Elementum: Tajemství sudby

Autor: Jiří Dittrich
Série: Elementum (2. díl)
Nakladatel: Epocha
Rok vydání: 2018
Počet stran: 496

Můj názor:

Na druhý díl jsem čekala dlouho.

Myslím, že jsou to dokonce už dva roky, co jsem četla jedničku a konečně se mi do ruky dostal i druhý díl. S prvním dílem jsem byla hodně spokojená i přes drobné výhrady.  Takže hurá na dvojku!

Můj článek o prvním dílu najdete zde.

POZOR! Pokud jste nečetli první díl, můžete tu k němu objevit nějaký ten spoiler.

V první knize, Elementum, jsem se seznámila s Alexem. Mladým králem říše Miory To že je král se pochopitelně dozvěděl v ne úplně vhodný okamžik a ke svému titulu získal i nadpřirozené schopnosti v podobě ovládání elementů a bratra, který mu jde po krku. 

Když odjel do své podzemní říše, musel opustit město, kde vyrůstal, rodinu a přátele. Získal ale nové a ještě i novou lásku – Abby. 

Když se naučil elementy ovládat, byl nucen svést monumentální bitvu se svým bratrem. Ten bohužel na konci prvního dílu uprchl neznámo kam. Alex ví, že ho musí chytit a zabránit mu v dalším ohrožování království a především v útěku do světa na povrchu…

Takto akčně tedy první díl končí a druhý na něj ihned navazuje.

Alex v podzemní říši pátrá po bratrovi, ale blíží se jeho narozeniny, tak mu je umožněno vrátit se na pár dnů ke své náhradní rodině na povrch. Abby a Sam ho mají doprovodit. Děj se tedy přesouvá zpět do města, kde Alex vyrůstal. A ani problémy a nebezpečí nezůstávají ukryté v podzemí…

Kniha je psána podobným stylem, jako první díl. Pan autor nijak neváhá používat svoji pestrou slovní zásobu a text je opravdu barvitý a pěkně se čte. Některé použité výrazy mi sice připadaly v daných souvislostech trochu zvláštní, ale nic nepříjemného nebo rušivého to nebylo. Například za moji alergii na „jelikož“ pan autor nemůže :).

Příběh by pravděpodobně snesl menší zkrácení. Občas jsem se přistihla, že ztrácím pozornost v částech, které se netýkaly přímo boje proti zlu a ovládání elementů. Akční scény s elementy jsou totiž jednou z nejsilnějších stránek knihy a byla jsem ráda, že hrdinové svedli opět několik zajímavých bitev s protivníky. Došlo při tom i ke značnému poškození lokalit v "našem" světě, ale to se prostě stává :).

V čem se pan autor hodně zlepšil, jsou popisy vztahů mezi postavami. V prvním dílu mi připadaly zvláštní, možná až nepříjemné – hlavně vztah mezi Alexem a Abby. Ve dvojce naopak. Vztahy byly podstatně uvěřitelnější a tyto pasáže se četly o poznání příjemněji. 

Přes to musím říct, že pan autor má silnější stránku v popisu bojů než v milostných scénách – a to je dobře, kdyby to bylo naopak, kniha by byla úplně o něčem jiném, než je boj mezi bratry. To, jak Alex představil Abby rodičům, se u mě nicméně postaralo o pořádný záchvat smíchu :). Doufám tedy v další zlepšování vztahových linek a věcí okolo lásky do budoucna nebo minimalizování jejich přítomnosti, jako tomu bylo v Tajemství sudby.

Oproti prvnímu dílu je tu ještě jedna změna. Zdálo se mi, že příběh obsahuje daleko více rozhovorů a přímé řeči vůbec, než popisů prostředí. 

Není to ale tak, že by byl příběh nějak ochuzen. Popisy běžných věcí v našem světě jsem si dokázala představit bez problémů po svém, možná proto ani pan autor necítil tolik potřebu se jim věnovat a spolehl se na to, že si čtenář poradí. Co by mohlo dělat problém, je užívání elementů – tady pan autor ale popisy nefláká. 

Rozhovorů mezi postavami bylo, mírně řečeno, fakt hodně :). Postavy žvanily jako divé, ale mladí jsou prostě ukecaní. Měli občas docela vtipné hlášky. Někdy probírali věci, u kterých mi připadalo neuvěřitelné, že by se o nich náctiletí bavili přede všemi a velmi otevřeně. Chápu ale, že jiná možnost nebyla. Protože příběh vypráví Alex, muselo k těmto rozhovorům (především vyznáním) docházet v jeho přítomnosti, abych je měla možnost slyšet. Alexovi by ale neuškodilo trochu více empatie a neměl by nutit svoje přátele do nepříjemných a intimních zpovědí na veřejnosti :)

Na konci si pan autor opět nastřelil zajímavou zápletku do dalších dílů. Nejsem si ale úplně jistá, zda natahování na díly knize prospěje. Už teď se mi zdálo, že vyprávění bylo až příliš podrobné a kniha by snesla menší proškrtání. Neumím si tedy moc představit, co bude v dalších třech (!) knihách. Výhodou knihy je, že pan autor píše natolik čtivě, že se u textu nenudím, pokud by ale mělo ještě ve třech knihách probíhat vše podobně, nejspíš se nudit začnu. A to navzdory čtivosti textu. 

No, nechám se překvapit, co další kniha přinese a jak si s problémem nechtěného vykrádání sám sebe pan autor poradí. Věřím, že nápadů má dost na to, aby k podobné věci nedošlo.

Pokud jste četli první díl, určitě se čtením druhého neváhejte. Byla by škoda si to odepřít. Druhý díl bez prvního se ovšem číst nedá, takže vy, kteří jste nečetli, sežeňte si nejdřív jedničku, ať víte, jak Alex k dovednostem přišel. 

Můžete se těšit na příjemnou akční zábavu pro milovníky oddechovější fantasy ve stylu YA. A jako bonus máte vypravěče kluka, což je samo o sobě dost osvěžující v záplavě ženských hrdinek.

Za výtisk knihy ke zhodnocení moc děkuji Jiřímu Dittrichovi.

P.S.: A abych nezapomněla – obálka je opět parádní a k příběhu se skvěle hodí.

Anotace:

Největší starostí Alexe Summerse byla blížící se maturita. Pak se mu ale život obrátil naruby, když zjistil, že je potomkem královské rodiny jedné z nejstarších, dávno zaniklých civilizací, jež vládla magickou mocí. Přesněji všemi silami přírody. Tato civilizace ale nikdy nezanikla. Už po tisíce let se skrývá mimo zraky lidstva a nyní se nachází v nebezpečí. Aby Alex zabránil krveprolití a zkáze, musel se postavit vlastnímu bratrovi. I když ale vyhrál bitvu, válka pokračuje – šílený Zek se ukryl se svými přívrženci v horách a plánuje pomstu. A Alex, třebaže si již osvojil všechny magické schopnosti, je nyní zranitelnější víc než kdy dřív. Musí se totiž vrátit zpět do normálního světa, k lidem, kteří jej znají jako obyčejného středoškoláka. K lidem, kteří budou nyní v ohrožení života. Pokud Alex selže, ulice lidských měst zrudnou krví a vše pohltí nekonečné plameny...