Stvořená chránit. Předurčená ničit...
Autor: S. J. Kincaidová
Série: Diabolik (1. díl)
Překlad: Lucie Schürerová
Nakladatel: Fragment
Rok vydání: 2017
Počet stran: 376
Anotace:
Vypadá jako člověk, ale není člověk. Je nemilosrdná, je neporazitelná, je oddaná. Jmenuje se Nemesis a je diabolik. Bytost, jejíž existence má jediný smysl: zabíjet či zemřít pro tu, jejíž život má ochraňovat: Sidonii – dceru galaktického senátora… Nemesis a Sidonie jsou spolu od malička a jsou na sebe napojené jako sestry. Když se Sidoniin otec přidá na stranu rebelů a je Imperátorem žíznícím po moci prohlášen za kacíře, přichází odplata. Sidonie je povolána na galaktický dvůr jako rukojmí. Její přítomnost má zajistit senátorovu poslušnost a držet ho tak v šachu. Je jisté, že Sidonii hrozí smrt a proto existuje jen jediná možnost: Nemesis se musí stát Sidonií a odjet na dvůr místo ní. Nemesis, stroj na zabíjení bez emocí a schopnosti citu, se ocitá uprostřed politických intrik a úskoků. Musí hrát roli člověka, kterým ale není. Nesmí dát najevo, kým vlastně je. Jenže nepokoje v různých částech Impéria nepřestávají. Imperátor nemíní tolerovat neposlušnost a tak je čas zapojit do hry své rukojmí…
Můj názor:
Vůbec netuším, jak se mi to tentokrát podařilo, ale v téhle knize jsem
vyčuchala kvalitní scifi už na první pohled. Nejspíš to bude opět lákavou
anotací a perfektní obálkou. Uznejte sami: křehký motýl, který má i ostrá
kovová křídla. A postupem času zjistíte, že to na hlavní hrdinku Nemesis sedí
jako ulité.
V daleké předaleké budoucnosti už není lidstvo stejné, jako známe dnes.
Civilizace se rozpíná v obrovském množství galaxií a celému tomuto
galaktickému společenství vládne imperátor. Pod ním jsou rodiny grandiloquy -
vysoce postavené šlechtické rody, kteří mají své zástupce v senátu a žijí ve
vesmírných pevnostech na oběžných drahách kolonizovaných planet. Na planetách
samotných už není život nijak jednoduchý. Obývá je nejnižší společenská vrstva -
excesoři. Přístup k technologiím mají jen díky grandiloquy, která jim je
zapůjčuje, oni sami je vyrobit neumí a navíc je to stejně zakázané.
Světu vládne náboženství helionismus a to přísně zapovídá jakékoliv
vzdělávání v oblasti matematiky nebo přírodních věd. Lidstvo je odkázáno na
technologie, které zůstaly po předchozích generacích a tak trochu si tím kope
vlastní hrob. Technologie zastarávají a přestávají fungovat a není nikdo se
znalostmi, které by byly v tomto směru užitečné.
Grandiloquy to ale
nezajímá. Mají dokonalé pohodlí, zkrášlovací roboty, drogové večírky a další
vymoženosti. Hrají svoje politické hry a své děti učí těmto dovednostem pomocí
avatarů ve virtuálním prostředí. Je totiž nutné obratně našlapovat, abyste
nepřišlápli nějaké mocné kuří oko. Je nutné vědět, komu podlézat, komu se
vyhnout a jak dodržovat složitá pravidla u dvora...
Příběh začíná v rodině senátora von Impyrean. Senátor je tak trochu
rebel. Neuznává helionismus a zasazuje se o rozšíření zakázaných vědomostí. To
se mu ale nevyplatí. Jako trest od imperátora musí jeho dcera Sidonia von
Impyrean ke dvoru. Má být zárukou toho, že tatík bude držet ústa a krok.
Sidonie má ale štěstí. Její rodina ukrývá zakázané eso v rukávu – dívku
diabolika. Bytost vytvořenou k tomu, aby chránila toho, ke komu byla
připoutána. A tak se diabolik Nemesis vydává za svou paní Sidonii a míří místo
ní k imperiálnímu dvoru…
Kniha mě zaujala od samého začátku, kde paní autorka představila svoji
hlavní hrdinku diabolika Nemesis. Zároveň v prvních kapitolách ukazuje
hodně ze svého světa a vysvětluje jeho fungování. Mohlo by se zdát, že kvůli
tomu budou první kapitoly nezajímavé, popisné nebo pomalé, ale není tomu tak.
