Tajemství tudorského dvora

Autor: D.L. Bogdanová
Rok vydání: 2011
Nakladatel: BETA s.r.o.
Překlad: Jiří Lexa

Anotace:

Když musí mladičká, teprve jedenáctiletá Mary Howardová odejít z domova, aby u velkolepého dvora krále Jindřicha VIII. pečovala o jeho milenku Annu Boleynovou, je z honosného prostředí u vytržení. Obdivuje půvabnou a cílevědomou Annu, která bez skrupulí dosahuje všeho, co si zamane, a Mary pevně věří, že Anna se jednoho dne stane královnou. Čistá a naivní Mary však brzy poznává i rub pozlátka u dvora, královu nestálou povahu a jeho schopnost zbavit se snadno kohokoliv, koho dříve vyznamenával svou přízní...

Můj názor:

Tenhle nenápadný historický poklad byl uloven v Levných knihách kdysi dávno v roce 2014 a opět za velmi rozumnou cenu. Obálka mě tentokrát moc neupoutala, ale stačilo slovo „tudorský“ a přečtení anotace, abych si knihu odnesla domů. Pak ležela strašně dlouhatánskou dobu v knihovně, než mi konečně padla do rukou.

Myslela jsem, že na poli historických románů z tudorského období už mě nic nepřekvapí a určitě ne, když je do toho zamotán dvůr Jindřichových šesti královen. Tahle kniha však překvapila velmi příjemně a to svým neuvěřitelně něžně podaným příběhem. Autorka si vytvořila postavu velice soucitné a milé slečny Mary Howardové, která je zatažená do politických machinací svého tatíka, vévody z Norfolku. Svého otce se bojí skoro tak moc jako ho miluje. A poslušně plní jeho přání, i když se jí často protiví to, co je po ní chtěno – špehovat, donášet na jednu královnu za druhou a hlavně být svědkem vzestupů a pádů těchto královen, z nichž dvě byly její příbuzné, a skoro všechny osobně znala.

Mary přichází ke dvoru jako jedenáctiletá holčička, aby se stala dvorní dámou Anny Boleynové, která byla toho času teprve královnou čekatelkou, a zároveň i špehem v jejích komnatách. Na dvoře po Jindřichově boku vládla ještě Kateřina Aragonská, ale její dny na výsluní již byly pomalu sečteny. Mary je ve své dětské naivitě okouzlena králem, dvorem a lidmi okolo. Brzo však pochopí, zač je toho u dvora loket a iluze pozvolna odplývají, jak přibývají roky. Mary zažije Annin vzestup, vlastní krátké manželství s vévodou Richmondským, které těsně následuje Annin pád a poprava. Následuje druhá královna Jana Seymourová, která zemře po porodu a hned po ní Anna Klevská. Pak další Maryina příbuzná Kateřina Howardová – další z královen, která položí hlavu na špalek. Jemnou a něžnou Mary ničí osudy jejích příbuzných a přátel, protože spolu s královnami (těmi popravenými) mizí ze dvora i další lidé, většinou šlechtici, kteří jsou v kauzách zneužiti a také popraveni. Ve všech těchto věcech má své dlouhé politicky obratné a mocichtivé prsty její otec Norfolk, jenž neváhá pro vzestup rodiny obětovat cokoliv. Umírá také Maryin manžel, králův nemanželský syn vévoda z Richmondu. Z krále se postupně stává krvelačný dědek, který vilně čučí po mladých děvčatech a krom toho taky popravuje ženy a jejich příbuzné jako na běžícím pásu.

Postava Mary, vypravěčky příběhu, je nesmírně hezky napsaná. Na dvoře plném intrik a nebezpečí si uchovává milou a přátelskou povahu, není cynická ani zahořklá. Navzdory tomu, co prožívá a vidí okolo sebe, si udrží optimismus a víru v lepší budoucnost. Dokáže milovat z celého srdce a to nejen svého muže, ale i otce a ostatní lidi, kteří se k ní nechovají úplně hezky a postrkují s ní a využívají ji pro vlastní cíle. Mary stojí v životě jen o dvě věci – odejít ode dvora a založit rodinu. Paní autorce se povedlo Mary vylíčit tak, že jsem si ji opravdu oblíbila a líbilo se mi sledovat jejíma očima osudy královen, i když moje oblíbenkyně Anna Boleynová z toho nevyšla úplně pozitivně :).

Román byl také zajímavý v tom, že trochu více přiblížil postavu vévody z Norfolku. Zatím jsem si ho v žádném z románů dostatečně neužila a to i přes to, že se jednalo o velice významného muže – politika, vojáka a schopného intrikána. V knize jej paní autorka vylíčila jako cholerickou osobnost, která nešla pro ránu daleko. V tomto se mi jeho povaha spíš hnusila, ale očima Mary byl milovaným, i když obávaným otcem. Paní Bogdanová se mistrně chopila tohoto Maryina rozporuplného vztahu k otci a udělala z něj jednu z hlavních linek příběhu, který se odvíjí na pozadí známého příběhu šesti královen.

Paní autorka nepoužívá nijak náročný a vyumělkovaný styl psaní. Kniha se čte moc hezky a celkově zanechá po dočtení příjemný pocit. Určitě jsem ji nečetla naposledy.