Medovník s pepřem

 

O knize jsem poprvé slyšela na letním brněnském spisovatelském srazu. Jak nám o ní autorka pověděla, věděla jsem hned, že si ji budu chtít přečíst. Byla jsem přesvědčená, že to je jeden z těch nekonvenčních příběhů, který má co předat. No a taky má hezkou obálku :)

 

Anotace:

Skoro každá holka se někdy zamilovala do svého nejlepšího kamaráda, herce nebo zadaného kluka. Matyáš splňuje všechny body, včetně toho, že pro něj Adriana ztratila hlavu. Navíc jí osud hází do cesty jednu absurdní situaci za druhou. Má pocit, že žije v telenovele a nezbývá jí nic jiného, než se obrnit pořádnou dávkou sarkasmu, aby se z nejasných signálů nezbláznila.
Jak to dopadne, když se na vás herecký idol nedívá z plakátu, ale přes roh stolu?

To se dozvíte v komediálním románovém debutu z prostředí brněnských divadel.

…

 

Řekla bych (raději hned na začátku), že toto je jedna z těch knih, která rozdělí čtenářky na dvě skupiny a každá z těch skupin ji bude trochu jinak vnímat. První budou ti, co podobnou osobní zkušenost nemají. Druzí si něčím podobným prošli. Já patřím do té druhé skupiny a proto je můj náhled na knihu (postavy) takový, jaký je. A i proto mi spousta vtipně vyznívajících situací v knize zase tak veselá nepřišla. A proto je moje hodnocení nejspíš dost ovlivněné právě tou osobní zkušeností.

Na začátku mě čtení trochu vylekalo. Pokud je vám totiž víc než třicet, je už téměř dost pravděpodobné, že něco podobného máte taky za sebou. Pokud ne, jste svým způsobem asi šťastné ženy :) Protože mně už víc než třicet je, našla jsem v tom určité údobí svého života až nepěkně. Ze začátku mě to dost zarazilo a připomínalo mi to věci, na které dílem ráda vzpomínám a dílem bych je nejraději vymazala. Z tohoto důvodu jsem si musela čtení trochu dávkovat, aby mě neudusil ten příval vzpomínek jak hlína na čerstvém hrobě. Pro mě tedy kniha nebyla jednohubkou na jeden příjemný večer, ale spíš knihou, nad kterou jsem hodně přemýšlela, vzpomínala a rýpala se tupou kudlou v už zhojených jizvách.

Knihu bych určitě nenazvala romantickou – ona většinou i ta největší a ne úplně šťastná láska v životě nemá s romantikou moc společného. Je to spíš sonda do toho, co s holkou/ženou udělá zamilování do chlapa, který to necítí úplně stejně nebo prostě vztah s tou konkrétní ženou nechce, i když její obdiv se mu líbí a zamilování zvedá ego. Zároveň si ji ale udržuje natolik blízko a chová se k ní tak, že ona prostě nemá šanci z toho začarovaného kruhu vyskočit. Stejně tak hlavní postava v knize měla jakýsi setrvačník, který ji nutil pořád pokračovat a hledat sebemenší náznaky čehokoli, co její naději udrží při životě. Auvajs! Víte jak se říká, že naděje umírá v bolestech? Tak je to rozhodně pravda. A umírá na několikrát.

Člověku, který podobnou zkušenost nemá, bude kniha nejspíš připadat jako zklamání, protože city a chování hrdinky nepochopí a nenajde v tom dostatek čehokoli, co by se za typickou romantickou linku dalo považovat. Stejně tak bude nejspíš zklamaný člověk, který právě onu typickou romantiku od knihy očekává. Pro lidi, kteří podobné sebedestruktivní zamilování nezažili, bude potřeba hodně empatie, aby se do hrdinky dokázali vcítit. Proto si myslím, že kniha i přes skvělý humor a osobní nastavení hrdinky do spíš optimistické noty, nebude pro každého.