Informace, které v nich paní autorka poskytuje, byly dostatečně zajímavé,
aby si bez problémů udržely pozornost. Svět, který si pro čtenáře připravila je
dobře vymyšlený. Co může být taky lepšího, než nechat vládnout krutého a
vychytralého vládce, který se opírá o naprosto pomatenou církev s děsivými
obřady a je obklopený neschopnou a změkčilou šlechtou. Takové prostředí přímo
volá po někom, kdo trochu rozvíří ty stojaté, smrduté vody.
Tím někým je Nemesis. Je geneticky upraveným tvorem, jehož existence byla už dávno zakázána.
Strojem na zabíjení bez lítosti a citů. Tedy ne tak úplně bez citů – jediné co
cítí, je bezvýhradná láska a oddanost k její paní, které byla určena a kterou má chránit. Tahle
nebezpečná dívka je nasazena přímo do středu všeho dění jako černá mamba do
klubka zmijí. Nesmí se prozradit, že není tím, za koho ji pokládají, ani že je
tím, čím ve skutečnosti je. V obou případech by ji čekala smrt.
Postava Nemesis si prošla v průběhu děje skvělým vývojem. To, že ona
příběh vypráví je velké plus, protože jsem mohla sledovat její rozvíjející se
osobnost přímo v jejích myšlenkách. A oblíbila jsem si ji. Byla správnou
směsicí nelítostného zabijáka, inteligentní a opatrné političky a dívky, která
se snaží být člověkem, i když ji vychovali za úplně jiným účelem. A učila se
celkem rychle. Líbilo se mi, když v její uhlazené masce Sidonie občas
probleskla osobnost Nemesis. Působilo to přirozeně a navíc bylo vidět, že
tvrzení o nebezpečnosti Nemesis se zakládá na pravdě a ne jen na neustálém
opakování informace paní autorkou bez důkazu v podobě činů. Na toto hodně
autorů knih zapomíná – ukázat, že jejich postava je taková, jak tvrdí.
Co se děje týká, dostala jsem skvělý svět, dobře vystavěnou zápletku se
správnou dávkou napětí, akčních scén, náboženských šíleností a politických
machinací. Takové knihy mám ráda. Nechyběla ani romantická část - přeci jen se
jedná o YA knihu. Tady bylo vše ohledně citů zainteresovaných postav uvěřitelné
a dobře zpracované a hlavně nepřehnané. Postavy, především vývoj Nemesis, jsou
jedním z pilířů příběhu. Paní autorka si s nimi vyhrála a je to vidět.
Změkčilá šlechta vyžívající se v pletichách, předstírání, krutých
sportech, braní drog a poklonkování a vlezdoprdelkování, byla senzační.
Imperátor, který se tak bojí o svůj trůn, že za následníka zvolí pološíleného
synovce a likviduje nemilosrdně všechny, kdo mu stojí v cestě – super. Všichni
intrikují proti všem, občas se to někomu nevyplatí a musí začít intrikovat
znovu a lépe – v tom lepším případě. V tom horším je totiž po něm.
Tyto čachry měla paní autorka také perfektně propracované a mě bavilo je
sledovat. Kdo za čím stojí, kdo sleduje jaký cíl a kdo získá titul největšího
padoucha? A kdo vyhraje?
Nedaří se mi přijít na něco, co by mi v příběhu chybělo. Naopak jsem
dostala všechno, co jsem na začátku čtení očekávala a na další díly se už
těším, i když si nejsem jistá, co by se v nich mohlo dít :). Diabolik je
skvělým scifi příběhem pro kategorii YA, což mu ale nijak neubírá na kvalitě.
Jen je všechno malinko jednodušší a méně přetechnizované, než ve scifi pro
dospělé. Zároveň ale nechybí nic s toho, co bych u kvalitního scifi
očekávala.
Z řádků výše nejspíš vyplynulo, že knihu doporučuji. Otázka je komu
:). Myslím, že kniha potěší začínající milovníky scifi a mohla by i starší a
zkušenější z nich, kteří si chtějí odpočinout u lehčího a přes to dobrého
scifi příběhu. Podle mě je jedno, bude-li čtenář holka nebo kluk. Paní autorka
má pro každého něco.
5 komentářů:
Mně se Diaboik líbil. Fakt super. V recenzi s tebou skoro stoprocentně souhlasím :)
Děkuji za komentář a přečtení :) V čem nesouhlasíš?
Zrovna dneska začínám číst :-)
Výborná recenze :) Diabolik by mi měl brzy přijít, už se těším až se do něj pustím :)
Lucy a Aires: Díky za komentáře. Užijte si čtení! Pak si ráda přečtu vaše názory.
Okomentovat