Naslouchač

Autor: Petra Stehlíková
Rok vydání: 2016
Nakladatel: Host

Anotace:

Původní česká fantasy z fascinujícího temného světa, kde se na pravdu a naději téměř zapomnělo.

Velká válka rozdělila svět na dvě části, z nichž jedna je obyvatelná a druhá zamořená jedovatými plyny. Obyvatelnou polovinu chrání štít, který čerpá energii z nerostu zvaného sklenit. V blízkosti štítu žije národ sklenařů, kteří jako jediní dokážou sklenit těžit. Platí však za to vysokou daň. Energetické pole štítu odsuzuje sklenaře k životu ve středověkých podmínkách, lidé z nížin je zotročili a těžba sklenitu jim způsobuje nemoci a znetvoření.

Třináctiletá Ilan se jako jedna z mála narodila bez deformací a navíc se vzácným darem — dokáže naslouchat sklenitu. Aby ji neodvedli od rodiny, od dětství se vydává za chlapce a skrývá se v masce a hábitu, které musejí sklenaři nosit na znamení podřízenosti. Díky svému daru by snad mohla mít o něco lepší život, protože se může vyučit sklenařským brusičem.

Jenže její schopnosti jsou už teď tak výjimečné, že si ji vybere kapitán pětadvacítky, družiny, která chrání sklenařská města před nebezpečnými tvory zrozenými z otráveného vzduchu za štítem.

Ilan ví, že musí své tajemství před pětadvaceti bojovníky za každou cenu uchránit. Jsou to přece nepřátelé a život sklenaře pro ně nic neznamená. Nebo se mýlí?

Můj názor:

Po zjištění, že vyjde původní česká fantaska a po spatření velice lákavé obálky, jsem tušila, že knihu budu muset přečíst. A co teprve, když jsem přečetla anotaci – to už bylo stoprocentní. Když jsem měla za sebou prolog, bylo mi jasné, že jsem vyhmátla perlu. Paní autorce se na cca 5% textu podařilo přesvědčit mě o tom, že kniha bude tou nejlepší volbou. A taky ano. Dostala jsem vše, co potřebuje perfektní kniha – fascinující svět, úžasné hlavní hrdiny a trochu (dost :)) strachu při napínavých scénách. Většinou nemám potřebu nadšeně extatických projevů, ale tohle je pro mě kniha roku!!!

Vítejte v roce 2346 v tom, co zbylo po válce z našeho světa – ve světě, jehož středem, okolo kterého se soustředí veškerý život a na němž život závisí je nerost Sklenit. Sklenit poskytuje ochranu, technologii a dokonce dokáže uzdravovat a prodloužit život. Ti, kteří jej těží z hloubi země, opracovávají a nejlépe mu rozumějí, se nazývají sklenaři. Elitou mezi nimi jsou pak brusiči, kteří sklenit upravují do podoby zbraní nebo jiných potřebných věcí. Některým – těm nejlepším z nich, sklenit dokonce zpívá, jsou to Naslouchači. Jsou velice důležití, protože jen oni dokážou slyšet reteu – bariéru tvořenou neviditelným štítem mezi sklenitovými turnuly (věžemi) a bariéra chrání celý svět před jedovatými mraky na druhé straně a vším, co v nich možná žije. Pokud se turnula poškodí, Naslouchači to poznají a dokážou ji opravit včas.

Na začátku příběhu se ocitáme ve sklenářském městě Amarii – v nejstarším městě v horách, které původní sklenaři postavili. Oni už ale dávno městu nevládnou. Moc převzali lidé z nížin po té, co sklenaři prohráli válku, či spíše bitvu. Sklenaři jsou nyní jejich otroci. V tomto městě se také narodila hlavní hrdinka, která nám příběh vypráví, Ilan. Dívka, ač je dítětem samotného faji (vládce města), žije ve sklenářském ghetu. Jednoho dne se ale u ní projeví dar – uslyší reteu. Její naděje na lepší život se prudce zvyšují, protože nastoupí jako nejmladší učeň v historii do brusičské dílny. Bohužel má ale věc jeden háček, nikdo nesmí vědět, že je dívkou. Už od malička ji matka vydává za chlapce a skrývá pod maskou a pláštěm, který sklenaři nosí – proč? Přečtěte si to :). Díky svému mimořádnému talentu se dokonce dostane do služeb pětadvacítky – elitních válečníků z nížin, kteří jsou velice vážení, protože jako jediní dokážou ovládat meče z čirého sklenitu – duvaly.

