Haka za lilii

 

Knihu jsem se rozhodla číst, protože mi anotací připomínala moje oblíbené zapatovky ze sportovního prostředí. S autorkou už jsem jednu zkušenost měla. Její kniha Knihomolka mi úplně stopro nesedla, tak jsem doufala, že toto bude lepší. V sobotu jsem rozečetla, v tu samou sobotu dočetla a bylo to zatraceně skvělý.

 

Anotace:

Žhavý román nejen o ragby, následné fyzioterapii a osudové lásce od české autorky.

Lily: Věnuju se fyzioterapii dost dlouho na to, abych poznala člověka, který skutečně potřebuje moji pomoc. A někdo takový je právě tenhle nabručený rugbista, který tu leží pod mýma rukama, a místo aby spolupracoval, si dovoluje zpochybňovat moje schopnosti! Ale já mu ukážu! A nebude mu k ničemu, že je tak zatraceně charismatický!
Jo, tak tohle platilo před týdnem. Teď už ho nemůžu dostat z hlavy. Jenže on žije na druhém konci světa…
Alexander: Kdo by řekl, že mým největším zážitkem z mistrovství světa nebude hra o titul, ale holka, co mi hraje na nervy. A tohle myslím doslova. Její fyzioterapie je smrtící. Byl jsem trochu na pochybách, jestli taková drobotina zvládne skoro dvě desítky chlapů, jenže jsem se dost spletl. Srovnala si nás do latě a stala se součástí týmu neuvěřitelnou rychlostí. Ačkoliv jsem ji okukoval už před tím, než jsem zjistil její tajemství, teď jsem ji přímo obdivoval.
Jenže ona má přítele a já se mám za pár týdnu vrátit domů. A to je dost daleko odtud…

…

 

Po dočtení knihy musím konstatovat, že od Knihomolky ušla autorka zatraceně velký kus cesty.  Nejen v psaní, budování příběhu a věrohodnosti pozadí, ale i v redakční práci. Tady bych viděla rozdíl hlavně v tom, že kniha vyšla pod velkým nakladatelstvím, které pro ni udělalo po všech stránkách maximum. S tímto názorem jsem se už v komentářích ke knize setkala a musím s ním souhlasit.

Asi ale bude lepší začít od začátku :)

Hned po otevření knihy mě potěšilo věnování autorky, které jsem vůbec nečekala a vážně mi udělalo radost. Sice jsem jeho pravý význam pochopila až v průběhu čtení, ale tím lépe. Podobné chvilky prozření umím ocenit a užít si je.

Příběh začíná vyprávět Liliana, původem Češka, která se přestěhovala v dětství do Británie a spolu se sestrou si otevřely masážní a fyzioterapeutický salon. Lily je ve své práci dobrá, vyhovuje jí a baví ji. Se svojí sestrou mají skvělé vztahy. O něco méně skvělé už jsou ty s jejím partnerem, který získal novou práci a v podstatě od začátku knihy si buduje kariéru managera-finančníka (a snobského pitomce). Naštěstí je od začátku jasné, že on není tím, koho pro svoji hrdinku autorka vybrala, čímž mi udělala obrovskou radost.

Ke svému dokonalému protějšku se Lily dostane omylem. Jeden z nejlepších hráčů rugby si totiž hýbne se zády a v zoufalé situaci nedostatku zdravých fyzioterapeutů v dosahu, se anonymně obrátí právě na salon, který provozuje Lilly se svou sestrou.

Alexander je chlap, jakého chceme, milé dámy. Protože je profesionální sportovec, je to znát na jeho postavě. Navíc je téměř dokonalý gentleman a veskrze sympaťák. Líbil se mi na něm jeho přímý přístup k věcem. Na chlapech, kteří vědí, co chtějí, ale zároveň si za tím nejdou přes mrtvoly, je něco fakt přitažlivého. Do vztahu se dokázal opřít stejně jako do hry, naplno a celým srdcem. Vlastně má celá věc jen jeden háček – za pár týdnů se vrací na Nový Zéland.

 

Autorka při vyprávění využívá střídání pohledů i náhledy do minulosti. Nejdříve je vypravěčkou spíše Lily, postupně se přidává i Alek. A v minulosti mi bylo dopřáno nahlédnout i do vztahu Lily a jejího partnera. Trochu mě uklidnilo, že nebyl vždycky takové pako :) Střídání vypravěčů, kdy svou příležitost dostanou oba dva z dvojice, mi dost vyhovuje. Zdá se mi to mnohem lepší pro romantické knihy než vyprávění jen z jedné strany. Dá se krásně sledovat, jakého vývoje naznaly city jednotlivých aktérů. Zde autorka využívá krásně pomalé budování vztahu – ne tak brutálně pomalé, jako Zapata, ale na to ani neměla k dispozici tolik stránek (škoda). Pomalé budování vztahů je další věc, která mi na tomto příběhu velmi sedla. Postavy se musely vyrovnat nejen se vztahem Lily a snoba, ale i s mnoha potížemi a nedorozuměními, které měly mezi sebou. Podotýkám, že žádné z nich mi nepřipadalo nesmyslné nebo nadsazené. Spíš jsem měla pocit, že podobná nedorozumění klidně nastat mohou a že vlastně vztah nevznikal ani tak pomalu, jako spíš realisticky.

