...: Trénuj jako výsadkář

Češi prý v pandemii přibrali v průměru 6 kilo. No… naneštěstí v tomto jsem téměř průměrný Čech, za poslední rok se ručička na váze sune nežádoucím směrem a dosažení jateční váhy není nereálné. Počet zajímavých zážitků a nových věcí taky nepříjemně poklesl. Takže směle do nového tréninku!

Ne že bych se snad chtěla stát výsadkářem. Představa skoku z letadla mě spíš děsí (hodně). Nějaký typ nového tréninku v současné vězeňské době mě lákal. A tak jsem se rozhodla knihu zkusit. Něco nového, co můžu dělat sama doma. Posilovnu mi zavřeli, tak třeba k běhání, józe a procházkám zařadím „výsadkařinu“. Jinak se v létě nevejdu do kraťasů. A něco mi říká, že nakoupit více sukní nebude tím správným řešením.

Anotace:

Postavte si před sebe neobvyklou výzvu a zkuste si vytrvalostní trénink, který se používá při výběru elitních výsadkářů. Proměňte svůj životní styl a obohaťte svůj trénink o metodu majora McGratha, v níž se propojuje vydatný spánek, správná výživa a pohyb se strukturovaným cvičebním režimem.
Zbavte se obav a získejte „výsadkářský mindset“, který se zaměřuje ne na dokonalost, ale na pokrok a na budování sebedůvěry. Jeho ztělesněním je zásada výsadkářů „Ready for Anything“ („Připraven na cokoli“).

…

Na první dobrou mě kniha trochu děsila. Ale co jsem taky čekala :) už podle názvu se zdá, že mi z fotek vojáčků na každé stránce zgumovatí a zezelená mozek :) říkala jsem si, že jsem se možná úplně netrefila. I když upřímně – trochu vojenské disciplíny a hrdinského odhodlání by mi neškodilo. Doufala jsem, že mě kniha dokáže motivovat, protože tohle je se mnou obvykle těžké. Fotky vyrýsovaných fitko holčinek a nabušených borců v jiných knihách mě odrazují od úsilí, protože tam kde jsou oni se dostat nechci a cíl mi připadá příliš nedosažitelný. Voják sice taky být nechci – i přes to na mě nakonec kniha působila normálněji než ostatní fitkařky. Krom dřiny totiž nabídla i zajímavý příběh, zážitky a zkušenosti z prostředí speciálních jednotek a jejich výcviku, který autor uvedl v úvodu. A taky postrádala onen prvek okázalého předvádění se v uplých hadříkách, který se mi hnusí.

Pan autor zvolil geniální úvod. Když jsem si přečetla, co je nachystáno pro kandidáty výsadkářů, aby se vůbec dostali do programu na výcvik, hned se mi ráno běhalo líp. Bez sedmnáctikilovýho báglu, klády nebo ležáka na nosítkách je to pohoda :) Na druhou stanu jsem doufala, že mi zbytek knihy nebude usilovat o život, jako výcvikový týden jim.

Klasické motivační kecy na mě nefungují. Spíš mají úplně opačný účinek. Hned na začátku mě teda zaskočilo, že tyhle motivační kecy, které v knize byly, docela beru. Dokonce mi připadaly rozumné a postrádaly takové ty plané hecovačky, pomocí nichž prodávají markeťáci permice do fitka. Možná to bylo i příkladem těch lidí, o jejichž výcviku začátek knihy byl. Pan autor sám nepatří k vystajlovaným fitkařům, kteří fotí selfíčka na Instagramy. Působilo na mě dobře, že úsilí pro čtenáře mělo mít jiné důvody - a to celkovou změnu životního stylu a udržení dlouhodobé kondice a pohody. Vojáci byli pouze příkladem onoho odhodlání a překonání se. Nikdo se v textu ani na fotkách netvářil, že to je snadné a zadarmo. Naopak bylo zdůrazněno, že budování kondice je dlouhodobý proces a každému se bude dařit jinak a může to jinak dlouho trvat.

Na své si přijdou lidi běžní i ti, kteří se chtějí opravdu pokusit o výsadkářskou kariéru. Kniha nabídne něco pro obě skupiny – což je docela překvapivé, protože bych řekla, že úroveň a intenzita tréninku je u těchto skupin neslučitelná a tudíž se v jedné knize jen těžko potkají. No, kupodivu ne. Pan autor nepředpokládá, že běžný člověk bude makat celý den a nabízí i tréninkové plány tomu uzpůsobené. Zároveň i ten, kdo chce dřít naplno a cvičení je pro něj priorita, najde v knize i plány pro sebe. Základní principy jsou ale u obou stejné.

