6. 12. 2022

Ve jménu cti

 




Knihu jsem si vybrala, protože podle anotace se zdálo, že půjde přesně o typ příběhu, který mě baví. Obálka mě sice tentokrát zase až tak neuchvacovala (spíš se mi líbí zahraniční), ale ani nemohu říct, že by mě odradila. Celkově jsem se rozhodla dát na tušení, které mě ponoukalo k tomu, že budu spokojená.

 

Anotace:


Tři roky živořil Cas v zajateckém táboře. Tři dlouhé roky, během nichž ho všichni považovali za mrtvého. Teď se lord Cassia, prokletý nechtěným darem – schopností vidět mrtvé –, vrací domů krajinou sužovanou černou smrtí a dozvuky války.

Vytoužený klid ho ale nečeká. Hned při svém návratu Cas zmaří pokus o atentát na novorozeného korunního prince, a když je následně pověřen úkolem vraha vypátrat, zaplete se do politických sítí a děsivých tajemství obestírajících královnu Jehan. Při jejich rozplétání se naštěstí může opřít o bystrou mysl krásné Leny.
Mladík pronásledovaný vzpomínkami na prožitá muka je jediným mužem království, který může všechny hádanky rozluštit, a zabránit tak opětovnému vypuknutí války.



Začátek příběhu mě definitivně utvrdil v tom, že minimálně prostředí pro mě přitažlivé určitě bude. Autorka do knihy napsala věci, které obvykle ve fantaskách bývají a stejně by mě, v případě této knihy, ani nenapadlo stěžovat si na okoukanost tématu.

Stvořila pro svůj příběh dva navzájem už velmi dlouho válčící národy. Pochopitelně se oba nemůžou vystát a jedinou nadějí na smíření je sňatek, po kterém bude následovat podpis mírové dohody. Princezna z Brisy se vydává na cestu, aby si vzala krále z Oliverasu a přinesla oběma zemím mír. Její cesta rozhodně neproběhne v klidu a v pohodě, i když se s ní bude možnost seznámit jen v rámci prologu.

Válka totiž není jedinou věcí, kterou autorka ztrpčuje svým postavám život. Obě země sužuje mor, který od vesnice k vesnici zabíjí vše živé. A aby toho nebylo málo, ani nechtějte vědět, co se stane s místní dravou zvířenou (rysem), když se nabaští mrtvoly, kterou zabil mor. Tenhle mor byl zajímavý prvek, který autorce umožnil mnohé pro skvěle fungující zápletku. A ona toho dokázala využít perfektně. Už jen atmosférou mnohých vylidněných měst, prázdných domů, ve kterých zahynuly celé rodiny, mrtvé krajiny plné na rychlo vykopaných hrobů. Bylo to ponuré a svým způsobem fascinující prostředí.

V první kapitole autorka představí svou hlavní postavu. Je to chlapec, či spíše už mladý muž, který se vrací domů z cizí země. Nejdřív jsem netušila přesně, co má Cass za sebou, jen jsem věděla, že v uplynulých letech si ničím příjemným neprošel a ono nepříjemno dost ovlivnilo jeho osobnost a postoj ke světu. Od začátku vzbuzoval jako postava zvědavost. Bylo jasné, že je na něm něco víc, jen autorka pomalu odhalovala, co to vlastně je. Působil na svůj věk podivně dospěle. Když jsem pak ale zjistila, co všechno zažil a s čím se stále potýká, zjistila jsem, že ho autorka vystihla naprosto přesvědčivě. Měl v sobě přesně tu pravou dávku temnoty, která brousí charakter, aniž by ho zlomila.

 

Styl psaní mě oslovil už od první stránky. Pohltil mě doslova na první dobrou. Možná by se mohl označit jako hodně úsporný, protože paní autorka se moc nevyžívala v nějakých okrasných kudrlinkách a sáhodlouhých popisech. Musím ale říct, že dokázala krásně předat ponurou atmosféru válkou a nemocí zpustošené země. Zároveň ale v knize byla i radost a štěstí přeživších a příjemná atmosféra královského dvora, který dočasně sídlil v Palmerinu – Cassově domově. Cass se sem vrací a na stránkách víří jeho radost nad návratem domů a zároveň obavy, jestli dokáže žít normálně, jako před tím. V jeho vlastním domě ho přivítá královna Brissanka – pochopitelně z toho není nadšený, když právě příslušníci jejího národa ho drželi v zajetí. Na chování královny je vidět, že našlapuje hodně opatrně, protože je daleko od domova a i když si je jistá láskou krále, nemůže stoprocentně počítat i s láskou jeho lidu.

