Bobové si lížou rány po debaklu z prvního střetnutí s Druhými a je pravděpodobné, že jednou nevyhnutelně vypukne rozhodující bitva o budoucnost Země a jejích kolonií.
Autor: Dennis E. Taylor
Série: Bobiverzum (3. díl)
Překlad: Filip Drlík
Nakladatel: Host
Rok vydání: 2019
Počet stran: 320
Můj názor:
Série Bobiverzum je pro mě jedno z nejzajímavějších a
nejoriginálnějších scífek poslední doby. První dva díly My jsme legie a Protožeje nás mnoho mě hodně bavily a na třetí jsem čekala netrpělivě. Konečně totiž
mělo dojít k rozuzlení a vyřešení záhady, jak to nakonec dopadne
s lidstvem a s válkou s Druhými.
Anotace mě navíc poměrně nalákala. Bobové sice zažili
porážku v bitvě s druhými, ale díky jejich vrozenému optimismu a
nechuti se vzdávat, se připravují na odvetu. Sice ne všichni mají tohle jako
hlavní zájem, ale více méně se shodují, že je na tom potřeba máknout.
Jejich
pozornost také stále zaměstnávají vybudované kolonie a k jejich nemilému
překvapení i lidská povaha. Za ty zatraceně dlouhé roky se totiž lidstvo zase
až tak nezměnilo. Politické čuňačinky stále lidi baví a budou piklit i na prahu
hrozby vyhynutí.
…
Musím říct, že v nejdůležitější věci k žádnému
překvapení nedošlo - série si udržela svoji zatraceně dobrou čtivost až do
třetího dílu. Pan autor se také drží zavedeného stylu krátkých kapitol, ve
kterých střídá pohledy jednotlivých Bobů na dění v jejich části vesmíru
nebo na planetách, kde jsou rezidentními Boby.
Opět jsem mohla sledovat vybrané jedince,
vesměs ty, kteří své dobrodružství nakousli v minulých dílech, plus
některé nové. Celkem jich už je více než sto a současní jsou již osmou generací
Bobů, proto pan autor vybral jen několik z nich, u kterých se rozvíjejí
zajímavé linie příběhu.
V jedné jsem sledovala populaci delťanů na Delta
Eridani. Na této planetě se už Bob přestal skrývat ve svých dronech a začlenil
se inkognito přímo do života obyvatel planety. Dokázal to díky androidovi,
kterého vyvinul jiný z Bobů. Jeho zážitky jsem tak mohla vnímat přímo jako
vesničana a zároveň i jako stroje a umělé inteligence.
Druhý Bob zatím na Poseidonu – vodní planetě – čelí pokusu o
nastolení vlády jedné skupiny lidí. Život zde už tak trochu připomíná náznaky
totality a je potřeba z toho nějak ven. Politika je prostě věčná a pořád
stejně hnusná. Na čtení nicméně zábavná a dává vzniknout hodně zajímavým
scénám, pokud se dobře napíše a zbytečně nekomplikuje. Tady se obojí povedlo.
Intriky jsou, ale ne zas příliš spletité a přeintrikované.
Další Bobové řeší stále pokračující evakuaci lidstva ze Země
a s tím spojené ohrožení rasou Druhých, kteří se vesmírem blíží
k bobovským galaxiím a civilizacím na jejich planetách hrozí zánik. Přitom
Druzí nejsou prvoplánové zlo a vysávání planet a likvidace života nejsou zlým
úmyslem. Je to prostě jejich životní styl.
To Medeiros, to je jiná. Šílený konkurenční replikant ještě
rozhodně neřekl poslední slovo.
Mohlo by se to sice zdát, ale knihy nejsou jen o
mezidruhových bitkách a poznávání nových světů. Panu autorovi se podařilo
včlenit do příběhu i takové záležitosti jako je otázka lidství replikantů. Zda
mají právo na vztah a na lidské prožívání a nebo jsou prostě jen stroje. Krásně
se povrtal také v myšlení, prožívání a jednotlivých osobnostech Bobů. Jsou
každý maličko odlišný, mají na ledacos jiný názor a jiné řešení problémů, což
umožňuje jakousi rozmanitost bobovských postav, i když jsou vlastně klonem
jediného Boba.
Strašně mě bavilo objevování jednotlivých planet a život na
nich. Ať už šlo o zajímavou místní zvířenu, prostředí nebo nutnost zařídit na
daném místě lidskou kolonii a problémy s tím spojené. Pan autor vše
popisuje celkem jednoduše. Žádné přehnané technické záležitosti četbu
nekomplikují a přitom jich je v příběhu docela dost. Možná je to i tím, že
od prvního dílu jsem se s jednotlivými technologiemi sžila, vím oč jde a
jak má to které udělátko fungovat. Jednoduše ani nemám pocit, jako bych četla
scifárnu. Všechno je tak srozumitelně podané, že není nutno nějak dlouze
hloubat a pouze jsem si užívala děj příběhu.
Tahle série se zatraceně povedla a já jsem ráda, že vyšla u
nás a mohla jsem si ji taky přečíst. Kdo jste se do ní ještě nepustil, tak
vůbec neváhejte. Čtení o replikantu Bobovi a jeho klonech je senzačně
osvěžující záležitost a věřím, že by bavila i ty, kteří jinak scífka moc
nemusí. Škoda, že tohle vesmírné dobrodružství už skončilo…
Za laskavé poskytnutí e-knihy ke zhodnocení moc děkuji
Palmknihám. Závěrečný díl série Bobiverzum najdete zde. A pokud nemáte ještě
ani první díl, tady je celá série do čtečky pěkně pohromadě.
P.S.: fakt bych chtěla být replikant. Ty možnosti! Nekonečně
času. Paráda.
Anotace:
Závěrečný díl zábavné sci–fi trilogie Bobiverzum
Bobové založili už dost kolonií na to, aby lidstvo nevymřelo. Avšak žabomyší války politiků patří k nesmrtelným lidským nešvarům. Brazilské sondy se navíc pořád pokoušejí zlikvidovat všechny své konkurenty. A kromě toho se Bobové pustili do boje se starší a mocnější rasou, která má obrovskou chuť k jídlu a poněkud výbušnou povahu.
Bobové si lížou rány po debaklu z prvního střetnutí s Druhými a je pravděpodobné, že jednou nevyhnutelně vypukne rozhodující bitva o budoucnost Země a jejích kolonií. Bobové však pobrali zhruba tolik disciplíny jako houf divokých koček a některé z mladších kopií se zajímají spíše o vlastní lokální problémy než o boj s Druhými.
Spása ovšem možná přijde z nečekaného zdroje. Dvojice Bobů osmé generace v hlubokém vesmíru něco objeví. Pokud chtějí zachránit Zemi a vlastně i celé lidstvo, stačí jen nečekaný nález co nejrychleji dopravit do sluneční soustavy. Než do ní přiletí Druzí.
Žádné komentáře:
Okomentovat