Za dveřmi tma

 

Po všem, co se v posledních dnech dozvěděla, vlastně už ani netuší, co si má o lidech z Whistling Ridge myslet…

Kniha Za dveřmi tma se ke mně dostala o něco dříve, než dorazila do knihkupectví. Díky spolupráci s Nakladatelským domem Grada jsem tak měla možnost přesvědčit se mezi prvními, jestli je příběh opravdu tak ohromující, jak se v reklamě na něj píše. Dost často se mi stává, že marketingové kecy jsou dost nadsazené, ale toto není ten případ. Dokonce mě kniha dokázala překvapit, v čem vlastně spočívalo to nejlepší, co na ní je. To, co dělá příběh fascinujícím, se ukrývá až na samém dně nejtemnějších koutů lidské duše. Dveře k těmto místům by měly zůstat zavřené, protože za nimi je tma.

 

Anotace:

Když se sedmnáctiletá Emma na lesní párty loučí se svou nejlepší kamarádkou Abigail, je stejně jako většina dívek v jejím věku přesvědčená, že opravdový život mají teprve před sebou. Jenže onoho večera se toho přihodí hodně… a druhý den není Abi k nalezení...

Na fasádě malého města uprostřed lesů a hor amerického Středozápadu způsobí Abino nevysvětlitelné zmizení trhliny a skrz ně se postupně valí na světlo léta potlačovaná zášť, dobře skryté prohřešky a maskované předsudky. Především v Abině rodině vyvstanou otázky, které si žádají odpovědi: co tu noc dělal její starší bratr Noah, kterého Abi podrazila; co všechno ví citlivý Jude, nejmladší ze sourozenců, plný jizev na těle i na duši; co si nepřipouští jejich matka Dolly a co všechno má v hlavě otec Samuel, podléhající pastorovi, jenž si svým svatouškovským moralizováním podmanil celé město. A potom je tu Rat, přivandrovalec, jehož nezařaditelnost některé z místních znervózňuje a jiné fascinuje.

Městečko Whistling Ridge, na pohled ospale nehybné, připomíná soudek střelného prachu, který jen čeká na jiskru. Zmizení Abi vyhodí dosavadní skutečnost do povětří a v pomalu usedajícím zvířeném prachu se pomalu odkrývá pravda o tom, co se tehdy v noci u skal zvaných Holé kosti skutečně odehrálo…

Za dveřmi tma se hned po svém vydání stalo literární senzací a aspirantem na jeden z nejlepších thrillerů roku 2021.

 

…

 

Představte si zapadákov – takový ten typický americký venkov, malé městečko někde kousek od Skalistých hor. Přesně takové, z něhož chtějí mladé holky a kluci na prahu dospělosti vzít roha hned po dovršení osmnácti let, protože tady je nic nečeká a to, v čem vyrůstali, pro sebe nechtějí. Žije tu pár rodin, které se velmi dobře znají, vidí si vzájemně pod ruce a zároveň mají svá malá všivá tajemstvíčka. Od malých špatnůstek a povahových kazů až po ty opravdu odporné lidské vlastnosti, názory a přesvědčení. Většinou tyhle nedobroty drží pěkně pod pokličkou a na povrch je nepouští, jenže stačí jedna nešťastná událost, pokličky prasknou a ven se vyvalí všechen tutlaný hnus. Nad povahami a uvažováním místních budete žasnout, to vám slibuji. Taky jsem chvílemi nevěřila vlastním očím.

V tomhle maličkém městečku plném temných existencí jednoho dne zmizí jedna z mladých obyvatelek Abigail Blakeová. Ztratila se? Ublížil jí někdo? Je mrtvá? Utekla? Nikdy se přece netajila s tím, že chce pryč. Aspoň před svou nejlepší kamarádkou Emmou. Jenomže právě ta kamarádka ví, že bez ní by Abi nikdy neodjela, aspoň teda podle toho, co jí vždycky říkala. Emmu Abino zmizení trápí a chvílemi jsem měla pocit, že je snad jediná. Rozhodně byla jediná, kdo chtěl zjistit, co se jí opravdu stalo.