Když jsem se dostala k jejich vztahu, musím říct, že romantika tady byla naprosto perfektní. Postavy k sobě sedly a chemie mezi nimi byla úplně přirozená. Počítám, že se nenajde jediný čtenář, který by dvojici nepřál a netrnul při tom strachy, jak jejich vztah dopadne, jak se blíží Alekův odjezd domů na Zéland. Líbilo se mi, jak se autorka vypořádala s tím, že hlavní hrdinku přitahuje jiný muž než ten, kterého má doma. Oceňuji, že své postavy nehnala do nevěry ani nějakého schovávání se. Odpadá tedy největší strach těch, kteří nesnáší milostné trojúhelníky. Lily nebyla zahýbačná potvora a Alek neváhal přiznat se k ní před celým světem.

Velkou motivací knihu číst byla nejen romantika, ale i sportovní prostředí. Pokud to není úplně to, co byste od knihy chtěli(y), nemusíte mít žádnou obavu. Ze samotné hry rugby toho v knize moc není. Autorka popisuje hlavně haku a v zápasech samotných se nenimrá. Musím říct, že to ani nevadilo. Mnohem víc se děj věnuje profesi Lilly, tedy fyzioterapii samotné. Nejsem sice fyzioterapeut, masér ani anatom, ale tato složka knihy na mě působila velmi reálně. Řekla bych, že si autorka poctivě zjišťovala, co a jak a díky tomu její hlavní postava působí opravdu jako dobrá fyzioterapeutka. Na popisech masáží a napravování je vidět, že si je autorka dost jistá v kramflecích.

Celý příběh provází krom romantického jiskření a napravování bolavých těl taky příjemný humor a skvělá atmosféra v týmu rugbistů. Z knihy týmový duch doslova sálá a Lilly byla do týmu přijata úplně samozřejmě. A by to ovšem nebyla jen taková pohoda, dala autorka své postavě do vínku zajímavý a docela závažný problém. Od začátku je jasné, že s ní není něco v pohodě a přiznávám, že se mi vůbec nepodařilo přijít na to, co by to mohlo být. Napadalo mě dost věcí, ale pravdu mi musela prozradit až Lilly. Oceňuji, že autorka přišla právě s tímto problémem. Doteď mě totiž nikdy nenapadlo přemýšlet nad tím, jak se lidem s podobným trablem žije a myslím, že autorka to zvládla popsat dost dobře. Knize ze zajímavého prostředí to navíc dodalo další zajímavý prvek, se kterým jsem se v jiném příběhu zatím nesetkala.

Na to, kolik je v knize postav musím říct, že ve mně čtení zanechalo pocit, že je opravdu dobře znám, i když se o nich autorka z pochopitelných důvodů nemohla rozepisovat dopodrobna. Přes to se jí podařilo vybudovat mezi nimi vřelé a uvěřitelné vztahy. Možná by se dalo v některých případech vyčíst trochu průhlednosti a klišovitosti – hlavně tedy u blbouna Bena, Lilynina přítele. Ten prostě sympatie posbírat nemohl. Bylo to od začátku jasné, že z něj bude odkopnutý ex, a chudák si ještě k tomu vytáhl Černého Petra v podobě povahy kariéristického snoba. Nemůžu ale říct, že by jeho chování bylo přitažené za vlasy, spíš bohužel naopak. Příjemně mě však překvapilo to, že kdybych nečetla anotaci, nepoznám už z prvního setkání, který z těch dvou rugbistů bude Liliným vyvoleným. A to je pecka, protože obvykle je mi toto jasné od okamžiku, kdy se onen budoucí objekt citů v knize objeví.

 

Abych to nějak shrnula :). Tohle se rychle dostalo mezi moje oblíbené romanťárny. Stačila na to jediná sobota. Haka za lilii má prostě všechno, co se od podobných knih chce. Pokud máte rádi knihy Zapaty, tohle vám sedne určitě taky a já jsem ráda, že mohu knihu doporučit. Těším se na další díly!

 

Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. 

Nahlédnout do knihy můžete tady.

O knize:

Autor: M.K. Hardy

Série: Hřiště lásky (1.díl)

Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)

Rok vydání: 2022

Počet stran: 360