Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové

 

Můj první Bryndza a hned takový… netradiční :)

Ne vážně! Pana Bryndzu jsem měla vždycky spojeného s detektivkami a thrillery (jako všichni ostatní), které zase až tak nečtu a doteď mě vůbec nelákalo o nějakou z jeho knih zavadit pohledem. Vůbec by mě nenapadlo, že zrovna on se pustí do humorného žánru. A vida! No, takže po takovém žánrovém veletoči se na něj moje lhostejné zraky upřely s náhle vzplanuvším zájmem. A navíc, taková fest růžová obálka moc přehlédnout ani nejde :).

Anotace:

Seznamte se s Coco Pinchardovou, představitelkou nové rom-com série od Roberta Bryndzy! Jaké to je, když po čtyřicítce začínáte úplně znovu? Je to sranda…
Coco Pinchardová byla až do vánočních svátků šťastná manželka a matka (před chvílí) dospělého syna, která si splnila svůj největší sen – vyšla jí první kniha.
U vánočního stromečku se měla sejít celá velká šťastná rodina a Coco se těšila, jaké skvělé věci jí další rok přinese.
A pak to šlo všechno do háje. Namísto vysněného šperku dostala Coco od manžela iPhone a za pár dnů je právě telefon skoro to jediné, co jí ze starého života zbylo. Z něj teď píše svým přátelům e-maily o tom, co se všechno v jejím „novém“ životě děje. A o tom, jaké to je, když si musíte život poskládat úplně jinak. Ještě že zbyl Coco nadhled a smysl pro humor...

 

…

Čtyřicátnice Coco má celkem fajn život. Je šťastně vdaná, má čerstvě dospělého syna a právě jí vyšla kniha. Jediné, co jí trochu kazí náladu je blížící se oslava Vánoc s rodinou, která jí trochu pije krev. Ale co, rodina po svátcích vymajzne a Coco si pak může užít všechno to úžasné a nové, co jí nový rok přinese. A pak se všechno pokazí. Život přehodí výhybku a Coco najednou začíná znova – kariéru, život samostatné ženy i hledání lásky. A protože je tak trochu rapl, potká ji při tom hledání ledacos…

Lákadlem na Coco Pinchardovou má být humor, v němž nepřehlédneme podobnost s Bridget Johnsonovou a jejími deníky.

Musím říct hned na začátku, že co kniha slibuje, to dodrží do puntíku. Opravdu je humorná a opravdu se podobá Bridget Jonesové. Nemůžu si tedy stěžovat, že by mě snad nepobavila. Četla se skvěle a prakticky najednou – prostě mě to bavilo. Bylo to nenáročné, svěží a co si budem, vždycky se dobře čtou vtipné knihy o v podstatě smolných věcech a cizích trapasech (a že jich Coco má!). Na druhou stranu jsem měla někdy pocit, že autor malinko přehání a snaží se pobavit čtenáře za každou cenu. I v tom případě, že to působí násilně nebo to dělá z hlavní hrdinky skoro psychopatku. Občas jsem se za ni i trochu styděla a říkala jsem si, že toto by dospělá ženská neudělala ani v románu.

Coco – hlavní postava, spisovatelka, podváděná manželka a matka – je opravdu trochu praštěná a chaotická osoba. Místy bych řekla, že je naivní možná až moc, ale každopádně je s ní sranda a její životní peripetie si užijete. I další postavy – tedy přátelé Coco a její rodina, jsou dost svérázné postavičky. Já osobně jsem si většinu z nich oblíbila víc, než samotnou Coco. Opět to bylo nejspíš tím, že pan autor při vytváření své postavy trochu moc tlačil na pilu a občas jsem měla problém uvěřit, že je Coco opravdu taková a nepřehrává. Ano, kdyby byla herečka, věřila bych jí víc a nejspíš by byla i zábavnější.

Zajímavé je, že se Coco pohybuje většinou ve společnosti gayů – patří mezi ně její nejlepší přítel, syn a tedy i pochopitelně jeho partneři. Původně jsem myslela, že nejlepší přítel gay bude tak trochu klišé a synek je jen do počtu, ale to jsem se pěkně pletla. Očividně jdou nejlepší přátelé gayové napsat i tak, že je to úplně v pohodě a spolu se synem se z nich dají udělat nejlepší postavy. Panu Bryndzovi jsem měla důvod věřit, že to tak nemá proto, že je to zrovna v módě a navíc tyto postavy zpracoval velmi dobře – líp než Adama, který měl sloužit jako pan Božský, ale nějak se to nepovedlo. Jejich vztahy začlenil do knihy tak přirozeně, že pro mě byly bližší než vztahy Coco a jejích partnerů a zajímaly mě mnohem víc, což se docela divím.

Kniha je psaná formou mailů, které Coco píše lidem okolo sebe (přátelům, rodině…). Trochu mi bylo líto, že v knize nebylo víc mailů, které Coco dostává jako odpovědi, po dočtení ale nemůžu říct, že by vysloveně chyběly. Z reakcí Coco se dá pochopit alespoň přibližně, co asi tak mohlo v jejich odpovědích stát. Díky mailové formě jsou kapitoly krátké a příjemně lehce se čtou. Kniha tedy přesně zapadne do chvilek, kdy nemáte moc času na čtení a potřebujete končit čtení s kapitolou :) jo, někdo to tak vážně má, třeba já. Neumím končit uprostřed textu. Zároveň je ale snadné si říct: „Tak ještě jeden.“ Příběh totiž pohltí dost snadno a bláznivá povaha Coco a její životní peripetie umí zaujmout tak dobře, že se dá bez problémů úplně zapomenout na čas.

Kniha nabízí lehký oddechový příběh a ničím se nesnaží tvářit se jinak. Od obálky přes anotaci a styl psaní – všechno dává jasně najevo, že se hodí pro líná odpoledne, kdy se čtenáři nechce moc přemýšlet a bádat nad smyslem života, ale spíš se nad ním trochu pobavit.

Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. Možnost přečíst si ukázku a knihu zakoupit máte tady.

P.S.: Už nevím, kdy jsem na to přišla. Jestli na začátku čtení nebo v průběhu, ale každopádně mě to docela pobavilo. Pan detektivkář začínal na tomhle – humorném románu o dost svérázné čtyřicítce, která je potřeštěná až hrůza. Tak tomu říkám posun :).

O knize:

Autor: Robert Bryndza

Překlad: Ivana Skenderija

Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)

Rok vydání: 2021

Počet stran: 320