Když jsem si o knihu psala, měla jsem obavu z toho „erotikou nabitá“. Trochu to ve mně budilo pocit, že v knize nepůjde o nic, než o sex a děj bude jen skomírající kulisou, aby bylo možné ten sex do něčeho nacpat. Rozhodla jsem se to risknout a případně překročit svou komfortní zónu.
Anotace:
Erotikou nabitá vlčí
romance Ayla se cítí jako vyděděnec, nikdy nebyla uznána jako právoplatný člen
smečky znamení Raka. Naděje vkládá do Konvergence – shromáždění všech smeček,
kde získá nejen schopnost přeměňovat se ve vlka, ale bude jí také přidělen
osudový partner vyvolený Slunečními čarodějkami. Naplní se konečně její sen o lepším životě? Nebo bude muset čelit
ještě horším výzvám?
…
Na začátku hned upozorním, že pokud hledáte něco „erotikou nabitého“ tak tady rozhodně nehledejte. K mé neskonalé blaženosti zde bylo víc příběhu a opatrného sbližování mezi postavami, než skutečné akce. Naštěstí, protože popis sexu byl do jisté míry takový, jaký v knihách dost často bývá. A o tom se mi fakt psát nechce. Jen snad naznačím, že méně je někdy více… ve všech ohledech. A jen zlehka naznačit může být víc, než napsat to… tak jak třeba tady.
Kniha začíná hodně zlehka a zlehka také pokračuje. I když se slovem zlehka by hlavní hrdinka Ayla asi nesouhlasila. Ve smečce Raka, kde vyrůstá jako dcera Alfy, má dost těžký život. Vlkodlaci zřejmě dělají všechno s intenzivní vášní, šikanu nevyjímaje. Pro Aylu bude naštěstí brzo konec. Blíží se její obřad, kde získá svého vlka a pokud bude mít štěstí, tak i druha z jiné smečky, kde bude moci začít nový život.
Kdyby se to povedlo, byl by příběh dost nudný, takže se Ayle všechno podělá přímo ukázkovým způsobem. Přijde o smečku, o druha a málem i o život. Je to ale silná holka a tak se rozhodne svůj příběh změnit. Příběh o holce, která nikam nepatří, nikde ji nechtějí a tak si najde svým způsobem vlastní cestu.
Styl vyprávění je hodně přímočarý a psaný poměrně jednoduše. I tak mě ale pohltil na první dobrou. Autorka se nezaobírá ničím zbytečným pro děj a tlačí události dopředu akorát tím správným tempem. O nepředvídatelnosti děje se v určitých ohledech mluvit nedá, přes to mě autorka dokázala překvapit. Některé okamžiky dopadly nejdříve tak, jak jsem myslela a nakonec se dokázaly úplně převrátit. Tomu fandím. Mám ráda, když mě zvraty v ději překvapují, obzvlášť když jde o romantické knihy, které se často drží očekávaných šablon zuby nehty. Líbil se mi nápad se znameními smeček a jejich mocí podle znamení. Spojení se slunečními a měsíčními čarodějkami bylo také originální a do děje vneslo zajímavý prvek v politické části příběhu. Vůbec historie čarodějek a vlků mě bavila, i když se jí autorka moc nevěnovala a nastínila ji spíš okrajově jen v míře, kterou potřebovala pro aktuální dění. Kniha je součástí série, tak počítám, že se v dalších dílech dozvím víc.
Hlavní hrdinka byla poměrně zajímavá už jen svým osudem dcery alfy, která však nemá právoplatné postavení, protože otec ji nemá rád. Překvapivě mu proto autorka dala i celkem vzato snad i pochopitelný důvod (kromě ega). Chudák holka tak trpí za hříchy svého fotra. Naštěstí má pravou alfovskou povahu a jen tak něco ji nepřinutí se sklonit před těmi, kteří jí ubližují. Řekla bych, že určitá arogance, kterou má v povaze, je také součástí onoho alfofství. Počítám, že i její způsob více tělesného vnímání hlavního hrdiny Kadena, bude „vlčí věc“. Nebo jsem to jen pochopila po svém :) Každopádně nemůžu říct, že by vůbec nebrala v potaz jeho dobré povahové vlastnosti. Neustálé upozorňování na tělesné přednosti mužů prostě k žánru dneska patří.
