Cinder

Série, která už je starší a dost dobře známá, se už u mě v knihovně hřeje dost dlouho. Až tak, že je škoda, nemít tu o ní aspoň nějakou tu zmínku - tedy aspoň o jejím prvním dílu. Článek se mi podařilo vyhrabat mezi staršími a nikdy nezveřejněnými :) naštěstí, protože už je to docela doba, co jsem Cinder četla naposledy.

Anotace:

Rušné ulice Nového Pekingu se hemží lidmi a androidy. Populaci devastuje smrtící nákaza. Z vesmíru tomu přihlížejí krutí měsíční lidé, kteří čekají na správný okamžik. Nikdo netuší, že osud Země spočívá v rukou jediné dívky...

Šestnáctiletou Cinder považuje většina lidské společnosti za nepovedenou hříčku techniky a její macecha za neúnosné břemeno. Být kyborg ale má i své výhody – mozkové rozhraní poskytuje Cinder nevšední schopnost opravovat věci (roboty, vznášedla, své vlastní nefungující součástky), díky čemuž se stane nejvyhlášenější mechaničkou v Novém Pekingu. Právě tato pověst přivede k jejímu stánku prince Kaie, který potřebuje před výročním bálem opravit porouchaného androida. Princ opravu v legraci nazve otázkou národní bezpečnosti, ale Cinder má podezření, že věc je mnohem vážnější, než jí je princ ochoten prozradit.
Cinder touží udělat na prince co nejlepší dojem, ale se všemi plány je konec, když se její mladší nevlastní sestra a jediná lidská přítelkyně nakazí smrtelným morem, který sužuje Zemi už celé desetiletí. Macecha obviní z dceřiny nemoci Cinder a nabídne její tělo pro výzkum moru, což je „pocta“, kterou dosud nikdo nepřežil.
Ale netrvá dlouho a vědci zjistí, že jejich nové pokusné morče je zvláštní. Chirurgové, kteří proměnili Cinder v kyborga, něco skrývali. Něco cenného.
Něco, kvůli čemu jsou někteří lidé ochotní zabíjet…

...

Zajímalo by mě, kdo s touhle módou přišel? Myslím tím samozřejmě převypravování pohádek do moderních podob. Ne, že by mi to vadilo. Já čtu tyhle věci ráda. Jen mě zajímá, kdo byl první :). No, na tom koneckonců až tak nezáleží, důležité je, že převyprávění jsou k dispozici tuny. A dnes si vezmu na paškál jedno z nich – Popelku. Tedy vlastně Cinder, abych byla přesná.

Cinder je taková trochu netradiční hrdinka. Je jí sedmnáct, což by ještě tak divné nebylo, ale to, že je kyborg, už úplně běžné není. Žije se svojí adoptivní rodinou v Novém Pekingu a celou famílii, která čítá ještě nevlastní matku Adri, dvě sestry Perlu a Pivoňku a kyborgskou služku Iko, drží nad vodou penězi, které vydělá jako mechanička. Vyhlášená! Díky tomu také k jejímu stánku zavítá princ Kaito, který potřebuje opravit svého oblíbeného robota. A pohádka může začít.

Paní autorka zasadila svůj popelčí příběh do budoucnosti a vtiskla mu velmi osobitý ráz. Země je rozdělena na společenství. Po čtvrté světové válce se to totiž ukázalo jako nejlepší uspořádání. Příběh Cinder mě zavedl do Východního společenství – tedy do současných východních zemí. Tato čínsko-japonská kulisa byla docela zvláštní a kouzelná. Líbilo se mi to, jen prince jsem si nějak nedokázala představit jako Asiata, ale to je asi můj problém. Všechna společenství sužuje nákaza letumózou, nemocí, proti které bohužel není žádný lék. Jedinou pomocí je nakaženého izolovat a čekat, až zemře. Nemoc se nevyhýbá nikomu, dokonce ani královské rodině ne. Umírá i císař a princ Kai je nucen přijmout břemeno vlády i s ožehavým diplomatickým problémem – o jeho ruku ukrutně stojí měsíční královna Levana, která je ale opravdu strašná mrcha. Jestli si ji princ nevezme, vtrhne na Zemi s měsíčním vojskem, protože ona chce Zemi vládnout. Po zlém nebo po ještě zlejším :)

Zapojení Měsíčňanů jako největších nepřátel lidstva mi přišlo skvělé. Lidé se jich bojí pro jejich schopnost manipulovat s bioelektřinou, což působí skoro jako magie. Přinutí vás vidět je takové, jací chtějí být, dělat to co nechcete, prostě vám dokonale vymyjí mozek – říkají tomu „měsíční dar“. Levana je navíc krutá, mocichtivá a na trůn se dostala způsobem, který je z náznaků trošku krvavějšího ražení. Svým poddaným nic netrpí a stejně se hodlá zařídit i na Zemi, až bude vládnout i zde.

Paní autorce se zpracování povedlo na výbornou. Vyprávění nebylo nijak složité, ale ukrutně čtivé a příběh podaný tak dobře, že se mi tomu ani věřit nechtělo. Už jen to, že stokrát ohranou Popelku je možné takto zajímavě upravit je super. Přitom se paní autorka dokázala v podstatě držet předlohy – nechybí zlá macecha, sestry, krásný princ, popelčí kočár, ples a dokonce se najde i cosi, jako ztracený střevíček :). Všechno, co na Popelce milujete, tu je a dokonce ještě lepší. To co macecha provede Cinder, mě fakt naštvalo, je to ještě krutější, než v předloze. A konec není vůbec takový, jaký bych čekala. Protože přijdou další díly, je to zde maličko jinak, ale to nevadí. Pořád je to pohádka, takže doufám, že na konci celé pětidílné série dopadnou věci dle očekávání.

Postavy jsou takové, jaké mají být. Tady se paní autorka držela předlohy celkem věrně a nevrtala se v nějakých příliš podrobných popisech. Spíše mě nechala zaúřadovat samotnou a tak jsem si mohla postavy představovat do značné míry po svém. Toto se mi hodně líbí. Stalo se mi to už párkrát a příběh je tak pro mě ještě více osobní záležitostí, protože postavy vidím tak, jak je vidět chci – odtud možná pochází můj problém s asiatem Kaitem, prostě mi to nedošlo :). Povaha hrdinů byla samozřejmě daná, ale to mi nevadilo. Všichni víme, kdo je v pohádce kdo a jaký má být. Postavy se chovají a reagují tak, že mi to připadalo přirozené, neměla jsem pocit, že by byl někdo nedůvěryhodný nebo nadbytečný. Vedlejší postavy dokázaly krásně zapadnout na svoje místo a podepřít příběh tam, kde bylo potřeba.

Ačkoliv je děj pohádky známý, není vůbec (možná až na jednu drobnost) předvídatelný. Už proto, že je vše moderní a paní autorka se nebála rozehrát svoji fantasii v bohatých tónech. Sice bylo od začátku jasné, že v sobě Cinder a princ najdou zalíbení, stejně ale nepůsobil jejich rodící se vztah jako kýč.

Kniha je milá, oddechová, dobře napsaná, napínavá a především originální. Paní autorka dokázala, že psát opravdu umí, zatím jí všechno skvěle funguje a já se už těším na další díl. Vřele doporučuji nenechat si tuto knihu ujít!

O Knize:

Autor: Marissa Meyerová
Série: Měsíční kroniky, 1. díl
Překlad: Jana Zejmanová
Nakladatel: Egmont
Rok vydání: 2012
Počet stran: 386

Další knihy série na bloGu:

Nejkrásnější