Autor: D.L. Bogdanová
Rok vydání: 2011
Nakladatel: BETA s.r.o.
Překlad: Jiří Lexa
Anotace:
Když musí mladičká, teprve jedenáctiletá Mary Howardová odejít z domova, aby u velkolepého dvora krále Jindřicha VIII. pečovala o jeho milenku Annu Boleynovou, je z honosného prostředí u vytržení. Obdivuje půvabnou a cílevědomou Annu, která bez skrupulí dosahuje všeho, co si zamane, a Mary pevně věří, že Anna se jednoho dne stane královnou. Čistá a naivní Mary však brzy poznává i rub pozlátka u dvora, královu nestálou povahu a jeho schopnost zbavit se snadno kohokoliv, koho dříve vyznamenával svou přízní...
Můj názor:
Tenhle nenápadný historický poklad byl uloven v Levných
knihách kdysi dávno v roce 2014 a opět za velmi rozumnou cenu. Obálka mě
tentokrát moc neupoutala, ale stačilo slovo „tudorský“ a přečtení anotace,
abych si knihu odnesla domů. Pak ležela strašně dlouhatánskou dobu
v knihovně, než mi konečně padla do rukou.
Myslela jsem, že na poli historických románů
z tudorského období už mě nic nepřekvapí a určitě ne, když je do toho
zamotán dvůr Jindřichových šesti královen. Tahle kniha však překvapila velmi příjemně
a to svým neuvěřitelně něžně podaným příběhem. Autorka si vytvořila postavu
velice soucitné a milé slečny Mary Howardové, která je zatažená do politických
machinací svého tatíka, vévody z Norfolku. Svého otce se bojí skoro tak
moc jako ho miluje. A poslušně plní jeho přání, i když se jí často protiví to,
co je po ní chtěno – špehovat, donášet na jednu královnu za druhou a hlavně být
svědkem vzestupů a pádů těchto královen, z nichž dvě byly její příbuzné, a
skoro všechny osobně znala.
Mary přichází ke dvoru jako jedenáctiletá holčička, aby se
stala dvorní dámou Anny Boleynové, která byla toho času teprve královnou
čekatelkou, a zároveň i špehem v jejích komnatách. Na dvoře po Jindřichově
boku vládla ještě Kateřina Aragonská, ale její dny na výsluní již byly pomalu
sečteny. Mary je ve své dětské naivitě okouzlena králem, dvorem a lidmi okolo.
Brzo však pochopí, zač je toho u dvora loket a iluze pozvolna odplývají, jak
přibývají roky. Mary zažije Annin vzestup, vlastní krátké manželství
s vévodou Richmondským, které těsně následuje Annin pád a poprava. Následuje
druhá královna Jana Seymourová, která zemře po porodu a hned po ní Anna
Klevská. Pak další Maryina příbuzná Kateřina Howardová – další z královen,
která položí hlavu na špalek. Jemnou a něžnou Mary ničí osudy jejích příbuzných
a přátel, protože spolu s královnami (těmi popravenými) mizí ze dvora i
další lidé, většinou šlechtici, kteří jsou v kauzách zneužiti a také
popraveni. Ve všech těchto věcech má své dlouhé politicky obratné a mocichtivé
prsty její otec Norfolk, jenž neváhá pro vzestup rodiny obětovat cokoliv. Umírá
také Maryin manžel, králův nemanželský syn vévoda z Richmondu.
Z krále se postupně stává krvelačný dědek, který vilně čučí po mladých
děvčatech a krom toho taky popravuje ženy a jejich příbuzné jako na běžícím
pásu.
Postava Mary, vypravěčky příběhu, je nesmírně hezky napsaná.
Na dvoře plném intrik a nebezpečí si uchovává milou a přátelskou povahu, není
cynická ani zahořklá. Navzdory tomu, co prožívá a vidí okolo sebe, si udrží
optimismus a víru v lepší budoucnost. Dokáže milovat z celého srdce a
to nejen svého muže, ale i otce a ostatní lidi, kteří se k ní nechovají
úplně hezky a postrkují s ní a využívají ji pro vlastní cíle. Mary stojí
v životě jen o dvě věci – odejít ode dvora a založit rodinu. Paní autorce
se povedlo Mary vylíčit tak, že jsem si ji opravdu oblíbila a líbilo se mi
sledovat jejíma očima osudy královen, i když moje oblíbenkyně Anna Boleynová
z toho nevyšla úplně pozitivně :).
Román byl také zajímavý v tom, že trochu více přiblížil
postavu vévody z Norfolku. Zatím jsem si ho v žádném z románů
dostatečně neužila a to i přes to, že se jednalo o velice významného muže –
politika, vojáka a schopného intrikána. V knize jej paní autorka vylíčila jako
cholerickou osobnost, která nešla pro ránu daleko. V tomto se mi jeho
povaha spíš hnusila, ale očima Mary byl milovaným, i když obávaným otcem. Paní
Bogdanová se mistrně chopila tohoto Maryina rozporuplného vztahu k otci a
udělala z něj jednu z hlavních linek příběhu, který se odvíjí na
pozadí známého příběhu šesti královen.
Paní autorka nepoužívá nijak náročný a vyumělkovaný styl
psaní. Kniha se čte moc hezky a celkově zanechá po dočtení příjemný pocit.
Určitě jsem ji nečetla naposledy.
4 komentáře:
Hmm, vypada to fajn, az budu mit chut na historicky roman, tak po nem sahnu.
Děkuji za komentář :) určitě nebudeš zklamaná!
Kniha vypadá opravdu dobře :-)
Byla překvapivě příjemná na čtení. Bohužel jsem na žádnou další od stejné autorky nenarazila.
Okomentovat