, konečně totiž začne dlouho
očekávaný boj a mám pocit, že je se na co těšit.
Anotace:
Planeta Hallholme, přezdívaná Pekelná díra, je smetiště vyhrazené pro nežádoucí živly, ztracené existence a šarlatány, zastrčené v odlehlém koutě vesmíru mezi desítkami podobně bezvýznamných světů. Hodí se leda jako poslední útočiště uprchlíků před vládou pevné ruky Michelly Duchenetové, vůdkyně hvězdného impéria Konstelace.
K těm patří i Tiber Adolphus, generál, který se mocné panovnici postavil na odpor a prohrál. Jenže vojevůdce jeho ražení se jen tak nevzdá – vzal si do hlavy využít ono peklo na zemi, sužované sopečnými výbuchy a ničivými bouřemi, coby odrazový můstek k novým možnostem. A zatímco kolonisté krůček po krůčku zvelebují prostředí a svádějí boj s krutými životními podmínkami, generál buduje tajné spojenectví s vůdci okolních planet. Sní o tom, že své vězení promění v centrum nové koalice planet, osvobozených z pout závislosti na zkostnatělém impériu, plném korupce a svárů mezi starými šlechtickými rody.
Vládkyně Michella věří, že se generála podařilo pokořit, neví o vzpouře kvasící ve Vzdálené zóně… nebo snad ano?
Jenže ona ani sám generál netuší, že planeta Hallholme skrývá děsivé tajemství: pozůstatky vyhlazené civilizace, která celá staletí trpělivě čeká na svou příležitost…
Žádné komentáře:
Okomentovat