Nedůvěra mezi oběma národy byla zatím také všudypřítomná – aby taky ne. Všechno nedávno odložené nepřátelství bylo ještě čerstvé. Politika v příběhu tedy byla hodně důležitá a ve středu zápletky stála záhada okolo mladé královny Jehan. Podle všeho byla zapletena do jakési záležitosti, která nesmí vyplavat na povrch. Zdá se, že by odhalení tajemství mohlo být pro království velmi nepříjemné. Někdo ho ale zná a usiluje královně a těm, kteří přišli do země s ní v její družině o život. Někdo se královně a jejím blízkým mstí. Ale za co?

 

V příběhu jsem nenašla zase tolik fantasy věcí, jak bych asi čekala. V podstatě tu fantastiku zastupovali jen duchové, které Cass viděl a podivné potvory, které se staly z mrtvoložravých rysů. Jinak příběh připomínal spíš alternativní středověkou historii. To si nestěžuji! Jen konstatuji fakt, že někdy je žánrové zařazení knihy docela těžké :) Naštěstí pro mě je tohle věc, která mě baví. Příběh bych klidně mohla šoupnout i mezi lehké detektivky, protože se zde pátrá po někom, kdo osnuje atentát na panovnici a je třeba odhalit, kdo a proč to dělá. Úkol vyřešit tuto záhadu připadne hlavnímu hrdinovi. Kromě role detektiva a traumatu z vězení, které autorka hlavní postavě pověsila na krk, se chudák Cass dočká také velmi jemně podané romantické linky. O city tu primárně nešlo, spíš o tajemství okolo královny a chytání toho, kdo za tím stojí. Musím říci, že tak, jak to autorka pojala, to bylo zcela dostačující. O přitažlivosti mezi těmi dvěma jsem věděla, ale autorka ji nijak výrazně v příběhu nevyužila. Jen prostě byla.

Hlavní postava Cass, byla pro mě skvěle napsaná. Autorka rozhodně nestvořila šablonovitého hrdinu bez bázně a hany. Té bázně na něm bylo docela dost a musel s ní bojovat denně. Zajetí, kterým prošel a způsob jakým se dostal ven, na něm zanechal stopy. Cass se s tím vyrovnává, jak umí a autorka mu to neulehčila. Z pochopitelných důvodů to nebyl zrovna otevřený člověk, který by se s každým hned přátelil a veselil. Na druhou stranu to nebyl ani nepřístupný bručoun.

Dokonce ani ostatní postavy to neměly zrovna snadné. Válka a nemoc zanechaly stopy téměř na každém. Každý si nesl s sebou věc, na kterou by nejraději zapomněl. I když se autorka v postavách nepitvala vysloveně do hloubky, měla jsem pocit, že je velmi dobře znám. O každém mi ukázala něco osobního, co z něj udělalo zajímavého člověka s jeho bolestmi a radostmi. Poznávat jejich příběh, současný a v některých případech i minulý bylo poutavé. Právě tohle a zajímavá zápletka způsobila, že jsem knihu přečetla prakticky na jeden zátah. Což tedy je škoda, protože z nabídnuté atmosféry a světa se mi pryč nijak nechtělo.

 

Celkově považuju tuto knihu za hodně příjemné překvapení. Čtení jsem si vážně užila a bavila mě každá stránka. Kdyby autorka rozpracovala politiku, intriky a osudy postav ještě trochu víc, mohlo se klidně jednat o plnokrevnou dospělou fantasy. Z věcí pro YA typických tady moc nebylo. Vlastně asi jen věk hlavního hrdiny a jsem vážně přesvědčená o tom, že knihu si užijí i dospělí čtenáři, kteří nemají zrovna chuť na vrstevnatou epickou záležitost.

Pokud od autorky vyjde další kniha, nebudu váhat. A pokud bude mít toto pokračování, rozhodně po něm sáhnu také.

 

Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. 

Příběh seženete tady.

 


O knize:

Autor: Makiia Lucierová

Překlad: Eva Pourová Kadlecová

Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)

Rok vydání: 2022

Počet stran: 280

 

 


Žádné komentáře: