Knihu jsem vyhrála v soutěži v roce 2021, mám ji dokonce se skvělým věnováním autorky. A vážně lituju, že jsem se k ní nedostala dřív. Jenže jsem prostě netušila, jak silný příběh se v ní skrývá. Očekávala jsem prostě běžnou romantiku ve stylu hodná holka potká fakt nevhodného kluka s temnou minulostí. No, ano. Tak by se to dalo říct i o této knize. Jenže tohle je zdaleka nejlepší kniha na podobné téma, která se mi dostala do ruky.
Anotace:
Je lepší postavit se
svým démonům, nebo před nimi utéct?
Milující rodina, bohatý a vlivný snoubenec, vidina
úspěšné profesní kariéry. Obrázek života, po kterém touží většina žen. Hanna se
před ním však rozhodla utéct.
Na své pouti za nalezením odpovědí potká Jaye. Nepřátelského
a uzavřeného motorkáře, který za pevnými hradbami
mlčení ukrývá děsivou minulost. Pomůže mu pouto, jež mezi nimi vzniká, překonat
traumata, která ovlivňují celý jeho život? Najde Hanna to, co hledá, nebo se
jejich nebezpečná jízda nádhernou krajinou východního pobřeží USA řítí k
nevyhnutelné pohromě?
Silný příběh o tom, že i dobrým lidem se dějí špatné věci a
že láska a přátelství mohou vzniknout tam, kde by to nikdo nečekal.
…
Jak vás ovlivní prostředí, z něhož pocházíte a výchova, kterou jste v dětství prošli? Co znamená možnost jít si vlastní cestou? Zaslouží si lidé dostat druhou šanci? Zajímá vůbec někoho, jací opravdu jste, nebo více rozhoduje, jak vypadáte a jací jste podle jejich názoru? Tohle a další otázky v knize zazní a já jsem musela chtě nechtě hledat odpovědi, stejně jako postavy, které v příběhu vystupují. Ať už se jedná o bohatou naivní Hannu nebo Jaye s úplně odlišnou minulostí, oba dva si museli projít svým osobním zkoumáním sebe sama i toho druhého. Často navzdory svému okolí, protože předsudky společnosti jsou skutečné, lidé rychle soudí na první pohled a dají si vás do škatulky, z níž je pak těžko se vymanit.
Hanna je vzorná bohatá holčička. Pochází z bohaté rodiny, má dobrou školu, oddaného snoubence ze stejného prostředí, jako je sama. Na první pohled má všechno. Budoucnost před ní leží jako jasná, jejími blízkými předem naplánovaná linie a Hanna se od ní neodchyluje, protože by je zklamala. Nikdy nepřemýšlela nad tím, co chce sama. Ani snad nad tím, že by něco mohla chtít jinak. Až do chvíle než na výletě v přírodě načapá svého dokonalého snoubence, jak vedle záchodků projevuje nevhodný zájem o polonahé tělo jiné ženy. Hanně se převrátí svět vzhůru nohama a rozhodne se, že potřebuje být chvíli sama, aby si jej zase nějak uspořádala. Sbalí tedy bágl a vyrazí sama do divočiny. Místo, kam se vydala, leží na konci známé turistické stezky, takže za normálních okolností by to byl krásný výlet. Potíž je v tom, že Hanna jde sama a od cíle ji dělí hodně dlouhá cesta.
Na této cestě krásnou přírodou naráží na nečekanou společnost. Trojici motorkářů, kteří od pohledu vybízejí každého, aby se držel dál. Jenže se situace tak semele, že je Hanna vlastně vděčná za to, že s nimi může kousek cesty popojet.
Jedním z těch maximálně nevhodně vyhlížejících týpků je Jay a ze začátku se k Hanně staví ze všech nejvíc odmítavě. Je celkem dost nemluvný a odtažitý. Jenže postupem času si začínají rozumět a stane se to, co jsem na začátku očekávala. Hodná holka opravdu potkala nevhodného kluka. Jen s tím rozdílem, že kluk byl už dávno muž a rozhodně se nechoval jako kretén z mladické rozháranosti. A taky měl zatraceně dobré důvody nedůvěřovat světu a opravdové rány, které si v sobě nesl. Přes to se k Hanně nechoval jako hajzl. Autorka ukázala, jak doopravdy pojmout postavu, řekněme, neusměvavého trpícího hrdiny, aby se z ní nezvedal žaludek. Jay ani náhodou v životě nedělal a nezažil dobré věci, ale přesto není hajzl z principu. Vlastně, navzdory jeho minulosti, není hajzl vůbec. Jen zažil věci, které ovlivnily jeho přístup k životu, okolí i k sobě samému a zatraceně těžko hledá z naučených stereotypů cestu ven.