Kniha začne opravdu od začátku.

Pan autor se hned po úvodu zabývá nastavením jídelníčku - nebojte, žádné hloupé diety, jen doporučení, co je vhodné jíst a co spíš není, a rozvojem mobility.

Poradí, jak zhodnotit aktuální fyzickou kondici a rozsah pohyblivosti konkrétního člověka. Neskočila jsem tedy rovnýma nohama do boje – naopak je zdůrazněna důležitost nepřepálení startu, přizpůsobení fyzickým možnostem a péče o tělo tak, aby vydrželo zátěž a předešlo se zraněním.

Nejběžnější zranění pan autor uvádí a poradí, jak jim předejít. Dozvíte se o důležitosti protažení i patřičné regenerace, něco o vhodném oblečení a pomůckách – zatracovány nejsou ani současné technologie a aplikace pro trénink.

Ve srozumitelných nákresech jsou představeny doporučené cviky. Řada přijde i na jednotlivé tréninkové programy, které jsou rozepsané na jednotlivé týdny. Samozřejmě se nepočítá s tím, že nevoják bude mít tolik času a možností věnovat se tréninku – nechybí tedy kapitola pro normální lidi. Jak trénink přizpůsobit a začlenit do každodenního shonu.

Pan autor neslibuje nemožné, snadné ani to, že by snad někdo nemusel vyvinout značné úsilí k dosažení výsledku. Nemaže med kolem huby (obecně sladké nedoporučuje :D ) Naopak zdůrazňuje nutnost změny přístupu a životního stylu. Nevynechá i věci pro kondici a zdraví důležité – kvalitní jídlo, kvalitní spánek a samozřejmě pohyb systematicky a s rozmyslem.

Na konci nabídne autor i možné výzvy, které si člověk může dát. Ať už jde o různě dlouhé běhy, závody nebo současné populární SpartanRace. Nebo prostě jen výzvu pro normální kancelářskou krysu – udržet se v kondici běžnému dni navzdory. A to je mnohdy větší výzva, než když se člověk připravuje na nějaký závod. Je totiž snadnější se ve slabé chvilce na všechno vykašlat.

Jak to šlo mě?

Zatím co se spánkem jsem problém neměla, s jídelníčkem už to bylo o něco horší. Obecně mě nebaví přemýšlet nad jídlem, ale ono to bez toho úplně nejde. No… tak v dokonalé kondici prostě nebudu :D Jídlo je náboženství a modlit se musí :D. Snažila jsem se alespoň dodržet stručná autorova doporučení a nehřešit moc, abych si nepodkopávala snahu.

Systematický pohyb se ukázal být trochu komplikovaněji nastavitelný, protože přeci jen normální život má vlastní plány a trénink pro mě nebyl úplnou prioritou. Poslechla jsem tedy radu autora a trénink přizpůsobila individuálním potřebám a své každodenní situaci a prioritám. Na čtyři týdny to tedy pro mě nebude a většina z těch tréninkových plánů je pro mě za hranou možného při běžném životě. Musím ale konstatovat, že jako motivace a zdroj informací a možností co cvičit a jak se hýbat kniha svůj účel splnila. I když jsem si z nastavených plánů vyzobala jen něco.

Problém s touto knihou je takový, jaký je i se všemi ostatními. Pokud člověk přečtené neuvede do praxe, je úplně k ničemu. Pro lidi, kteří to s cvičením a změnou životního stylu myslí vážně, ale většina dostupných knih je pro ně moc slečinkovská nebo fitkomachrovská a nabušencohloupá, bude takhle dobrá už jen proto, že je jiná a má trochu jiný příklad. Minimálně aspoň postrčí správným směrem a dozvíte se něco zajímavého.

V případě, že pro vás není pohyb sprosté slovo a fyzička vám nechybí, můžete se směle vrhnout do největší bitvy a zkusit si kompletní čtyřtýdenní rozpis. Ani čtenář, který sportuje pravidelně nebude knihou zklamaný. Může se dozvědět, jak trénovat efektivněji a přidat si ke svým tréninkům něco nového a zajímavého.

Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada.

Pokud toužíte nabrat trochu té motivace, odhodlání a inspirace pro vlastní cvičení, najdete knihu tady.