Při čtení mě napadla nevyhnutelná otázka – jde tu opravdu o zmizení Abi? No upřímně, to byl jen katalyzátor ke všemu ostatnímu. Středem příběhu je totiž svým způsobem každá z početné plejády postav. Abi byla jen rozbuška. A to, co odpálila nebylo běžné pátrání po zmizelé, jaké se odehrává v jiných detektivkách. Bylo to odhalení lidských povah až na dřeň. Povah, které měly více slabostí než dobrých věcí, ale přitom nebyly nikterak neuvěřitelné. Paní autorka je přinutí přijmout pravdu nejen o svém okolí a sousedech ale hlavně se (pod tlakem okolností a událostí) podívat do očí sami sobě a pochopit, co jsou všichni zač a postavit se čelem k dosavadnímu životu. Ukázala jim v jasném světle všechny jejich názory, předsudky a životní pravdy, podle nichž žili jako lidé a členové společnosti.

Postav bylo docela hodně, i když městečko je poměrně malé a autorka si vybrala jen některé obyvatele, případně jejich rodiny. Zároveň jsem si však žádnou z nich nemohla zaměnit s jinou. Všechny byly opravdu velmi dobře napsané a právě v tvorbě postav spočívá největší síla autorky. Název díla více než odpovídá a tma je nejen za dveřmi, ale zdá se, že i v hlavách místních. Ač jsem ze začátku hledala sympatie, záhy mi došlo, že je nenajdu téměř k žádné z postav – možná s výjimkou některých dětí. Co tu naopak bylo přítomné, byl silný pocit nespravedlnosti, bezmoci a pochopení, co jsou lidé zač. To bylo obzvlášť znepokojivé, protože autorka nepřeháněla, jen nacpala všechny špatnosti do jednoho města – a ani to, že tam všechny byly, nebylo nemožné i v reálném světě.Na konci někteří místní obyvatelé možná získali mé pochopení a někteří si zasloužili dokonce respekt za to, jak se k věcem postavili.

Lidé v městečku mají spoustu problémů a paní autorka je nechala doslova vykvasit na povrch. Všechno, co se roky tutlalo a zametalo pod koberec a bylo i tak veřejným tajemstvím, se najednou vyplavilo ven a bylo nutné to řešit, protože dívat se jinam už nešlo. Paní autorka nevynechala ani důvody, proč se lidé mohou chovat tak jak se chovají a že v tom pokaždé nemusí být zlý úmysl toho konkrétního člověka. Některé ty špatnosti byly v podstatě „lidské“, i když by se asi nikdo dobrovolně nehlásil k tomu, že takový je. Zaměřila se na problémy jako jsou manipulace z pozice moci, lži, násilí v rodině, alkoholismus, drogy, netolerance k odlišnému, předsudky, náboženský fanatismus, rasismus, homofobie a posttraumatická porucha. To byl hodně silný koktejl obzvlášť vezmu-li v úvahu, že se všechno tohle skrývalo za oněmi pověstnými zavřenými dveřmi.A také vezmu-li v úvahu, že ani v reálném světě to není nic vzácného. O to tísnivěji to působilo, protože příklady každý zná, i když třeba jen z doslechu nebo z netu.

 

Kniha není zase nijak přehnaně akční, nejedná se o žádný krvák ani brutálně napínavý děj, i když dost šílené scény taky nechybí. To hlavní, čím fascinuje, je perfektní zpracování postav, jejich povah a životů a provázání navzájem. Jejich tajemství a hříchy se prolínají doslova v každé kapitole. Každý má máslo na hlavě a zároveň ví něco na někoho dalšího, něco viděl, něco se mu stalo, má nějaké zkušenosti s někým dalším. Autorka dokázala vybudovat slušně dramatickou atmosféru právě tímto způsobem – čistě jen pozorováním lidí, jejich slabostí, špatností a skutků, které z toho vyplynou.

