Karanténa: Samotáři

Autor: Lex Thomas
Série: Karanténa (kniha první)
Rok vydání: 2013
Nakladatel: Fortuna Libri
Překlad: Daniela Klečková

Anotace:

Byl to jen další obyčejný den na McKinleyho střední škole. Dokud školou neotřásl mohutný výbuch. Samotář David Thorpe se pokusil pomoci svému učiteli angličtiny. Ten mu však zemřel přímo před očima. A to byl jen začátek.
McKinleyho střední škola se změnila v nejhorší noční můru. Všichni studenti jsou napadeni virem, který je pro dospělé smrtelný. Škola je v karanténě pod dohledem armády. Všichni učitelé jsou mrtví. Z nevinných skupinek studentů se vytvořily násilné gangy. Bez nich není naděje na přežití. David nemá svůj gang. Má jen mladšího bratra Willa a s ním stojí proti celé škole.
V tomto děsivě temném a vzrušujícím románu Lex Thomas přivádí čtenáře do školy, kde děti nebojují o popularitu.Tvrdě bojují, aby přežily.

Můj názor:

Knihu od autorského dua Lex Hrabe a Thomas Voorhies píšícího pod pseudonymem Lex Thomas Jsem objevila za velice rozumnou cenu v Levných knihách. Upoutala mě obálkou, která v řadě ostatních opuštěných knih v „levném útulku“ doslova svítila – je lesklá, do zelena a ležela pod bodovkou :). Anotace jen podnítila moji zvědavost, takže kniha šla se mnou domů. A nelituji.

Hlavním hrdinou příběhu, který se celý odehrává v budově střední školy, je David. Rozhodně ale není nejzajímavější postavou, protože páni autoři se zodpovědně věnují každé své postavě se stejnou péčí.

Děj začíná večírkem, na kterém si David – pochopitelně nejen, ale také kvůli ženské a alkoholu, vyrobí několika ranami a kopanci nepřítele na život a na smrt. Pochopitelně díky této neblahé události nemá moc chuť jít do školy, jenže pro jeho bratra Willa to má být první školní den a tak David hodlá udělat co může, aby mu jej zpříjemnil.  Bohužel den nemá být příjemný pro nikoho ve škole. Po budově se obrovskou rychlostí rozšíří virus, který zabije všechny dospělé a nakazí děti. Škola je v brutálním tempu uzavřena armádou do karantény – děti pochopitelně uvnitř. Začíná boj o přežití. Zásoby jídla a vlastně všeho jsou omezené. Armáda je dodává jen jednou za čas, takže brzo se o ně rozhoří zoufalý boj. Děti v rámci pudu sebezáchovy vytvoří skupinky, protože ve skupině je snazší urvat svůj díl a přežít. A aby toho nebylo málo, Davidův nepřítel Sam je ve škole zavřený také.

Téměř okamžitě po vypuknutí nemoci a uzavření školy mě kniha absolutně vtáhla do děje. To, jakým způsobem pánové autoři podchytili psychologii postav, bylo místy až děsivé. V podobných situacích (zdá se) se podobní lidé semknou do skupiny kolem silného vůdce. Tak tomu bylo i v této knize. Školu si rozdělilo několik gangů na území. Vzhledem k tomu, že virus způsobil zbělení vlasů, barvil si je každý gang jinou barvou a členové tak byli odlišní od ostatních. A pak jsou tu ti, co nepatří nikam. Vlasy mají úplně bílé a protloukají se, jak to jen jde. Mezi tyto děti – Odpadlíky, patří i David a jeho bratr Will. Mezi skupinami se rozbují čilý výměnný obchod a všechno by nejspíš tak nějak fungovalo, kdyby nebylo Davidova nepřátelství se Samem, podpořené dost nešťastným úmrtím jednoho z členů Samova gangu, ve kterém měl tak trochu prsty David.

Je tu také další věc, která přispěje k napínavosti děje. Děti samozřejmě stárnou. A jakmile mají po pubertě, virus je zabije. Proto armáda instaluje do ochranné ocelové zdi kolem školy dveře s analyzátorem krve a ti, kteří se již blíží ke kritickému bodu, jsou postupně propouštěni. Dokud nejste dospělý, nemůžete odejít, musíte přežít!

Celý nápad je pro mě dost originální, i když několik „knih s virem“ jsem už přečetla také. Nikdy ale žádný autor nezavřel děti ve škole (nebo jiného uzavřeného prostoru) a nedal mi nahlédnout do toho, co se asi bude dít za jejími zdmi, jak poplynou měsíce, roky… .  Nedá se říci, že bych si některou z postav oblíbila více, než ostatní a to dokonce ani žádnou z hlavních. Měla jsem je ráda víceméně všechny stejně (až na největší gaunery). To, podle mě ukazuje, jak pečlivě bylo na každé z postav pracováno. Ani ty největší zmetky nemám moc chuti soudit a odsoudit, protože těžko říci, jak by se kdo zachoval v jejich situaci. Pokoušela jsem se zařadit sama sebe do některé ze skupin, ale neuspěla jsem. Pokud by se mi nepovedlo vybojovat místo mezi Nerdy ve školní knihovně, byl by ze mě Odpadlík :).

Systém obchodu, který se ve škole rozběhl a zavedl tak nějak samovolně – díky shazování zásob ze vzduchu v balíku, kdy každý urval co mohl a hleděl zmizet, takže měnit musel, se postupem času dost zorganizoval a každý gang se zaměřil na dodávky jiného typu zboží, více či méně nezbytného. Nerdi například drželi pod palcem obchod s elektronikou a knihami, Krásky ovládly kosmetiku, Děvky zase základní potřeby, jako toaleťák nebo mýdlo. Geekové dokonce vytvořili uměleckou společnost a prodávali hudbu a divadlo.

V příběhu prostě nic neskřípe. Všechno funguje jak dobře namazaný stroj, je tu boj o přežití, přátelství, láska a nenávist až za hrob. Nenudila jsem se ani vteřinu a knihu jsem prostě neodložila.

Kniha rozhodně do levněknižního útulku nepatří, ale bohužel díky malé prodejnosti, se pravděpodobně nedočkáme překladu dalších dílů série, což je škoda. Konec je dost otevřený a v dalších dílech se může stát cokoliv :).