V prologu knihy je vše tak úžasně vysvětleno, že čtenář vůbec netápe v názvech věcí a dokonale pochopí historii, to proč sou věci tak, jak jsou a jak fungují, proč žijí sklenaři prakticky ve středověku, když lidé z nížin mohou používat moderní technologie... Pak je možné se jen soustředit na úžasný příběh. Konstrukce celého vyprávění je jedním slovem dokonalá! Nejdříve se dozvídáme všechny fascinující věci o životě sklenařů – i ty méně pěkné. Nemohla jsem jinak, než číst doslova s otevřenou pusou a obdivovat fantazii paní autorky. Po té, co se Ilan dostane do služeb pětadvacítky a vyrazí s nimi na cesty, začne příběh dostávat spád a o napětí a strašidelné situace není nouze. V poslední třetině byly některé scény vážně napínavé a skoro kingovsky děsivé :). Přitom ale paní autorka nepřehání a nic nezní nepatřičně. Všechno jí v příběhu dokonale zapadá. A rozhodně jí nelze upřít vypravěčský talent a smysl pro stupňování napětí děje. Svět, který stvořila, je naprosto originální a promyšlený do posledního detailu. Paní Stehlíková popisuje věci bohatým jazykem a vymýšlí si pro věci a tvory ve svém světě krásné názvy. Nechává i dost místa pro vlastní fantazii čtenáře, při té nejnapínavější scéně jsem situaci před sebou doslova viděla!

Její postavy jsou skutečné osobnosti, dobře propracované a uvěřitelné, bez nelogičností v chování. Ilan je třináctileté dítě, proto v určitých chvílích reaguje tak, jak by dítě v neznámé situaci nejspíš reagovalo. Oblíbila jsem si ji, i přes to, že se dokázala chovat i jako drzý spratek :) a krásně jsem si s ní její příběh užila. Bojovníci pětadvacítky jsou taky úžasná stvoření, a i když se projevují jako jednoznační klaďáci, nevadilo mi to. Záporných postav bylo v příběhu také dost. Jak bývá ve fantasy příbězích zvykem, nechybí ani tajuplný nepřítel, který ohrožuje hrdiny. Paní autorka sem tam naznačila, ale pořád jsem v průběhu čtení netušila, o co vlastně jde, co je to Zlo, kterého se mám bát. Napětí a zvědavost postupně narůstá a co si budeme namlouvat, fakt jsem se v některých částech bála otočit se zády ke dveřím :) a pořád to nevím! Co TO je!!! Je to mocné, tajemné a děsivé :).

Jsem také ráda, že paní autorka neměla potřebu zahrnout do děje žádné milostné trojúhelníky nebo jiné podobné geometrické útvary, jak je poslední dobou zvykem. Pravda, Ilan je na to (zatím) docela mladá, ale jsou autoři, které to nezastaví. Paní Stehlíková prozatím staví svoji hrdinku před úplně jiné problémy a nenaložila jich na ni zrovna málo. Nejdříve odchod od rodiny se skupinou neznámých mužů, její tajemství, které musí skrývat a na které je najednou úplně sama. Ze všech stran jen nenávist a pohrdání ostatních, ponižování a vysmívání, pro její sklenářský původ a hábit, který musí nosit, aby nikdo nepoznal, že je dívka. A do toho všechny ty nové zážitky a zkušenosti, kterým je vystavena a pochopitelně také to záhadné nebezpečí. Uf, trochu moc věcí na třináctiletou holku :). Naštěstí se bojovníci pětadvacítky jeví jako slušní lidé a Ilan u nich najde zastání. A třeba… možná v dalších dílech se nějaké té lásky taky dočkáme :).

Mám radost, že u nás máme další knihu, která se směle může postavit vedle kvalitních cizích fantasek a obstát v té konkurenci se ctí. Bohužel má tahle kniha jednu vadu – musím čekat na další díl! Ale já si počkám, protože to stojí za to. Paní Stehlíková, jestli to čtete, tak už prosííím nečtěte, ale pište! A nejlépe dalšího Naslouchače.

Děkuji Palmknihám za tento úžasný příběh, který mi poskytli prostřednictvím recenzního výtisku. Knihu můžete mít taky a to hned, stačí kliknout sem.