Na konci každé kapitoly příběh malinko zaprovokuje otázkou – takovou vějičkou, která vás donutí si tu myšlenku pořád přemílat v hlavě. Nakonec se vy octnete v pozici člověka, který hází oním pověstným kamenem pokaždé po někom jiném. Pokaždé po čerstvém podezřelém, kterého v kapitole autorka předhodí. Ta návnada je perfektní a navodí pochybnosti, přiměje nedůvěřovat postavám a pohybovat se mezi nimi opatrně. Pozvolna odkrývat jejich životy, poznávat je hloub a s ubíhajícími stránkami chápat, že těch malých všivých tajemstvíček a špíny je tu více než dost. A nakonec možná zmizení Abi nebude tím nejhorším, co se v městečku kdy stalo. Bude vás to zajímat všechno – každý jednotlivý člověk, každý osud.

Vyprávění sem tam zabrousí do minulosti, takže jsem poznala i některé okolnosti, které dostaly postavy až sem, do momentu, kdy se odehrává příběh. Drobné zlé skutky a příkoří z minulosti měly tendenci se nabalovat a přenášet dál a dál na jiné lidi. Mnohokrát jsem si říkala „kdyby tady někdo zasáhl, podal pomocnou ruku…“ jenže kdyby jsou kdyby a lidé dost často vidí až zpětně, kdy byla ta pravá chvíle, kterou promeškali. V minulosti se vyskytovala Abi a díky tomu jsem měla možnost seznámit se i s ní, s její povahou a některými podstatnými chvílemi v jejím životě. A to, co jsem zjistila… No…

Konec byl naprosto úžasný. Ukázal mi některé předchozí dění v úplně jiném světle a provázal ještě o něco zajímavější souvislosti. Musím říct, že mě kniha dostala. Pokud vás fascinují temné stránky lidské duše, neváhejte! Já rozhodně nelituju, že jsem knize věnovala svůj čas.

Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. 

Pokud se chcete také podívat, co se ukrývá na dně Pandořiny skříňky lidských povah, najdete knihu zde.

P.S.: všechno níže uvedené, co o knize psali, je pravda. Normálně podobné lákačky v článcích neuvádím, ale tady jsou natolik trefné, že na knihu upozorní ty pravé čtenáře.

 

O knize:

Autor: Anna Bailey 

Překlad: Roman Lipčík

Vydal: Nakladatelský dům Grada (Metafora)

Rok vydání: 2021

Počet stran: 344

 

 „Krásně napsané a neskutečně dojemné (pro postavy, uvězněné v síti ignorance, krutosti a traumat, vám bude krvácet srdce), sebejistý debut.“ – Guardian

„Thriller, na který nebudete moct zapomenout ještě dlouho poté, co jej celý zhltnete na jedno posezení.“ – Grazia

„Pozoruhodná prvotina. Mrazivý vhled do opresivního světa, ve kterém se zlé myšlenky a špatné záměry skrývají jen kousek pod hladinou, těsně mimo dohled.“ – Observer

„Rychle gradující a dojemné.“ – Literary Review

„Stejnou měrou hrozivé, jako mrazivé. Poutavý atmosférický debut.“ – The Daily Mail

„Ten nejlepší druh maloměstské kriminálky – doslova přetékající atmosférou. Bailey napsala temné a strhující kriminální drama o lásce, vině, traumatech, nesnášenlivosti a následcích náboženské oddanosti. Spletitý znepokojivý příběh, na který jen tak nezapomenete.“ – Culture Fly

„Kombinace salemského honu na čarodějnice a thrilleru Zmizelá od Gillian Flynnové. Znepokojující, nadčasová a pomalu, ale jistě gradující kniha, která si zaslouží vaši pozornost už jenom díky takřka apokalyptickému vyústění, jež vás bude pronásledovat ještě dlouhé týdny po přečtení.“ – Woman's Own

„Jeden z nejlepších debutů roku.“ – OK! magazine