Hlavní hrdina byl takový ten typický drsoň s měkkým vnitřkem. Nemusím popisovat víc. Dámy moc dobře vědí :) Autorka ani jemu nenadělila zrovna příjemný život. Respektive život měl fajn, ale v jeho osmnácti letech nabral poněkud neočekávaný směr, což momentálně vede jeho nesmiřitelnou nenávist vůči smečce Lva. Je fajn, že jsem si ho bez problémů oblíbila a že nevykazuje příliš superchlapských vlastností otravným způsobem.
Dvojici spojí dohromady touha po pomstě společnému nepříteli. A tato část příběhu je v podstatě tím hlavním, oč půjde. Ayla se za dramatických okolností dostane do Kadenovy smečky a autorka mezi nimi rozehraje celkem pomalou romantiku… která se nepěkně rychle zvrtne. To byla celkem škoda. Podle mě si techtle mechtle mohla klidně nechat až do dalších dílů. Asi by se mi to tak líbilo víc. Dneska ale prostě musí být sex v každé knize.
Této stránky díla jsem se nejdřív dost bála. Říkala jsem si, vzhledem k ladění obálky a zkušeností s podobnými příběhy, že „to bude samý sex“. Naštěstí to tak nebylo. Kniha byla v sexuálních scénách docela umírněná. Něco mi však na intimní stránce příběhu vadilo. Bylo to použité výrazivo při popisu sexu. Některá slova, která sem z pochopitelných důvodů nenapíšu, se mi zdála zbytečně sprostá a působila v textu jako pěst na oko. Neseděla mi k celkovému stylu vyprávění a chování postav a to ani v případě, kdy měly být ovlivněny „vlčí stránkou osobnosti“. Také mě štvaly některé věci, které jsou asi pro vlkodlačí příběhy typické. Nevím. Nemám úplně s čím srovnávat. Pokud jsem četla něco o vlkodlacích, bylo to oproti tomuto příběhu rozhodně víc umírněné ve výrazech a, řekněme, vlčí živočišnosti. Abych to rozvedla:
Chápu, že vlčí lidé mají zvířecí část osobnosti a hodně se poddávají pudům. To je vlastně naprosto logické a bylo by divné, kdyby to tam nebylo. Tady to na mě působilo rozhodně přesvědčivě. Zvířecí stránku osobnosti autorka vyjádřila snad ještě lépe, než lidskou. Oceňuji popisy toho, jak postava splývá se svým vlkem uvnitř a jak vnímá svět jeho prostřednictvím. Líbilo se mi skoro magické fungování pouta. Jediné, co mi vadilo, byla informace, že se ženy-vlčice dostávají do říje. To bylo jaksi nepatřičné. Navíc to, jak začal fyzický vztah mezi hlavními postavami, mi úplně rozbilo předchozí romantiku. Jiskření mezi postavami už bylo dost tak rozpačité, ale bylo tam. Pak přišlo jejich sblížení a způsob, jakým ho autorka pojala – jak jim v podstatě nedala na vybranou – mi trochu smrděl „znásilněním“ obou charakterů.
Celkově však knihu hodnotím kladně. Je rozhodně tak čtivá, že jsem ji slupla naráz a zařídila jsem si příjemný den s nenáročným, ale zajímavým příběhem, který mě od prvních stran zaujal a bavil. Postavy mi sedly a líbilo se mi, jak autorka vystihla jejich vlčí stránku. Přikládala jí skoro větší důraz, než jejich lidské části a tím opravdovější mi líčení života smeček připadalo. S Aylou jsem si užila vlčí obřad a život se smečkou, který moc příjemný nebyl. Pak autorka přidala kontrast ze života smečky, která měla všechno jinak. Mnohem víc přirozenější a instinktivnější. Každý tak pochopí, co je asi tak na životě dvanácti smeček zvěrokruhu špatně (krom politických bojů) a nejde se netěšit na to, jak se bude dál stav vyvíjet.
Těším se, s čím autorka přijde v dalších dílech, protože konec prvního byl dost dramatický a překvapivý.
Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada.
Knihu i s ukázkou najdete zde.
O knize:
Autor: Elizabeth Briggs
Série: Vlci zvěrokruhu (1. díl)
Překlad: Lucie Schürerová
Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)
Rok vydání: 2023
Počet stran: 320
Žádné komentáře:
Okomentovat