Kombinace hokejisty a baletky mě docela lákala. Od autorky už jsem jednu knihu četla, takže jsem věděla, do čeho jdu a co od určitých okamžiků v příběhu asi tak očekávat. Tohleto druhé rande s autorkou mě ale v několika věcech příjemně překvapilo.
Anotace:
Elias je nově draftovaný hokejista v NHL. Média
ho pronásledují na každém kroku, a všechny hlavně zajímá, s kým právě chodí.
Začínající baletka Sage by naopak víc mediální pozornosti potřebovala, aby
získala angažmá ve vysněném divadle a hlavní role. Předstíraný vztah by pomohl
Eliasovi i Sage. Ale jak dlouho asi zůstane u pouhého
předstírání?
…
Romantiky ze sportovního prostředí mám ráda. Ne že bych preferovala zrovna hokejisty, to úplně říct nemůžu. Ale je jich teď zrovna nejvíc, tak jsou po ruce. A tady dostal hokejista zajímavý protějšek v podobě baleríny. To pro mě představovalo zajímavou kombinaci.
Hlavní zápletka, která má spojit ústřední dvojici dohromady, je už osvědčená a oblíbená klasika – předstíraný vztah. Pro něj to má přinést nápravu pošramocené pověsti a pro ni žádoucí pozornost fanoušků a následně větší šanci při angažmá v baletním představení. Skutečný vztah samozřejmě není v plánu a nepočítá s ním ani jeden z dvojice. My čtenáři s ním ale počítáme od začátku :D
Sage měla sen. Byla balerína a strašně moc toužila po angažmá u baletního souboru, kde by mohla tančit hlavní role. Zatím však jen obrážela konkurzy bez většího úspěchu a brala alespoň menší role v malých souborech a menších akcích. Krom toho vedla taneční lekce pro děti. Život jí celkem házel klacky pod nohy. Od rané dospělosti se musela starat o mladšího bráchu a peněz se nedostávalo. Sage ale byla ten typ, který všechno zvládne, o všechny se postará a všechno nakonec nějak zařídí bez ohledu na sebe. Zdálo se, že na jejích ramenou by mohl stát celý svět a ona by ho udržela. Sama a bez pomoci. Jenže pak jí šťastná náhoda přihraje do cesty Eliase.
Eli byl tak hodnej a milej kluk, až jsem si občas říkala „co to sakra je“ :). Chvílema působilo skoro neuvěřitelně, že by vůbec mohl existovat tak ohleduplný, pečující chlap s empatií vůči ženě, která se mu líbí. Ale proč ne? K němu to vlastně sedělo. Nebyl žádný holkař ani pařan ani nic podobného. Spíš domácky založenej člověk, kterej potřebuje mít svou jistotu a zázemí. Rád vařil a rád trávil čas v domácím kruhu s nejbližšími. Sice si prošel bouřlivějším obdobím, ale celkem se mu to vymstilo, takže teď už ví, co v životě rozhodně nechce. Oproti jiným literárním hrdinům představoval docela příjemnou změnu. A ne, nepůsobil jako nudný bambula :)
Oba dva měli jednu věc společnou. Jejich biologičtí rodiče stáli za starou bačkoru. A to ještě hodně mírně řečeno. Eli měl přeci jen štěstí v neštěstí a našel zázemí u milujících adoptivních rodičů. Sage se musela postarat sama nejen o sebe, ale i o mladšího bratra, který navíc měl cukrovku. To, čím si v dětství prošli a ještě stále procházet museli, je formovalo do osobností, jakými se stali.
Oba noví hlavní hrdinové mi byli v mnohém sympatičtější než předchozí pár Aiden/Summer. Vůbec mi ale nevadilo, že se zmíněnou dvojicí se potkám i v tomto příběhu.
Pobavilo mě, jak autorka dokázala u obou postav vynechat typické stereotypní představy o hokejistech a baletkách. Zejména tedy u baletek – Sage dlabala na nějaké diety, rozhodně nebyla malinká a drobná a celkově z ní nečišela žádná něžná, elegantní a tichá krása – a rozhodně jsem si ji nepředstavovala jako nějakou křehotinku. Eli, krom toho, že byl vysoký a urostlý, byl spíš něžný typ. Ani trochu sebevědomý ranař. Jejich vztah byl taky mnohem zdravější a vyrovnanější, oba byli fakt dobří lidé, kteří si vzájemně přáli úspěch, pomáchali si, podpořili se, vytvořili pro sebe domov jako klidnou oázu. Autorka ukázala, že lze utéct klišé a přitom mohou postavy zůstat uvěřitelné. I když se přiznám, že jsem získala dojem, že Sage by asi v reálu profi baletkou být nemohla.
Příběh patřil k oněm velmi milým vyprávěním, která se čtou prakticky sama. Nebylo pro mě problémem najít si k postavám cestu a oblíbit si je. Obě zvolená povolání hrdinů byla zajímavá, i když jsem si jich dle očekávání neužila tolik, jak bych chtěla. Pro příběh to bylo, zejména co se baletu týká, dostatečné a hlavně to tam na rozdíl od mnohých jiných knih alespoň bylo.
Hezkou a příjemnou stránku do příběhu vnášel hlavně Eli. Vážně už jsem dlouho nezažila hrdinu, jehož image autorka nepostavila čistě jen na tom, že je svalnatý a pohledný drsňák. V Sageiných kapitolách se prolínala trochu melancholie říznutá odhodlaností a nezlomností její vůle. Tato dvojice k sobě v mnoha ohledech sedla úplně perfektně. Vztah se tvořil opravdu pomalu, ale jiskření mezi nimi rozhodně nechybělo.
Všechno bylo takové něžné a pěkné, až do chvíle, než se Eli konečně rozhoupal a začalo mezi nimi něco více fyzického (rozuměj sexuálněji laděného). Eliho přerod v chlapa, který najednou mluvil sprostě a při techtlích mechtlích byl spíš takový ostřejší, na mě nepůsobil dobře. Vzhledem k předchozímu tónu knihy mi to bylo spíš nepříjemné. A to mi normálně podobné věci zase tolik nevadí. Jenže k postavám a příběhu se to nehodilo. Vůbec by se to obešlo bez všech postelových scén. Oceňuji nicméně, že se autorka dokázala vyhnout slovním obratům a stereotypům v těchto scénách běžných, které mi lezou krkem :) tyč ohromujících rozměrů ovšem zůstala. Proč, sakra? Proč si každý autor myslí, že potřebujeme znát rozměr? :D
Stejně tak mi úplně nesedl rozkol mezi postavami, který je v podobných příbězích nutností. Ne že by důvod byl nesmyslný, ale zdálo se mi, že se všechno – neshoda i urovnání, prostě uspěchalo vzhledem k tomu, z jak závažného důvodu (pro Eliho) problém vzešel.
Poslední kapitoly se samozřejmě nevyhnuly typickému dojáku, který takto nahuštěný na posledních stránkách působil trochu… no prostě moc dokonale a přeslazeně. Vyústění zápletky v baletním souboru bylo trochu nepřesvědčivé a uspěchané a vůbec nic by se nestalo, kdyby podobnou zápletku autorka vynechala. Tak nějak to sem prostě nepatřilo. Nešlo ale o nic, co by knihu nějak pokazilo.
Autorka zařadila do příběhu i několik ryze současných témat, nad nimiž stojí za to se zamyslet, ale nijak k tomu nenutí a kdo nebude chtít, nemusí jim přikládat v příběhu větší význam a může je brát prostě jen jako součást děje a zápletky. Prvním tématem je nespravedlivě pošramocená pověst člověka novináři honícími se za bulvární senzací – a to je opravdu časté téma v knihách. Tak časté, jako je reálné. Opět tedy možnost k zamyšlení, čí je to vlastně vina. Kdyby nebyl pro zboží kupec, nebyla by poptávka a tím pádem ani všehoschopní ulhanci vymýšlející si drby o slavných lidech. Dalším tématem, které bohužel je taky až nepříjemně reálné (byť možná ne přímo ve zmíněném oboru) je, řekněme, výhodnější přístup k některým věcem pro lidi s mnoha sledujícími na sockách z důvodu jednak větší pozornosti lidí a dvak finančního prospěchu. Osobně to považuji za zajímavé morální dilema. Přeci jen velký počet uživatelů je nutno si nějak odmakat. Otázkou ovšem zůstává hodnota takového „makání“. Čímž nepopírám, že hodně vlivníků si opravdu odmaká svoje a přinášejí zajímavý a hodnotný obsah. Pak jsou tu ti druzí, kteří si o hodnotném obsahu mohou nechat jen zdát, nebo je lidi sledují z jiných důvodů. Zde konkrétně se zajímavost Sage pro sledující vyklubala pouze z toho, že s někým konkrétním chodí. Kolik ze sledujících se zajímalo skutečně o ni? Kolik přišlo na její stránky jen hledat vady a vysmívat se? Kolik se skutečně zajímalo o balet? Ach ty sociální sítě.
Tahle kniha se mi líbila o hodně víc než první autorčin román, který jsem měla v rukou. Celkově vyznívala opravdověji a něžněji, než předchozí příběh a autorka se tolik nevyžívala ve žhavých scénách. Děj mi připadal uvěřitelnější a víc jsem si ho užila. Hrdinové nebyli takoví suveréni a měli za sebou opravdu nelehké okamžiky. Dost to bylo vidět i na tom, jak se k sobě vzájemně chovali. U Sage jsem nenašla žádnou přehnaně sebevědomou drzost jako u Summer, i když si taky uměla do Eliho pěkně zarýpat. Neslo se to ale spíš v milejším a odlehčenějším a místy vtipném duchu.
Pokud se vám líbí osvědčená klasika sportovní romantiky a předstíraného vztahu mezi trochu uzavřeným klukem a sluníčkovou holkou, pomalý vývoj vztahu s trochou toho žhavějšího v poslední třetině, nebudete zklamaní.
Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada.
Milovníci romantiky ze sportovního prostředí račte za knihou tudy.
Předchozí díl série
na bloGu:
Anotace:
Autor: Bal Khabra
Série: Mimo led (2. díl)
Překlad: Eva Kadlecová
Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)
Rok vydání: 2025