Obě postavy byly skvělé. Propracované až na dřeň, obzvlášť v Jayově případě opravdu až do nejtemnějších koutků duše. Oba měli před sebou dlouhou cestu, kterou museli ujít a to nejen v zeměpisném smyslu toho slova. Cesta hrdiny, na kterou se Hanna v příběhu vydala, byla nakonec nejen o ní ale snad ještě mnohem víc o Jayovi, který bojoval s démony minulosti tak krutými, že bylo úplně hrozné pomyšlení na to, že někteří takto musí vyrůstat, aniž by za svou situaci nějak mohli. Jejich životní příběhy byly zajímavé a hodně silné, i když každý trochu jinak. Strašně mě bavilo číst, jak se ti dva potkali a vzájemně si pomohli změnit trochu život.
Romantika je v tomto příběhu velmi jemná a vzrůstající náklonnost postav velmi dobře zvládnutá. Není navíc tím nejdůležitějším, okolo čeho se příběh točí, jen prostě je. Vzájemná přitažlivost Jaye a Hannu docela zaskočila. Problém dvojici způsobuje nejen celkem velký věkový rozdíl, ale i hodně rozdílné prostředí, z něhož pocházejí a životní zkušenosti, které mají za sebou. Hanna teprve slupuje první vrstvy naivity a hledá sama sebe. Jay dostal od života naloženo, že to téměř neunesl a sám sebe našel i zároveň ztratil a ztrácí každý den znova a znova.
Autorka má krásné popisy přírody. Úplně mě to na ta místa vtáhlo a dokázala jsem si všechno krásně přestavit včetně všemožných vůní, zvuků a podobných věcí. Nepíše nijak komplikovaným a nepřístupným stylem. Naopak umí velmi pěkně přiblížit prožívání postav a nebyl tak vůbec problém se do nich vcítit. Mluva a chování jednotlivých aktérů byla navíc dobře přizpůsobená tomu, jací měli být. Některé okamžiky a scény působily možná trochu přehnaně, ale rozhodně v knize nepřekážejí a pro vývoj děje jsou potřeba.
Hlavní příběh doprovázejí také mezihry. Nejdříve to vypadá, že půjde jen o úryvky deníku Hannina strýce, který se jí dostal do rukou po jeho smrti a v němž Hanně píše o svém životě. Postupně se však přidávají se svým líčením minulosti i Jay a Hannina kamarádka Heather. Zpověď Hannina strýce, který do značné míry ovlivnil její život, a pohledy do Jayova dětství byly fascinující. Prve jsem myslela, že mě budou tyhle vstupy do minulosti rušit, ale nakonec se mi líbily úplně stejně jako hlavní příběh. Skvěle ho doplnily a vysvětlily hodně věcí.
Oceňuji, že autorka nesklouzla k otřepané, uspěchané a dost nepravděpodobně znějící romanci, která se nabízela, v ten moment by se celý příběh shodil a stal neuvěřitelným. Byla by to škoda, vzhledem k silnému poselství. Autorka to udržela v přijatelně uvěřitelné rovině, ale naději svým postavám nevzala. Vážně chci věřit, že to Jayovi vyšlo, že se dokázal postavit sám sobě a vybojovat si právo na normální život. Já tomu věřím, vyšlo mu to! Vyšlo jim to! Navzdory všem a všemu. Nemohl by být další díl?
Kniha mě naprosto dostala. Zamilovala jsem se do tématu, do prostředí i do postav. Strašně mě mrzí, že kniha není delší a že se nedozvím, jak osudy postav pokračovaly. Poselství nesoudit na první pohled, mě ovlivnilo, ať chci nebo ne, člověk si uvědomí, jak zkratkovitě jeho myšlení občas může jednat, i když pochopitelně. Je dobré umět si opravit názor a nesoudit na první dobrou. Není to sice lidem vlastní, ale možná by bylo dobré se naučit dávat druhou šanci, když poznáme, že jsme se pletli.
O knize:
Autor: Dagmar Česká
Vydal: Fragment
Rok vydání: 2020
Počet stran: 280
Žádné komentáře:
Okomentovat