1. 9. 2019

Pekelná díra: Vzpoura



Autor: Brian Herbert, Kevin J. Anderson
Série: Pekelná díra (2. díl)
Překlad: Dana Chodilová
Nakladatel: Baronet
Rok vydání: 2015
Počet stran: 576



Můj názor:

Druhá část série Pekelná díra začíná přesně ve chvíli, kdy první díl končí. 
Vládkyně Konstelace Diadém Michella Duchenetová už ví o vzpouře generála Adolpha a dle očekávání z toho nemá vůbec radost. Spíš hrozí, že jí vzteky prdne žíla na čele a plánuje být tentokrát nemilosrdná. Ne jako při jeho první vzpouře, kdy byl lstí poražen a internován na nehostinný svět, kde měl se svými následovníky schlíple sedět nebo lépe – bídně zhynout. 
Tvrdý uder, rychlý úder! To má být heslo jejího tažení proti generálovi. Konstelační flotila se šikuje pod velením Escobara Halhollmea, syna toho, kdo generála porazil. Očekávají snadné vítězství, neboť konstelační síla vržená k Pekelné díře je obrovská.

Generál je však z odolnějšího materiálu. Při minulé vzpouře se poučil a s pečlivostí dokonalého stratéga plánuje tu nynější tak, aby Michelliny voje neměly sebemenší šanci na úspěch. Záda mu kryje celá Vzdálená zóna a kromě toho také znovuobživnuvší původní obyvatelé Pekelné díry – housenkovití tvorové, z nichž většina přežila katastrofu planety ve formě paměti uložené v kluzké vodě. Jejich osobnosti se znovu vynořují v tělech dobrovolníků, kteří je z kluzké vody přijmou do těla a tato nová rasa „stínových Xayanů“ je stále početnější a silnější.

Mezi těmito dvěma bojujícími frakcemi se skrývá spousta menších hráčů s velkými cíli, kteří hodlají využít bojů a z popela po padlém protivníkovi vystavět svůj vlastní úspěch.
Figurky na šachovnici stojí, bitva může začít.


Autoři se do pokračování vrhli pěkně svižně. Příběh navázal na rozběhnuté tempo z minulého dílu a vypravěčský styl neztratil nic na čtivosti. Všechny dějové linie nabraly pěkný spád, jak se uváděly v život plány přichystané oběma stranami v minulém dílu. 
Jednotlivci však také měli co říct.V nově vznikajících komplikacích a v pokračujících zápletkách se mohla konečně naplno projevit povaha a schopnosti postav, jak se každý zapojoval do dění a musel reagovat na okolnosti a nastupující střety. Ne každý plán vyšel tak, jak se počítalo, a postavy byly postaveny před složitá rozhodnutí, která navíc ovlivnily dost nepěkné podmínky zvenčí.  Autoři moc pěkně vyhmátli změny, které toto s lidmi udělá. Postavy byly nuceny vydolovat ze sebe to nejlepší, čeho byly schopné. Někteří mě dokázali hodně překvapit.

Xayané také konečně přestali připomínat divné slizovité housenky a začali mít svůj význam. V první knize na mě působili spíš jako cizorodý a nevítaný kýč. Teď však ukazují svoji sílu a díky jejich přítomnosti se začala probouzet i nehostinná Pekelná díra. Cosi mě však stále nutí nevěřit jim ani nos mezi očima.

Protistrany konfliktu jsou známé a bojové jednotky připravené. Pořádné bitvě nic nebrání. V příběhu jde zatím stále spíš o to, co na knihách tohoto typu tak miluju – tedy politiku, intriky, strategické plánování precizní taktiky a pozvolné uvádění plánů v život. Ne vždy všechno vyjde podle plánů a všechny akce se musejí přizpůsobovat podmínkám. Skvěle se to čte a je to nesmírně opravdové. 
Autoři nikomu nenadržují. Všem něco vyjde, něco ne. Každý má občas víc štěstí než rozumu a každý dostane svůj příděl smůly. Každý takový zvrat ještě zvyšuje napětí a chuť číst dál. Je vidět, že autoři vědí, co dělají a příběh mají dobře rozvrhnutý. 
Autoři jsou překvapivě nestranní i v morálních otázkách – i kladné postavy, nebo spíš ty, které by asi měly být považovány za kladné, občas udělají kruté rozhodnutí. A i záporní občas vzbuzují sympatie. Tahle vyváženost dělá příběh více uvěřitelným.

V kapitolách se střídají místa děje. Neušlo mi tak dění na Pekelné díře, na Sonjeeře v Diadémině paláci nebo dalších planetách Vzdálené zóny. Přítomna jsem také byla na palubě vlajkové lodi konstelační flotily, která vyrazila oblehnout Pekelnou díru. Nepřišla jsem tedy vůbec o nic a musím říct, že všechny části mě bavily a zaujaly stejně. Všude se situace vyvíjela zajímavým směrem a o napínavé okamžiky nebyla nouze.


Jediné, co mě na sérii mrzí, je to, že se posledního dílu v překladu nedočkám. Pokusím se vypátrat nějaký amatérský překlad, protože konec bude nepochybně zajímavý. I tak ale stálo za to si knihy přečíst, takže určitě neváhejte. Jsou ve výprodeji za pěknou cenu. 


Anotace:

Planeta Hallholme, zvaná Pekelná díra, bývala jen útočištěm psanců a nepohodlných živlů v zastrčeném koutě vesmíru, kam nedosáhla pevná ruka Michelly Duchenetové, vládkyně hvězdného impéria Konstelace. Ale po letech tajných příprav správce planety generál Adolphus konečně táhne do boje za splnění svého snu: osvobození opomíjených světů Vzdálené zóny, vybudování nové koalice, vyhlášení nezávislosti na starém, zkostnatělém impériu. Vzpoura vypuká – ale obří kosmická flotila Konstelace se blíží…
Vzbouřenci z Pekelné díry spoléhají na pomoc záhadné původní rasy Xayanů, nadané nevídanými schopnostmi. Je tu však další nebezpečí, před nímž bledne i hrozba silné nepřátelské flotily… a před touto hrůzou není úniku!


Žádné komentáře: