Podzimní...

Už se nám to zase blíží.

Uvědomila jsem si to naplno při ranní cestě do práce. Záblo mě do rukou a vzduch byl ostrý a svěží. Keře okolo cesty kudy chodívám, už jsou obsypané zralými šípky a listí kaštanů začíná hnědnout.

Zdroj

Po horkém létě přichází barevný podzim se svými uživatelsky přívětivými teplotami. Vůni sluncem prohřátých borovic nahradí zemitá vůně vlhké půdy a spadaného listí. Rozžhavená, sebevědomá žlutá koule se pozvolna mění v nesměle zářící tenisák. I to svítání je jiné. V jeho světle vypadá najednou ráno jinak – víc zlaté a krajina z něj nějak ostřeji vystupuje. Nízko visící slunko se jen lehce a opatrně opírá do mlžného oparu, který se zvedá ze studené země. A taky častěji prší. Častěji a víc studeně...

Zdroj

Je čas se zastavovat, zpomalit a kochat se barevnou krásou, která přichází s babím létem. Nastává čas čajů, huňatých ponožek, měkkých mikin a uzavřených bot. Pomalu se začínám rozhlížet po kalendáři a diáři na příští rok. Po nějakém, do kterého bude radost psát. Blíží se těšení na Vánoce a plánování dárků.  Místo tenkých dek vytáhnu nadýchané zimní peřiny a povleču si je barevným povlečením, aby bylo příjemné zachumlat se při čtení do polštářů. Při ranním běhání už je tma a tento týden asi poprvé obleču dlouhý rukáv...

Mám tenhle čas ráda. Přináší mi zase možnost začít psát už odpoledne při svíčkách, protože se dříve stmívá. Víc se na to pak soustředím a nemám takový problém zabouchnout za světem dveře a stáhnout se do svých myšlenek. O víkendu se můžu probouzet stejně pomalu, jako se probouzí den. Víc si vážím slunečných a teplých dnů a taky si víc a jinak užiju deště...

Zdroj

Vlastně ani nevím, co jsem chtěla tímhle článkem říct :) snad jen, že tohle období je moje nejlepší a jeho poklidná, usínající krása mě naplňuje štěstím.

P.S.: nesmím zapomenout nakoupit zásoby svíček :).