Na stránkách nenajdete vyloženě dějový příběh, který by měl jasné směřování odněkud někam. V podání Medovníku s pepřem je život takové přešlapování na místě do chvíle, než se člověk rozhodně udělat ten důležitý krok. Vlastně se děj pohybuje stále mezi divadly a hospodami. V podstatě vše jde jen od jednoho setkání s Matyášem ke druhému a všechno ostatní se prostě jen děje mezi tím a nemá to takovou důležitost. Jakoby hrdinka nežila ničím víc a taky ne. Hrdinku v něm potká i mnoho hezkého, ale přes tu mlhu zoufalé neopětované lásky je to těžko vidět. On prostě uzurpuje příliš mnoho prostoru a hodně věcí se mu podřizuje. Tím, jak hrdinka intenzivně myslí na něj se občas stane, že se k ostatním zachová jako slon v porcelánu (ach, jak já se v tom vidím) a její počínání je pro lidi z vnějšku nepochopitelné, dost často otravné. Její přátelé totiž věci vidí přeci jen jasněji, byť jí v mnohém dají za pravdu. Ten vztah totiž nebyl zdravý ani náhodou i s ohledem na to, co Matyáš cítil nebo necítil. Jenže po bitvě je každý generál.

Divadelní prostředí bylo hodně příjemné, taky hospůdky a všechno tohle večerní courání mě úplně vracelo do „těch dob“. Tím, že se všechno odehrávalo v Brně ještě víc, protože ta místa prostě dobře znám. Kniha mě dokonce přiměla jít se podívat na místa, kde jsem už roky neprošla a některé vzpomínky byly moc hezké.

Po stránce postav a příběhu kniha tolik propracovaná není. Hlavní hrdinka toho na sebe moc neprozradí. Věděla jsem, že vyrábí šperky, že řeší problém s přijetím své postavy a staví se ke všemu dost sebeironicky, aby ji tolik některé věci nebolely. Hlavní motivací a věcí nad kterou uvažuje je On. On na mě působil dost nevýrazně a ploše. Krom herectví nebylo nic, co bych o něm věděla. Což bylo škoda. Kdyby autorka popsala něco, co mu získá u čtenářů sympatie, možná by byly lépe pochopitelné city hrdinky. Nakonec největší emocí vůči němu byl vztek na něj a chuť s ním pořádně zatřepat, aby s tím už (do prdele) přestal a postavil se k tomu rovně, když ona nemůže. Protože ten zmetek moc dobře věděl, co se děje a využíval toho, co hrdinka cítí. Vedlejší postavy se spíše jen míhají a nejsou vůbec důležité, prostě kamarádi a potenciální milenci.

Kniha se čte vlastně hezky. Autorka má specifický smysl pro humor, příběh je protkaný hláškami a vyprávěný celkem odlehčeně. Jako ukázku toho, jak taky může láska vypadat, si ho docela cením. Nicméně kdybych neměla vlastní podobnou zkušenost, asi bych její city nedokázala pochopit ani nějak zpracovat a z nepochopitelného vztahu-nevztahu bych byla zklamaná. Věřím, že pro někoho, kdo se v něčem podobném zrovna pokouší neutopit, bude kniha klidně i tím prvkem, který přinutí nahlédnout věci jinak. Jen pozor na očekávání :) kniha je prostě až příliš ze života a o něco míň příběhem.

 

Hodnotit nebudu. Jak hodnotit něčí bludiště, ze kterého je cesta těžko k nalezení. Napsat tuhle knihu chtělo hodně odvahy a ještě víc na to, aby šla kniha mezi lidi. Je totiž inspirovaná vlastním životem autorky. Pro někoho bude asi neuvěřitelná. No… pak má ten dotyčný štěstí. Já jsem se v tom dost poznala.

 

O knize:

Autor: Alena Adrianet Heinrichová

Vydal: CooBoo

Rok vydání: 2022

Počet stran: 304